Parská revoluce
Parská revoluce byla demokratickým převratem v roce 1889 v Parské republice. Tato revoluce byla otevřeně podporována vládou Novoerské federace a podle některých i byla Novoerskem i zinscenována. Pod záminkou této revoluce a zajištění stability v regionu vtrhla v květnu 1889 do Parské republiky vojska Novoerské federace.
Průběh
Příprava na revoluci
V roce 1887 založili republikáni v tehdejším monarchistickém Parsku Parskou národní stranu. Tato strana nebyla oficiálně povolena a operovala tak v ilegalitě. Ke konci roku 1887 začali novoerští pašeráci pašovat do Parska střelné zbraně a munici. Kromě toho byla Parská národní strana podporována i finančně. Za dva roky poslala vláda Novoerska Parské národní straně přes 5,000,000₵, které byly poté použity k nákupu dalšího vybavení a rozšiřování revolučních myšlenek. Při druhém sjezdu Parské národní strany v roce 1888 byla oficiálně sepsána deklarace, kterou Parská národní strana stanovila za svůj cíl svrhnout monarchii. Poté byl vypracován plán převratu ve spolupráci s agenty NIT a vojenskými důstojníky z Novoerska a na přelomu let 1888 a 1889 byl tento plán schválen na třetím sjezdu Parské národní strany.
První dny revoluce
3. ledna 1889 obsadila revoluční milice hlavní město Parského království Martada a vyrabovala panovnické sídlo. 5. ledna se revoluční armáda setkala s vládními silami a utrpěla těžkou porážku, po které se musela stáhnout z hlavního města pryč. To už ale byly byrokratické instituce a archivy vypáleny a Parská republika tak byla ochromena. Když se novina o vypálení královského sídla dostala na Severní Parské ostrovy, vypukla mezi zchudlým obyvatelstvem vzpoura. Nespokojení obyvatelé severu vyhlásili Parskou republiku a republikánské síly severu během několika dní obsadily většinu ostrovů. Velká část vládních vojsk na severu se stala obětmi masakrů.
Na jihu mezitím iniciovali republikáni povstání horníků ve zdejších dolech na drahé kovy. Revoluční síly se reformovaly a společně s novými posilami z řad dělníků obsadily část Jihozápadoparského ostrova. 24. ledna se vojska utkala s vládními silami u města Mondur, kde dokázala díky neobvyklé strategii vyhrát nad lépe vycvičeným monarchistickým vojskem.
Novoerská intervence
Situace v Parsku byla velmi nestabilní a vláda Novoerska se rozhodla zasáhnout a podpořit demokratické síly v zemi. Novoerská intervence byla oficiálně prezentována jako akce na ochranu životů parských občanů, ale podle mnohých se jednalo o krytí pro vojenskou pomoc republikánům. V květnu 1889 vtrhla do Parské republiky vojska Novoerské federace a během několika týdnů se podařilo získat kontrolu nad většinou ostrovů. Během intervence zemřelo 218 novoerských vojáků a přes 1200 jich bylo zraněno. Intervence zároveň posloužila jako jedna z prvních novoerských bojových operací mimo Teritoriální války a ukázala světu, že Novoersko má schopnou armádu.
Následky revoluce
Parska republika se po demokratickém převratu stala parlamentní republikou a došlo k naprostému odstranění monarchie z veřejného života. Král byl zlynčován davem po vniknutí novoerských vojáků do jeho pálace, královská rodina utekla do zahraničí. Revoluce měla také vliv na další země v regionu, které začaly usilovat o demokratizaci. Novoerská intervence byla kritizována ze strany mnoha zemí, které ji považovaly za neoprávněný zásah do vnitřních záležitostí jiného státu.
Celá událost měla významný dopad na politickou situaci v regionu a byla prvním příkladem novoerské zahraniční politiky, která usilovala o fyzické prosazování demokratizace ostatních zemí.