Teritoriální války

Z Alyrpedia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Teritoriální války je označení pro boje, které se od konce 80. let 19. století odehrávají v Novoerském teritoriu. Bojují zde proti sobě anarchisté a další povstalecké skupiny, kteří se převážně hlásí k Anarchistické lize a Dělnickému hnutí, proti Novoerské vládě, specificky teritoriální milici, která je podporována Armádou Novoerské federace.

Předchozí události

Teritoriální válce předcházely deportace trestaných anarchistů z organizovaných států do Novoerského teritoria. Ti zde byli často usazováni do stejných komunit, což vedlo k posilování zdejšího anarchistického hnutí. Jednotlivé osady mezi sebou postupně navázaly kontakt a začaly spolupracovat. Anarchisté si obstarávali zbraně a z osad trestanců se velmi rychle stávala ozbrojená centra odboje proti centrální vládě. 26. června 1886 centrální vláda autorizovala vojenský zásah Teritoriální milice, který vedl k několikadennímu boji mezi anarchisty z osady Bokt'a a milicionáři.

Průběh

Boj u Bokt'a

26. červa 1886 nařídil kabinet prezidenta Topara Treta ozbrojený zásah proti anarchistům v osadě Bokt'a. Teritoriální milice se pod vedením plukovníka Andra Kereqe velmi rychle zorganizovala a 28. června v brzkých hodinách ranních obklíčilo 200 po zuby ozbrojených milicionářů celou osadu. Podle vojenského záznamu padly v 7:06 první výstřely, není však známo, jaká strana střílela první. Během prvních hodin boje se milicionářům podařilo obsadit část osady a zajmout několik anarchistů. Ti byli následně odvezeni do vězeňské osady na Antorském ostrově. Anarchisté se však nevzdali a dál bojovali, což vedlo k dalším střetům a výměně palby. Během druhého dne boje bylo zasaženo mnoho budov v osadě, včetně radnice a lokální hospody. Anarchisté se museli stáhnout do centrální části osady, kde se bránili ze všech stran. Milicionáři využili tuto příležitost a začali osadu ostřelovat dělostřelectvem dodaným Novoerskou armádou. Během posledního dne boje byli anarchisté již téměř obklíčeni a měli málo zásob. Ani přesto se nevzdali a bojovali dál, dokud nebyli téměř všichni zabiti nebo zajati. Milicionáři se nakonec zmocnili osady a začali provádět represivní opatření proti zbylým anarchistům a sympatizantům.
Boj u Bokt'a se stal symbolem odhodlání anarchistů v Teritoriálních válkách a získal si respekt i u jejich nepřátel. Mnoho anarchistů se inspirovalo bojem v Bokt'a a připojilo se k boji za svobodu a nezávislost v Novoerském teritoriu. Vzpomínka na tento boj dodnes žije v anarchistických kruzích po celém světě.

Bitva u Černé řeky

V roce 1887 došlo k dalšímu významnému střetu v rámci Teritoriálních válek, tentokrát u ústí Černé řeky, který se odehrál mezi ozbrojenými silami anarchistickou komunou Pafta'naqa a teritoriální milicí podporovanou Novoerskou armádou. Konflikt začal, když teritoriální milice zahájila útok proti osadě anarchistů u Černé řeky, která sloužila jako důležité výchozí místo pro koordinaci povstaleckých aktivit v regionu. Anarchisté byli dobře připraveni na obranu, s dostatkem zbraní, munice a přírodních překážek, jako jsou skalní útesy a řeka, které vytvořily přirozenou obrannou linii. Bitva trvala několik dní a byla mimořádně krvavá, s oběma stranami utrpěly vysoké ztráty. Anarchisté využili své znalosti terénu k úspěšné obraně proti teritoriální milici a Novoerské armádě. Přestože se milicionářům podařilo obsadit některé části osady, anarchisté dokázali držet své pozice a postupně je vytlačovat zpět. V závěrečné fázi bitvy se Novoerská armáda pokusila poslat další posily, aby podpořila teritoriální milici. Anarchisté však byli schopni přerušit zásobování a komunikaci mezi milicí a armádou, což znamenalo pro armádu katastrofu a následné stažení. Po několika dnech bojů se teritoriální milice a její spojenci stáhli zpět do svých základen.
Bitva u Černé řeky byla důležitým vítězstvím pro Anarchistickou ligu a Dělnické hnutí, které jim umožnilo upevnit své pozice v Novoerském teritoriu. Vítězství také dokázalo, že povstalci jsou schopni úspěšně se bránit proti silnějším a lépe vyzbrojeným nepřátelům, což posilnilo morálku anarchistů a jejich sympatizantů.

Zatčení Artaniho Purda

V roce 1890 došlo k incidentu, při kterém agenti NIT spolu s pomocí teritoriální milice zajali anarchistického vůdce Artaniho Purdu. Purda byl obviněn z organizování teroristických útoků proti státním institucím a úředníkům. Korish Tulaqi, plukovník NIT, vytvořil tajný plán, jak zajmout Purdu. Spolupracoval s Noq'i Milisem, miliconářem-generálem teritoriální milice, a Fejerem Tatarem, zkušeným vyjednavačem a ostříleným vojákem. Společně vymysleli strategii, jak se dostat do města Forti, které bylo pod kontrolou Purdy, a zatknout ho. Agenti NIT se vydali na cestu v tajnosti a přijeli do města, kde se Purda nacházel. Purda sídlil ve vysídleném skladišti uprostřed města, které před obsazením sloužilo jako překladiště nákladu pro vlaky cestující přes Novoerské teritorium. Byla to riskantní situace, protože Purda měl kolem sebe silnou ochranku a byl velmi podezřívavý. Agenti NIT a příslušníci teritoriální milice se rozhodli k akci v noci, kdy se Purda a jeho ochranka vrátili z vyslýchání zajatého starosty města. Okolí továrny zajistili a nepozorovaně odřízli agenti NIT a čekalo se na vhodný moment. Když Purda s ochrankou vystoupili z povozu, skupina příslušníků milice zaútočila ze svého krytu a začala střílet. Purdova ochranka se snažila odpovědět palbou, ale byla překvapena a rychle zneškodněna. Purda byl nucen se schovat, ale byl nakonec zadržen po krátkém boji. Ihned poté byl "unesen" agenty NIT na okraj teritoria, kde byl několik týdnů vyslýchán a následně předán soudům.

Během svého uvěznění byl Purda podroben přísnému režimu a neustálému dohledu strážců. Bylo mu zakázáno komunikovat s jinými vězni, a to jak ústně, tak písemně. Byl mu odepřen přístup k literatuře a novinám, a dokonce i k pořádnému jídlu. Jeho jídlo bylo omezeno na minimum a často se skládalo pouze z vody a chleba. Purda byl držen ve vazbě po dobu několika týdnů, během kterých se pokusil několikrát o sebevraždu. Tyto pokusy však byly včas odhaleny a věznitelé mu poskytli potřebnou lékařskou pomoc. Po zahájení soudu byl Purda shledán vinným z mnoha trestných činů, včetně terorismu a vraždy. Byl odsouzen k trestu doživotního vězení bez možnosti podmíněného propuštění. Byl umístěn do nejpřísnějšího vězení v Novoersku, Mortovy pevnosti, kde se stal jedním z nejznámějších vězňů v dějinách.

Po zatčení Purdy došlo k násilným střetům mezi anarchisty a silami NIT a teritoriální milice. Tyto střety měly velmi vážné následky, včetně mnoha obětí na obou stranách. Anarchisté se rozhodli pro prudkou reakci a zahájili řadu sabotáží a útoků na vládní instituce a symboly moci. Následující týdny se staly v regionu obdobím občanských nepokojů a chaosu. Guvernér Korish Tulaqi musel vydát mimořádné nařízení, aby udržel pořádek a potlačil násilné akce anarchistů. Vojenské síly byly povolány, aby se pokusily stabilizovat situaci, ale anarchie pokračovala. Na protest proti zatčení Purdy a represivnímu postoji vlády se k anarchistickému hnutí přidalo mnoho dalších lidí, kteří viděli v anarchistických ideálech a akcích způsob, jak se postavit proti autoritě a nespravedlnosti. To vytvořilo velkou vlnu solidarity s anarchisty a jejich bojem proti vládě. Incident, který zahrnoval zatčení Artaniho Purdy a následné násilí, se stal symbolem pro boj proti systému a vládnoucímu režimu. Anarchisté to viděli jako důkaz, že násilí a represivní opatření jsou jedinými způsoby, jak se postavit proti moci a dosáhnout změny.

Boje o Severoteritoriální železnice

Boje o Severoteritoriální železnici
Tečkovaná linie vyznačuje stav v roce 1896

Severoteritoriální železnice je důležitým dopravním uzlem severního Novoerska. Spojuje západní a východní státy přes železnici. Ta se stala po zatčení Artaniho Purdy a znovuobsazení města Forti milicionáři hlavním cílem anarchistických jednotek. Ke sklonku roku 1890 provedli anarchisté sabotáž Af'tického mostu, kvůli níž zemřelo v projíždějícím vlaku 58 cestujících a několik stovek bylo zraněno. Od tohoto incidentu začala Novoerská vláda povinně vybavovat soukromé i státní vlaky na Severoteritoriální železnici vojenskou posádkou. Mezi lety 1890-1892 provedli anarchisté 19 útoků na projíždějící vlaky, které si vyžádaly několik stovek obětí na obou stranách. Novoerský parlament 27. listopadu 1892 autorizoval vyslání 20 000 vojáků do oblasti, kteří měli za úkol stabilizovat situaci v regionu.
29. listopadu do města Forti nakráčel první pluk Novoerské armády, který několik stovek metrů od okraje města vybudoval vojenský kemp. Ten se během několika následujících dní výrazně rozrostl, když do něj přišly další dva pluky Novoerské armády. 5. prosince, kdy měl tento vojenský kemp nejvyšší počet vojáků za celé boje, zde bylo 6500 vojáků. Agenti NIT, kteří byli do oblasti vysláni již v roce 1891, vytipovali pro Novoerskou armádu několik desítek cílů, ve kterých se ukrývali anarchističtí bojovníci. Jednalo se převážně o různá tábořiště a kempy, případně anarchistické osady. Do roku 1893 Novoerská armáda úspěšně zneškodnila všechny tyto cíle a mohla tak pokračovat ve vytlačování anarchistů směrem na sever. Po posledním zoufalém útoku na vojenský vlak 5. ledna 1893 již nebyly na Severoteritoriální železnici zaznamenány žádné incidenty.
V zimě a na jaře roku 1893 Novoerská armáda vytlačila anarchisty směrem na sever a postupně začala oblast opouštět. Pozice armády začala znovunahrazovat Teritoriální milice a na konci roku 1893 bylo v operaci zapojeno už jen 2000 z původních 20 000 vojáků. Od té doby se Teritoriální války odehrávají především na tečkovaně vyznačené linii (viz obrázek) a anarchistické počty postupně slábnou. Kromě toho anarchisté také podnikají občasné teroristické útoky v rámci celého Novoerska.

Aktuální dění

V roce 1900 jsou anarchisté výrazně oslabeni a drží si pouze již 47 převážně anarchisty vybudovaných obcí. V těchto oblastech je vyhlášený mezinárodně neuznaný stát Jednotné novoerské komuny, jehož území je poslední anarchistickou baštou v Novoersku.