Teriel

Teriel (někdy také Terielium) je prvek se značkou Tr, který se v podobě nerostu vyskytuje na planetě Alyra. Vyznačuje se silně kalnou tmavou barvou a vysokým obsahem energie, Teriel sám někdy nevydrží nápor uchovávaného náboje, a proto dochází k častým výbuchům. Síla výbuchu se liší v závislosti na množství, ale v přepočtu na jeden kilogram se pohybuje okolo 1500 kilogramů TNT (Teriel tedy v jednom kilogramu uchovává asi 6270 MJ). Teriel se často mylně považuje za krystal, avšak jeho struktura je pouze krystalu blízká, při jistých úpravách by bylo možné vytvořit krystal, což by mohlo zajistit větší stabilitu (metoda je neznámá). Prvek je skoro bez zápachu, ale je lehce cítit po skořici a síře. Z chemického hlediska se řadí mezi polokovy. Elektory v elektronovém obalu terielu zaplňují g-orbitaly.

Historie

První zmínky o Terielu pochází z roku 1731, autorem spisu je Alfred Tulis (jeho původ je neznámý). Existují i dřívější záznamy, avšak není zde jistota, že se jedná právě o zkoumaný prvek. Tulisovy zápisky se zmiňují o skoro černém kameni, který způsobil obrovský výbuch na Tardamu. Tulise tato událost velmi zaujala, a proto se vydal zjistit víc, bohužel během bádání, pravděpodobně kvůli neznalosti Terielu, došlo k další explozi a ta jej zahubila, též zničila většinu jeho práce. Další zkoumání se objevují až v druhé polovině devatenáctého století, v této době již bádá mnoho států (hlavními jsou USN, Ersko, Equie, Mawir či Siereon-Bjorsfallsko). Každý má jiné motivy pro výzkum Terielu, ale všichni mají společného ducha pro vědu.

Zpracování

Zpracování Terielu je velmi náročné, jelikož se s ním musí nakládat velmi opatrně, aby nedošlo ke ztrátě životů. Existuje několik teorií, které pojednávají o tom, proč je tolik výbušný, hlavním tahounem je kontakt se vzduchem (oxidace - je velmi reaktivní). Jsou zaznamenány pokusy, kdy se vnější část Terielu obrousila (pod krustou se Teriel částečně podobal krystalu) a následně byl schopný velmi dlouhou dobu nevybuchnout, došlo tedy k pokusům. Po nějaké době však nerost opět nabral kalnou barvu a vybouchl. Teriel je nutné zbavit oxidačních účinků, aby mohl být využíván.

Využití

V roce 1905 se pojednávalo o využití výbušnosti, avšak to i v tuto chvíli je toto nemožné, protože je potřeba šetrného zacházení a není možné, aby Teriel někdo nosil u sebe pro takovéto účely. Hledají se též různé cesty, jak nerost zbavit jeho výbušnosti, aby bylo možné využít jeho energie pro jiné účely (např.: pohon dopravních prostředků, tvorba elektřiny a jiné). S prvním motorem přišly USN, avšak palivo zmizelo prakticky okamžitě a energie se vyrobilo málo.

Velká Válka přinesla řadu technologických pokroků a mezi ně bylo zařazeno i širší využití terielu. Siereon-Bjorsfallsko bylo první, jež hojně začalo používat teriel, na bojištích se vyskytla technologie pod názvem "Krigsmakt rustning", tedy zbroje poháněné terielovými motory. Široké použití po válce tyto motory nachází i pro civilní dopravu či dokonce v rámci civilního využití bitevních zbrojí pro účely zesílení síly uživatele.