Beškálsko

Pětikrálovství Beškálšské Beszkáldöm
vlajka	znak
Hymna Vstávej, Beškále (Üzsztász, Beszkál) Motto Vstřícností k pánům (Chüjöm szi böszyk)
Geografie
Poloha
Hlavní město	Ordo
Rozloha	945 637 km²
Nejvyšší bod	Küřä (4776 m n. m.)
Časové pásmo
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	17 975 000 (1910) (. v Alyře)
Hustota zalidnění	18,41 obyv/km²
HDI	0,094 ▲ ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk	Beškálština
Národnostní složení	Beškálci (64 %) Tamákové (11 %) Mogulci (9 %) Súmové (8 %) Románi (4 %) ostatní (převážně Bělohorci a Poloňkové)* (4%)
Náboženství	Beškálšská ortodoxní církev (50 %) Taoismus (20 %) Beškálšský pohanský ritualismus (16 %) Katolicismus (14 %)
Státní útvar
Státní zřízení	Absolutní monarchie
Vznik	2. dubna 1440 sjednocením království Erdély a Hůkol
Král	Szläktör Gönöl
5 Pánů	Szölür XII. Gönöl Vötör III. Gönöl Nÿr Pömün Zäm Gönöl Täd Baszän
Měna	Beškálšský dublon
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.
Giniho koeficient	65.5

Beškálsko (beškálšsky Beszkál) oficiálním názvem Pětikrálovství Beškálšské (beškálšsky Beszkáldöm) je země nacházející se v severovýchodní částí Jusaie. Území Beškálska se rozkládá mezi 4 dalšími státy a Minanským zálivem. V Beškálsku probíhá rychlý nárůst populace, v roce 1910 zde žilo necelých 18 milionů obyvatel. Hlavní město státu je Ordo (Ördö). Beškálsko je federativní monarchií 5 panství (Erdély, Hůkol, Bicély, Mikoš a Monkol), které se starají o fungování ve svých celcích. Král má neomezenou moc, především spravuje armádu, mezinárodní vztahy a může měnit vyhlášky v jednotlivých panstvích. V současnosti vládne král Šlektor z dynastie Gonolovců.

Historie

Starověk až 10. stol.

Beškálsko už ve 2. stol. př. n. l. obývali Tamákové. První tamácký státní útvar vznikl ve 4. stol. n. l. Beškálci pravděpodobně žili tou dobou na rozhraní Jusaie a Tardamu. První zmínka o příchodu Beškálců se datuje k 7. stol. V průběhu 8. stol. pak postupně části Mikoše, Hůkolu a Erdél se staly beškálšskými centry. V druhé polovině 10. stol. docházelo v oblasti Mikoše k nájezdům Súmů, kteří postupně Beškálce vytlačovali. V roce 975 založila první Beškálská panovnice Hana Miko (Hancä Mikü) město Mikoštál (Mikusztál) a vznikl první Beškálský stát (tzv. Seloncké království (Szelünkdöm)).

Dynastie Mikovců

Rozmach Mikovců

Hana Miko dobyla obrovskou část území od Renských hor až po Minanský záliv. V roce 1003 umírá a na trůn nastupuje její syn Radoš (Radgász). Radoš začal pořádat vykořisťovací výpravy po celé Jusaii a stal se jedním z nejbohatších lidí své doby. Radošovi potomci následovali tuto tradici a někteří se spolupodíleli i na vpádech do Tardamu. Beškálsko ve středověku bylo velice bohaté a většina významných památek byla postavena Mikovci.

Územní vývoj Selonckého království v průběhu středověku

Zánik dynastie

Okolo roku 1240 začaly vpády Mogulců, kteří útočili především na oblast Mikoše. V roce 1263 Mogulci dobyli Mikoštál a poslední král Bändör uprchl do Hůkolu. V roce 1274 Mogulci dobyli zbytek Selonckého království a všichni žijící Mikovci byli popraveni.

Mogulská nadvláda

Mogulci postupně rozšiřují svůj vliv po Jusaii. Beškálci se stali obětí mnoha mogulských plenění, protože měli velké bohatství. Postupně se Mogulci přestali o Beškálce zajímat, a tak začaly vznikat na území Beškálska drobné městské státy. Postupně se tedy Mogulský vliv ztrácel. V roce 1449 se z Mogulské říše odštěpila Monkonská říše, což se datuje k zániku vlivu Mogulské říše na území Beškálska.

Federativní království

Dvojkrálovství

V roce 1440 se sjednotily království Erdély a Hůkol a vznikl tzv. "Doszkáldöm". Erdély a Hůkol dobývali okolní městské státy a rozšiřovali svůj vliv. Na trůn usedl král Štěpán I. (Szölür I.) z dynastie Bakovců.

Trojkrálovství

Okolo roku 1560 začaly Dvojkrálovství ohrožovat nájezdy Tamáků. Nájezdy ještě více ohrožovaly beškálšské království Bicély. V roce 1567 bylo založeno Trojkrálovství - tvořeno Bicély a Dvojkrálovstvím. V čele stál panovník Bohumil I. (Bönösz I.)) Trojkrálovství dobylo všechny tamácká království sahající až k vrcholům hor Núckého pohoří do roku 1590.

Čtyřkrálovství

Na začátku 17. stol. panovník Jakub I. (Kübäsz I.) začal dobývat severní území v oblasti Renských hor. V roce 1627 sjednotil království Mikoš se zbytkem trojkrálovství a vzniklo čtyřkrálovství. V roce 1616 umřel poslední bakovský panovník Vlädösz a byl nahrazen krátkou dynastií Jatkovců, která vládla do roku 1681. Poté začla vládnout dynastie Gonolovců, kteří vládnou dodnes. Čtyřkrálovství se potýkalo asi s 80letým obléháním města Černostál Súmy a 150letým obléháním města Půlďar Moguly. Po porážce Mogulů v Půlďaru byl dobyt zbytek Monkolu a v roce 1805 vzniklo Pětikrálovství.

Historie vývoje území federativních království Beškálska

Pětikrálovství

Od roku 1805 se začalo Beškálsko více přizpůsobovat i jazykovým právám menšin. Král Szölür VIII. propagoval sjednocení národů na území Beškálska a začal propagovat beškálšskou identitu. Do té doby byla jen seloncká identita, která nezahrnovala i ostatní národy příbuzné Seloncům. Beškálsko nezasáhlo od vzniku Pětikrálovství žádný konflikt. V roce 1900 král Szläktör zavedl ekonomické reformy, které mají za úkol modernizovat Beškálsko a připravit beškálšská města na rychlý nárůst populace. Zároveň je opravdu veliká finanční nerovnost mezi členem šlechty a průměrným občanem, tato nerovnost má být snížena a Beškálcům by se mělo dostávat lepších prací, škol, zdravotnictví i peněz.

Politika

Politický systém

Beškálsko je absolutní monarchií. De facto stát funguje jako federace, ale král s neomezenou mocí může jakoukoliv vyhlášku v panství zrušit nebo pozměnit. Král má možnost panský systém kompletně zrušit, ovšem podle monkolských zákonů, by v takovém případě v Monkolu měla vypuknout revoluce. Současný král Szläktör se považuje za bredokrata.

Současný král Szläktör z dynastie Gonolovců

Král má pod sebou 5 pánů, kteří dohlíží na dění v panstvích a řídí šlechtu. Dopomáhá jim královská šlechta, která má při některých speciálních rozhodnutí volební práva. Zároveň šlechta zastává vyšší armádní funkce. Šlechta má dohromady asi 40 000 členů.

Armáda

Beškálšská armáda nemá povinnou službu, ale šlechtici namátkou vybírají muže vhodné pro vojenský výcvik. Takových mužů je přes 2 miliony. Beškálšká armáda používá převážně kavalérii. Meče stále používá asi polovina vojáků, zbytek je vybaven zbraněmi. V současnosti se Beškálsko soustředí na modernizaci a rozšíření námořnictva.

Dědictví trůnu

Na trůn nastupuje nejstarší mužský potomek, který nebyl rodinnou radou označen jako neschopný vlády. V případě, že by všichni muži schopní vlády vymřeli, nastoupí na trůn nejstarší žena. V případě, že by v tu dobu žil chlapský potomek, byl by na trůn dosazen v momentě, kdy dosáhne 20 let. V případě, že žádný takový potomek není, trůn dědí rodina, do které se královna provdá a manžel královny se po svatbě stává vládcem země. V případě, že neexistuje nikdo, kdo by mohl změnit trůn, rozhodne o panovníkovi šlechta.

V historii dědický systém systém fungoval tak, že si rodinná rada zvolila nového panovníka ve věku 20-30 let bez ohledu na pohlaví. V případě neshody mezi příslušníky pomohla šlechta.

Administrativa

Mapa panství a žup Beškálska
Panství:

██ Hůkol

██ Erdély

██ Bicély

██ Mikoš

██ Monkol

Administravní dělení

Beškálsko se dělí na 5 panství, které mají de iure neomezenou moc, ale král jejich vyhlášky a zákony může kdykoliv regulovat nebo měnit. Panství se dělí dohromady na 31 žup, které jsou středisky šlechticů, zajišťují naplňování jazykových práv menšin a především investují.

Práva menšin

Beškálsko uznává 6 menšin - Tamáky, Mogulce, Súmy, Romány, Bělohorce a Poloňky. Menšiny mají protekci v pořádání národních kulturních akcí a organizování výuky na základních školách v rodném jazyce. V případě dosažení 25% menšiny na úrovni župy a většiny na úrovni panství má menšina speciální jazyková práva v každodenním životě. Zároveň je v místech možná výuka v rodném jazyce na úrovni středních a vysokých škol.

Tabulky (1906)

Panství

Název	Název (česky)	Znak	Panské město	Populace (v tis.)	Rozloha	Hustota zalidnění	Většina
Ördölyk	Erdély		Ördö	4865	149563 km2	32,53	Beškálci
Hüköl	Hůkol		Hüköl	7380	229473 km2	32,16	Beškálci
Bücölyk	Bicély		Bücö	3570	205911 km2	17,34	Beškálci
Miküsz	Mikoš		Miküsztál	750	138234 km2	5,43	Beškálci
Mónköl	Monkol		Mónköl	810	225595 km2	3,59	Mogulci

Župy

Název	Panství	Název (česky)	Populace (v tis.)	Rozloha	Populace župního města	Menšiny	Menšinové názvy	Beškálci	Tamákové	Mogulci	Súmové
Radrösz	Erdély	Radgost	957	23692 km2	45000	Súmové	Radiluo (S.)	51%	0%	1%	33%
Länä	Erdély	Louná	583	13972 km2	38000	-	-	71%	11%	6%	2%
Ördö	Erdély	Ordo	1115	22647 km2	480000	-	-	67%	2%	9%	8%
Tänajäna	Erdély	Tanajana	550	16707 km2	31000	-	-	75%	0%	3%	11%
Kötök	Erdély	Kotoky	845	26103 km2	53000	-	-	75%	0%	4%	14%
Plälösz	Erdély	Plales	815	46442 km2	28000	Súmové	Väämetsä (S.)	60%	0%	2%	34%
Řükörgö	Hůkol	Poříčí	605	12331 km2	93000	-	-	67%	5%	11%	2%
Szvä	Hůkol	Šva	716	14015 km2	67000	-	-	80%	4%	7%	1%
Tárdyk	Hůkol	Průsmyky	833	49174 km2	37000	Súmové	Kulkaatä (S.)	58%	0%	9%	31%
Kövä	Hůkol	Kovná	1162	24247 km2	86000	-	-	75%	18%	3%	0%
Krisz nä Närkü	Hůkol	Kříž nad Nárkou	870	15280 km2	53000	-	-	92%	0%	1%	0%
Hüköl	Hůkol	Hůkol	2142	38623 km2	160000	-	-	83%	1%	3%	2%
Nüszöviszbó	Hůkol	Raševišně	315	35989 km2	33000	Tamákové, Mogulci	Đuóng Tat Qua Đáo (T.), Divabügentör (M.)	37%	34%	28%	0%
Bägä	Hůkol	Běhná	737	39814 km2	41000	-	-	70%	0%	23%	2%
Päjmö	Bicély	Loumo	977	24928 km2	93000	-	-	76%	8%	4%	1%
Mächülěsz	Bicély	Makoles	455	60105 km2	25000	Tamákové	Thuoc Phien Rúng (T.)	12%	74%	11%	1%
Töhö	Bicély	Tého	345	19698 km2	37000	Tamákové	Thuó Bén (T.)	53%	39%	4%	0%
Nalětyk	Bicély	Nálesec	322	36771 km2	27000	Tamákové	Đuóng Rúng Tren Mot (T.)	15%	73%	9%	0%
Bücö	Bicély	Bico	491	12807 km2	120000	-	-	67%	16%	6%	0%
Mökša	Bicély	Mokša	584	19975 km2	45000	Tamákové	Uót Gon (T.)	50%	35%	3%	1%
Ösztö	Bicély	Ešto	396	31627 km2	36000	Tamákové	Phia Đong Gon (T.)	29%	63%	2%	0%
Čörküsztál	Mikoš	Černostál	51	14100 km2	26000	Súmové	Mustasää (S.)	60%	0%	3%	36%
Höksztál	Mikoš	Hukstál	231	32317 km2	25000	-	-	59%	0%	19%	13%
Galěszgön	Mikoš	Zálesí	129	17882 km2	23000	Mogulci	Mögartenoy (M.)	57%	3%	31%	5%
Miküsztál	Mikoš	Mikoštál	241	31478 km2	77000	-	-	58%	3%	8%	12%
Hörbesz	Mikoš	Pětihoř	98	42457 km2	16000	Súmové, Mogulci	Vuorvissi (S.), Tagöt (M.)	28%	11%	25%	33%
Üjávö	Monkol	Újev	96	26179 km2	15000	Mogulci	Nazesög (M.)	28%	21%	47%	2%
Jüt	Monkol	Juty	27	67305 km2	5000	Mogulci	Jut (M.)	3%	16%	63%	16%
Pölgär	Monkol	Půlďar	381	37146 km2	44000	Mogulci	Chölgär (M.)	42%	7%	41%	3%
Mónköl	Monkol	Monkol	217	38670 km2	60000	Mogulci	Monköl (M.)	13%	5%	71%	4%
Cajänagösz	Monkol	Cajanec	89	56295 km2	14000	Mogulci	Namtajchülö (M.)	5%	1%	90%	3%

Geografie

Mapa nadmořské výšky a pohoří Beškálska

1 - Beškálšská pánev
2 - Núcké hory
Pohoří Timon:
3 - Renské hory
4 - Tarmon
5 - Čermon

Povrch

Beškálsko se nachází na úpatí jusaiského velehornatého pohoří Timon. Nejvyšší beškálšské vrcholy dosahují přes 4700 metrů v oblasti Bolskalního štítu (Bölszkál) v Renských horách. Do oblasti Timonu spadá i údolní výběžek v pohoří Čermon a nižší pohoří Tarmon na západě beškálšského území. Na severovýchodní hranici se nachází Núcké hory, které nejsou souvislé se zbytkem Timonu, tudíž pod Timon nespadají. Vytvářejí unikátní tvar Beškálšské pánvi, kde se nachází většina populace i půdy.

Caption text

Masiv	Nejvyšší hora	Foto	Výška	Počet pohoří	Výpis pohoří
Renské hory (Timon)	Küřä		4776 m	6	Bölszkál, Mötyk, Čiszkál, Ränszölak, Přöszkál, Nägak horák
Čermon (Timon)	Küszkä	Soubor:Hora Küszkä.jpg	2141 m	3	Čörkáp, Čörkóm, Hülszták
Núcké hory	Tanpög	Soubor:Tanpög.jpg	2024 m	6	Damög, Žapak horák, Vÿlak horák, Mächöřö, Dängöřö, Dölvÿlak
Tarmon (Timon)	Szkál Hörköl	Soubor:Szkál Hörköl.jpg	1639 m	6	Böltarmön, Mänčak horák, Táröd, Čidomön, Pätak horák, Näbak horák

10 nejvyšších hor

#	Hora	Výška	Foto	Pohoří	Masiv
1	Küřä	4776 m		Bölszkál	Renské hory
2	Džük	4690 m		Bölszkál	Renské hory
3	Krövász	4666 m		Bölszkál	Renské hory
4	Trépä	4540 m		Mötyk	Renské hory
5	Ísisz	4412 m		Bölszkál	Renské hory
6	Bednä	4287 m		Bölszkál	Renské hory
7	Čüt	4121 m		Bölszkál	Renské hory
8	Töszág	4076 m		Bölszkál	Renské hory
9	Kürch	3943 m		Čiszkál	Renské hory
10	Jögüch	3899 m		Bölszkál	Renské hory

Vodstvo

Mapa beškálšských řek

Beškálšsko je země s velkým množstvím řek a země má z většiny vlhké podnebí (až na oblast Renských hor, kde se nacházejí i studené pouště). Nejvodnatější a nejdelší řeka Närkä, začíná od hranic jako poměrně malá řeka protékající polopouští, kde prší málokdy, která později nabere vodu a společně s řekou Miklä se spojí a tvoří velice úrodné údolí, kde žije většina beškálšského obyvatelstva. V deltě, která se větví asi 150 km od moře, začíná být půda hodně bahnitá a velice časté jsou zde povodně.
Druhá nejdelší řeka Päkä teče ze západu a protéká tropickým jihem panství Erdély.
V deltě se řeka dělí na mnoho ramen, jedním z nich je i rameno Pöjkä, které teče až do třetí největší beškálšské řeky - Šöjkä.

Klasifikační dilema Närky a Mikly

Velice významnou řekou je řeka Miklä. Miklä teče až z Čeko-Kyrgízie a klima, kterým protéká, je mnohem bohatší na vodu než území, kterým protéká Närkä. Miklä na soutoku s Närkou obsahuje mnohem víc vody než Närkä a tudíž by se řeka i po soutoku měla nadále jmenovat Miklä. V historii se několikrát řeka přejmenovávala na základě toho, kdo zrovna vládl (Mikošská království řeku pojmenovávali Miklä, Erdélská a Hůkolská zase Närkä.).
Po sjednocení Mikoše s Trojkrálovstvím byl určen soutok Mikly a Närky a byla stanovena jasná hranice, ovšem kromě Mikošských patriotů protestují proti verdiktu i vědci, kteří nesouhlasí s tím, že menší tok vyhrává nad větším.
V roce 1911 vědci začali klasifikační poradu, která přejmenuje podobně sporné toky (takových je v Beškálsku okolo 300). Kromě Mikly a Närky je významný i spor třetí nejdelší řeky Šöjkä a Nüszkä, kde je Nüszkä na soutoku delší a vodnatější než Šöjkä a tudíž by se řeka měla od soutoku jmenovat Nüszkä.
Největším protiargumentem zůstává zvyk říkat řekám tak, jak už se jim dnes říká.

10 nejdelších řek

Řeka	Délka (+zahraničí)	Župní města, kterými řeka protéká	Ústí (obec)
Närkä	1150 km (1676 km)*	Mónköl, Pölgär, Hüköl, Krisz nä Närkü, Länä, Řükörgö, Szvä, (Päjmö)**	Delta do Minanského zálivu (župy Länä, Řükörgö a Szvä), rameno Pöjkä do řeky Šöjkä (Päjmö a Szlöb nä Šöjkü)
Päkä	680 km (718 km)	Kötök, Ördö	Minanský záliv (Ördö a Köszö)
Šöjkä	652 km	Mächülěsz, Päjmö	Minanský záliv (Päjmö)
Hördör	647 km	Jüt, Hörbesz, Galěszgön	Miklä (Morävösztál)
Miklä	608 km (1171 km)	Miküsztál, Höksztál, Pölgär	Närkä (Pölgär a Trégä)
Vilkä	490 km	Kövä	Delta Närky (Szlöb nä Vilkü)
Čörküszä	487 km	Čörküsztál	Miklä (Morävösztál a Najtösztál)
Tárkä	459 km	Plälösz, Tänajäna	Päkä (Bülögä)
Künkä	437 km (686 km)	Nalětyk	Minanský záliv (Künkömöřö a Chalkö)
Mäszkä	366 km	Ösztö, Mökša	Minanský záliv (Mökša)

*U řeky Närkä se délka liší na základě ramen delty, kterými voda proudí. Pro tuto tabulku byl použit průměr vzdáleností. **Město Päjmö leží na soutoku ramena Pöjkä, které je teoreticky stále součástí řeky Närkä