Beškálsko

Z Alyrpedia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pětikrálovství Beškálšské
Beszkáldöm
Vlajka Beškálsko.png
vlajka
Státní znak Beškálsko.png
znak
Hymna
Vstávej, Beškále (Üzsztász, Beszkál)
Motto
Vstřícností k pánům (Chüjöm szi böszyk)
Geografie
Poloha Beškálsko.png
Poloha
Hlavní město Ordo
Rozloha 945 637 km²
Nejvyšší bod Küřä (4776 m n. m.)
Časové pásmo
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 17 410 000 (1905) (. v Alyře)
Hustota zalidnění 18,41 obyv/km²
HDI 0,092 ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk Beškálština
Národnostní složení Beškálci (64 %)
Tamákové (11 %)
Mogulci (9 %)
Súmové (8 %)
Románi (4 %)
ostatní (převážně Bělohorci a Poloňkové)* (4%)
Náboženství Beškálšská ortodoxní církev (50 %)
Taoismus (20 %)
Beškálšský pohanský ritualismus (16 %)
Katolicismus (14 %)
Státní útvar
Státní zřízení Absolutní monarchie
Vznik 2. dubna 1440 sjednocením království Erdély a Hůkol
Král Szläktör Gönöl
5 Pánů Szölür XII. Gönöl
Vötör III. Gönöl
Nÿr Pömün
Zäm Gönöl
Täd Baszän
Měna Beškálšský dublon
HDP {{{hdp}}}
HDP/obyv.
Giniho koeficient 65.5

Beškálsko (beškálšsky Beszkál) oficiálním názvem Pětikrálovství Beškálšské (beškálšsky Beszkáldöm) je země nacházející se v severovýchodní částí Jusaie. Území Beškálska se rozkládá mezi 4 dalšími státy a Minanským zálivem. V Beškálsku probíhá rychlý nárůst populace, v roce 1905 zde žilo 17 410 000 obyvatel. Hlavní město státu je Ordo (Ördö). Beškálsko je federativní monarchií 5 panství (Erdély, Hůkol, Bicély, Mikoš a Monkol), které se starají o fungování ve svých celcích. Král má neomezenou moc, především spravuje armádu, mezinárodní vztahy a může měnit vyhlášky v jednotlivých panstvích. V současnosti vládne král Šlektor z dynastie Gonolovců.

Historie

Starověk až 10. stol.

Beškálsko už ve 2. stol. př. n. l. obývali Tamákové. První tamácký státní útvar vznikl ve 4. stol. n. l. Beškálci pravděpodobně žili tou dobou na rozhraní Jusaie a Tardamu. První zmínka o příchodu Beškálců se datuje k 7. stol. V průběhu 8. stol. pak postupně části Mikoše, Hůkolu a Erdél se staly beškálšskými centry. V druhé polovině 10. stol. docházelo v oblasti Mikoše k nájezdům Súmů, kteří postupně Beškálce vytlačovali. V roce 975 založila první Beškálská panovnice Hana Miko (Hancä Mikü) město Mikoštál (Mikusztál) a vznikl první Beškálský stát (tzv. Seloncké království (Szelünkdöm)).

Dynastie Mikovců

Rozmach Mikovců

Hana Miko dobyla obrovskou část území od Renských hor až po Minanský záliv. V roce 1003 umírá a na trůn nastupuje její syn Radoš (Radgász). Radoš začal pořádat vykořisťovací výpravy po celé Jusaii a stal se jedním z nejbohatších lidí své doby. Radošovi potomci následovali tuto tradici a někteří se spolupodíleli i na vpádech do Tardamu. Beškálsko ve středověku bylo velice bohaté a většina významných památek byla postavena Mikovci.

Územní vývoj Selonckého království v průběhu středověku

Zánik dynastie

Okolo roku 1240 začaly vpády Mogulců, kteří útočili především na oblast Mikoše. V roce 1263 Mogulci dobyli Mikoštál a poslední král Bändör uprchl do Hůkolu. V roce 1274 Mogulci dobyli zbytek Selonckého království a všichni žijící Mikovci byli popraveni.

Mogulská nadvláda

Mogulci postupně rozšiřují svůj vliv po Jusaii. Beškálci se stali obětí mnoha mogulských plenění, protože měli velké bohatství. Postupně se Mogulci přestali o Beškálce zajímat, a tak začaly vznikat na území Beškálska drobné městské státy. Postupně se tedy Mogulský vliv ztrácel. V roce 1449 se z Mogulské říše odštěpila Monkonská říše, což se datuje k zániku vlivu Mogulské říše na území Beškálska.

Federativní království

Dvojkrálovství

V roce 1440 se sjednotily království Erdély a Hůkol a vznikl tzv. "Doszkáldöm". Erdély a Hůkol dobývali okolní městské státy a rozšiřovali svůj vliv. Na trůn usedl král Štěpán I. (Szölür I.) z dynastie Bakovců.

Trojkrálovství

Okolo roku 1560 začaly Dvojkrálovství ohrožovat nájezdy Tamáků. Nájezdy ještě více ohrožovaly beškálšské království Bicély. V roce 1567 bylo založeno Trojkrálovství - tvořeno Bicély a Dvojkrálovstvím. V čele stál panovník Bohumil I. (Bönösz I.)) Trojkrálovství dobylo všechny tamácká království sahající až k vrcholům hor Núckého pohoří do roku 1590.

Čtyřkrálovství

Na začátku 17. stol. panovník Jakub I. (Kübäsz I.) začal dobývat severní území v oblasti Renských hor. V roce 1627 sjednotil království Mikoš se zbytkem trojkrálovství a vzniklo čtyřkrálovství. V roce 1616 umřel poslední bakovský panovník Vlädösz a byl nahrazen krátkou dynastií Jatkovců, která vládla do roku 1681. Poté začla vládnout dynastie Gonolovců, kteří vládnou dodnes. Čtyřkrálovství se potýkalo asi s 80letým obléháním města Černostál Súmy a 150letým obléháním města Půlďar Moguly. Po porážce Mogulů v Půlďaru byl dobyt zbytek Monkolu a v roce 1805 vzniklo Pětikrálovství.

Historie vývoje území federativních království Beškálska

Pětikrálovství

Od roku 1805 se začalo Beškálsko více přizpůsobovat i jazykovým právám menšin. Král Szölür VIII. propagoval sjednocení národů na území Beškálska a začal propagovat beškálšskou identitu. Do té doby byla jen seloncká identita, která nezahrnovala i ostatní národy příbuzné Seloncům. Beškálsko nezasáhlo od vzniku Pětikrálovství žádný konflikt. V roce 1900 král Szläktör zavedl ekonomické reformy, které mají za úkol modernizovat Beškálsko a připravit beškálšská města na rychlý nárůst populace. Zároveň je opravdu veliká finanční nerovnost mezi členem šlechty a průměrným občanem, tato nerovnost má být snížena a Beškálcům by se mělo dostávat lepších prací, škol, zdravotnictví i peněz.

Politika

Politický systém

Beškálsko je absolutní monarchií. De facto stát funguje jako federace, ale král s neomezenou mocí může jakoukoliv vyhlášku v panství zrušit nebo pozměnit. Král má možnost panský systém kompletně zrušit, ovšem podle monkolských zákonů, by v takovém případě v Monkolu měla vypuknout revoluce. Současný král Szläktör se považuje za bredokrata.

Současný král Szläktör z dynastie Gonolovců

Král má pod sebou 5 pánů, kteří dohlíží na dění v panstvích a řídí šlechtu. Dopomáhá jim královská šlechta, která má při některých speciálních rozhodnutí volební práva. Zároveň šlechta zastává vyšší armádní funkce. Šlechta má dohromady asi 40 000 členů.

Armáda

Beškálšská armáda nemá povinnou službu, ale šlechtici namátkou vybírají muže vhodné pro vojenský výcvik. Takových mužů je přes 2 miliony. Beškálšká armáda používá převážně kavalérii. Meče stále používá asi polovina vojáků, zbytek je vybaven zbraněmi. V současnosti se Beškálsko soustředí na modernizaci a rozšíření námořnictva.

Dědictví trůnu

Na trůn nastupuje nejstarší mužský potomek, který nebyl rodinnou radou označen jako neschopný vlády. V případě, že by všichni muži schopní vlády vymřeli, nastoupí na trůn nejstarší žena. V případě, že by v tu dobu žil chlapský potomek, byl by na trůn dosazen v momentě, kdy dosáhne 20 let. V případě, že žádný takový potomek není, trůn dědí rodina, do které se královna provdá a manžel královny se po svatbě stává vládcem země. V případě, že neexistuje nikdo, kdo by mohl změnit trůn, rozhodne o panovníkovi šlechta.

V historii dědický systém systém fungoval tak, že si rodinná rada zvolila nového panovníka ve věku 20-30 let bez ohledu na pohlaví. V případě neshody mezi příslušníky pomohla šlechta.

Administrativa

Mapa panství a žup Beškálska
Panství:

██ Hůkol

██ Erdély

██ Bicély

██ Mikoš

██ Monkol

Administravní dělení

Beškálsko se dělí na 5 panství, které mají de iure neomezenou moc, ale král jejich vyhlášky a zákony může kdykoliv regulovat nebo měnit. Panství se dělí dohromady na 31 žup, které jsou středisky šlechticů, zajišťují naplňování jazykových práv menšin a především investují.

Práva menšin

Beškálsko uznává 6 menšin - Tamáky, Mogulce, Súmy, Romány, Bělohorce a Poloňky. Menšiny mají protekci v pořádání národních kulturních akcí a organizování výuky na základních školách v rodném jazyce. V případě dosažení 25% menšiny na úrovni župy a většiny na úrovni panství má menšina speciální jazyková práva v každodenním životě. Zároveň je v místech možná výuka v rodném jazyce na úrovni středních a vysokých škol.

Tabulky (1906)

Župy
Název Panství Název (česky) Populace (v tis.) Rozloha Populace župního města Menšiny Menšinové názvy Beškálci Tamákové Mogulci Súmové
Radrösz Erdély Radgost 957 23692 km2 45000 Súmové Radiluo (S.) 51% 0% 1% 33%
Länä Erdély Louná 583 13972 km2 38000 - - 71% 11% 6% 2%
Ördö Erdély Ordo 1115 22647 km2 480000 - - 67% 2% 9% 8%
Tänajäna Erdély Tanajana 550 16707 km2 31000 - - 75% 0% 3% 11%
Kötök Erdély Kotoky 845 26103 km2 53000 - - 75% 0% 4% 14%
Plälösz Erdély Plales 815 46442 km2 28000 Súmové Väämetsä (S.) 60% 0% 2% 34%
Řükörgö Hůkol Poříčí 605 12331 km2 93000 - - 67% 5% 11% 2%
Szvä Hůkol Šva 716 14015 km2 67000 - - 80% 4% 7% 1%
Tárdyk Hůkol Průsmyky 833 49174 km2 37000 Súmové Kulkaatä (S.) 58% 0% 9% 31%
Kövä Hůkol Kovná 1162 24247 km2 86000 - - 75% 18% 3% 0%
Krisz nä Närkü Hůkol Kříž nad Nárkou 870 15280 km2 53000 - - 92% 0% 1% 0%
Hüköl Hůkol Hůkol 2142 38623 km2 160000 - - 83% 1% 3% 2%
Nüszöviszbó Hůkol Raševišně 315 35989 km2 33000 Tamákové, Mogulci Đuóng Tat Qua Đáo (T.), Divabügentör (M.) 37% 34% 28% 0%
Bägä Hůkol Běhná 737 39814 km2 41000 - - 70% 0% 23% 2%
Päjmö Bicély Loumo 977 24928 km2 93000 - - 76% 8% 4% 1%
Mächülěsz Bicély Makoles 455 60105 km2 25000 Tamákové Thuoc Phien Rúng (T.) 12% 74% 11% 1%
Töhö Bicély Tého 345 19698 km2 37000 Tamákové Thuó Bén (T.) 53% 39% 4% 0%
Nalětyk Bicély Nálesec 322 36771 km2 27000 Tamákové Đuóng Rúng Tren Mot (T.) 15% 73% 9% 0%
Bücö Bicély Bico 491 12807 km2 120000 - - 67% 16% 6% 0%
Mökša Bicély Mokša 584 19975 km2 45000 Tamákové Uót Gon (T.) 50% 35% 3% 1%
Ösztö Bicély Ešto 396 31627 km2 36000 Tamákové Phia Đong Gon (T.) 29% 63% 2% 0%
Čörküsztál Mikoš Černostál 51 14100 km2 26000 Súmové Mustasää (S.) 60% 0% 3% 36%
Höksztál Mikoš Hukstál 231 32317 km2 25000 - - 59% 0% 19% 13%
Galěszgön Mikoš Zálesí 129 17882 km2 23000 Mogulci Mögartenoy (M.) 57% 3% 31% 5%
Miküsztál Mikoš Mikoštál 241 31478 km2 77000 - - 58% 3% 8% 12%
Hörbesz Mikoš Pětihoř 98 42457 km2 16000 Súmové, Mogulci Vuorvissi (S.), Tagöt (M.) 28% 11% 25% 33%
Üjávö Monkol Újev 96 26179 km2 15000 Mogulci Nazesög (M.) 28% 21% 47% 2%
Jüt Monkol Juty 27 67305 km2 5000 Mogulci Jut (M.) 3% 16% 63% 16%
Pölgär Monkol Půlďar 381 37146 km2 44000 Mogulci Chölgär (M.) 42% 7% 41% 3% buňky
Mónköl Monkol Monkol 217 38670 km2 60000 Mogulci Monköl (M.) 13% 5% 71% 4%
Cajänagösz Monkol Cajanec 89 56295 km2 14000 Mogulci Namtajchülö (M.) 5% 1% 90% 3%

Geografie

Obyvatelstvo