Novoersko

Novoerská federace Nevierqîuna Federâtje
Soubor:Vlajka Novoersk.png vlajka	Soubor:Státní znak Novoersk.png znak
Hymna Novoerská národní hymna Motto Bůh, svoboda a sounáležitost
Geografie
Soubor:Poloha Novoersk.png Poloha
Hlavní město	Eşetarin
Rozloha	Hodnota parametru km²
Nejvyšší bod	Pâzana (3652 m n. m.) m n. m.)
Časové pásmo	Hodnota parametru
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	58 464 500 (1895) (6. v Alyře)
Hustota zalidnění	Hodnota parametru obyv/km²
HDI	▲ 0,261 (9. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk	Erština (67 %) Meturské jazyky (26 %)
Národnostní složení	Novoeršané (42 %) Eršané (9 %) Metuřané (31 %) Ostrované (5 %) Ostatní přistěhovalci (13 %)
Náboženství	Kristovectví (63 %) Původní náboženství (19 %) Talunkum (5 %)
Státní útvar
Státní zřízení	federativní prezidentská republika
Vznik	1. ledna 1800 (Vyhlášení nezávislosti na Ersku)
Prezident	Kaner Al'harda
Viceprezident	At'jâu Oîzai
Měna	Erzon
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.	Hodnota parametru
Giniho koeficient	31.2

Novoerská federace, zkráceně Novoersko, je demokratická federativní prezidentská republika rozkládající se na většině Meturských ostrovů. Novoersko se skládá z 26 států, nezačleněného Novoerského teritoria a Novoerských zámořských území a základen. Jedná se o pozůstatek erského kolonialismu. Země vyhlásila nezávislost na Ersku 1. ledna 1800, v zemi následně probíhala krátká Novoerská občanská válka mezi revolucionáři a loajalisty, která proběhla definitivním vítězstvím revolucionářů. Nejvyšším představitelem Novoerska je prezident, důležitou roli ve státě má ale taky netradiční trojkmorový parlament.
S rozlohou xxxx kilometrů se řadí mezi xx největších zemí světa. V Novoersku žije přibližně 58 milionů obyvatel, populace je složená převážně z Novoeršanů, původních obyvatel a erských imigrantů, kteří uprchli po Císařském převratu. Státy se tradičně rozdělují podle majoritního etnika, které v nich žije. Původním obyvatelům jsou uznána stejná práva, většina žije ale pouze v několika státech a teritoriích, takže je jejich zastoupení v parlamentu Novoerska značně nerovnoměrné. Většina bílého obyvatelstva se naopak koncentruje ve státech "Modré pětky" na východě Novoerska. Nové migrační trendy ale poukazují na stále větší počet přistěhovalců na severu Novoerského teritoria. Důležitou etnickou skupinou jsou taky obyvatelé přilehlých ostrovů, kteří se neřadí k původním obyvatelům Novoerska.

Dějiny

Předkristovecké období

První lidé se v Novoersku objevili již přibližně v roce 15 000 př. n. l. Založili zde kolem roku 6500 př. n. l. vyspělou Meturskou civilizaci, která přibližně po dobu 1400 let ovládala velkou část Meturských ostrovů a její vliv sahal až na pobřeží Paradisumu a Novaterry. Tato civilizace se vyznačovala vlastním písmem, složitými zavlažovacími systémy a zejména velmi rozvinutou architekturou. Po celých Meturských ostrovech a blízkých regionech tak můžeme najít zbytky různých měst, kaplí a dalších struktur. Mezi významné stavby z této epochy se řadí město Ushkur nebo například chrámový komplex Kupturur. Na území Meturské civilizace existoval pouze jeden hlavní stát. Meturská civilizace začala postupně upadat po 1400 letech její existence a udržela se pouze na Kirijských ostrovech, kde její odkaz přežívá i do dnešní doby. Obyvatelé Kirijských ostrovů o několik tisíciletí později přijali vyvinuli vlastní náboženství Talunkum.
Původní obyvatelstvo mimo Kirijské ostrovy se po rozpadu Meturské civilizace rozprchlo z původních center civilizace po celých Meturských ostrovech a začalo zde postupně zakládat méně vyspělé státy. U některých však zůstalo zachované písmo, díky kterému známe přibližnou historii těchto útvarů. Víme, že původní náboženství se po rozpadu centralizované říše začala vyvíjet vlastním směrem a vzniklo tak několik typů starometurských náboženství, které přežívají u původního obyvatelstva dodnes. Do příchodu kristoveckých uprchlíků státy existovaly v relativně poklidném soužití a válečné konflikty byly spíše vzácnou událostí.

Příchod prvních kristoveckých uprchlíků

Poté, co remský císař Parius vyhlásil v roce 38 zákaz Kristovectví na celém území Remské říše, se zvedla velká vlna kristoveckých uprchlíků. Většina těchto uprchlíků se rozprchla do sousedních států Tardamu a Jusaie, komunita Eršanů (tehdy kristovci, kteří patřili k etnické skupině Dersanů) se pak vydala do Erska. Malá část z nich pak pokračovala svou cestu dál na východ a dostala se až do dnešního Novoerska. Ze spisů kristoveckých učenců víme, že jedna z prvních lodí zakotvila ve zbytcích starověkého města Apakur, které nové obyvatelstvo pojmenovalo Eşetarin. Kromě toho kristovečtí uprchlíci přistáli také na několika dalších místech východního novoerského pobřeží.
Nemalá část uprchlíků se pak dostávala do konfliktu s původním obyvatelstvem. Kvůli těmto násilným střetům pak více než polovina nově založených komunit nepřežila první roky v Novoersku. Komunity, které ale v těchto těžkých zkouškách obstály, pak často uzavíraly s původním obyvatelstvem smlouvy o neútočení a nezřídka vzájemně obchodovaly. To umožnilo těmto novým společnostem prosperovat a rozšiřovat se. Do roku 250 pak v Novoersku bylo založeno více než 390 osad. Kontakt s kristovci v Ersku ale byl skoro úplně ztracen a až na občasné výpravy mezi sebou tyto dvě společnosti neudržovaly kontakt. Některé z komunit pak začaly organicky splývat se společnostmi původních obyvatel, jiné vytvořily rovnostářské konfederace a další začaly zakládat hierarchické státy nebo náboženské řády. V roce 453 byl například korunován král Ka'mash I., který založil dynastii dynastii Ka'mashů a vytvořil centralizovaný stát sjednocující jihozápadní novoerská pobřeží.

Kristovecké státy

Nově zakládané státy byly často vyspělejší než státy původních obyvatel a tak se jim dařilo prosperovat. I přes to některé pokusy skončily neúspěchem. Například Řád nové země, který se na jihu Novoerska pokoušel konvertovat pohany ke Kristovectví, zanikl kvůli nájezdům původních obyvatel. Naopak rovnostářský svaz složený z několika osad na východě Novoerska vytrval a na několik stovek let se stal místem klidu a prosperity.

Vláda a politika

Politický systém

Novoersko je prezidentskou demokratickou federativní republikou. Kromě prezidenta má ale ve státě důležitou roli také trojkomorový parlament, ten je složený z Novoerského národní shromáždění, Senátu a Rady národů. Novoerské národní shromáždění má 300 zástupců, kteří jsou voleni v celonárodních volbách. Do této komory se volí spíše ideologicky a jedná se o nejvlivnější komoru. Senát se volí podle území, na které daný občan žije. Má 54 členů, tedy 0 za každý stát, poté jednoho senátora za Novoerské teritorium a jednoho senátora zastupujícího zámořská území. Třetí komorou je dvacetičlenná Rada národů, ve které je každý národ dědičně zastupován několika zástupci svého národa. Obyvatelé Kirijských ostrovů mají dva zástupce, bílé obyvatelstvo a původní obyvatelé pak oba po devíti zástupcích. Jedná se o pozůstatek středověkého politického systému.

Politické strany

V Novoersku působí několik hlavních politických stran, kromě toho ale existuje nespočet malých politických stran a hnutí, které se nějakým způsobem zapsaly do historie.

Významné politické strany

• Federální strana - Jedna z nejdůležitějších politických stran v Ersku. Federální strana je pravicovou stranou s konzervativním prvky, která bojuje za nízké daně, tradice a zastává politiku intervencionismu.
• Nezávislá strana - Důležitá pravicově libertariánská strana se silnou podporou v teritoriích a řídce obydlených oblastech. Bojuje za široké občanské svobody a jednoduchou byrokracii.
• Meturská strana - Strana původních novoerských obyvatel, tedy Metuřanů. Tato strana bojuje za jejich zájmy a kromě toho také zastává sociálně demokratické až socialistické názory.

Malé politické strany

• Císařská strana (před Císařským převratem Královská strana) - Jedná se o politickou stranu napojenou na erskou monarchii. V Novoerské občanské válce byla důležitou silou na straně krále.
• Anarchistická liga- Uskupení anarchistických sdružení, podle některých je toto uskupení zodpovědné za sabotáž Af'tického mostu, výbuchy v Novoerském národním shromáždění a několik dalších teroristických činů.
• Teritoriální strana - Svým národním významem tato strana zaostává, je však důležitou politickou silou v Novoerském teritoriu, kde sdružuje až 30 % jeho obyvatelstva. Mezi její činnost patří pořádání společenských akcí, lobbování za inkorporaci teritoriálních území a organizace teritoriálních milicí. Strana úzce spolupracuje s federální vládou.
• Dělnické hnutí - Levicové uskupení se silným důrazem na sociální stát. Toto uskupení je často spojováno společně s Anarchistickou ligou s teroristickými útoky anarchokomunistů.
• Matka a otec - Regionální politická organizace Ostrovanů, která je politickým nástrojem jejich samosprávy.

Nejznámější organizace

• NIT - Nevierqîuna Înte'lighençî Taşqi - Rozvědka pro zahraniční i domácí záležitosti. Je známá řadou kontroverzí, které zahrnují zejména operace agentů NIT v sousední Parské republice. Při této operaci nazvané "Jân" NIT pomohla dosadit demokratickou vládu lokálním povstaleckým skupinám. Agenti NIT se při této operaci měli zúčastnit několika masakrů.
• FLT - Federât Lagha Taşqi - Federální vyšetřovací služba. Zabývá se vyšetřováním vážných zločinů v rámci celého Novoerska.

Ozbrojené síly

Ozbrojené síly Novoerské federace se skládají z armády, námořnictva a námořní pěchoty. Kromě toho mají také jednotlivé státy vlastní národní gardy, Novoerské teritorium disponuje vlastní Teritoriální milicí.

Teritoriální milice

Teritoriální milice, circa 1895

Velmi specifickou "součástí" ozbrojených sil Novoerské federace je Teritoriální milice. Jedná se o relativně decentralizovanou ozbrojenou složku, jejíž úkolem je dohlížení na pořádek v Novoerském teritoriu. Členem milice se může stát každý muž z Novoerského teritoria, který dosáhl 16. narozenin. Členy milice se většinou stávají mladí muži z rodin osadníků Novoeršanů i původních obyvatel, které se nedokázaly tolik prosadit v teritoriální společnosti. I přes to jsou milicionáři v teritoriích respektováni a těší se široké úctě. Kromě dohlížení na pořádek v osadách a městech pak také chrání obyvatelé teritorií před dalšími nebezpečími, které se v teritoriích mohou vyskytnout. Od konce 80. let 20. století bojují proti anarchistům v teritoriích.