Parsko

Parská republika Parsîna Reubliçuna
vlajka	znak
Hymna Parská národní hymna Motto Vláda lidu navždy
Geografie
Soubor:Poloha Parsko.png Poloha
Hlavní město	Mondur
Rozloha	Hodnota parametru km²
Nejvyšší bod	Pestelki (1285 m n. m.) m n. m.)
Časové pásmo	Hodnota parametru
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 151 815 (1895) (29. v Alyře)
Hustota zalidnění	Hodnota parametru obyv/km²
HDI	▲ 0,172 (46. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk	Erština (93 %) Parština (4 %)
Národnostní složení	Paršané (91 %) Novoeršané (5 %) Eršané (3 %)
Náboženství	Kristovectví (97 %)
Státní útvar
Státní zřízení	unitární parlamentní republika
Vznik	8. září 1868 (Vyhlášení nezávislosti na Ersku)
Prezident	Zîvandor'una Kelmazir
Premiér	Kalîmor Etri
Měna	Erzon
HDP	$29 565 156 123
HDP/obyv.	Hodnota parametru
Giniho koeficient	23.8

Parská republika, oficiálním názvem Parsîna Reubliçuna, je unitární parlamentní republikou nacházející se na sever od Novoerska. Parskou republiku tvoří 4 hlavní ostrovy a poté několik desítek malých ostrovů kolem. Zpravidla se dělí na chudší severní a bohatší jižní ostrovy. Hlavním městem je Mondur a rozloha státu činí xxx km². Podle odhadů z roku 1895 zde žije 4 151 815 obyvatel, přičemž hustota zalidnění se pohybuje na xxx. Parská republika je rozdělena na 7 krajů.
Parská republika je velkou částí světa považována za ekonomickou kolonii Novoerska. V roce 1889 zde proběhl demokratický převrat, který byl otevřeně podporován vládou Novoerska. Ta sem mimojiné vyslala agenty NIT a později několik tisíc vojáků. Tento zásah vedl k tomu, že je zde velký počet erských firem, zdaleka největší z nich je ale Nevierqîuna Tibiskum, na které je Parská republika prakticky závislá. Do dnešní doby má Novoersko v Parské republice několik vojenských základen a využívá zdejší přístavy. Parská republika se nachází v horské oblasti, kde se nacházejí vrcholy Pestelki (1285 m n. m.) a Kardamit (1211 m n. m.). Krajina se různí podle toho, o jaký ostrov se jedná. Významným průmyslovým odvětvím jižních ostrovů je těžba drahých kovů a drahokamů, na severu převládá zemědělství. Většina obyvatelstva mluví erštinou, která je oficiálním jazykem a používá se i v médiích a školství. Malá část obyvatel mluví parštinou. Paršané tvoří většinu obyvatelstva (91 %), následováni Novoeršany (5 %) a Eršany (3 %). Většina obyvatel jsou vyznavači kristovectví (97 %).
Státní zřízení je unitární parlamentní republikou, kde prezidentem je Zîvandor'una Kelmazir a premiérem Kalîmor Etri. Měna v oběhu je Erzon a HDP na obyvatele se pohybuje na xxx. Giniho koeficient je 23,8, což naznačuje relativně nízkou úroveň nerovnosti v příjmech.

Vláda a politika

Politický systém

Politický systém Parské republiky je unitární parlamentní republikou s prezidentským systémem. Prezident zastává funkci hlavy státu a je volen přímou volbou na pětileté funkční období. Prezident má omezené pravomoci a výkonnou moc fakticky vykonává premiér, který je jmenován prezidentem na základě výsledků parlamentních voleb. Výkonná moc je tak rozdělena mezi prezidenta a premiéra. Legislativní moc v zemi má jednokomorový parlament nazývaný Meclis, který tvoří 150 členů. Členové parlamentu jsou voleni v přímých volbách na pětileté funkční období a jsou zastupitelé jednotlivých krajů. Parlament má významné pravomoci v oblasti zákonodárství, včetně přijímání zákonů, schvalování vládních politik a kontrolní funkce. Soudní moc je nezávislá a její nejvyšší instancí je Nejvyšší soud Parské republiky. Soudní systém zahrnuje okresní a krajské soudy, ale také specializované soudy, jako jsou například soudy pro práva menšin a správní soudy.
Politický systém a celkově politika v Parské republice je značně ovlivňována Novoerskou federací.

Politické strany

V Parské republice funguje několik desítek politických stran, veřejnou sféru jich ale ovlivňuje pouze několik.

Významné politické strany

• Parská národní strana - Liberální pro-novoerská strana. Byla založena povstalci v roce 1887 a po demokratickém převratu provedla hlavní reformy v Parské republice. Je pod silným vlivem Novoerska.
• Republikánská strana - Pravicová konzervativní strana. Soustředí se zejména na posílení zemědělství v zemi a má velkou podporu mezi venkovským obyvatelstvem.
• Strana hospodářské obnovy - Centristická nacionalistická strana, jejíž hlavním cílem je ekonomická a politická nezávislost Parské republiky. Popularita strany se v poslední době zvyšuje, její snahy jsou však podkopávány novoerskými firmami.
• Parská fronta - Silné levicové uskupení dělníků. Tato strana vznikla v reakci na neetické podmínky novoerských firem, které Parskou republiku ekonomicky nadále vysávají.

Malé politické strany

• Koruna - Ilegální politické uskupení, které se snaží o obnovení monarchie v Parské republice.
• Císařská strana - Další ilegální politické uskupení, které se snaží o obnovení parského statutu erské kolonie. V posledních letech je silně potlačováno.
• Severská strana, Jižanská strana - Obě tyto strany se snaží o politickou fragmentaci Parské republiky na jih a sever.

Nejznámější organizace

• Úřad pro demokratické fungování Parské republiky - Tato instituce byla založena při novoerské intervenci do Parské republiky a oficiálně slouží jako dohled na parskou demokracii. Ve skutečnosti se jedná o novoerskou politickou páku.

Ozbrojené síly

Ozbrojené síly Parské republiky se skládají z armády a malého námořnictva.

Armáda

Armáda Parské republiky je složena z profesionálních vojáků, kteří slouží v různých odvětvích armády. V roce 1900 má armáda ve státě slabou pozici a zahrnuje pouze 20 000 vojáků, kteří jsou rozděleni do několika divizí a pluků. Armáda je vybavena převážně starými novoerskými zbraněmi a technologiemi. Vojenský výcvik a vzdělání jsou pro každého vojáka povinné. Vojáci se učí strategii, taktice a vedení vojsk v boji. Kromě toho jsou školeni v bojových uměních a zdravotnických postupech.
Armáda Parské republiky je v této době postupně modernizovaná novoerskými důstojníky, kteří zde značně pomáhají. Každá jednotka má své vlastní velení a systém řízení. Vojáci jsou často cvičeni v Novoersku. Vojáci jsou organizováni do různých jednotek, včetně pěchoty, kavalerie a artilerie. Každá jednotka má své vlastní specializované vybavení a výcvik. Kromě toho jsou vojáci vybaveni uniformami a dalším vybavením, aby se mohli účinně a bezpečně zapojit do bojových operací. Celá armáda je pod značným vlivem vlády Novoerské federace.

Námořnictvo

Námořnictvo Parské republiky je v roce 1900 zastaralé a malé. Je složeno z přibližně 30 kidá. Z důvodu nedostatečných finančních prostředků a geografických omezení námořnictvo nemá k dispozici moderní bitevní lodě či křižníky. Velení námořnictva se nachází v hlavním přístavu a vede jej admirál, který má pod sebou menší počet kapitánů lodí a důstojníků. Námořnictvo má v rámci obrany země za úkol chránit pobřeží a obchodní lodě před pirátskými útoky. V případě potřeby se může zapojit i do vojenských konfliktů.
Námořnictvo Parské republiky je však i přes své omezení dobře vycvičené a organizované. Posádky lodí jsou složeny z profesionálních námořníků a vojáků, kteří prošli náročným výcvikem. Výcvik je často prováděn za pomoci Novoerského námořnictva. Kromě toho jsou v námořnictvu využíváni i zkušení rybáři a další místní obyvatelé, kteří dobře znají místní podmínky a mohou být využiti jako průvodci při operacích v blízkosti pobřeží. Námořnictvo Parské republiky má k dispozici omezené množství moderního vybavení, jako jsou torpéda a kanóny, ale převažují starší typy výzbroje. Kvůli nedostatku finančních prostředků není možné provádět větší modernizaci výzbroje. Námořnictvo má k dispozici pouze několik menších přístavů a kotvišť, což limituje jeho operační možnosti. Zároveň však umožňuje větší kontrolu nad těmito lokalitami a snazší obranu v případě potřeby.