Spojené státy novaterrské

Spojené státy novaterrské United States of Novaterra
vlajka	znak
Hymna My Country 'Tis of Thee Motto In defense of liberty
Geografie
Poloha
Hlavní město	Keystoneburg
Rozloha	Hodnota parametru km²
Nejvyšší bod	Mount Frederick (2 037 m n. m.)
Časové pásmo	Hodnota parametru
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	84 429 471 (1910) (7. v Alyře)
Hustota zalidnění	Hodnota parametru obyv/km²
HDI	▲ 0,338 (1920) (4. v Alyře)
Jazyk	rockwellština (89%) latina (6%) erština (3%) původní jazyky (2%)
Národnostní složení	Novateřané (76%) Atajarijci (4%) Eršané (3%) Ostatní přistěhovalci (17%)
Náboženství	Kristovectví (78%) Jahudaismus (15%) Původní náboženství (2%) Ostatní náboženství (5%)
Státní útvar
Státní zřízení	federativní prezidentská republika
Vznik	17. května 1776 (Vyhlášení nezávislosti na Rockwellii) 25. srpna 1788 (Uznání nezávislosti Rockwellií)
Prezident	Houston D. McKnight
Viceprezident	James J. Miller
Měna	Greenback
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.	Hodnota parametru
Giniho koeficient	37.4

Spojené státy novaterrské (v rockwellštině United States of Novaterra), zkráceně Spojené státy (v rockwellštině United States), zkratkou USN (nebo také US), jsou federativní republika nacházející se na kontinentě Novaterra, sestávající se z 21 států, jednoho nezačleněného organizovaného území a dvou nezačleněných neorganizovaných území. Sdílí pozemní hranice s Loblaryjskem, Gertuneou, Odarií, Znorovy a (dva nevybrané státy). S počtem 84 a půl milionu obyvatel je nejlidnatějším státem Novaterry a 7. nejlidnatějším státem celé Alyry. Federálním hlavním městem je Keystoneburg, s více jak 4 miliony obyvatel je pak největším městem a hlavním ekonomickým centrem Empire Bay. Dalšími důležitými sídly jsou pak New Windsor, Blue Ridge a Criscord.

Podle dosavadních teorií vznikl lidský život právě zde na Novaterře, odkud se pak přes ostrovy v ? oceánu dostali do Jusai a přes Metruské ostrovy (dnešní Novoersko) a souotroví Aurorama (dnešní Chrobrónsko) do Paradisumu. I přes to, že patří novaterrská civilizace k těm nejstarším, nevyhnula se obří kolonizaci a osídlení tardanskými mocnostmi. Počínaje rokem 1607, vedla rockwellská kolonizace k založení Novaterrských kolonií na území dnešních východních Spojených států. Spor s Rockwellii ohledně daní, vojáků a dalších problémů později vyvolal Novaterrskou válku za nezávislost, jenž trvala 13 let. Po uznání nezávislosti, v roce 1788, se Spojené státy novaterrské staly jedním z prvních demokratických států Alyry. Posledním rozšířením území USN bylo po uspořádání referenda v Atajariu, ohledně připojení země ke Spojeným státům.

Vláda Spojených států novaterrských je federativní republikou a zastupitelskou demokracií se třemi samostatnými složkami vlády: výkonnou, zákonodárnou a soudní. Má dvoukomorovou národní legislativu, Kongres, složený ze Sněmovny reprezentantů, dolní komory založené na počtu obyvatel; a Senát, horní komora založená na rovném zastoupení pro každý stát. Nejvyšším představitelem Spojených států novaterrských je prezident, volený každé 4 roky. Mnoho politických záležitostí je decentralizováno na státní nebo místní úrovni, přičemž zákony se podle státu více či méně liší. Spojené státy patří mezi přední státy v rámci mezinárodních ukazatelů demokracie, kvality života, příjmu a bohatství, hospodářské konkurenceschopnosti, lidských práv, inovací a vzdělání.

Dějiny

Koloniální období (1463-1762)

Podrobnější informace naleznete v článku Kolonializace Novaterry.

Koloniální historie Spojených států pokrývá historii tardamské a jusaiské kolonizace Novaterry od druhé poloviny 15. století až do vydání Zákona o známkách v roce 1762. Kolonialisté pocházeli z tardamských a jusaiských království, která měla vysoce rozvinuté převážně vojenské a námořní schopnosti. Staleté zkušenosti s dobýváním a kolonizací během Paradisumu a dalších území spolu s novými dovednostmi navigace na oceánských lodích poskytly nástroje, schopnosti a touhu kolonizovat další území více na západ. Rockwellia, Bušsko, Ersko a Siereon-Bjorsfallsko založily kolonie na téměř všech březích kontinentu. Podnikatelé poté dali koloniím základ pro obchodní investice, které, jak se zdálo, potřebovaly mnohem méně vládní podpory. Vyhlídka na náboženské pronásledování úřady koruny a církve podnítila značný počet kolonizačních snah. "Pilgrims" byli separatističtí puritáni, kteří uprchli před pronásledováním v různých zemích (zejména ale Ersko a Rockwellia), nejprve do Thibutska a nakonec do kolonie ? v roce 1620. Během následujících 20 let lidé prchající před politickým a náboženským pronásledováním začali zakládat nové osady jako svá nová útočiště.

Na začátku 16. století Rockwellie (Rockwellská říše), Bušské království, Ersko (Erská říše) a další státy zahájily hlavní kolonizační programy v Novaterře. Úmrtnost mezi ranými přistěhovalci byla velmi vysoká a tak některé nově založené kolonie postupen času úplně zmizeli. Nicméně úspěšné kolonie byly založeny během několika desetiletí. Většina osadníků pocházela z různých sociálních a náboženských skupin, včetně dobrodruhů, farmářů, sluhů, obchodníků a několika málo z aristokracie. Mezi osadníky se nalézali téměř všechny národnosti tehdejších nejdůležitějších ale i méně důležitých koloniálních říší, například Eršané, Bušané nebo ale také i třeba Siereonci. Spousta z těchto skupin se později stala součástí Spojených států, když získaly svou nezávislost v roce 1776. Další území, jako například Nové Bušsko, byly do federace začleněna později. Rozdílní kolonialisté z těchto různých oblastí vybudovali kolonie výrazného sociálního, náboženského, politického a ekonomického stylu. Postupem času Novaterru postihlo několik válek, ať už kvůli přímým sporům zde nebo jiným územím mocností. Díky cílenému vyhlazování bylo významné procento původních obyvatel, žijících ve východní oblasti, do konce 17. století zabito.

Revoluční období (1762-1788)

Podrobnější informace naleznete v článku Novaterrská válka za nezávislost nebo Novaterrská revoluce.

Jako revoluční období se myslí Novaterrská revoluce, ke které došlo mezi lety 1762 a 1788 a která byla klíčovou událostí, jenž vedla k nezávislosti sedmi kolonií na rockwellské nadvládě. Revoluce zakořeněná v principech osvícenství, jako je souhlas řízené a liberální demokracie, byla vyvolána napětím ohledně zdanění bez zastoupení, zpřísnění rockwellské kontroly prostřednictvím aktů, jako je Stamp Act a Townshend Act a schválením několika zákonů a vyhlášek, jako třeba Čajového zákona.

Roku 1762 schválil parlamentem Rockwellského království Zákon o známkách, který uvalola přímou daň na rockwellské kolonie v Novateřře a požadoval, aby většina tištěných dokumentů byly tisknuta na orazítkovaný papír z Nottinghamu. Ten se musel platit v rockwellské měně, nikoli v koloniálních papírových penězích, což způsobilo velkou vlnu kritiky. Účelem daně bylo zaplatit vojenské jednotky Rockwellie umístěné ve zdejších koloniích. Zákon byl mezi kolonisty velmi nepopulární. Většina ho považovala za porušení jejich práv jako Rockwellčanůa výsledkem bylo schválení Kolkového zákonu. Rockwellia ovšem zastrašila většinu signatářů, aby rezignovali na své provize, a vyhláška tak nikdy nevzešla v platnost. V roce 1763 vydal rockwellský parlament, na žádost generála ?, první Čtvrtletní zákon, který byl 15. července odsouhlasen králem. Stalo se tak kvůli odmítavému přístupu koloniálního shromáždění ohledně placení za ubytování a zásobování vojáků. Podle něho bylo shromáždění povinné platit za ubytování a stravování všech rockwellských vojáků, kteří mj. mohli nově býti ubytováni i v hostiních, pivnicích a dalších domech, pokud by to situace vyžadovala. Čtvrtletní zákon z roku 1774 se vztahoval na všechny kolonie a snažil se vytvořit efektivnější způsob ubytování vojáků v Novateřře. V předchozím aktu byly kolonie povinny poskytnout vojákům ubytování, ale koloniální zákonodárné sbory při tom nespolupracovaly. Nový zákon o ubytovnách umožnil guvernérovi ubytovat vojáky v jiných budovách, pokud nebyly poskytnuty vhodné ubikace.

Obraz zobrazující Keystoneburgský masakr ze dne 28. února 1771

Povstání osadníků ve městě Criscord, jako odpověď Čajovému zákonu

Obraz deklarace nezávislosti Spojených států, zobrazující podepisování jejího vyhlášení

Důležitým bodem Novaterrské revoluce byl Keystoneburgský masakr z 28. února 1771. Při něm došlo ke konfrontaci mezi rockwellskými vojáky a davem protestantů, při které vojáci zastřelili několik lidí, kteří je slovně obtěžovali a házeli na ně kameny a sněhové koule. Tato událost byla silně propagována jako „masakr“ předními patrioty, jako byli ? a ?. Dav se poté rozprchl, ale již další den se znovu zformoval, ještě více posilněn odvahou. Později bylo 12 vojáků, 2 důstojníci a čtyři civilisté zatčeni a obviněni z vraždy. Sedm vojáků bylo zproštěno viny; další dva dostali nižší tresty a zbylí byly odsouzeni za vraždu (avšak s velmi nízkými tresty). Všichni civilisté byli shledáni vinnými z neúmyslného zabití a byli odsouzeni k označení na ruce.

Čajové povstání byl novaterrský politický a obchodní protest z 24. ledna 1774 v Criscordu v kolonii ?. Protest byl veden proti Čajovému zákonu z roku 1773, který umožnil rockwellských společnostem prodávat čaj ve zdejších koloniích bez placení daní, kromě daní uložených Townshendovými zákony. V rámci protestu, zničili účastníci několik celých zásilek čaje zaslaných Západoparadisumskou společností. Demonstranti nastoupili na lodě a házeli bedny s čajem do vod přístavu. Vláda v Rockwellii považovala protest za akt zrady a tvrdě odpověděla. Tato událost se stala se ikonickou událostí novaterrské historie. Čajové povstání bylo vyvrcholením hnutí odporu v celé Rockwellské Novaterře, proti zákonu o čaji, dani schválené parlamentem v roce 1773. Kolonisté proti tomuto zákonu protestovali, protože věřili, že porušuje jejich práva na „žádné zdanění bez zastoupení“, že je smí zdaňovat pouze jejich vlastní volení zástupci a nikoli parlament, ve kterém nebyli zastoupeni. Demonstranti zabránili vykládkám čaje v nekolika dalších koloniích, ale v ? královský guvernér Thomas Harrell dokonce odmítl dovolit čaj vrátit do Rockwellie.

V roce 1773 se schází První federační kongres ve městě Keystoneburg (vybráno jako památka na zemřelé během Keystoneburgského masakru), který zde podepisuje kontinentální listiny, jenž nařizují bojkot všeho rockwellského zboží v koloniích. Toto shromáždění ale ještě více eskalovalo napětí, které nakonec přerostlo v roce 1775 v otevřený konflikt, počínaje konfrontacemi v ? a ? a vyvrcholilo v Novaterrskou válku za nezávislost, která trvala od roku 1775 do roku 1788. Druhý federační kongres vyhlásil nezávislost na Rockwellii 17. května 1776, prostřednictvím Deklarace nezávislosti, kterou primárně napsal ?. Válka se téměř změnila ve globální konflikt, když se Bušsko po novaterrském vítězství v bitvě u ? v roce 1779 rozhodlo politicky podpořit Spojené státy, jako svého spojence. Ačkoliv se díky několika velmi napjatým vyjednáváním podařilo zabránit většímu konfliktu, bylo jasné, že USN získalo Bušsko jako svého podporovatele a značně tím zhoršily možnosti Rockwellského království zcela zničit povstalecká mínění v Novateřře.

I přes několik neúspěchů nakonec novaterrské síly zajaly generála ? a valnou většinu nepřátelských vojáků na zdejším území v bitvě o ?, v roce 1783, což fakticky znamenalo ukončení války, jelikož Rockwellia tímto činem ztratila jakoukoliv kontrolu nad USN. V roce 1788 byla podepsána Matinumská dohoda, která formálně uznala nezávislost Spojených států za strany království a poskytla jim důležité územní zisky. Revoluce vedla k hlubokým změnám v nově vzniklém národě. Skončila rockwellská merkantilistická politika v Novaterřře a otevřela se globální obchodní příležitosti pro Spojené státy. Nově vzniklý Kongres Spojených států novaterrských ratifikoval v roce 1792 Ústavu Spojených států, která nahradila slabší články bývalé Konfederace a vytvořila federativní demokratickou republiku, první svého druhu, založenou na souhlasu ovládaných. Listina práv, ratifikována v roce 1794, zakotvovala základní svobody a sloužila jako základní kámen nové republiky. Následné dodatky tato práva rozšířily a naplnily sliby a zásady, které odůvodňovaly revoluci.

Statní symboly

Vlajka

Státní vlajka Spojených států, často nazývána novaterrská vlajka, se skládá ze sedmi horizontálních pruhů (vrchní a spodní), střídající se s bílými pruhy. Tyto pruhy představují původních sedm novaterrských kolonií, jenž vyhlásili nezávislost na Rockwellii během Novaterrské války za nezávislost. Na žerďové straně vlajky se pak nachází po celé délce modrý obdélník se 20 pěticípými hvězdami, seskládanými do tvaru kruhu a jednou hvězdou uprostřed. Ty představují aktuálních 21 států federace, přičemž není definováno, komu je přidělena jaká hvězda a tak mohou všechny státy tvrdit, že jim patří ta prostřední.

Vlajky za dobu své existence získala několik přezdívek, např.: Stars and Stripes nebo The Star-Spangled Banner.

Znak

Státní znak USN patří mezi nejdůležitější symboly země. Hlavními postavami novaterrský voják z období revoluce a Panna s holubicí v pravé ruce. Ve štítu mezi nimi je mezi 7 pruhy na pilíři fénix v plamenech. Nad helmicí na štítu je pak orel, který drží meč s vavřínovým věncem a novaterrskou vlajku. Na znaku se též nacházejí latinské fráze: In Vindiciam Libertatis ("In defence of liberty", oficiální motto Spojených států) a Virtus Sola Invicta ("Only virtue unconquered").

Hymna

Hymnou USN je píseň My Country 'Tis of Thee (Má země). Text napsal Roderick F. Rew a hudbu složil James R. Long v roce 1794 a vznikla zcela náhodou poté, co jeden právník požádal Rodericka Rewa, aby nahradil text jedné thibutské písně novým, rockwellským. Skladba se stala velmi známou v roce 1796, když byla zahrána na dni nezávislost v Cristcordu, a již v roce 1799 ji Kongres uznal jako hymnu Spojených států.

Vláda a politika

Politický systém

Fotka zachycující budovu ?, sídla Kongresu

Spojené státy jsou nejstarší federací světa. Jde o federální prezidentskou republiku a zastupitelskou demokracii, fungující prostřednictvím kongresového systému definovaného ústavou nahrazující původní ústavu, tzv. Články Unie („Articles of the Union“) platné mezi roky 1783 až 1792. Ústava Spojených států novaterrských slouží jako nejvyšší právní dokument země, zakládající strukturu a odpovědnost federální vlády a její vztah k jednotlivým státům a územím. USN jsou liberální demokracií ve které většina je zmírněna právy menšin, chráněných Ústavou a zákony.

Státní správa se na federální úrovni skládá ze tří složek:

• zákonodárné: Je jí Kongres skládající se ze Senátu a Sněmovny reprezentantů určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet.
• výkonné: Je jí prezident se schválením senátu jmenující vládu a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící armádě.
• soudní: Je jí nejvyšší soud a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu, jež právo vykládají a určují platnost zákonů podle ústavy.

Kongres Spojených států je parlamentem dvoukomorovým. Sněmovna reprezentantů má 386 členů po dva roky reprezentujících své volební okresy. Poměr počtu zástupců z každého státu se každý desátý rok (tj. každý rok během něhož dochází ke sčítání lidu) mění podle vývoje počtu obyvatel. Každému státu je však zajištěn nejméně jeden zástupce. Nelidnatější stát, Adirondack, jich má 23. Každý stát má též dva senátory (hlavní město má svého jednoho) volené na šestileté volební období. Každý druhý rok je volena třetina senátu, zatímco sněmovna reprezentantů je každý druhý rok volena celá. Senátoři tedy mají šestileté volební období a kongresmani dvouleté.

Ústava Spojených států je nejvyšším zákonným dokumentem novaterrského právního systému. Je společenskou smlouvou upravující fungování společnosti pomocí zvolené vlády. Veškeré zákony i postupy států a federální vlády mohou být předmětem zkoumání a je-li shledáno, že nejsou ve shodě s ústavou, jsou zneplatněny. Ústava je živým dokumentem jež může být doplněn několika různými způsoby. Všechny z nich však vyžadují svolení alespoň převážné většiny států. Ústava tak byla od doby svého vzniku změněna, resp. doplněna, 15 krát, naposledy v roce 1909. Ústava zahrnuje ustanovení „zachovat svobodu“ a základní práva podle Listiny práv („Bill of Rights“) a dodatků ústavy jež zahrnují svobodu slova, svobodu vyznání a svobodu tisku, právo na spravedlivý proces, právo držet a nosit zbraň, všeobecné volební právo, a právo vlastnické. Zároveň všem státům zaručuje republikánské zřízení.

Politický systém se též někdy stává terčem kritiky, hlavně v ohledu korupce a zneužívání peněž. Ačkoliv se proti těmto činům schvalují nové zákony, je téměř nemožné navždy plně "očistit" celý systém.

Politické strany

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam politických stran ve Spojených státech novaterrských.

Mezi hlavní politické strany USN patří Demokraté, Národní republikáni, Federalisté a Libertariáni. Mimo těch se zde nachází několik dalších menších politických stran jako třeba Progresivní strana, Strana pracující třídy nebo Novaterrská strana. Běžná je zde i kandidatura nezávislých politiků do Kongresu a státních a místních vlád, ovšem nezávislými prezidenty byly v historii Spojených sátů pouze ? a ?.

Přední politické strany

• Demokratická strana - Demokratická strana zastává progresivistickou politiku a závazek k sociální spravedlnosti a rovnosti.
• Národní-republikánská strana - Republikáni preferují silnější státní a místní vlády a slabší federální vládu.
• Federalistická strana - Upřednostňuje centralizaci, federalismus a omezení na zahraničním dovozu do země.
• Libertariánská strana - Libertariáni kladou důraz na osobní a ekonomickou svobodu, tradice, rodinu a národní hrdost.

Menší politické strany

• Progresivní strana - Pokroková strana zastává myšlenku futurismu, ovšem vyhrazuje se proti radikálnímu pojetí této ideologie.
• Strana pracující třídy - Socialisté se převážně obrací na dělníky a prosazuje sociální reformy a omezení korporátní moci.
• Novaterrská strana - Pravicově radikální strana. Prosazuje nacionalismus, modernizaci a ochranu průmyslu.
• Strana národní unie - Vznikla na konci Velké války. Hlásá po znovu nastolení demokracie v dobytých území a je silně antimonarchistická.

Administrativní dělení

Státy a území

Mapa území Spojených států novaterrských

Města

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam největších měst států a území USN.