Kongres Spojených států novaterrských: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
== Senát== | == Senát== | ||
Senát Spojených států novaterrských, (rockwellsky: ''United States Senate''), je horní komora Kongresu Spojených států (Ústava USN ovšem pojmenování horní a dolní komora nepoužívá a podle ní je postavení obou komor rovnocenné). Spolu se Sněmovnou reprezentantů, která je dolní komorou Kongresu, tvoří dvoukomorový zákonodárný orgán Spojených států. Senát i Sněmovna mají podle Článku I. novaterrské ústavy pravomoc schvalovat nebo zamítat federální legislativu. Senát má výlučnou pravomoc potvrzovat prezidentské nominace na vysoké úřady, schvalovat nebo odmítat mezinárodní smlouvy a vést soudní řízení při ústavní žalobě vznesené Sněmovnou delegátů. Spolu se Sněmovnou slouží také jako kontrolní mechanismus vůči výkonné a soudní moci vlády. | Senát Spojených států novaterrských, (rockwellsky: ''United States Senate''), je horní komora Kongresu Spojených států (Ústava USN ovšem pojmenování horní a dolní komora nepoužívá a podle ní je postavení obou komor rovnocenné). Spolu se Sněmovnou reprezentantů, která je dolní komorou Kongresu, tvoří dvoukomorový zákonodárný orgán Spojených států. Senát i Sněmovna mají podle Článku I. novaterrské ústavy pravomoc schvalovat nebo zamítat federální legislativu. Senát má výlučnou pravomoc potvrzovat prezidentské nominace na vysoké úřady, schvalovat nebo odmítat mezinárodní smlouvy a vést soudní řízení při ústavní žalobě vznesené Sněmovnou delegátů. Spolu se Sněmovnou slouží také jako kontrolní mechanismus vůči výkonné a soudní moci vlády. | ||
Verze z 30. 8. 2024, 21:58
Kongres Spojených států novaterrských United States Congress | |
---|---|
73. Kongres Spojených států | |
Druh | |
Druh | Dvoukomorový |
Komory | Senát Sněmovna delegátů |
Historie | |
Založen | 4. února 1775 |
Období zahájeno | 4. února 1931 |
Vedení | |
Předseda Senátu | James S. Sherman |
Předseda Senátu pro tempore | James W. Wadsworth Jr. |
Mluvčí Sněmovny delegátů | Frederick H. Gillett |
Mandáty | |
Křesla | 503 hlasujících členů
3 členové bez hlasovacího práva |
Strany | Většina (34)
Menšina (25)
Nezávislí (3) |
Strany | Většina (205)
Menšina (175)
Nezávislí (54)
|
Volby | |
Volební systém | většinový (Senát) poměrný (Sněmovna) |
Poslední senátní volby | 13. října 1932 |
Následující senátní volby | 11. října 1934 |
Poslední sněmovní volby | 13. října 1932 |
Následující sněmovní volby | 11. října 1934 |
Sídlo | |
Federal House | |
Jednací sály | |
Zasedací sál Senátu | |
Zasedací sál Sněmovny delegátů | |
Kongres Spojených států novaterrských, (rockwellsky: United States Congress), představuje nejvyšší zákonodárný orgán federální vlády Spojených států novaterrských. Jedná se o dvoukomorovou legislaturu skládající se ze Senátu (horní komora) a Sněmovna delegátů (dolní komora). Obě komory zasedají ve Federal House v hlavním městě USN Keystoneburgu. Kongres má 503 členů s hlasovacím právem: 66 senátorů a 437 delegátů. Viceprezident Spojených států, jakožto předseda Senátu, má hlasovací právo pouze v případě rovnosti hlasů v horní komoře. Sněmovna delegátů má také tři členy bez hlasovacího práva. Delegáti ve Sněmovně jsou voleni přímo, Senátoři pak nepřímo státy federace.
Kongres se schází na dvouleté období, které začíná každý lichý rok v únoru. Volby do Kongresu se konají každý sudý rok na volební den, zpravidla v první polovině října. Členové Sněmovny delegátů jsou voleni na dvouleté období, které odpovídá délce kongresního zasedání. Ústava Spojených států vyžaduje, aby byli členové voleni v jednotlivých státech, přičemž je stanoveno, že křesla dolní komory musí být přerozděleny mezi státy podle počtu obyvatel každých deset let na základě výsledků sčítání lidu, a každý stát musí mít alespoň jednoho zástupce ve Sněmovně. Každý senátor je volen státními legislativami na šest let, přičemž jejich funkční období jsou rozložena tak, aby se každé dva roky volila třetina Senátu. Každý stát má, bez ohledu na velikost nebo počet obyvatel, tři senátory, takže v současné době je v Senátu 66 senátorů z 22 států.
Článek I. Ústavy USN stanovuje, že členové Kongresu musí mít alespoň 25 let pro možnost kandidatury do Sněmovny delegátů a 30 let pro pro možnost kandidatury do Senátu, být občany USN po dobu nejméně sedmi let pro Sněmovnu a devíti let pro Senát a být obyvateli státu, který zastupují. Členové obou komor mohou kandidovat na znovuzvolení neomezeněkrát.
Historie
První shromáždění (kongres) reprezentantů tehdy ještě 7 ? kolonií se sešlo 13. července 1774. Druhý kongres z 17. května 1776 schválil Vyhlášení (deklaraci) nezávislosti. Prvních osm let byl Kongres jednokomorový s jedním hlasem za každý členský stát. To vyvolávalo rozpory mezi státy z hlediska počtu obyvatel velkými a malými. Řešením byl kompromis v podobě dvou komor, Sněmovny s počtem hlasů podle okrsků a sněmovnou voleného Senátu s rovnými hlasy států. Toto uspořádání platilo od 1. února 1795, kdy se poprvé sešel U.S. Kongres a nahradil tak onen starý Federační Kongres.
Členové Kongresu jsou většinou zástupci jedné z větších, popřípadě menších, ale stále dost známých, politických stran. Většinou se v jednom volebním období najdou i nezávislí kongresmani, ti ale většinou více či méně sympatizují s jednou stranou. Zcela nezávislí kandidáti tu jsou spíše výjimkou. Členové také mohou kdykoliv změnit politickou stranu, přičemž jim stále zůstane křeslo, avšak v historii Kongresu se to stalo jen zřídka kdy.
Senát
Senát Spojených států novaterrských, (rockwellsky: United States Senate), je horní komora Kongresu Spojených států (Ústava USN ovšem pojmenování horní a dolní komora nepoužívá a podle ní je postavení obou komor rovnocenné). Spolu se Sněmovnou reprezentantů, která je dolní komorou Kongresu, tvoří dvoukomorový zákonodárný orgán Spojených států. Senát i Sněmovna mají podle Článku I. novaterrské ústavy pravomoc schvalovat nebo zamítat federální legislativu. Senát má výlučnou pravomoc potvrzovat prezidentské nominace na vysoké úřady, schvalovat nebo odmítat mezinárodní smlouvy a vést soudní řízení při ústavní žalobě vznesené Sněmovnou delegátů. Spolu se Sněmovnou slouží také jako kontrolní mechanismus vůči výkonné a soudní moci vlády.
Složení a pravomoci Senátu jsou stanoveny Článkem I. Ústavy Spojených států. Každý z 22 států má v Senátu tři zástupce, kteří slouží v šestiletých období, přičemž jejich volby jsou rozloženy tak, že jedna třetina senátorů je volena každé dva roky. Celkově tak Senát tvoří 66 členů. Senátoři jsou jmenováni státními zákonodárnými legislaturami, přičemž pro se musí vyslovit obě komory státu. Kvůli neshodě komor se občas stane, že nový senátor není jmenován včas a křeslo je tak na nějakou dobu neobsazené.
Jakožto horní komora Kongresu má Senát několik specifických pravomocí. Patří mezi ně schvalování mezinárodních smluv a potvrzování ministrů, federálních soudců (včetně soudců Nejvyššího soudu), vyšších vojenských důstojníků, vedoucích úředníků, velvyslanců a dalších federálních úředníků. Senát rovněž vede soudní řízení proti úředníkům, kteří byli obžalováni Sněmovnou delegátů. Díky delšímu funkčnímu období a menšímu počtu členů je Senát obvykle považován za více uvážlivý a prestižní orgán než Sněmovna delegátů. Jedná se tak o méně stranický a více spolupracující legislaturu.
Sněmovna delegátů
Sněmovna reprezentantů USN, (rockwellsky: The United States House of Delegates, krátce The House), je dolní komorou Kongresu a sídlí v jižním křídle Federal House. Křesla ve Sněmovně delegátů jsou rozdělena mezi jednotlivé státy podle počtu obyvatel. Jde o 437 hlasujících členů – delegátů. Dále zde zasedají nehlasující delegáti ?,?,? z nichž každý reprezentuje jedno teritorium Spojených států a slouží též dva roky. Celkově tak má Sněmovna delegatů 450 členů.
Komoře předsedá její mluvčí, který je volený komorou a tradičně je jím vůdce sněmovního koaličního nebo stranického klubu, podle toho, který má více hlasujících zastupitelů.