Beškálsko: Porovnání verzí
(přidán další lore) |
|||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| hymna = [https://www.youtube.com/watch?v=IGH2g_l3wog&ab_channel=krakdaun%E5%94%90 Vstávej, Beškále (Üzsztász, Beszkál)] | | hymna = [https://www.youtube.com/watch?v=IGH2g_l3wog&ab_channel=krakdaun%E5%94%90 Vstávej, Beškále (Üzsztász, Beszkál)] | ||
| motto = Vstřícností k pánům (Chüjöm szi böszyk) | | motto = Vstřícností k pánům (Chüjöm szi böszyk) | ||
| hlavní město = [[Ördö]] | | hlavní město = [[Ördö|Ordo]] | ||
| rozloha = | | rozloha = 945 637 | ||
| nejvyšší hora = [[Küřä]] | | nejvyšší hora = [[Küřä]] | ||
| výška nejvyšší hory = 4776 | | výška nejvyšší hory = 4776 | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| počet obyvatel = 17 410 000 (1905) | | počet obyvatel = 17 410 000 (1905) | ||
| obyvmisto = | | obyvmisto = | ||
| hustota zalidnění = | | hustota zalidnění = 18,41 | ||
| hdi = 0,092 | | hdi = 0,092 | ||
| jazyk = Beškálština | | jazyk = Beškálština | ||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| giniho koeficient = 65.5 | | giniho koeficient = 65.5 | ||
}} | }} | ||
'''Beškálsko''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Beszkál)'' oficiálním názvem '''Pětikrálovství Beškálšské''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Beszkáldöm)'' je země nacházející se v severovýchodní částí [[Jusai|Jusaie]]. Území Beškálska se rozkládá mezi 4 dalšími státy a [[Minan|Minanským]] zálivem. V Beškálsku probíhá rychlý nárůst populace, v roce 1905 zde žilo 17 410 000 obyvatel. Hlavní město státu je [[Ordo | '''Beškálsko''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Beszkál)'' oficiálním názvem '''Pětikrálovství Beškálšské''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Beszkáldöm)'' je země nacházející se v severovýchodní částí [[Jusai|Jusaie]]. Území Beškálska se rozkládá mezi 4 dalšími státy a [[Minan|Minanským]] zálivem. V Beškálsku probíhá rychlý nárůst populace, v roce 1905 zde žilo 17 410 000 obyvatel. Hlavní město státu je [[Ördö|Ordo]] ''(Ördö)''. Beškálsko je federativní monarchií 5 panství ([[Ördölyk|Erdély]], [[Hüköl (Panství)|Hůkol]], [[Bücölyk|Bicély]], [[Miküsz|Mikoš]] a [[Mónköl (Panství)|Monkol]]), které se starají o fungování ve svých celcích. Král má neomezenou moc, především spravuje armádu, mezinárodní vztahy a může měnit vyhlášky v jednotlivých panstvích. V současnosti vládne král [[Szläktör Gönöl|Šlektor]] z dynastie [[Gonolovci|Gonolovců]]. | ||
==Historie== | ==Historie== | ||
===Starověk až 10. stol.=== | ===Starověk až 10. stol.=== | ||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
Okolo roku 1560 začaly Dvojkrálovství ohrožovat nájezdy Tamáků. Nájezdy ještě více ohrožovaly beškálšské království Bicély. V roce 1567 bylo založeno Trojkrálovství - tvořeno Bicély a Dvojkrálovstvím. V čele stál panovník Bohumil I. ''(Bönösz I.))'' Trojkrálovství dobylo všechny tamácká království sahající až k vrcholům hor Núckého pohoří do roku 1590. | Okolo roku 1560 začaly Dvojkrálovství ohrožovat nájezdy Tamáků. Nájezdy ještě více ohrožovaly beškálšské království Bicély. V roce 1567 bylo založeno Trojkrálovství - tvořeno Bicély a Dvojkrálovstvím. V čele stál panovník Bohumil I. ''(Bönösz I.))'' Trojkrálovství dobylo všechny tamácká království sahající až k vrcholům hor Núckého pohoří do roku 1590. | ||
====Čtyřkrálovství==== | ====Čtyřkrálovství==== | ||
Na začátku 17. stol. panovník Jakub I. ''(Kübäsz I.)'' začal dobývat severní území v oblasti Renských hor. V roce 1627 sjednotil království Mikoš se zbytkem trojkrálovství a vzniklo čtyřkrálovství. V roce 1616 umřel poslední bakovský panovník Vlädösz a byl nahrazen krátkou dynastií Jatkovců, která vládla do roku 1681. Poté začla vládnout dynastie Gonolovců, kteří vládnou dodnes. Čtyřkrálovství se potýkalo asi s 80letým obléháním města [[Čörküsztál|Černostál]] Súmy a 150letým obléháním města [[Pölgär|Půlďar]] Moguly. Po porážce Mogulů v Půlďaru byl dobyt zbytek | Na začátku 17. stol. panovník Jakub I. ''(Kübäsz I.)'' začal dobývat severní území v oblasti Renských hor. V roce 1627 sjednotil království Mikoš se zbytkem trojkrálovství a vzniklo čtyřkrálovství. V roce 1616 umřel poslední bakovský panovník Vlädösz a byl nahrazen krátkou dynastií Jatkovců, která vládla do roku 1681. Poté začla vládnout dynastie Gonolovců, kteří vládnou dodnes. Čtyřkrálovství se potýkalo asi s 80letým obléháním města [[Čörküsztál|Černostál]] Súmy a 150letým obléháním města [[Pölgär|Půlďar]] Moguly. Po porážce Mogulů v Půlďaru byl dobyt zbytek Monkolu a v roce 1805 vzniklo Pětikrálovství. | ||
[[Soubor:Historie Beškálska.png|náhled|Historie vývoje území federativních království Beškálska]] | [[Soubor:Historie Beškálska.png|náhled|Historie vývoje území federativních království Beškálska]] | ||
===Pětikrálovství=== | ===Pětikrálovství=== | ||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
==Politika== | ==Politika== | ||
===Politický systém=== | ===Politický systém=== | ||
Beškálsko je absolutní monarchií. De facto stát funguje jako federace, ale král s neomezenou mocí může jakoukoliv vyhlášku v panství zrušit nebo pozměnit. Král má možnost panský systém kompletně zrušit, ovšem podle | Beškálsko je absolutní monarchií. De facto stát funguje jako federace, ale král s neomezenou mocí může jakoukoliv vyhlášku v panství zrušit nebo pozměnit. Král má možnost panský systém kompletně zrušit, ovšem podle monkolských zákonů, by v takovém případě v Monkolu měla vypuknout revoluce. Současný král Szläktör se považuje za [[Bredokracie|bredokrata]]. | ||
[[Soubor:Král Szläktör Beškálsko.jpg|náhled|Současný král [[Szläktör Gönöl|Szläktör]] z dynastie Gonolovců]] | [[Soubor:Král Szläktör Beškálsko.jpg|náhled|Současný král [[Szläktör Gönöl|Szläktör]] z dynastie Gonolovců]] | ||
Král má pod sebou 5 pánů, kteří dohlíží na dění v panstvích a řídí šlechtu. Dopomáhá jim královská šlechta, která má při některých speciálních rozhodnutí volební práva. Zároveň šlechta zastává vyšší armádní funkce. Šlechta má dohromady asi 40 000 členů. | Král má pod sebou 5 pánů, kteří dohlíží na dění v panstvích a řídí šlechtu. Dopomáhá jim královská šlechta, která má při některých speciálních rozhodnutí volební práva. Zároveň šlechta zastává vyšší armádní funkce. Šlechta má dohromady asi 40 000 členů. | ||
| Řádek 63: | Řádek 63: | ||
[[Soubor:Administrativní celky Beškálsko.png|náhled|Mapa panství a žup Beškálska<br> | [[Soubor:Administrativní celky Beškálsko.png|náhled|Mapa panství a žup Beškálska<br> | ||
'''Panství''':{{legenda|#C65242|[[Hüköl (Panství)|Hůkol]]}}{{legenda|#24A779|[[Ördölyk|Erdély]]}}{{legenda|#4A63AB|[[Bücölyk|Bicély]]}}{{legenda|#EABC1A|[[Miküsz|Mikoš]]}}{{legenda|#80338D|[[Mónköl (Panství)|Monkol]]}}]] | '''Panství''':{{legenda|#C65242|[[Hüköl (Panství)|Hůkol]]}}{{legenda|#24A779|[[Ördölyk|Erdély]]}}{{legenda|#4A63AB|[[Bücölyk|Bicély]]}}{{legenda|#EABC1A|[[Miküsz|Mikoš]]}}{{legenda|#80338D|[[Mónköl (Panství)|Monkol]]}}]] | ||
====Administravní dělení==== | |||
Beškálsko se dělí na 5 panství, které mají de iure neomezenou moc, ale král jejich vyhlášky a zákony může kdykoliv regulovat nebo měnit. Panství se dělí dohromady na 31 žup, které jsou středisky šlechticů, zajišťují naplňování jazykových práv menšin a především investují. | |||
====Práva menšin==== | |||
Beškálsko uznává 6 menšin - [[Tamákové|Tamáky]], [[Mogulci|Mogulce]], [[Súmové|Súmy]], [[Románi|Romány]], [[Bělohorci|Bělohorce]] a [[Poloňkové|Poloňky]]. Menšiny mají protekci v pořádání národních kulturních akcí a organizování výuky na základních školách v rodném jazyce. V případě dosažení 25% menšiny na úrovni župy a většiny na úrovni panství má menšina speciální jazyková práva v každodenním životě. Zároveň je v místech možná výuka v rodném jazyce na úrovni středních a vysokých škol. | |||
====Tabulky (1906)==== | |||
{| class="wikitable sortable" | |||
|+ Župy7 | |||
|- | |||
! Název !! Panství !! Název (česky) !! Populace (v tis.) !! Rozloha !! Populace župního města !! Menšiny !! Menšinové názvy !! Beškálci !! Tamákové !! Mogulci !! Súmové | |||
|- | |||
| [[Radrösz]] || Erdély || ''Radgost'' || 957 || 23692 km<sup>2</sup> || 45000 || Súmové || ''Radiluo (S.)'' || '''51%''' || 0% || 1% || 33% | |||
|- | |||
| [[Länä]] || Erdély || ''Louná'' || 583 || 13972 km<sup>2</sup> || 38000 || - || ''-'' || '''71%''' || 11% || 6% || 2% | |||
|- | |||
| '''[[Ördö]]''' || Erdély || ''Ordo'' || 1115 || 22647 km<sup>2</sup> || 480000 || - || ''-'' || '''67%''' || 2% || 9% || 8% | |||
|- | |||
| [[Tänajäna]] || Erdély || ''Tanajana'' || 550 || 16707 km<sup>2</sup> || 31000 || - || ''-'' || '''75%''' || 0% || 3% || 11% | |||
|- | |||
| [[Kötök]] || Erdély || ''Kotoky'' || 845 || 26103 km<sup>2</sup> || 53000 || - || ''-'' || '''75%''' || 0% || 4% || 14% | |||
|- | |||
| [[Plälösz]] || Erdély || ''Plales'' || 815 || 46442 km<sup>2</sup> || 28000 || Súmové || ''Väämetsä (S.)'' || '''60%''' || 0% || 2% || 34% | |||
|- | |||
| [[Řükörgö]] || Hůkol || ''Poříčí'' || 605 || 12331 km<sup>2</sup> || 93000 || - || ''-'' || '''67%''' || 5% || 11% || 2% | |||
|- | |||
| [[Szvä]] || Hůkol || ''Šva'' || 716 || 14015 km<sup>2</sup> || 67000 || - || ''-'' || '''80%''' || 4% || 7% || 1% | |||
|- | |||
| [[Tárdyk]] || Hůkol || ''Průsmyky'' || 833 || 49174 km<sup>2</sup> || 37000 || Súmové || ''Kulkaatä (S.)'' || '''58%''' || 0% || 9% || 31% | |||
|- | |||
| [[Kövä]] || Hůkol || ''Kovná'' || 1162 || 24247 km<sup>2</sup> || 86000 || - || ''-'' || '''75%''' || 18% || 3% || 0% | |||
|- | |||
| [[Krisz nä Närkü]] || Hůkol || ''Kříž nad Nárkou'' || 870 || 15280 km<sup>2</sup> || 53000 || - || ''-'' || '''92%''' || 0% || 1% || 0% | |||
|- | |||
| '''[[Hüköl]]''' || Hůkol || ''Hůkol'' || 2142 || 38623 km<sup>2</sup> || 160000 || - || ''-'' || '''83%''' || 1% || 3% || 2% | |||
|- | |||
| [[Nüszöviszbó]] || Hůkol || ''Raševišně'' || 315 || 35989 km<sup>2</sup> || 33000 || Tamákové, Mogulci || ''Đuóng Tat Qua Đáo (T.), Divabügentör (M.) || '''37%''' || 34% || 28% || 0% | |||
|- | |||
| [[Bägä]] || Hůkol || ''Běhná'' || 737 || 39814 km<sup>2</sup> || 41000 || - || ''-'' || '''70%''' || 0% || 23% || 2% | |||
|- | |||
| [[Päjmö]] || Bicély || ''Loumo'' || 977 || 24928 km<sup>2</sup> || 93000 || - || ''-'' || '''76%''' || 8% || 4% || 1% | |||
|- | |||
| [[Mächülěsz]] || Bicély || ''Makoles'' || 455 || 60105 km<sup>2</sup> || 25000 || Tamákové || ''Thuoc Phien Rúng (T.)'' || 12% || '''74%''' || 11% || 1% | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|- | |||
| Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky || Text buňky | |||
|} | |||
==Geografie== | ==Geografie== | ||
==Obyvatelstvo== | ==Obyvatelstvo== | ||
Verze z 24. 7. 2023, 19:19
| Pětikrálovství Beškálšské Beszkáldöm | |
|---|---|
 vlajka |
 znak |
| Hymna Vstávej, Beškále (Üzsztász, Beszkál) Motto Vstřícností k pánům (Chüjöm szi böszyk) | |
| Geografie | |
 Poloha | |
| Hlavní město | Ordo |
| Rozloha | 945 637 km² |
| Nejvyšší bod | Küřä (4776 m n. m.) |
| Časové pásmo | |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 17 410 000 (1905) (. v Alyře) |
| Hustota zalidnění | 18,41 obyv/km² |
| HDI | 0,092 ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
| Jazyk | Beškálština |
| Národnostní složení | Beškálci (64 %) Tamákové (11 %) Mogulci (9 %) Súmové (8 %) Románi (4 %) ostatní (převážně Bělohorci a Poloňkové)* (4%) |
| Náboženství | Beškálšská ortodoxní církev (50 %) Taoismus (20 %) Beškálšský pohanský ritualismus (16 %) Katolicismus (14 %) |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | Absolutní monarchie |
| Vznik | 2. dubna 1440 sjednocením království Erdély a Hůkol |
| Král | Szläktör Gönöl |
| 5 Pánů | Szölür XII. Gönöl Vötör III. Gönöl Nÿr Pömün Zäm Gönöl Täd Baszän |
| Měna | Beškálšský dublon |
| HDP | {{{hdp}}} |
| HDP/obyv. | |
| Giniho koeficient | 65.5 |
Beškálsko (beškálšsky Beszkál) oficiálním názvem Pětikrálovství Beškálšské (beškálšsky Beszkáldöm) je země nacházející se v severovýchodní částí Jusaie. Území Beškálska se rozkládá mezi 4 dalšími státy a Minanským zálivem. V Beškálsku probíhá rychlý nárůst populace, v roce 1905 zde žilo 17 410 000 obyvatel. Hlavní město státu je Ordo (Ördö). Beškálsko je federativní monarchií 5 panství (Erdély, Hůkol, Bicély, Mikoš a Monkol), které se starají o fungování ve svých celcích. Král má neomezenou moc, především spravuje armádu, mezinárodní vztahy a může měnit vyhlášky v jednotlivých panstvích. V současnosti vládne král Šlektor z dynastie Gonolovců.
Historie
Starověk až 10. stol.
Beškálsko už ve 2. stol. př. n. l. obývali Tamákové. První tamácký státní útvar vznikl ve 4. stol. n. l. Beškálci pravděpodobně žili tou dobou na rozhraní Jusaie a Tardamu. První zmínka o příchodu Beškálců se datuje k 7. stol. V průběhu 8. stol. pak postupně části Mikoše, Hůkolu a Erdél se staly beškálšskými centry. V druhé polovině 10. stol. docházelo v oblasti Mikoše k nájezdům Súmů, kteří postupně Beškálce vytlačovali. V roce 975 založila první Beškálská panovnice Hana Miko (Hancä Mikü) město Mikoštál (Mikusztál) a vznikl první Beškálský stát (tzv. Seloncké království (Szelünkdöm)).
Dynastie Mikovců
Rozmach Mikovců
Hana Miko dobyla obrovskou část území od Renských hor až po Minanský záliv. V roce 1003 umírá a na trůn nastupuje její syn Radoš (Radgász). Radoš začal pořádat vykořisťovací výpravy po celé Jusaii a stal se jedním z nejbohatších lidí své doby. Radošovi potomci následovali tuto tradici a někteří se spolupodíleli i na vpádech do Tardamu. Beškálsko ve středověku bylo velice bohaté a většina významných památek byla postavena Mikovci.
Zánik dynastie
Okolo roku 1240 začaly vpády Mogulců, kteří útočili především na oblast Mikoše. V roce 1263 Mogulci dobyli Mikoštál a poslední král Bändör uprchl do Hůkolu. V roce 1274 Mogulci dobyli zbytek Selonckého království a všichni žijící Mikovci byli popraveni.
Mogulská nadvláda
Mogulci postupně rozšiřují svůj vliv po Jusaii. Beškálci se stali obětí mnoha mogulských plenění, protože měli velké bohatství. Postupně se Mogulci přestali o Beškálce zajímat, a tak začaly vznikat na území Beškálska drobné městské státy. Postupně se tedy Mogulský vliv ztrácel. V roce 1449 se z Mogulské říše odštěpila Monkonská říše, což se datuje k zániku vlivu Mogulské říše na území Beškálska.
Federativní království
Dvojkrálovství
V roce 1440 se sjednotily království Erdély a Hůkol a vznikl tzv. "Doszkáldöm". Erdély a Hůkol dobývali okolní městské státy a rozšiřovali svůj vliv. Na trůn usedl král Štěpán I. (Szölür I.) z dynastie Bakovců.
Trojkrálovství
Okolo roku 1560 začaly Dvojkrálovství ohrožovat nájezdy Tamáků. Nájezdy ještě více ohrožovaly beškálšské království Bicély. V roce 1567 bylo založeno Trojkrálovství - tvořeno Bicély a Dvojkrálovstvím. V čele stál panovník Bohumil I. (Bönösz I.)) Trojkrálovství dobylo všechny tamácká království sahající až k vrcholům hor Núckého pohoří do roku 1590.
Čtyřkrálovství
Na začátku 17. stol. panovník Jakub I. (Kübäsz I.) začal dobývat severní území v oblasti Renských hor. V roce 1627 sjednotil království Mikoš se zbytkem trojkrálovství a vzniklo čtyřkrálovství. V roce 1616 umřel poslední bakovský panovník Vlädösz a byl nahrazen krátkou dynastií Jatkovců, která vládla do roku 1681. Poté začla vládnout dynastie Gonolovců, kteří vládnou dodnes. Čtyřkrálovství se potýkalo asi s 80letým obléháním města Černostál Súmy a 150letým obléháním města Půlďar Moguly. Po porážce Mogulů v Půlďaru byl dobyt zbytek Monkolu a v roce 1805 vzniklo Pětikrálovství.
Pětikrálovství
Od roku 1805 se začalo Beškálsko více přizpůsobovat i jazykovým právám menšin. Král Szölür VIII. propagoval sjednocení národů na území Beškálska a začal propagovat beškálšskou identitu. Do té doby byla jen seloncká identita, která nezahrnovala i ostatní národy příbuzné Seloncům. Beškálsko nezasáhlo od vzniku Pětikrálovství žádný konflikt. V roce 1900 král Szläktör zavedl ekonomické reformy, které mají za úkol modernizovat Beškálsko a připravit beškálšská města na rychlý nárůst populace. Zároveň je opravdu veliká finanční nerovnost mezi členem šlechty a průměrným občanem, tato nerovnost má být snížena a Beškálcům by se mělo dostávat lepších prací, škol, zdravotnictví i peněz.
Politika
Politický systém
Beškálsko je absolutní monarchií. De facto stát funguje jako federace, ale král s neomezenou mocí může jakoukoliv vyhlášku v panství zrušit nebo pozměnit. Král má možnost panský systém kompletně zrušit, ovšem podle monkolských zákonů, by v takovém případě v Monkolu měla vypuknout revoluce. Současný král Szläktör se považuje za bredokrata.
Král má pod sebou 5 pánů, kteří dohlíží na dění v panstvích a řídí šlechtu. Dopomáhá jim královská šlechta, která má při některých speciálních rozhodnutí volební práva. Zároveň šlechta zastává vyšší armádní funkce. Šlechta má dohromady asi 40 000 členů.
Armáda
Beškálšská armáda nemá povinnou službu, ale šlechtici namátkou vybírají muže vhodné pro vojenský výcvik. Takových mužů je přes 2 miliony. Beškálšká armáda používá převážně kavalérii. Meče stále používá asi polovina vojáků, zbytek je vybaven zbraněmi. V současnosti se Beškálsko soustředí na modernizaci a rozšíření námořnictva.
Dědictví trůnu
Na trůn nastupuje nejstarší mužský potomek, který nebyl rodinnou radou označen jako neschopný vlády. V případě, že by všichni muži schopní vlády vymřeli, nastoupí na trůn nejstarší žena. V případě, že by v tu dobu žil chlapský potomek, byl by na trůn dosazen v momentě, kdy dosáhne 20 let. V případě, že žádný takový potomek není, trůn dědí rodina, do které se královna provdá a manžel královny se po svatbě stává vládcem země. V případě, že neexistuje nikdo, kdo by mohl změnit trůn, rozhodne o panovníkovi šlechta.
V historii dědický systém systém fungoval tak, že si rodinná rada zvolila nového panovníka ve věku 20-30 let bez ohledu na pohlaví. V případě neshody mezi příslušníky pomohla šlechta.
Administrativa
Administravní dělení
Beškálsko se dělí na 5 panství, které mají de iure neomezenou moc, ale král jejich vyhlášky a zákony může kdykoliv regulovat nebo měnit. Panství se dělí dohromady na 31 žup, které jsou středisky šlechticů, zajišťují naplňování jazykových práv menšin a především investují.
Práva menšin
Beškálsko uznává 6 menšin - Tamáky, Mogulce, Súmy, Romány, Bělohorce a Poloňky. Menšiny mají protekci v pořádání národních kulturních akcí a organizování výuky na základních školách v rodném jazyce. V případě dosažení 25% menšiny na úrovni župy a většiny na úrovni panství má menšina speciální jazyková práva v každodenním životě. Zároveň je v místech možná výuka v rodném jazyce na úrovni středních a vysokých škol.
Tabulky (1906)
| Název | Panství | Název (česky) | Populace (v tis.) | Rozloha | Populace župního města | Menšiny | Menšinové názvy | Beškálci | Tamákové | Mogulci | Súmové |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Radrösz | Erdély | Radgost | 957 | 23692 km2 | 45000 | Súmové | Radiluo (S.) | 51% | 0% | 1% | 33% |
| Länä | Erdély | Louná | 583 | 13972 km2 | 38000 | - | - | 71% | 11% | 6% | 2% |
| Ördö | Erdély | Ordo | 1115 | 22647 km2 | 480000 | - | - | 67% | 2% | 9% | 8% |
| Tänajäna | Erdély | Tanajana | 550 | 16707 km2 | 31000 | - | - | 75% | 0% | 3% | 11% |
| Kötök | Erdély | Kotoky | 845 | 26103 km2 | 53000 | - | - | 75% | 0% | 4% | 14% |
| Plälösz | Erdély | Plales | 815 | 46442 km2 | 28000 | Súmové | Väämetsä (S.) | 60% | 0% | 2% | 34% |
| Řükörgö | Hůkol | Poříčí | 605 | 12331 km2 | 93000 | - | - | 67% | 5% | 11% | 2% |
| Szvä | Hůkol | Šva | 716 | 14015 km2 | 67000 | - | - | 80% | 4% | 7% | 1% |
| Tárdyk | Hůkol | Průsmyky | 833 | 49174 km2 | 37000 | Súmové | Kulkaatä (S.) | 58% | 0% | 9% | 31% |
| Kövä | Hůkol | Kovná | 1162 | 24247 km2 | 86000 | - | - | 75% | 18% | 3% | 0% |
| Krisz nä Närkü | Hůkol | Kříž nad Nárkou | 870 | 15280 km2 | 53000 | - | - | 92% | 0% | 1% | 0% |
| Hüköl | Hůkol | Hůkol | 2142 | 38623 km2 | 160000 | - | - | 83% | 1% | 3% | 2% |
| Nüszöviszbó | Hůkol | Raševišně | 315 | 35989 km2 | 33000 | Tamákové, Mogulci | Đuóng Tat Qua Đáo (T.), Divabügentör (M.) | 37% | 34% | 28% | 0% |
| Bägä | Hůkol | Běhná | 737 | 39814 km2 | 41000 | - | - | 70% | 0% | 23% | 2% |
| Päjmö | Bicély | Loumo | 977 | 24928 km2 | 93000 | - | - | 76% | 8% | 4% | 1% |
| Mächülěsz | Bicély | Makoles | 455 | 60105 km2 | 25000 | Tamákové | Thuoc Phien Rúng (T.) | 12% | 74% | 11% | 1% |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |
| Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky | Text buňky |