Parsko: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| úřední název česky = Parská republika | | úřední název česky = Parská republika | ||
| úřední název = Parsîna Reubliçuna | | úřední název = Parsîna Reubliçuna | ||
| genitiv = | | genitiv = Parsko | ||
| hymna = [https://youtu.be/sqSu-mhoP10 Parská národní hymna] | | hymna = [https://youtu.be/sqSu-mhoP10 Parská národní hymna] | ||
| motto = Vláda lidu navždy | | motto = Vláda lidu navždy | ||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| obyvmisto = 29 | | obyvmisto = 29 | ||
| hustota zalidnění = Hodnota parametru | | hustota zalidnění = Hodnota parametru | ||
| hdi = ▲ 0, | | hdi = ▲ 0,172 (26. v [[Seznam států Alyry podle HDI|Alyře]]) | ||
| jazyk = [[Erština]] (93 %) <br> [[Parština]] (4 %) | | jazyk = [[Erština]] (93 %) <br> [[Parština]] (4 %) | ||
| národnostní složení = [[Paršané]] (91 %)<br>[[Novoeršané]] (5 %)<br>[[Eršané]] (3 %)<br> | | národnostní složení = [[Paršané]] (91 %)<br>[[Novoeršané]] (5 %)<br>[[Eršané]] (3 %)<br> | ||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| vznik = 8. září 1868 (Vyhlášení nezávislosti na [[Ersko|Ersku]]) | | vznik = 8. září 1868 (Vyhlášení nezávislosti na [[Ersko|Ersku]]) | ||
| funkce1 = Prezident | | funkce1 = Prezident | ||
| osoba funkce 1 = Zîvandor'una Kelmazir | | osoba funkce 1 = [[Zîvandor'una Kelmazir]] | ||
| funkce2 = Premiér | | funkce2 = Premiér | ||
| osoba funkce 2 = Kalîmor Etri | | osoba funkce 2 = [[Kalîmor Etri]] | ||
| měna = [[Erzon]] | | měna = [[Erzon]] | ||
| hdpobyv = Hodnota parametru | | hdpobyv = Hodnota parametru | ||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
Parská republika se nachází v horské oblasti, kde se nacházejí vrcholy [[Pestelki]] (1285 m n. m.) a [[Kardamit]] (1211 m n. m.). Krajina se různí podle toho, o jaký ostrov se jedná. Významným průmyslovým odvětvím jižních ostrovů je těžba drahých kovů a drahokamů, na severu převládá zemědělství. Většina obyvatelstva mluví [[Erština|erštinou]], která je oficiálním jazykem a používá se i v médiích a školství. Malá část obyvatel mluví [[Parština|parštinou]]. [[Paršané]] tvoří většinu obyvatelstva (91 %), následováni [[Novoeršané|Novoeršany]] (5 %) a [[Eršané|Eršany]] (3 %). Většina obyvatel jsou vyznavači [[Kristovectví|kristovectví]] (97 %).<br> | Parská republika se nachází v horské oblasti, kde se nacházejí vrcholy [[Pestelki]] (1285 m n. m.) a [[Kardamit]] (1211 m n. m.). Krajina se různí podle toho, o jaký ostrov se jedná. Významným průmyslovým odvětvím jižních ostrovů je těžba drahých kovů a drahokamů, na severu převládá zemědělství. Většina obyvatelstva mluví [[Erština|erštinou]], která je oficiálním jazykem a používá se i v médiích a školství. Malá část obyvatel mluví [[Parština|parštinou]]. [[Paršané]] tvoří většinu obyvatelstva (91 %), následováni [[Novoeršané|Novoeršany]] (5 %) a [[Eršané|Eršany]] (3 %). Většina obyvatel jsou vyznavači [[Kristovectví|kristovectví]] (97 %).<br> | ||
Státní zřízení je unitární parlamentní republikou, kde prezidentem je [[Zîvandor'una Kelmazir]] a premiérem [[Kalîmor Etri]]. Měna v oběhu je [[Erzon]] a HDP na obyvatele se pohybuje na xxx. Giniho koeficient je 23,8, což naznačuje relativně nízkou úroveň nerovnosti v příjmech. | Státní zřízení je unitární parlamentní republikou, kde prezidentem je [[Zîvandor'una Kelmazir]] a premiérem [[Kalîmor Etri]]. Měna v oběhu je [[Erzon]] a HDP na obyvatele se pohybuje na xxx. Giniho koeficient je 23,8, což naznačuje relativně nízkou úroveň nerovnosti v příjmech. | ||
==Vláda a politika== | ==Vláda a politika== | ||
===Politický systém=== | ===Politický systém=== |
Aktuální verze z 11. 1. 2024, 22:45
Parská republika Parsîna Reubliçuna | |
---|---|
vlajka |
znak |
Hymna Parská národní hymna Motto Vláda lidu navždy | |
Geografie | |
Soubor:Poloha Parsko.png Poloha | |
Hlavní město | Mondur |
Rozloha | Hodnota parametru km² |
Nejvyšší bod | Pestelki (1285 m n. m.) m n. m.) |
Časové pásmo | Hodnota parametru |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 151 815 (1895) (29. v Alyře) |
Hustota zalidnění | Hodnota parametru obyv/km² |
HDI | ▲ 0,172 (26. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
Jazyk | Erština (93 %) Parština (4 %) |
Národnostní složení | Paršané (91 %) Novoeršané (5 %) Eršané (3 %) |
Náboženství | Kristovectví (97 %) |
Státní útvar | |
Státní zřízení | unitární parlamentní republika |
Vznik | 8. září 1868 (Vyhlášení nezávislosti na Ersku) |
Prezident | Zîvandor'una Kelmazir |
Premiér | Kalîmor Etri |
Měna | Erzon |
HDP | $29 565 156 123 |
HDP/obyv. | Hodnota parametru |
Giniho koeficient | 23.8 |
Parská republika, oficiálním názvem Parsîna Reubliçuna, je unitární parlamentní republikou nacházející se na sever od Novoerska. Parskou republiku tvoří 4 hlavní ostrovy a poté několik desítek malých ostrovů kolem. Zpravidla se dělí na chudší severní a bohatší jižní ostrovy. Hlavním městem je Mondur a rozloha státu činí xxx km². Podle odhadů z roku 1895 zde žije 4 151 815 obyvatel, přičemž hustota zalidnění se pohybuje na xxx. Parská republika je rozdělena na 7 krajů.
Parská republika je velkou částí světa považována za ekonomickou kolonii Novoerska. V roce 1889 zde proběhl demokratický převrat, který byl otevřeně podporován vládou Novoerska. Ta sem mimojiné vyslala agenty NIT a později několik tisíc vojáků. Tento zásah vedl k tomu, že je zde velký počet erských firem, zdaleka největší z nich je ale Nevierqîuna Tibiskum, na které je Parská republika prakticky závislá. Do dnešní doby má Novoersko v Parské republice několik vojenských základen a využívá zdejší přístavy.
Parská republika se nachází v horské oblasti, kde se nacházejí vrcholy Pestelki (1285 m n. m.) a Kardamit (1211 m n. m.). Krajina se různí podle toho, o jaký ostrov se jedná. Významným průmyslovým odvětvím jižních ostrovů je těžba drahých kovů a drahokamů, na severu převládá zemědělství. Většina obyvatelstva mluví erštinou, která je oficiálním jazykem a používá se i v médiích a školství. Malá část obyvatel mluví parštinou. Paršané tvoří většinu obyvatelstva (91 %), následováni Novoeršany (5 %) a Eršany (3 %). Většina obyvatel jsou vyznavači kristovectví (97 %).
Státní zřízení je unitární parlamentní republikou, kde prezidentem je Zîvandor'una Kelmazir a premiérem Kalîmor Etri. Měna v oběhu je Erzon a HDP na obyvatele se pohybuje na xxx. Giniho koeficient je 23,8, což naznačuje relativně nízkou úroveň nerovnosti v příjmech.
Vláda a politika
Politický systém
Politický systém Parské republiky je unitární parlamentní republikou s prezidentským systémem. Prezident zastává funkci hlavy státu a je volen přímou volbou na pětileté funkční období. Prezident má omezené pravomoci a výkonnou moc fakticky vykonává premiér, který je jmenován prezidentem na základě výsledků parlamentních voleb. Výkonná moc je tak rozdělena mezi prezidenta a premiéra. Legislativní moc v zemi má jednokomorový parlament nazývaný Meclis, který tvoří 150 členů. Členové parlamentu jsou voleni v přímých volbách na pětileté funkční období a jsou zastupitelé jednotlivých krajů. Parlament má významné pravomoci v oblasti zákonodárství, včetně přijímání zákonů, schvalování vládních politik a kontrolní funkce. Soudní moc je nezávislá a její nejvyšší instancí je Nejvyšší soud Parské republiky. Soudní systém zahrnuje okresní a krajské soudy, ale také specializované soudy, jako jsou například soudy pro práva menšin a správní soudy.
Politický systém a celkově politika v Parské republice je značně ovlivňována Novoerskou federací.
Politické strany
V Parské republice funguje několik desítek politických stran, veřejnou sféru jich ale ovlivňuje pouze několik.
Významné politické strany
- Parská národní strana - Liberální pro-novoerská strana. Byla založena povstalci v roce 1887 a po demokratickém převratu provedla hlavní reformy v Parské republice. Je pod silným vlivem Novoerska.
- Republikánská strana - Pravicová konzervativní strana. Soustředí se zejména na posílení zemědělství v zemi a má velkou podporu mezi venkovským obyvatelstvem.
- Strana hospodářské obnovy - Centristická nacionalistická strana, jejíž hlavním cílem je ekonomická a politická nezávislost Parské republiky. Popularita strany se v poslední době zvyšuje, její snahy jsou však podkopávány novoerskými firmami.
- Parská fronta - Silné levicové uskupení dělníků. Tato strana vznikla v reakci na neetické podmínky novoerských firem, které Parskou republiku ekonomicky nadále vysávají.
Malé politické strany
- Koruna - Ilegální politické uskupení, které se snaží o obnovení monarchie v Parské republice.
- Císařská strana - Další ilegální politické uskupení, které se snaží o obnovení parského statutu erské kolonie. V posledních letech je silně potlačováno.
- Severská strana, Jižanská strana - Obě tyto strany se snaží o politickou fragmentaci Parské republiky na jih a sever.
Nejznámější organizace
- Úřad pro demokratické fungování Parské republiky - Tato instituce byla založena při novoerské intervenci do Parské republiky a oficiálně slouží jako dohled na parskou demokracii. Ve skutečnosti se jedná o novoerskou politickou páku.
Ozbrojené síly
Ozbrojené síly Parské republiky se skládají z armády a malého námořnictva.
Armáda
Armáda Parské republiky je složena z profesionálních vojáků, kteří slouží v různých odvětvích armády. V roce 1900 má armáda ve státě slabou pozici a zahrnuje pouze 20 000 vojáků, kteří jsou rozděleni do několika divizí a pluků. Armáda je vybavena převážně starými novoerskými zbraněmi a technologiemi. Vojenský výcvik a vzdělání jsou pro každého vojáka povinné. Vojáci se učí strategii, taktice a vedení vojsk v boji. Kromě toho jsou školeni v bojových uměních a zdravotnických postupech.
Armáda Parské republiky je v této době postupně modernizovaná novoerskými důstojníky, kteří zde značně pomáhají. Každá jednotka má své vlastní velení a systém řízení. Vojáci jsou často cvičeni v Novoersku. Vojáci jsou organizováni do různých jednotek, včetně pěchoty, kavalerie a artilerie. Každá jednotka má své vlastní specializované vybavení a výcvik. Kromě toho jsou vojáci vybaveni uniformami a dalším vybavením, aby se mohli účinně a bezpečně zapojit do bojových operací. Celá armáda je pod značným vlivem vlády Novoerské federace.
Námořnictvo
Námořnictvo Parské republiky je v roce 1900 zastaralé a malé. Je složeno z přibližně 30 kidá. Z důvodu nedostatečných finančních prostředků a geografických omezení námořnictvo nemá k dispozici moderní bitevní lodě či křižníky. Velení námořnictva se nachází v hlavním přístavu a vede jej admirál, který má pod sebou menší počet kapitánů lodí a důstojníků. Námořnictvo má v rámci obrany země za úkol chránit pobřeží a obchodní lodě před pirátskými útoky. V případě potřeby se může zapojit i do vojenských konfliktů.
Námořnictvo Parské republiky je však i přes své omezení dobře vycvičené a organizované. Posádky lodí jsou složeny z profesionálních námořníků a vojáků, kteří prošli náročným výcvikem. Výcvik je často prováděn za pomoci Novoerského námořnictva. Kromě toho jsou v námořnictvu využíváni i zkušení rybáři a další místní obyvatelé, kteří dobře znají místní podmínky a mohou být využiti jako průvodci při operacích v blízkosti pobřeží. Námořnictvo Parské republiky má k dispozici omezené množství moderního vybavení, jako jsou torpéda a kanóny, ale převažují starší typy výzbroje. Kvůli nedostatku finančních prostředků není možné provádět větší modernizaci výzbroje. Námořnictvo má k dispozici pouze několik menších přístavů a kotvišť, což limituje jeho operační možnosti. Zároveň však umožňuje větší kontrolu nad těmito lokalitami a snazší obranu v případě potřeby.