Spojené státy novaterrské: Porovnání verzí

Z Alyrpedia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 171 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - země
{{Infobox - země
| úřední název česky = Spojené státy Novaterrské
| úřední název česky = Spojené státy novaterrské
| úřední název = United States of Novaterra
| úřední název = United States of Novaterra
| genitiv = Spojené státy Novaterrské
| genitiv = Spojené státy novaterrské
| hymna = [https://www.youtube.com/watch?v=hKWIOmqdZP8 Hail Novaterra!]
| hymna = [https://www.youtube.com/watch?v=n_HXqetzyb4 My Country 'Tis of Thee]
| motto = In defense of liberty!
| motto = In vindiciam libertatis
| hlavní město = [[Davismoure]]
| hlavní město = [[Keystoneburg]]
| rozloha = Hodnota parametru
| rozloha = 7 490 500
| nejvyšší hora = Mount Frederick
| nejvyšší hora = Mount Frederick
| výška nejvyšší hory = 2 037
| výška nejvyšší hory = 2 037
| časové pásmo = Hodnota parametru
| časové pásmo = UTC-5 – UTC-6
| počet obyvatel = 84 429 000 (1910)
| počet obyvatel = 104 353 300 (1930)
| obyvmisto = 5
| obyvmisto = 5
| hustota zalidnění = Hodnota parametru
| hustota zalidnění = 13,9
| hdi = ▲ 0,283 (4. v [[Alyře]])
| hdi = ▲ 0,338 (1920)
| jazyk = [[angličtina]] (89%) [[španělština]] (6%) [[původní jazyky]] (5%)  
| hdimisto = 4
| národnostní složení = [[Novateřané]] (71%)<br>[[Eršané]] (12%)<br>Ostatní přistěhovalci (17%)
| jazyk = [[rockwellština]] (89%) <br> [[latina]] (6%) <br> [[erština]] (3%) <br> [[původní jazyky]] (2%)  
| náboženství = [[Kristovectví]] (68%)<br>[[Judaismus]] (14%)<br>Původní náboženství (13%)<br>Ostatní náboženství (3%)<br>Nevěřící (2%)
| národnostní složení = [[Novateřané]] (76%)<br>[[Atajarijci]] (5%)<br>[[Turové]] (2%)<br>Ostatní přistěhovalci (17%)
| náboženství = [[Kristovectví]] (78%)<br>[[Jahudaismus]] (15%)<br>Původní náboženství (2%)<br>Ostatní náboženství (5%)
| státní zřízení = federativní prezidentská republika
| státní zřízení = federativní prezidentská republika
| vznik = 17. května 1776 (Vyhlášení nezávisloti na [[Ersko|Ersku]])<br>25. srpna 1798 (Uznání nezávislosti [[Ersko|Erskem]])
| vznik = 17. května 1764 (Vyhlášení nezávislosti na [[Rockwellia|Rockwellii]])<br>5. září 1773 (Uznání nezávislosti [[Rockwellia|Rockwellií]])
| funkce1 = Prezident
| funkce1 = Prezident
| osoba funkce 1 = [[Colton Spencer]]
| osoba funkce 1 = [[Frank O. Lowden]]
| funkce2 = viceprezident
| funkce2 = Viceprezident
| osoba funkce 2 = [[Houston D. Mcknight]]
| osoba funkce 2 = [[James S. Sherman]]
| měna = [[dolart]]
| měna = [[Greenback]]
| hdpobyv = Hodnota parametru
| hdpobyv = Hodnota parametru
| giniho koeficient = 37.4
| giniho koeficient = 37.4
}}
}}


'''Spojené státy novaterrské''', (v angličtině '''United States of novaterra''' či pouze '''USN''') (v novorentáštině '''Umitten Stazzes oft novaterra'''), je federativní republika nacházející se na kontinentě [[Novaterra]] sousedící se dalšími šesti zeměmi. USN se skládá z 15 států, jednoho teritoria a federálního území hlavního města. Úředními jazyky jsou pak [[angličtina]] a [[novorentáština]], což je verze angličtiny, převážně mluvená místními obyvateli.<br>
'''Spojené státy novaterrské''' (v rockwellštině ''United States of Novaterra''), zkráceně '''Spojené státy''' (v rockwellštině ''United States''), zkratkou '''USN''' (nebo také ''US''), jsou federativní republika nacházející se na kontinentě [[Novaterra]], sestávající se z 22 států, jednoho nezačleněného organizovaného území a dvou nezačleněných neorganizovaných území. Sdílí pozemní hranice s [[Loblaryjsko|Loblaryjskem]], [[Kubinistán|Kubinistánem]], [[Odaria|Odarií]], [[Znorovy]] a ''(dva nevybrané státy)''. S počtem více jak 100 milionů obyvatel je nejlidnatějším státem Novaterry a [[Seznam států Alyry podle počtu obyvatel|5. nejlidnatějším státem celé Alyry]]. Federálním hlavním městem je [[Keystoneburg]], s více jak 4 miliony obyvatel je pak největším městem a hlavním ekonomickým centrem [[Empire Bay]]. Dalšími důležitými sídly jsou pak [[New Windsor]], [[Alexandria-on-Biscayne]] a [[Criscord]].


Spojené státy Novaterrské vznikly jako Novaterrské kolonie, deportační centrum [[Ersko|Erska]] pro původní obyvatele a ostatní rasy nenáviděné kolonialisti. Právě proto je zde silné zastoupení lidí černé rasy a původních obyvatel. Samotné Spojené státy Novaterrské pak vyhlásili nezávislost 19. září 1793, a den poté v zemi vypukla válka za nezávislost, ve které se spojili všechny rasy deportovaných lidí a vytvořili Svobodnou armádu.<br>
Podle dosavadních teorií vznikl lidský život právě zde na Novaterře, odkud se pak přes ostrovy v ? oceánu dostali do Jusai a přes Metruské ostrovy (dnešní [[Novoersko]]) a souotroví Aurorama (dnešní [[Chrobrónsko]]) do Paradisumu. I přes to, že patří novaterrská civilizace k těm nejstarším, nevyhnula se obří kolonizaci a osídlení tardanskými mocnostmi. Počínaje rokem 1607, vedla rockwellská kolonizace k založení [[Novaterrských kolonií]] na území dnešních východních Spojených států. Spor s Rockwellii ohledně daní, vojáků a dalších problémů později vyvolal [[Novaterrská válka za nezávislost|Novaterrskou válku za nezávislost]], jenž trvala 12 let. Po uznání nezávislosti, v roce 1773, se Spojené státy novaterrské staly jedním z prvních demokratických států Alyry. Posledním rozšířením území USN bylo po uspořádání referenda v Atajariu, ohledně připojení země ke Spojeným státům.<br>


Nejvyšším představitelem Spojených států novaterrských je prezident volený každé 4 roky. Důležitou součástí vlády je ale také [[Kongres]] skládající se ze dvou komor. USN se též chlubí silnou ekonomiku, opírající se o moderní průmysl, díky kterému se řadí mezi špičky světa. Zároveň má moderní armádu, která je vyzbrojována nejlepšími zbraněmi, co [[novaterrské zbrojovky]] vyrobí.<br>
Vláda Spojených států novaterrských je federativní republikou a zastupitelskou demokracií se třemi samostatnými složkami vlády: výkonnou, zákonodárnou a soudní. Má dvoukomorovou národní legislativu, Kongres, složený ze Sněmovny reprezentantů, dolní komory založené na počtu obyvatel; a Senát, horní komora založená na rovném zastoupení pro každý stát. Nejvyšším představitelem Spojených států novaterrských je prezident, volený každé 4 roky. Mnoho politických záležitostí je decentralizováno na státní nebo místní úrovni, přičemž zákony se podle státu více či méně liší. Spojené státy patří mezi přední státy v rámci mezinárodních ukazatelů demokracie, kvality života, příjmu a bohatství, hospodářské konkurenceschopnosti, lidských práv, inovací a vzdělání.
 
Spojené státy Novaterrské mají rozlohu xxkm² díky čemuž se řadí mezi větší země.<br>Obyvatelstvo USN pak z valné většiny tvoří běloši, je zde však velká komunita černochů a nativesanů (tak se zde říká původním obyvatelům). Podle odhadu z roku 1897 zde žije 62,7 milionů lidí. Většina z nich pak žije na pobřeží s tím, že zde platí pravidlo, čím dále od pobřeží, tím menší zalidnění. Jako zajímavost pak můžeme vidět [[Slandsgotanské teritorium]], ve kterém se někteří nativesané rozhodli žít jejich původním stylem života.


== Dějiny ==
== Dějiny ==
=== Předkoloniální období (před rokem 1463) ===
=== První osídlení (před 15. stoletím) ===
První obyvatelé Novaterry se na území USN prokazatelně objevily již 10 tis. let př. n. l. Ti do Novaterry připluli přes ostrovy z Paradisumu. 8 tis. let př. n.l. pak na území USN již bylo značné množství kmenů. Rozhodně nejvyspělejším z nich byl národ [['''A'altvéků''']], který se vyznačoval složitými pyramidami, pokročilou architekturou hlavně vlastním písmem. Ačkoli na území Spojených států novaterrských zasahoval pouze částečně, na státy zde žijící měl velký dopad. Bohužel o asi 2 tis. let později začala civilizace A'altvéků pomalu zanikat až z dříve mocné říše zbyl jen malý stát. Svou vyspělost si ale ponechaly a tak v místech, kde zmenšená A'altvécká říše přežívala po ní najdeme spousty pozůstatků. Mezi nejznámější patří město [[Divare]], na území [[Odaria|Odarijské federace]], s dokonale zachovanými pyramidami.<br>
 
Původní obyvatelé říše, kteří se po jejím územním úpadku ocitli mimo ni se rozprchlo do ostatních částí Novaterry a přidaly se ke zdejším kmenům. U části však zůstalo původní písmo, díky kterému je nám známa historie některých kmenů a jejich způsobu života. Proto víme, že náboženství na kontinentě nikdo nebylo jednotné (mimo A'altvéckou říší) a že každý kmen vyznával vlastní. Spousta nativesanů dokonce původní náboženství vyznává dodnes.<br>
 
Z kronik též víme, že do příchodu objevitelů se kromě občasných menších válek mezi kmeny na ostrově žádné větší krveprolití nedělo a že kmeny se mezi sebou pokoušely udržovat mír.
 
=== Koloniální období (1463-1773) ===
V roce 1457 u jižního pobřeží přistál Jose Antonio Barceló a započal tak kolonizaci pevninské části Novaterry. O osm let později pak kolonialisté z [[Ersko|Erska]] začali osidlovat pobřeží dnešního státu USN [[Mannited]] a založili zde osadu Menwin. Úspěšná kolonizace tohoto území znamenala postupné rozpínání zdejší Erské kolonie. Pro lepší organizaci tak byly osady pospojovány do koloniálních území. Daná území pak vytvořila [[Ersko-Novaterrskou kolonii]]. Ta si za své hlavní sídlo zvolila Tisley (nynější [[New Noubritge]]). Do správ koloniálního území byli voleni zástupci, nutno ale podotknout že volební právo měli pouze bohatí a důležití Eršané. Rozpínavost Erska se však neobešla bez krveprolití. Víceméně celou dobu až cca do roku 1580 se koloniální osady musely potýkat s nájezdy [[nativesanů]], kteří si nehodlali nechat vzít své území zadarmo. V letech 1602 až 1608 pak zase vedli válku s tehdejší kolonií Nieuwelen, spadající pod [[Equie|Equii]]. Díky výhře v této válce Ersko pod svou správu získalo nynější státy [[Scotjan]] a [[Walbritishguay]].<br>
 
V prvních dnech osidlování kolonialisté zažili nedostatek potravin, nemoci a konflikty s domorodými obyvateli, jako například ve válce krále Ka'mashiqi'sta. Po čase však útočnost nativesanů ustala a v mnoha případech začali kolonialisté a domorodci závislí jeden na druhém. Tardamové od nativesanů odkupovali jídlo a zvířecí kůži, domorodci pak nakupovali zbraně a další tardamské vynálezy. Osadničtí misionáři tak vycítili, že je potřeba domorodé nativesany "civilizovat" na evropské postupy. Tato zvýšená kolonizace Novaterry však pouze přivedla zabíjení, vysidlování a deportování domorodců. Nejčastějším deportačním střediskem všech koloniálních států se stalo koloniální území Tecarange (nyní část státu [[Nemasland]]) spadající právě pod Ersko. Díky tomu se ve Spojených státech Novaterrských udržela oproti ostatním státům vysoká populace nativesanů.<br>
 
Tardamští osadníci také začali do Novaterry obchodovat s černými obyvateli Paradismu. Ti pak zde pracovali na polích a plantážích jako levná pracovní síla. Koloniální společnost byla rozdělena ohledně náboženských a morálních důsledků otroctví a několik kolonií přijalo zákony pro nebo proti této praxi.<br>


Ersko-Novaterrská kolonie byla spravována jako zámořské území Erska. Každé 2 roky se zde pořádali volby avšak (jak již bylo zmíněno) pouze pro bohaté a vlivné Eršani. S vysokou porodností, nízkou úmrtností a velkou deportací nativesanů, černochů a politických nebo náboženských nepřátel Erska do Tecarangu zdejší populace rychle rostla a brzy se začala přibližovat populaci Tardamských států. Tajné protestanské obrození ve 40. a 50. letech 17. století pak zase zvýšilo počet lidí vyznávající [[Protestantismus]].<br>Téměř do konce 18. století se pak zde udržovala silná erská nadvláda, ale všem obyvatelům bylo jasné, že tato nadvláda nevydrží navždy.
=== Koloniální období (1463-1755) ===
{{Podrobně|článek=[[Kolonializace Novaterry]]}}
Koloniální historie Spojených států pokrývá historii tardamské kolonizace Novaterry od druhé poloviny 15. století až do vydání počátku Novaterrské revoluce v 1760. Kolonialisté pocházeli z tardamských království, která měla vysoce rozvinuté převážně vojenské a námořní schopnosti. Staleté zkušenosti s dobýváním a kolonizací Paradisumu a dalších území spolu s novými dovednostmi navigace na oceánských lodích poskytly nástroje, schopnosti a touhu kolonizovat další území více na západ. [[Rockwellia]], [[Bušsko]], [[Ersko]] ale i [[Siereon-Bjorsfallsko]] založily kolonie ze začátku převážně na východních březích kontinentu, postupně však vybudovali další i na západním pobřeží. Podnikatelé poté dali koloniím základ pro obchodní investice, které, jak se zdálo, potřebovaly mnohem méně vládní podpory. Vyhlídka náboženské pronásledování ze strany úřadů a církve podnítila značný počet lidí k přestěhování se do nových neosídlených míst s vidinou toužené svobody. "?" byli separatističtí puritáni, kteří uprchli před pronásledováním v různých zemích (zejména v Ersku a Rockwellii). První z nich připluli na kontinent v roce 1626 a během následujících 20 let, lidé prchající před politickým a náboženským pronásledováním, začali zakládat nové osady jako svá budoucí útočiště.


=== Revoluční období (1773-1798) ===
Na začátku 16. století [[Rockwellia|Rockwelské království]], [[Bušsko|Bušské království]], [[Ersko]] (Erská říše) a další státy zahájily hlavní kolonizační programy v Novaterře. Úmrtnost mezi ranými přistěhovalci byla velmi vysoká a tak některé nově založené kolonie postupen času úplně zmizeli, nicméně spousta úspěšných kolonií byla založena. Většina jejich osadníků pocházela z různých sociálních a náboženských skupin, včetně dobrodruhů, farmářů, sluhů, obchodníků a několika málo z aristokracie. Mezi osadníky se nalézali téměř všechny národnosti tehdejších nejdůležitějších ale i méně důležitých koloniálních říší, například Eršané, Bušané nebo ale také i třeba Siereonci. Spousta z těchto skupin se později stala obyvateli Spojených států, když získaly svou nezávislost v roce 1764. Další území, jako například Nové Bušsko (později Atajario), byly do federace začleněna později. Rozdílní kolonialisté z těchto různých oblastí vybudovali kolonie výrazného sociálního, náboženského, politického a ekonomického stylu. Postupem času Novaterru postihlo několik válek, ať už kvůli přímým sporům zde nebo kvůli sporům mocností. Díky cílenému vyhlazování bylo významné procento původních obyvatel, žijících ve východní oblasti, do konce 17. století zabito.
Revoluční období začíná kolem roku 1793. V této době Novateřané si začali vyvíjet ideologii "republikánství", které tvrdila že vláda spočívá na souhlasu ovládaných. Lidé požadovali lepší práva pro všechny obyvatele kolonií a "žádné zdanění bez zastoupení". Ersko však trvalo na řízení pomocí místní správy volené Eršani a dosazené erským králem. Tato politika však znamenala, že žádný obyvatel (kromě řečených Eršanů) nemohl rozhodovat o dění své země a tak tento konflikt přerostl ve válku.<br>


Ještě téhož roku se tajně vybraní zástupci všech území kolonie sešli v [[Bedcouveru]] v rámci tajného Prvního novaterrského kongresu, aby zde schválili a podepsal [[kontinentální listiny]], které nařizovali bojkot všecho erského zboží v koloniích a který anonymně doručili do sídla koloniálního shromáždění. [[Novaterrská válka za nezávislost]] pak začala o rok později, hlavně díky schválení několika erských zákonů vztahující se na Ersko-Novaterrské kolonie, jako například zákazu vyznávání jakéhokoliv jiného náboženství než katolicismu, zákazu jakékoliv podpory obyvatel černé a původní rasy nebo zákazu odkupování zboží z jiné země než Erska bez povolení erského parlamentu. Druhý novaterrský kongres, konaný 19. září 1794 pak jednomyslně schválil deklaraci nezávislosti na Ersku (každorečně připomínáno a oslavováno jako [[Den svobody a nezávislosti]]) a vyzval erského krále, aby vydal rozkaz stáhnout všechny erské vojáky a úředníky z kolonií. Deklarace nezávislosti též obsahuje jeden z nejznámějších citátů v "" a to: "Život nad smrtí, štěstí nad zkázou, svoboda nad diktátorstvím!".<br>
=== Revoluční období (1755-1773) ===
{{Podrobně|článek=[[Novaterrská válka za nezávislost]] nebo [[Novaterrská revoluce]]}}


Ještě v roce 1794 byla na Třetím novatterském kongresu ustanovena dosavadní vláda, která zůstala u moci až do konce prvních voleb konané již v roce 1798. V roce 1795 se kontinentální armádě povedlo po vítězství v bitvě [[u Bromly]] zajmout velkou část 1. erské koloniální armády. Ke konci roku 1797 se pak povedlo obklíčit 3. erskou koloniální armádu a Ersko podepsalo mírovou smlouvu. Suverenita Spojených států novatterských začala být mezinárodně uznávána a nakonec 17. května 1798 byla nezávislost USN uznána i Erským královstvím. Byly stanoveny nové hranici, sestávající se z původních 7 kolonií, teritoria hlavního města a dalších 5 území.<br>
=== Rané období federace (1773-1810) ===
=== Rockwellsko-Novaterrská válka (1810-1814) ===
{{Podrobně|článek=[[Rockwellsko-Novaterrská válka]]}}


Ačkoliv v roce 1798 byla sepsána ústava, její podoba (jak se později ukázalo) byla značně nedostatečná a bylo potřeba v ní provést spoustu úprav. Proto se kongres raději rozhodl sepsat ústavu zcela novou. A tak v roce 1800 vešla v platnost [[Ústava Spojených států novatterských]], která nahradila původní a jenž, doplněná o několik dodatků, zůstává platná doteď.
=== Expanze na západ (1814-1850) ===
=== Upevňování postavení (1850-1900) ===
=== Vývoj moderních Spojených států (1900-součastnost) ===
== Statní symboly ==
=== Vlajka ===
Státní vlajka Spojených států, často nazývána novaterrská vlajka, se skládá ze sedmi horizontálních pruhů (vrchní a spodní), střídající se s bílými pruhy. Tyto pruhy představují původních sedm novaterrských kolonií, jenž vyhlásili nezávislost na [[Rockwellia|Rockwellii]] během [[Novaterrská válka za nezávislost|Novaterrské války za nezávislost]]. Na žerďové straně vlajky se pak nachází po celé délce modrý obdélník se 20 pěticípými hvězdami, seskládanými do tvaru kruhu a jednou hvězdou uprostřed. Ty představují aktuálních 22 států federace.


=== Rané období federace (1798-1851) ===
Vlajka za dobu své existence získala několik přezdívek, např.: .
Novaterrská ústava je jedna z nejstarších a nejdéle existujících ústav v Alyře. Její druhá podoba z roku 1800 reorganizovala vládu na federaci spravovanou třemi základními složkami (mocí výkonnou, mocí soudní a mocí zákonodárnou) na bázi brzd a protivah. [[William Davis]], který velel kontinentální armádě a po válce se všech svých mocí vzdal, se v roce 1800 stal prvním voleným prezidentem Spojených států novaterrských a zároveň zatím jediných zvolených nestranickým prezidentem.<br>


Listina práv, federálně zakazující omezení osobních svobod, byla přijata v roce 1801. Nákup území od Erska v roce 1812 značně zvětšil území USN. Napětí pak po nástupu nového erského krále opět vzrostlo, což málem mělo za následek další válku. V roce 1817 pak Spojené státy novaterrské pod svou kontrolu získalo Slandsgotanské teritorium, které předtím bylo spravováno [[Riesenreichsko|Riesenreichskem]] (oficiálně však nikomu nepatřilo).<br>
=== Znak ===
Státní znak USN patří mezi nejdůležitější symboly země. Hlavními postavami novaterrský voják z období revoluce a Panna s holubicí v pravé ruce. Ve štítu mezi nimi je mezi 7 pruhy na pilíři fénix v plamenech. Nad helmicí na štítu je pak orel, který drží meč s vavřínovým věncem a novaterrskou vlajku. Na znaku se též nacházejí latinské fráze: In Vindiciam Libertatis ("In defence of liberty") a Virtus Sola Invicta ("Only virtue unconquered", oficiální motto Spojených států).


Ihned po vzniku federace se zakladatelé, jako Brycen Townsend, John Josh, Mitchell Fulton nebo Christopher Brooks, zasadilo o úplné zrušení otroctví. Roku 1803 pak byl schválen zákon, který zakazoval jakékoliv vylučování obyvatel na základě jejich pleti nebo náboženství. Díky tomuto a spoustu dalším zákonům a vyhláškám se do Spojených států v první polovině 19. století nastěhovalo přibližně 5 až 8 milionů lidí ze všech koutů světa.<br>
=== Hymna ===
 
Hymnou USN je píseň My Country 'Tis of Thee (''Má země''). Text napsal Roderick F. Rew a hudbu složil James R. Long v roce 1794 a vznikla zcela náhodou poté, co jeden právník požádal Rodericka Rewa, aby nahradil text jedné thibutské písně novým, rockwellským. Skladba se stala velmi známou v roce 1796, když byla zahrána na dni nezávislost v Cristcordu, a již v roce 1799 ji [[Kongres Spojených států novaterrských|Kongres]] uznal jako hymnu Spojených států.
Ekonomický rozvoj pak výrazně posílil v druhé polovině 19. století a to hlavně díky zákony o usedlících, v rámci  kterého bylo rozdáno obrovské množství nevyužívané půdy za velmi nízkou cenu, někde až ta téměř žádnou cenu. Další území bylo rozdáno železničním společnostem a školám (základní školy byly od roku 1809 povinné pro všechny děti ve věku 6 až 15 let), díky čemuž se výrazně zlepšila železniční obslužnost a zvedla se úroveň vzdělanosti.
 
=== Občanská válka a poválečné období (1850-1864) ===
=== Vývoj moderních Spojených států (1864-1913) ===
Národní infrastruktura, včetně telegrafu a nových železnic , podnítila ekonomický růst, větší osídlení a rozvoj západu Spojených států novaterrských. Nové transtátní železnice usnadnily přemístění osadníků a rozšířily vnitřní obchod.<br>
 
Rychlý ekonomický rozvoj během pozdního 19. století a přetrvávající doteď podporuje vzestup mnoha prominentních průmyslníků. Na stole je několik zákonů proti těmto praktikám, avšak . Obchodní magnáti jako Andrew Patel, John M. Pennington nebo John Watson pak vedou pokrok národa v železničním, ropném a ocelářském průmyslu. Bankovnictví se stává hlavní součástí ekonomiky, přičemž významnou roli v jejím zavedení hrál JP Morgan. Spojené státy novaterrské se také na počátku 20. století ukazují jako průkopník automobilového průmyslu. Na severu pak urbanizace a bezprecedentní příliv imigrantů z [[Tardam|Tardamu]] a Paradisumu dodá přebytek pracovních sil pro industrializaci země. Elektrické světlo a telefon drasticky mění komunikaci a městský život přičemž se jejich výroba neustále zdokonaluje.<br>
 
Novaterrská ekonomika vzkvétala a stala se jednou z největších na světě. Tyto dramatické změny byly doprovázeny významným nárůstem ekonomické nerovnosti, imigrace a sociálních nepokojů u menší části pracovníků. Další důležitá událost zlatého věku byla v některých státech schválení volebního práva žen a federální zákaz alkoholu pro osoby mladší 21 let. Prvním státem, který ženám přiznal volební právo, byl v roce 1869 [[Famayotte]], po něm následovaly některé další státy. Aktuálně hnutí za práva žen bojuje za schválení ústavního dodatku udělujícího ženám celostátní volební právo.
 
=== Velká válka ===


== Geografie ==
== Geografie ==
Řádek 86: Řádek 71:
== Vláda a politika ==
== Vláda a politika ==
=== Politický systém ===
=== Politický systém ===
Politický systém Spojených států novaterrských je založen na principu federální republiky, který kombinuje federální a státní úroveň vlády. Tento systém je výsledkem dlouhé snahy o vyvážení moci mezi centrální a regionální autoritou.<br>
[[Soubor:Budova Kongresu Spojených států novaterrských.png|náhled|vpravo|Fotka zachycující budovu ?, sídla [[Kongres Spojených států novaterrských|Kongresu]]]]
Spojené státy jsou nejstarší federací světa. Jde o federální prezidentskou republiku a zastupitelskou demokracii, fungující prostřednictvím kongresového systému definovaného ústavou nahrazující původní ústavu, tzv. Články Unie („Articles of the Union“) platné mezi roky 1770 až 1782. Ústava Spojených států novaterrských slouží jako nejvyšší právní dokument země, zakládající strukturu a odpovědnost federální vlády a její vztah k jednotlivým státům a územím. USN jsou liberální demokracií ve které většina je zmírněna právy menšin, chráněných Ústavou a zákony.


USN se skládá ze 50 států, z nichž každý má svou vlastní legislativu a určitou míru autonomie. Hlavním orgánem federální vlády je prezident, který je volen do čtyřletého funkčního období. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a má výkonnou moc. Jeho pravomoci jsou však omezeny systémem brzd a protiváh, který rozděluje moc výkonnou, legislativní a soudní.<br>
Státní správa se na federální úrovni skládá ze tří složek:


Legislativní moc je rozdělena mezi dvě komory [[Kongresu]]: Sněmovnu reprezentantů a Senát. Sněmovna reprezentantů má 342 členů, kteří jsou voleni po distriktech. Senát je tvořen 63 senátory, přičemž každý stát zastupují čtyři senátoři, dva reprezentují federální území hlavního města a jeden reprezentuje Slandsgostanské teritorium. Kongres má pravomoc přijímat federální zákony, schvalovat rozpočet a dohlížet na výkonnou moc.<br>
* zákonodárné: Je jí [[Kongres Spojených států novaterrských|Kongres]] skládající se ze Senátu a Sněmovny reprezentantů určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet.
* výkonné: Je jí prezident se schválením senátu jmenující vládu a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící armádě.
* soudní: Je jí nejvyšší soud a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu, jež právo vykládají a určují platnost zákonů podle ústavy.


Soudní moc je svěřen [[Nejvyššímu soudu]], který se skládá z devíti soudců jmenovaných doživotně prezidentem a potvrzeným Senátem. Nejvyšší soud má posuzovat ústavnost zákonů a pravomoc rozhodovat ve sporech mezi federální vládou a státy.
[[Kongres Spojených států novaterrských|Kongres Spojených států]] je parlamentem dvoukomorovým. Sněmovna reprezentantů má 437 členů po dva roky reprezentujících své volební státy. Poměr počtu zástupců z každého státu se každý desátý rok (tj. každý rok během něhož dochází ke sčítání lidu) mění podle vývoje počtu obyvatel. Každému státu je však zajištěn nejméně jeden zástupce. Nejlidnatější stát Adirondack jich má 96, zatímco nejméně obyvatelný stát ? jich má pouze 3. Odtud plyne i kritika tohoto systému, kdy podle některých by reprezentanti měli býti rozprostřeny rovnoměrněji. Každý stát má též tři senátory volené na šestileté volební období. Každý druhý rok je volena třetina Senátu (jeden z každého státu), zatímco Sněmovna reprezentantů je každý druhý rok volena celá. Senátoři tedy mají šestileté volební období a reprezentanti dvouleté.
Ačkoli politický systém USN poskytuje příležitost občanům se zúčastnit politického rozhodování, je také předmětem kritiky. Někteří poukazují na zneužití peněz ve volbách
 
[[Ústava Spojených států novaterrských|Ústava Spojených států]] je nejvyšším zákonným dokumentem novaterrského právního systému. Je společenskou smlouvou upravující fungování společnosti pomocí zvolené vlády. Veškeré zákony i postupy států a federální vlády mohou být předmětem zkoumání a je-li shledáno, že nejsou ve shodě s ústavou, jsou zneplatněny. Ústava je živým dokumentem jež může být doplněn několika různými způsoby. Všechny z nich však vyžadují svolení alespoň převážné většiny států. Ústava tak byla od doby svého vzniku změněna, resp. doplněna, 27 krát, naposledy v roce 19?. Ústava zahrnuje ustanovení „zachovat svobodu“ a základní práva podle Listiny základních práv („Bill of Fundamental Rights“) a dodatků ústavy jež zahrnují svobodu slova, svobodu vyznání a svobodu tisku, právo na spravedlivý proces, právo držet a nosit zbraň, všeobecné volební právo, a právo vlastnické. Zároveň všem státům zaručuje republikánské zřízení.
 
Politický systém se též někdy stává terčem kritiky, hlavně v ohledu korupce a zneužívání peněž. Ačkoliv se proti těmto činům schvalují nové zákony, je téměř nemožné navždy plně "očistit" celý systém.


=== Politické strany ===
=== Politické strany ===
Mezi hlavní politické strany USN patří [[Národní republikáni]], [[Demokraté]] a [[Federalisté]]. V USN se pak nacházejí i ​​další menší politické strany a do některých voleb kandidují i nezávislí kandidáti.<br>
{{Podrobně|článek=[[Seznam politických stran ve Spojených státech novaterrských]]}}
 
Mezi hlavní politické strany USN patří [[Demokratická strana|Demokraté]], [[Opoziční strana|Opozičníci]], [[Národní-republikánská strana|Národní republikáni]] a [[Federalistická strana|Federalisté]]. Mimo těch se zde nachází několik dalších menších politických stran jako třeba [[Populistická strana]], [[Atajarijská národní strana]], [[Pokroková strana]], [[Progresivní novaterrská strana]] nebo [[Socialistická strana]]. Běžná je zde i kandidatura nezávislých politiků do Kongresu a státních a místních vlád, ovšem nezávislými prezidenty byly v historii Spojených sátů pouze ? a ?.<br>
==== Důležité politické strany ====
* [[Demokratická strana]] - Demokratická strana je jednou z hlavních politických stran v USN. Zastává liberální politiku a závazek k sociální spravedlnosti, rovnosti a ochraně životního prostředí. Mezi významné představitele patřili Mitchell Fulton nebo George M. Summers.
* [[Národní republikánská strana]] - Republikánská strana je další důležitou stranou v USN. Prosazuje konzervativní politiku, podporuje menší roli vlády, nižší daně a silnou národní obranu. Vznikla rozdělením Demokraticko-Republikánské strany v roce 1834.
* [[Federalistická strana]] - Federalistická strana je poslední ze tří hlavních stran v USN. Jejími cíli jsou silná vláda a podpora ústavy a ekonomické centralizace. Známými osobnosti strany byli Alexander Hamilton a John Josh.


==== Přední politické strany ====
* [[Demokratická strana]] - Demokratická strana zastává progresivistickou politiku a závazek k sociální spravedlnosti a rovnosti.
* [[Národní-republikánská strana]] - Republikáni preferují silnější státní a místní vlády a slabší federální vládu.
* [[Federalistická strana]] - Upřednostňuje centralizaci, federalismus a omezení na zahraničním dovozu do země.
* [[Opoziční strana]] - Opozičníci kladou důraz na osobní a ekonomickou svobodu, tradice, rodinu a národní hrdost.
==== Menší politické strany ====
==== Menší politické strany ====
* [[Libertariánská strana]] - Libertariánská strana bývala největší politickou stranou v USN. Poslední dobou však opět sílí a získává opět spoustu voličů. Obhajuje maximální osobní svobody, menší vládu, snížení daní a nevměšování do osobních životů občanů.
* [[Populistická strana]] -
* [[Pokroková strana]] - Pokroková strana je jednou z menších politických stran v USN. Prosazuje reformy jako ochranu práv pracujících, rozšíření volebního práva a kontrolu velkých korporací.
* [[Pokroková strana]] - Pokroková strana zastává myšlenku futurismu, ovšem vyhrazuje se proti radikálnímu pojetí této ideologie.
* [[Strana pracující třídy]] - Strana pracující třídy je socialistická, levicová politická strana v USN, založená na konci 19. století. Zastává práva dělníků, prosazuje sociální reformy a omezení korporátní moci.
* [[Socialistická strana]] - Socialisté se převážně obrací na dělníky a prosazuje sociální reformy a omezení korporátní moci.
* [[Novaterrská strana]] - Politická strana, která vznikla jako opozice k prezidentovi Mitchellu Fultonovi. Strana prosazuje nacionalismus, modernizaci a ochranu průmyslu.
* [[Atajarijská národní strana]] -


=== Známé státní organizace ===
=== Zahraniční politika ===
NFBIS - ''Novaterrian Federal Bureau of Investigation and Security'' (Novaterrský Federální Úřad pro Vyšetřování a Bezpečnost)<br>
=== Nejznámější organizace ===
FIA - ''Federal Intelligence Agency'' (Federální Zpravodajská Agentura)<br>
*
ADC - ''Central Agency for Disease Control and Prevention'' (Centrální Agentura pro Kontrolu a Prevenci Nemocí)
* [[Národní úřad proti organizovanému zločinu|NBOC]] - ''National Bureau againts Organized Crime'' - federální úřad sloužící jako kontrarozvědka a vyšetřovací služba
=== Územní správa ===
*
[[Soubor:Mapa států a území Spojených států Novaterrských.png|náhled|vpravo|Mapa území Spojených států novaterrských]]
=== Ozbrojené síly ===
=== Ozbrojené síly ===
==== Armáda Spojených států novaterrských ====
 
==== Námořnictvo Spojených států novaterrských ====
== Administrativní dělení ==
==== Námořní pěchota Spojených států novaterrských ====
=== Státy a území ===
==== Pobřežní stráž Spojených států novaterrských ====
{{Podrobně|článek=[[Seznam států a území USN]]}}
==== Územní stráž ====  
Spojené státy novaterrské se skládají z 22 států, jednoho nezačleněného organizovaného území - ? ,a dvou nezačleněných neorganizovaných území - ? a ?.
 
Při vyhlášení nezávislosti podepsáním [[Deklarace nezávislosti Spojených států novaterrských|Deklarace nezávislosti Spojených států]] se federace skládala ze 7 zakládajících států, které dříve byly součástí Novaterrských kolonií, skládající pod Rockwellskou nadvládu. V průběhu let se počet států rozrůstal, jak se země rozšiřovala dále na západ, nákupem či spojením nových území.
 
{|
| valign="top" |
* [[Adirondack]]
* [[Allegany]]
* [[Ambarino]]
* [[Atajario]]
* [[Austin]]
* [[Cabrillo]]
* [[Columbia]]
* [[Currisia]]
* [[Charlotina]]
* [[Lafayette]]
* [[Lemoyne]]
*
| valign="top" |
* [[Madawaska]]
* [[Mayford]]
* [[New Hanover]]
* [[New Odaria]]
* [[North Absaroka]]
*
* [[Ridgecrest]]
* [[Roanoke]]
* [[South Absaroka]]
* [[Superior]]
* [[Willamett]]
|}
 
=== Města ===
{{Podrobně|článek=[[Seznam největších měst států a území USN]]}}
 
== Obyvatelstvo ==
== Ekonomika ==
== Ekonomika ==
=== Strojírenský průmysl ===
== Infrastruktura ==
=== Zbrojařský průmysl ===
=== Těžební průmysl ===
=== Zemědělství ===

Aktuální verze z 30. 8. 2024, 22:48

Spojené státy novaterrské
United States of Novaterra
Vlajka Spojené státy novaterrské.png
vlajka		 Státní znak Spojené státy novaterrské.png
znak
Hymna
My Country 'Tis of Thee
Motto
In vindiciam libertatis
Geografie
Poloha Spojené státy novaterrské.png
Poloha
Hlavní město Keystoneburg
Rozloha 7 490 500 km²
Nejvyšší bod Mount Frederick (2 037 m n. m.)
Časové pásmo UTC-5 – UTC-6
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 104 353 300 (1930) (5. v Alyře)
Hustota zalidnění 13,9 obyv/km²
HDI ▲ 0,338 (1920) (4. v Alyře)
Jazyk rockwellština (89%)
latina (6%)
erština (3%)
původní jazyky (2%)
Národnostní složení Novateřané (76%)
Atajarijci (5%)
Turové (2%)
Ostatní přistěhovalci (17%)
Náboženství Kristovectví (78%)
Jahudaismus (15%)
Původní náboženství (2%)
Ostatní náboženství (5%)
Státní útvar
Státní zřízení federativní prezidentská republika
Vznik 17. května 1764 (Vyhlášení nezávislosti na Rockwellii)
5. září 1773 (Uznání nezávislosti Rockwellií)
Prezident Frank O. Lowden
Viceprezident James S. Sherman
Měna Greenback
HDP {{{hdp}}}
HDP/obyv. Hodnota parametru
Giniho koeficient 37.4

Spojené státy novaterrské (v rockwellštině United States of Novaterra), zkráceně Spojené státy (v rockwellštině United States), zkratkou USN (nebo také US), jsou federativní republika nacházející se na kontinentě Novaterra, sestávající se z 22 států, jednoho nezačleněného organizovaného území a dvou nezačleněných neorganizovaných území. Sdílí pozemní hranice s Loblaryjskem, Kubinistánem, Odarií, Znorovy a (dva nevybrané státy). S počtem více jak 100 milionů obyvatel je nejlidnatějším státem Novaterry a 5. nejlidnatějším státem celé Alyry. Federálním hlavním městem je Keystoneburg, s více jak 4 miliony obyvatel je pak největším městem a hlavním ekonomickým centrem Empire Bay. Dalšími důležitými sídly jsou pak New Windsor, Alexandria-on-Biscayne a Criscord.

Podle dosavadních teorií vznikl lidský život právě zde na Novaterře, odkud se pak přes ostrovy v ? oceánu dostali do Jusai a přes Metruské ostrovy (dnešní Novoersko) a souotroví Aurorama (dnešní Chrobrónsko) do Paradisumu. I přes to, že patří novaterrská civilizace k těm nejstarším, nevyhnula se obří kolonizaci a osídlení tardanskými mocnostmi. Počínaje rokem 1607, vedla rockwellská kolonizace k založení Novaterrských kolonií na území dnešních východních Spojených států. Spor s Rockwellii ohledně daní, vojáků a dalších problémů později vyvolal Novaterrskou válku za nezávislost, jenž trvala 12 let. Po uznání nezávislosti, v roce 1773, se Spojené státy novaterrské staly jedním z prvních demokratických států Alyry. Posledním rozšířením území USN bylo po uspořádání referenda v Atajariu, ohledně připojení země ke Spojeným státům.

Vláda Spojených států novaterrských je federativní republikou a zastupitelskou demokracií se třemi samostatnými složkami vlády: výkonnou, zákonodárnou a soudní. Má dvoukomorovou národní legislativu, Kongres, složený ze Sněmovny reprezentantů, dolní komory založené na počtu obyvatel; a Senát, horní komora založená na rovném zastoupení pro každý stát. Nejvyšším představitelem Spojených států novaterrských je prezident, volený každé 4 roky. Mnoho politických záležitostí je decentralizováno na státní nebo místní úrovni, přičemž zákony se podle státu více či méně liší. Spojené státy patří mezi přední státy v rámci mezinárodních ukazatelů demokracie, kvality života, příjmu a bohatství, hospodářské konkurenceschopnosti, lidských práv, inovací a vzdělání.

Dějiny

První osídlení (před 15. stoletím)

Koloniální období (1463-1755)

Podrobnější informace naleznete v článku Kolonializace Novaterry.

Koloniální historie Spojených států pokrývá historii tardamské kolonizace Novaterry od druhé poloviny 15. století až do vydání počátku Novaterrské revoluce v 1760. Kolonialisté pocházeli z tardamských království, která měla vysoce rozvinuté převážně vojenské a námořní schopnosti. Staleté zkušenosti s dobýváním a kolonizací Paradisumu a dalších území spolu s novými dovednostmi navigace na oceánských lodích poskytly nástroje, schopnosti a touhu kolonizovat další území více na západ. Rockwellia, Bušsko, Ersko ale i Siereon-Bjorsfallsko založily kolonie ze začátku převážně na východních březích kontinentu, postupně však vybudovali další i na západním pobřeží. Podnikatelé poté dali koloniím základ pro obchodní investice, které, jak se zdálo, potřebovaly mnohem méně vládní podpory. Vyhlídka náboženské pronásledování ze strany úřadů a církve podnítila značný počet lidí k přestěhování se do nových neosídlených míst s vidinou toužené svobody. "?" byli separatističtí puritáni, kteří uprchli před pronásledováním v různých zemích (zejména v Ersku a Rockwellii). První z nich připluli na kontinent v roce 1626 a během následujících 20 let, lidé prchající před politickým a náboženským pronásledováním, začali zakládat nové osady jako svá budoucí útočiště.

Na začátku 16. století Rockwelské království, Bušské království, Ersko (Erská říše) a další státy zahájily hlavní kolonizační programy v Novaterře. Úmrtnost mezi ranými přistěhovalci byla velmi vysoká a tak některé nově založené kolonie postupen času úplně zmizeli, nicméně spousta úspěšných kolonií byla založena. Většina jejich osadníků pocházela z různých sociálních a náboženských skupin, včetně dobrodruhů, farmářů, sluhů, obchodníků a několika málo z aristokracie. Mezi osadníky se nalézali téměř všechny národnosti tehdejších nejdůležitějších ale i méně důležitých koloniálních říší, například Eršané, Bušané nebo ale také i třeba Siereonci. Spousta z těchto skupin se později stala obyvateli Spojených států, když získaly svou nezávislost v roce 1764. Další území, jako například Nové Bušsko (později Atajario), byly do federace začleněna později. Rozdílní kolonialisté z těchto různých oblastí vybudovali kolonie výrazného sociálního, náboženského, politického a ekonomického stylu. Postupem času Novaterru postihlo několik válek, ať už kvůli přímým sporům zde nebo kvůli sporům mocností. Díky cílenému vyhlazování bylo významné procento původních obyvatel, žijících ve východní oblasti, do konce 17. století zabito.

Revoluční období (1755-1773)

Podrobnější informace naleznete v článku Novaterrská válka za nezávislost nebo Novaterrská revoluce.

Rané období federace (1773-1810)

Rockwellsko-Novaterrská válka (1810-1814)

Podrobnější informace naleznete v článku Rockwellsko-Novaterrská válka.

Expanze na západ (1814-1850)

Upevňování postavení (1850-1900)

Vývoj moderních Spojených států (1900-součastnost)

Statní symboly

Vlajka

Státní vlajka Spojených států, často nazývána novaterrská vlajka, se skládá ze sedmi horizontálních pruhů (vrchní a spodní), střídající se s bílými pruhy. Tyto pruhy představují původních sedm novaterrských kolonií, jenž vyhlásili nezávislost na Rockwellii během Novaterrské války za nezávislost. Na žerďové straně vlajky se pak nachází po celé délce modrý obdélník se 20 pěticípými hvězdami, seskládanými do tvaru kruhu a jednou hvězdou uprostřed. Ty představují aktuálních 22 států federace.

Vlajka za dobu své existence získala několik přezdívek, např.: .

Znak

Státní znak USN patří mezi nejdůležitější symboly země. Hlavními postavami novaterrský voják z období revoluce a Panna s holubicí v pravé ruce. Ve štítu mezi nimi je mezi 7 pruhy na pilíři fénix v plamenech. Nad helmicí na štítu je pak orel, který drží meč s vavřínovým věncem a novaterrskou vlajku. Na znaku se též nacházejí latinské fráze: In Vindiciam Libertatis ("In defence of liberty") a Virtus Sola Invicta ("Only virtue unconquered", oficiální motto Spojených států).

Hymna

Hymnou USN je píseň My Country 'Tis of Thee (Má země). Text napsal Roderick F. Rew a hudbu složil James R. Long v roce 1794 a vznikla zcela náhodou poté, co jeden právník požádal Rodericka Rewa, aby nahradil text jedné thibutské písně novým, rockwellským. Skladba se stala velmi známou v roce 1796, když byla zahrána na dni nezávislost v Cristcordu, a již v roce 1799 ji Kongres uznal jako hymnu Spojených států.

Geografie

Podnebí

Fauna a flóra

Vláda a politika

Politický systém

Fotka zachycující budovu ?, sídla Kongresu

Spojené státy jsou nejstarší federací světa. Jde o federální prezidentskou republiku a zastupitelskou demokracii, fungující prostřednictvím kongresového systému definovaného ústavou nahrazující původní ústavu, tzv. Články Unie („Articles of the Union“) platné mezi roky 1770 až 1782. Ústava Spojených států novaterrských slouží jako nejvyšší právní dokument země, zakládající strukturu a odpovědnost federální vlády a její vztah k jednotlivým státům a územím. USN jsou liberální demokracií ve které většina je zmírněna právy menšin, chráněných Ústavou a zákony.

Státní správa se na federální úrovni skládá ze tří složek:

  • zákonodárné: Je jí Kongres skládající se ze Senátu a Sněmovny reprezentantů určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet.
  • výkonné: Je jí prezident se schválením senátu jmenující vládu a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící armádě.
  • soudní: Je jí nejvyšší soud a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu, jež právo vykládají a určují platnost zákonů podle ústavy.

Kongres Spojených států je parlamentem dvoukomorovým. Sněmovna reprezentantů má 437 členů po dva roky reprezentujících své volební státy. Poměr počtu zástupců z každého státu se každý desátý rok (tj. každý rok během něhož dochází ke sčítání lidu) mění podle vývoje počtu obyvatel. Každému státu je však zajištěn nejméně jeden zástupce. Nejlidnatější stát Adirondack jich má 96, zatímco nejméně obyvatelný stát ? jich má pouze 3. Odtud plyne i kritika tohoto systému, kdy podle některých by reprezentanti měli býti rozprostřeny rovnoměrněji. Každý stát má též tři senátory volené na šestileté volební období. Každý druhý rok je volena třetina Senátu (jeden z každého státu), zatímco Sněmovna reprezentantů je každý druhý rok volena celá. Senátoři tedy mají šestileté volební období a reprezentanti dvouleté.

Ústava Spojených států je nejvyšším zákonným dokumentem novaterrského právního systému. Je společenskou smlouvou upravující fungování společnosti pomocí zvolené vlády. Veškeré zákony i postupy států a federální vlády mohou být předmětem zkoumání a je-li shledáno, že nejsou ve shodě s ústavou, jsou zneplatněny. Ústava je živým dokumentem jež může být doplněn několika různými způsoby. Všechny z nich však vyžadují svolení alespoň převážné většiny států. Ústava tak byla od doby svého vzniku změněna, resp. doplněna, 27 krát, naposledy v roce 19?. Ústava zahrnuje ustanovení „zachovat svobodu“ a základní práva podle Listiny základních práv („Bill of Fundamental Rights“) a dodatků ústavy jež zahrnují svobodu slova, svobodu vyznání a svobodu tisku, právo na spravedlivý proces, právo držet a nosit zbraň, všeobecné volební právo, a právo vlastnické. Zároveň všem státům zaručuje republikánské zřízení.

Politický systém se též někdy stává terčem kritiky, hlavně v ohledu korupce a zneužívání peněž. Ačkoliv se proti těmto činům schvalují nové zákony, je téměř nemožné navždy plně "očistit" celý systém.

Politické strany

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam politických stran ve Spojených státech novaterrských.

Mezi hlavní politické strany USN patří Demokraté, Opozičníci, Národní republikáni a Federalisté. Mimo těch se zde nachází několik dalších menších politických stran jako třeba Populistická strana, Atajarijská národní strana, Pokroková strana, Progresivní novaterrská strana nebo Socialistická strana. Běžná je zde i kandidatura nezávislých politiků do Kongresu a státních a místních vlád, ovšem nezávislými prezidenty byly v historii Spojených sátů pouze ? a ?.

Přední politické strany

  • Demokratická strana - Demokratická strana zastává progresivistickou politiku a závazek k sociální spravedlnosti a rovnosti.
  • Národní-republikánská strana - Republikáni preferují silnější státní a místní vlády a slabší federální vládu.
  • Federalistická strana - Upřednostňuje centralizaci, federalismus a omezení na zahraničním dovozu do země.
  • Opoziční strana - Opozičníci kladou důraz na osobní a ekonomickou svobodu, tradice, rodinu a národní hrdost.

Menší politické strany

Zahraniční politika

Nejznámější organizace

  • NBOC - National Bureau againts Organized Crime - federální úřad sloužící jako kontrarozvědka a vyšetřovací služba

Ozbrojené síly

Administrativní dělení

Státy a území

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam států a území USN.

Spojené státy novaterrské se skládají z 22 států, jednoho nezačleněného organizovaného území - ? ,a dvou nezačleněných neorganizovaných území - ? a ?.

Při vyhlášení nezávislosti podepsáním Deklarace nezávislosti Spojených států se federace skládala ze 7 zakládajících států, které dříve byly součástí Novaterrských kolonií, skládající pod Rockwellskou nadvládu. V průběhu let se počet států rozrůstal, jak se země rozšiřovala dále na západ, nákupem či spojením nových území.

Města

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam největších měst států a území USN.

Obyvatelstvo

Ekonomika

Infrastruktura

Citováno z „http://wiki.alyra.eu/index.php?title=Spojené_státy_novaterrské&oldid=6005“