Beškálsko: Porovnání verzí
(řekyy) |
mBez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - země | {{Infobox - země | ||
| úřední název česky = | | úřední název česky = Království Beškálšské | ||
| úřední název = Beszkáldöm | | úřední název = Beszkáldöm | ||
| genitiv = Beškálsko | | genitiv = Beškálsko | ||
| hymna = [https:// | | hymna = [https://youtu.be/l3e3lHKYh9A Vstávej, Beškále (Üzsztász, Beszkál)] | ||
| motto = Vstřícností k pánům (Chüjöm szi böszyk) | | motto = Vstřícností k pánům (Chüjöm szi böszyk) | ||
| hlavní město = [[Ördö|Ordo]] | | hlavní město = [[Ördö|Ordo]] | ||
| rozloha = | | rozloha = 480 115 | ||
| nejvyšší hora = [[ | | nejvyšší hora = [[Töszág]] | ||
| výška nejvyšší hory = | | výška nejvyšší hory = 4076 | ||
| časové pásmo = | | časové pásmo = | ||
| počet obyvatel = | | počet obyvatel = 13 934 400 (1925) | ||
| obyvmisto = | | obyvmisto = 15 | ||
| hustota zalidnění = | | hustota zalidnění = 29,02 | ||
| hdi = 0, | | hdi = ▲ 0,12 (31. v [[Seznam států Alyry podle HDI|Alyře]]) | ||
| jazyk = Beškálština | | jazyk = [[Beškálština]] | ||
| národnostní složení = Beškálci ( | | národnostní složení = Beškálci (74 %)<br>Súmové (9 %)<br>Mogulci (5 %)<br>Rumové (4 %)<br>ostatní (převážně Tamáci, Čekové a Kyrgízijci) (8 %) | ||
| náboženství = [[Beškálšská ortodoxní církev]] ( | | náboženství = [[Beškálšská ortodoxní církev]] (41 %)<br>Beškálšský pohanský ritualismus (33 %)<br>[[Katolická církev|Katolicismus]] (18 %)<br>Taoismus (8 %) | ||
| státní zřízení = Absolutní monarchie | | státní zřízení = Absolutní monarchie | ||
| vznik = 2. dubna 1440 sjednocením království Erdély a Hůkol | | vznik = 2. dubna 1440 sjednocením království Erdély a Hůkol | ||
| funkce1 = Král | | funkce1 = Král | ||
| osoba funkce 1 = | | osoba funkce 1 = [[Zäm Gönöl]] | ||
| funkce2 = | | funkce2 = 3 Páni | ||
| osoba funkce 2 = | | osoba funkce 2 = Baltazár Gönöl<br>Läktác Baszän<br>Täd Baszän | ||
| měna = [[Beškálšský dublon]] | | měna = [[Beškálšský dublon]] | ||
| hdpobyv = | | hdpobyv = | ||
| giniho koeficient = 65.5 | | giniho koeficient = 65.5 | ||
}} | }} | ||
'''Beškálsko''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Beszkál)'' oficiálním názvem ''' | '''Beškálsko''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Beszkál)'' oficiálním názvem '''Království Beškálšské''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Beszkáldöm)'' je země nacházející se v severovýchodní částí [[Jusai|Jusaie]]. Území Beškálska se rozkládá mezi 4 dalšími státy (hráčské státy [[Čeko-Kyrgízie]] a [[Ersko|Erský Raj]]) a [[Minan|Minanským]] zálivem. V roce 1925 zde žilo necelých 14 milionů obyvatel. Hlavní město státu je [[Ördö|Ordo]] ''(Ördö)''. Beškálsko je federativní monarchií 3 panství ([[Ördölyk|Erdély]], [[Hüköl (Panství)|Hůkol]], a [[Miküsz|Mikoš]]), které se starají o fungování ve svých celcích. Před Velkou válkou spadaly pod Beškálsko také panství [[Bücölyk|Bicély]] a [[Mónköl (Panství)|Monkol]], které jsou momentálně spravovány [[Ersko|Erskem]]. Beškálšská vláda jejich okupaci neuznává, ale neuplatňuje nad územím žádnou moc. Král má neomezenou moc, především spravuje armádu, mezinárodní vztahy a může měnit vyhlášky v jednotlivých panstvích. V současnosti vládne král [[Zäm Gönöl|Zäm]] z dynastie [[Gönölovci|Gönölovců]]. | ||
==Historie== | ==Historie== | ||
===Starověk až 10. stol.=== | ===Starověk až 10. stol.=== | ||
Beškálsko už ve 2. stol. př. n. l. obývali Tamákové. První tamácký státní útvar vznikl ve 4. stol. n. l. Beškálci pravděpodobně žili tou dobou na rozhraní Jusaie a Tardamu. První zmínka o příchodu Beškálců se datuje k 7. stol. V průběhu 8. stol. pak postupně části Mikoše, Hůkolu a Erdél se staly beškálšskými centry. V druhé polovině 10. stol. docházelo v oblasti Mikoše k nájezdům Súmů, kteří postupně Beškálce vytlačovali. V roce 975 založila první Beškálská panovnice | Beškálsko už ve 2. stol. př. n. l. obývali Tamákové. První tamácký státní útvar vznikl ve 4. stol. n. l. Beškálci pravděpodobně žili tou dobou na rozhraní Jusaie a Tardamu. První zmínka o příchodu Beškálců se datuje k 7. stol. V průběhu 8. stol. pak postupně části Mikoše, Hůkolu a Erdél se staly beškálšskými centry. V druhé polovině 10. stol. docházelo v oblasti Mikoše k nájezdům Súmů, kteří postupně Beškálce vytlačovali. V roce 975 založila první Beškálská panovnice Hatsuna Miko ''(Hacünä Mikü)'' město Mikoštál ''(Mikusztál)'' a vznikl první Beškálský stát (tzv. Seloncké království ''(Szelünkdöm)''). | ||
===Dynastie Mikovců=== | ===Dynastie Mikovců=== | ||
====Rozmach Mikovců==== | ====Rozmach Mikovců==== | ||
Hatsuna Miko dobyla obrovskou část území od Renských hor až po Minanský záliv. V roce 1003 umírá a na trůn nastupuje její syn Radoš ''(Radgász)''. Radoš začal pořádat vykořisťovací výpravy po celé Jusaii a stal se jedním z nejbohatších lidí své doby. Radošovi potomci následovali tuto tradici a někteří se spolupodíleli i na vpádech do Tardamu. Beškálsko ve středověku bylo velice bohaté a většina významných památek byla postavena Mikovci. | |||
[[Soubor:Seloncké_království.png|náhled|Územní vývoj Selonckého království v průběhu středověku]] | [[Soubor:Seloncké_království.png|náhled|Územní vývoj Selonckého království v průběhu středověku]] | ||
====Zánik dynastie==== | ====Zánik dynastie==== | ||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
===Pětikrálovství=== | ===Pětikrálovství=== | ||
Od roku 1805 se začalo Beškálsko více přizpůsobovat i jazykovým právám menšin. Král Szölür VIII. propagoval sjednocení národů na území Beškálska a začal propagovat beškálšskou identitu. Do té doby byla jen seloncká identita, která nezahrnovala i ostatní národy příbuzné Seloncům. Beškálsko nezasáhlo od vzniku Pětikrálovství žádný konflikt. V roce 1900 král Szläktör zavedl ekonomické reformy, které mají za úkol modernizovat Beškálsko a připravit beškálšská města na rychlý nárůst populace. Zároveň je opravdu veliká finanční nerovnost mezi členem šlechty a průměrným občanem, tato nerovnost má být snížena a Beškálcům by se mělo dostávat lepších prací, škol, zdravotnictví i peněz. | Od roku 1805 se začalo Beškálsko více přizpůsobovat i jazykovým právám menšin. Král Szölür VIII. propagoval sjednocení národů na území Beškálska a začal propagovat beškálšskou identitu. Do té doby byla jen seloncká identita, která nezahrnovala i ostatní národy příbuzné Seloncům. Beškálsko nezasáhlo od vzniku Pětikrálovství žádný konflikt. V roce 1900 král Szläktör zavedl ekonomické reformy, které mají za úkol modernizovat Beškálsko a připravit beškálšská města na rychlý nárůst populace. Zároveň je opravdu veliká finanční nerovnost mezi členem šlechty a průměrným občanem, tato nerovnost má být snížena a Beškálcům by se mělo dostávat lepších prací, škol, zdravotnictví i peněz. | ||
===Velká válka=== | |||
====Příčiny==== | |||
V 10. letech 20. století se král [[Szläktör Gönöl|Szläktör]] rozhodl navzdory politickým neshodám sbližovat s [[Čeko-Kyrgízie|Čeko-Kyrgízií]]. Bylo naplánováno mnoho společných ekonomických programů a zahraničního směrování. Klíčová pro beškálšské angažování se v koalici [[DIAMOND]] byla podpora výstavby [[Beškálšská hlavní trať|železniční tratě Szlávö nä Dÿnkü-Ördö-Hüköl]], kterou provedly firmy z [[Spojené státy novaterrské|USN]]. Při vypuknutí konfliktu v [[Brünn|Brünnu]] se Beškálsko stalo tajným podporovatelem koalice a vyslalo na podporu 10 tisíc vojáků v koaličních uniformách. | |||
====Operace Lidský štít==== | |||
Beškálsko zůstalo v konfliktu navenek neangažováné až do vypuknutí invaze do Erského Raje s podporou Čeko-Kyrgízie. Beškálsko naverbovalo 2 miliony vojáků, milion z nich bylo součástí tamácké nebo mogulské menšiny, což způsobilo značný pokles populace v Bicélech a Monkolu. 6. září 1914 vypukla invaze a postup se až do konce roku dařil. | |||
====Erský protiútok==== | |||
Beškálšská armáda velice rychle padla, protože teplomilní beškálci nebyli zvyklí na chladné podmínky zimy v Erském Raji. Také nechali vyhladovět všechny příslušníky menšin, což drasticky zmenšilo počty a urychlilo průnik erské armády do vnitrozemí Beškálska. V roce 1916 po průniku Erské armády do Örda Beškálsko kapituluje. | |||
====Důsledky==== | |||
Beškálsko se stává neutrální zemí a přichází o severní část území (panství Monkol a Bicély a okres Nüszöviszbó). Beškálsko sice okupaci svého území neuznává, ale nepodniká žádné kroky k udržování celistvosti Beškálska a porušování mezinárodních hranic.<br> | |||
Popularita šlechty v Beškálsku brutálně po válce klesla a jsou čím dál častější nepokoje republikánů a komunistů, které žádají rezignaci krále a změnu politického systému. Mnoho Beškálců se rozhodlo odejít z okupovaných oblastí, a tak se neokupovaná část potýká s nedostatkem pracovních pozic, bydlení a jídla. Podle slov krále Szläktöra "země vzkvétá a nemá žádný smysl hledat zbytečné problémy". | |||
==Politika== | ==Politika== | ||
===Politický systém=== | ===Politický systém=== | ||
Beškálsko je absolutní monarchií. De facto stát funguje jako federace, ale král s neomezenou mocí může jakoukoliv vyhlášku v panství zrušit nebo pozměnit | Beškálsko je absolutní monarchií. De facto stát funguje jako federace, ale král s neomezenou mocí může jakoukoliv vyhlášku v panství zrušit nebo pozměnit. | ||
[[Soubor: | [[Soubor:Zäm Gönöl.png|náhled|Současný král [[Zäm Gönöl|Zäm I.]] z dynastie Gonolovců]] | ||
Král má pod sebou | Král má pod sebou 3 pány, kteří dohlíží na dění v panstvích a řídí šlechtu. Dopomáhá jim královská šlechta, která má při některých speciálních rozhodnutí volební práva. Zároveň šlechta zastává vyšší armádní funkce. Šlechta má dohromady asi 32 000 členů.<br> | ||
====Armáda==== | ====Armáda==== | ||
Beškálšská armáda nemá povinnou službu, ale šlechtici namátkou vybírají muže vhodné pro vojenský výcvik. | Beškálšská armáda nemá povinnou službu, ale šlechtici namátkou vybírají muže vhodné pro vojenský výcvik. Dohromady má k dispozici momentálně 350 tisíc vojáků. Během Velké války došlo k rozmachu vybavení a námořnictva, po kapitulaci, ale došlo k demilitarizaci území, a tak armáda má velice omezené počty jednotek. 3 hlavní zbrojovky se nacházely v Erském pohraničí, samostatné Beškálsko disponuje pouze jedinou zbrojovkou. | ||
====Dědictví trůnu==== | ====Dědictví trůnu==== | ||
Na trůn nastupuje nejstarší mužský potomek, který nebyl rodinnou radou označen jako neschopný vlády. V případě, že by všichni muži schopní vlády vymřeli, nastoupí na trůn nejstarší žena. V případě, že by v tu dobu žil chlapský potomek, byl by na trůn dosazen v momentě, kdy dosáhne 20 let. V případě, že žádný takový potomek není, trůn dědí rodina, do které se královna provdá a manžel královny se po svatbě stává vládcem země. V případě, že neexistuje nikdo, kdo by mohl změnit trůn, rozhodne o panovníkovi šlechta. | Na trůn nastupuje nejstarší mužský potomek, který nebyl rodinnou radou označen jako neschopný vlády. V případě, že by všichni muži schopní vlády vymřeli, nastoupí na trůn nejstarší žena. V případě, že by v tu dobu žil chlapský potomek, byl by na trůn dosazen v momentě, kdy dosáhne 20 let. V případě, že žádný takový potomek není, trůn dědí rodina, do které se královna provdá a manžel královny se po svatbě stává vládcem země. V případě, že neexistuje nikdo, kdo by mohl změnit trůn, rozhodne o panovníkovi šlechta. | ||
V historii dědický systém systém fungoval tak, že si rodinná rada zvolila nového panovníka ve věku 20-30 let bez ohledu na pohlaví. V případě neshody mezi příslušníky pomohla šlechta. | V historii dědický systém systém fungoval tak, že si rodinná rada zvolila nového panovníka ve věku 20-30 let bez ohledu na pohlaví. V případě neshody mezi příslušníky pomohla šlechta. | ||
===Administrativa=== | ===Administrativa=== | ||
[[Soubor:Administrativní celky Beškálsko.png|náhled|Mapa panství a žup Beškálska<br> | [[Soubor:Administrativní celky Beškálsko.png|náhled|Mapa panství a žup Beškálska<br> | ||
'''Panství''':{{legenda|#C65242|[[Hüköl (Panství)|Hůkol]]}}{{legenda|#24A779|[[Ördölyk|Erdély]]}}{{legenda|#4A63AB|[[Bücölyk|Bicély]]}}{{legenda|#EABC1A|[[Miküsz|Mikoš]]}}{{legenda|#80338D|[[Mónköl (Panství)|Monkol]]}}]] | '''Panství''':{{legenda|#C65242|[[Hüköl (Panství)|Hůkol]]}}{{legenda|#24A779|[[Ördölyk|Erdély]]}}{{legenda|#4A63AB|[[Bücölyk|Bicély]]}}{{legenda|#EABC1A|[[Miküsz|Mikoš]]}}{{legenda|#80338D|[[Mónköl (Panství)|Monkol]]}}]] | ||
====Administravní dělení==== | ====Administravní dělení==== | ||
Beškálsko se dělí na 5 panství, které mají de iure neomezenou moc, ale král jejich vyhlášky a zákony může kdykoliv regulovat nebo měnit. Panství se dělí dohromady na 31 žup, které jsou středisky šlechticů, zajišťují naplňování jazykových práv menšin a především investují. | Beškálsko se dělí na 5 panství, které mají de iure neomezenou moc, ale král jejich vyhlášky a zákony může kdykoliv regulovat nebo měnit. Panství se dělí dohromady na 31 žup, které jsou středisky šlechticů, zajišťují naplňování jazykových práv menšin a především investují.<br> | ||
Župy se dále dělí celkem na 319 obcí, jejichž sídlem je město aspoň s 1000 obyvateli (poslední změna obcí proběhla v roce 1905). Obce se dělí na sídla (města, vesnice a pozemky okolo nich), která jsou nejnižším administrativním celkem a na obecně správní zóny (většinou divočina nebo pole), které na nejnižší úrovní spravuje příslušná obec. | |||
====Práva menšin==== | ====Práva menšin==== | ||
Beškálsko uznává 6 menšin - [[Tamákové|Tamáky]], [[Mogulci|Mogulce]], [[Súmové|Súmy]], [[ | Beškálsko uznává 6 menšin - [[Tamákové|Tamáky]], [[Mogulci|Mogulce]], [[Súmové|Súmy]], [[Rumové|Rumy]], [[Čekové|Čeky]] a [[Kyrgízijci|Kyrgízijce]]. Menšiny mají protekci v pořádání národních kulturních akcí a organizování výuky na základních školách v rodném jazyce. V případě dosažení 25% menšiny na úrovni župy a většiny na úrovni panství má menšina speciální jazyková práva v každodenním životě. Zároveň je v místech možná výuka v rodném jazyce na úrovni středních a vysokých škol. | ||
==Geografie== | ==Geografie== | ||
| Řádek 205: | Řádek 134: | ||
Beškálšsko je země s velkým množstvím řek a země má z většiny vlhké podnebí (až na oblast Renských hor, kde se nacházejí i studené pouště). | Beškálšsko je země s velkým množstvím řek a země má z většiny vlhké podnebí (až na oblast Renských hor, kde se nacházejí i studené pouště). | ||
Nejvodnatější a nejdelší řeka Närkä, začíná od hranic jako poměrně malá řeka protékající polopouští, kde prší málokdy, která později nabere vodu a společně s řekou Miklä se spojí a tvoří velice úrodné údolí, kde žije většina beškálšského obyvatelstva. V deltě, která se větví asi 150 km od moře, začíná být půda hodně bahnitá a velice časté jsou zde povodně. | Nejvodnatější a nejdelší řeka Närkä, začíná od hranic s Erským Rajem jako poměrně malá řeka protékající polopouští, kde prší málokdy, která později nabere vodu a společně s řekou Miklä se spojí a tvoří velice úrodné údolí, kde žije většina beškálšského obyvatelstva. V deltě, která se větví asi 150 km od moře, začíná být půda hodně bahnitá a velice časté jsou zde povodně.<br> | ||
V deltě se řeka dělí na mnoho ramen, jedním z nich je i rameno Pöjkä, které teče až do | Druhá nejdelší řeka Päkä teče ze západu a protéká tropickým jihem panství Erdély.<br> | ||
V deltě se řeka dělí na mnoho ramen, jedním z nich je i rameno Pöjkä, které teče až do třetí největší beškálšské řeky - Šöjkä.<br> | |||
====Klasifikační dilema Närky a Mikly==== | |||
Velice významnou řekou je řeka Miklä. Miklä teče až z Čeko-Kyrgízie a klima, kterým protéká, je mnohem bohatší na vodu než území, kterým protéká Närkä. Miklä na soutoku s Närkou obsahuje mnohem víc vody než Närkä a tudíž by se řeka i po soutoku měla nadále jmenovat Miklä. V historii se několikrát řeka přejmenovávala na základě toho, kdo zrovna vládl (Mikošská království řeku pojmenovávali Miklä, Erdélská a Hůkolská zase Närkä.).<br> | |||
Po sjednocení Mikoše s Trojkrálovstvím byl určen soutok Mikly a Närky a byla stanovena jasná hranice, ovšem kromě Mikošských patriotů protestují proti verdiktu i vědci, kteří nesouhlasí s tím, že menší tok vyhrává nad větším.<br> | |||
V roce 1911 vědci začali klasifikační poradu, která přejmenuje podobně sporné toky (takových je v Beškálsku okolo 300). Kromě Mikly a Närky je významný i spor třetí nejdelší řeky Šöjkä a Nüszkä, kde je Nüszkä na soutoku delší a vodnatější než Šöjkä a tudíž by se řeka měla od soutoku jmenovat Nüszkä.<br> | |||
Největším protiargumentem zůstává zvyk říkat řekám tak, jak už se jim dnes říká. | |||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|+ 10 | |+ 10 nejdelších řek | ||
|- | |- | ||
! Řeka !! Délka (+zahraničí) !! Župní města, kterými řeka protéká !! Ústí (obec) | ! Řeka !! Délka (+zahraničí) !! Župní města, kterými řeka protéká !! Ústí (obec) | ||
|- | |- | ||
| Närkä || 1150 km (1676 km)* || Mónköl, Pölgär, Hüköl, Krisz nä Närkü, Länä, Řükörgö, Szvä, (Päjmö)** || Delta do Minanského zálivu (župy Länä, Řükörgö a Szvä), rameno Pöjkä do řeky Šöjkä (Päjmö a Szlöb nä Šöjkü) | | Närkä || 1150 km (1676 km)* || Mónköl, Pölgär, Hüköl, Krisz nä Närkü, Länä, Řükörgö, Szvä, (Päjmö)** || Delta do Minanského zálivu (župy Länä, Řükörgö a Szvä), rameno Pöjkä do řeky Šöjkä (Päjmö a Szlöb nä Šöjkü) | ||
|- | |||
| Päkä || 680 km (718 km) || Kötök, Ördö || Minanský záliv (Ördö a Köszö) | |||
|- | |- | ||
| Šöjkä || 652 km || Mächülěsz, Päjmö || Minanský záliv (Päjmö) | | Šöjkä || 652 km || Mächülěsz, Päjmö || Minanský záliv (Päjmö) | ||
|- | |- | ||
| Miklä || 608 km || Miküsztál, Höksztál, Pölgär || Närkä (Pölgär a Trégä) | | Hördör || 647 km || Jüt, Hörbesz, Galěszgön || Miklä (Morävösztál) | ||
|- | |||
| Miklä || 608 km (1171 km) || Miküsztál, Höksztál, Pölgär || Närkä (Pölgär a Trégä) | |||
|- | |||
| Vilkä || 490 km || Kövä || Delta Närky (Szlöb nä Vilkü) | |||
|- | |||
| Čörküszä || 487 km || Čörküsztál || Miklä (Morävösztál a Najtösztál) | |||
|- | |||
| Tárkä || 459 km || Plälösz, Tänajäna || Päkä (Bülögä) | |||
|- | |||
| Künkä || 437 km (686 km) || Nalětyk || Minanský záliv (Künkömöřö a Chalkö) | |||
|- | |||
| Mäszkä || 366 km || Ösztö, Mökša || Minanský záliv (Mökša) | |||
|} | |} | ||
''*U řeky Närkä se délka liší na základě ramen delty, kterými voda proudí. Pro tuto tabulku byl použit průměr vzdáleností.'' | ''*U řeky Närkä se délka liší na základě ramen delty, kterými voda proudí. Pro tuto tabulku byl použit průměr vzdáleností.''<br> | ||
''**Město Päjmö leží na soutoku ramena Pöjkä, které je teoreticky stále součástí řeky Närkä'' | ''**Město Päjmö leží na soutoku ramena Pöjkä, které je teoreticky stále součástí řeky Närkä.'' | ||
===Podnebí=== | ===Podnebí=== | ||
[[Soubor:Beškálsko podnebí.png|náhled|Mapa typů podnebí Beškálska]] | |||
Beškálsko je země, která se rozkládá na pomezí subtropického a tropického pásu, ovšem vyšší místa tvoří podnebí podobnější tomu v mírnému pásu. Proto se země dělí na 3 podnebí. | |||
====Tropické podnebí==== | |||
Tropické podnebí v Beškálsku má střední úhrn srážek, což z něho tvoří unikátní příjemné a úrodné klima. Výjimkou tvoří delta Närky, kde se kumulují srážky, které přicházejí z východu. Půda delty je tedy bahnitá a velice náchylná k záplavám.<br> | |||
Teploty v tropech se přes rok pohybují od 15 do 40 stupňů. | |||
V deltě se pěstuje především rýže, v černozemích je úrodná půda pro kukuřici a slunečnice, v jižní části a v tropických lesích jsou velice typické sady a banánové plantáže. | |||
====Subtropické podnebí==== | |||
Subtropické podnebí v Beškálsku může připomínat podnebí mírné, protože je rozpoloženo v horách a v místech s vysokým úhrnem srážek, ovšem rozmach teplot je typicky subtropický. Přes rok lze napozorovat teploty od 7 do 45 stupňů. Subtropický východ je velice chladný a větrný, Od oblasti Hůkolu na západ je klima teplejší a sušší, ale přesto stále dost úrodné.<br> | |||
Na východním pobřeží je typické pěstování brambor a fazolí, v některých místech i rýže. V travinách se především pěstují citrusy a v lesích se chovají především ovce a koně. | |||
====Horské podnebí==== | |||
Horské podnebí pokrývá sever Beškálska. Je typicky suché a přechází z tajg rostoucích v málo úrodných půdách až do vyprahlých studených pouští. Úhrn srážek je v tajgách nízký a v pouštích téměř neexistující. Hory mají kamenitý charakter.<br> | |||
Typické teploty pro toto podnebí záleží na oblasti. Na štítech lze pozorovat teploty od -25 až po 15 stupňů, v monkolských pouštích a polopouštích od -20 do 35 stupňů a v mikošských tajgách od -10 do 35 stupňů.<br> | |||
V úrodnějších částech této oblasti se pěstuje obilí a brambory, typičtější je pak chov. Chov ovcí a koní je dominantní, ovšem odsud pochází i většina beškálšského dobytka a prasat. Mogulci a Tamáci zde chovají k jídlu i psy, tyto neetické chovy postupně šlechta ruší. | |||
==Obyvatelstvo== | ==Obyvatelstvo== | ||
[[Kategorie:Státy Jusaie]] | |||
Aktuální verze z 20. 7. 2024, 13:43
| Království Beškálšské Beszkáldöm | |
|---|---|
 vlajka |
 znak |
| Hymna Vstávej, Beškále (Üzsztász, Beszkál) Motto Vstřícností k pánům (Chüjöm szi böszyk) | |
| Geografie | |
 Poloha | |
| Hlavní město | Ordo |
| Rozloha | 480 115 km² |
| Nejvyšší bod | Töszág (4076 m n. m.) |
| Časové pásmo | |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 13 934 400 (1925) (15. v Alyře) |
| Hustota zalidnění | 29,02 obyv/km² |
| HDI | ▲ 0,12 (31. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
| Jazyk | Beškálština |
| Národnostní složení | Beškálci (74 %) Súmové (9 %) Mogulci (5 %) Rumové (4 %) ostatní (převážně Tamáci, Čekové a Kyrgízijci) (8 %) |
| Náboženství | Beškálšská ortodoxní církev (41 %) Beškálšský pohanský ritualismus (33 %) Katolicismus (18 %) Taoismus (8 %) |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | Absolutní monarchie |
| Vznik | 2. dubna 1440 sjednocením království Erdély a Hůkol |
| Král | Zäm Gönöl |
| 3 Páni | Baltazár Gönöl Läktác Baszän Täd Baszän |
| Měna | Beškálšský dublon |
| HDP | {{{hdp}}} |
| HDP/obyv. | |
| Giniho koeficient | 65.5 |
Beškálsko (beškálšsky Beszkál) oficiálním názvem Království Beškálšské (beškálšsky Beszkáldöm) je země nacházející se v severovýchodní částí Jusaie. Území Beškálska se rozkládá mezi 4 dalšími státy (hráčské státy Čeko-Kyrgízie a Erský Raj) a Minanským zálivem. V roce 1925 zde žilo necelých 14 milionů obyvatel. Hlavní město státu je Ordo (Ördö). Beškálsko je federativní monarchií 3 panství (Erdély, Hůkol, a Mikoš), které se starají o fungování ve svých celcích. Před Velkou válkou spadaly pod Beškálsko také panství Bicély a Monkol, které jsou momentálně spravovány Erskem. Beškálšská vláda jejich okupaci neuznává, ale neuplatňuje nad územím žádnou moc. Král má neomezenou moc, především spravuje armádu, mezinárodní vztahy a může měnit vyhlášky v jednotlivých panstvích. V současnosti vládne král Zäm z dynastie Gönölovců.
Historie
Starověk až 10. stol.
Beškálsko už ve 2. stol. př. n. l. obývali Tamákové. První tamácký státní útvar vznikl ve 4. stol. n. l. Beškálci pravděpodobně žili tou dobou na rozhraní Jusaie a Tardamu. První zmínka o příchodu Beškálců se datuje k 7. stol. V průběhu 8. stol. pak postupně části Mikoše, Hůkolu a Erdél se staly beškálšskými centry. V druhé polovině 10. stol. docházelo v oblasti Mikoše k nájezdům Súmů, kteří postupně Beškálce vytlačovali. V roce 975 založila první Beškálská panovnice Hatsuna Miko (Hacünä Mikü) město Mikoštál (Mikusztál) a vznikl první Beškálský stát (tzv. Seloncké království (Szelünkdöm)).
Dynastie Mikovců
Rozmach Mikovců
Hatsuna Miko dobyla obrovskou část území od Renských hor až po Minanský záliv. V roce 1003 umírá a na trůn nastupuje její syn Radoš (Radgász). Radoš začal pořádat vykořisťovací výpravy po celé Jusaii a stal se jedním z nejbohatších lidí své doby. Radošovi potomci následovali tuto tradici a někteří se spolupodíleli i na vpádech do Tardamu. Beškálsko ve středověku bylo velice bohaté a většina významných památek byla postavena Mikovci.
Zánik dynastie
Okolo roku 1240 začaly vpády Mogulců, kteří útočili především na oblast Mikoše. V roce 1263 Mogulci dobyli Mikoštál a poslední král Bändör uprchl do Hůkolu. V roce 1274 Mogulci dobyli zbytek Selonckého království a všichni žijící Mikovci byli popraveni.
Mogulská nadvláda
Mogulci postupně rozšiřují svůj vliv po Jusaii. Beškálci se stali obětí mnoha mogulských plenění, protože měli velké bohatství. Postupně se Mogulci přestali o Beškálce zajímat, a tak začaly vznikat na území Beškálska drobné městské státy. Postupně se tedy Mogulský vliv ztrácel. V roce 1449 se z Mogulské říše odštěpila Monkonská říše, což se datuje k zániku vlivu Mogulské říše na území Beškálska.
Federativní království
Dvojkrálovství
V roce 1440 se sjednotily království Erdély a Hůkol a vznikl tzv. "Doszkáldöm". Erdély a Hůkol dobývali okolní městské státy a rozšiřovali svůj vliv. Na trůn usedl král Štěpán I. (Szölür I.) z dynastie Bakovců.
Trojkrálovství
Okolo roku 1560 začaly Dvojkrálovství ohrožovat nájezdy Tamáků. Nájezdy ještě více ohrožovaly beškálšské království Bicély. V roce 1567 bylo založeno Trojkrálovství - tvořeno Bicély a Dvojkrálovstvím. V čele stál panovník Bohumil I. (Bönösz I.)) Trojkrálovství dobylo všechny tamácká království sahající až k vrcholům hor Núckého pohoří do roku 1590.
Čtyřkrálovství
Na začátku 17. stol. panovník Jakub I. (Kübäsz I.) začal dobývat severní území v oblasti Renských hor. V roce 1627 sjednotil království Mikoš se zbytkem trojkrálovství a vzniklo čtyřkrálovství. V roce 1616 umřel poslední bakovský panovník Vlädösz a byl nahrazen krátkou dynastií Jatkovců, která vládla do roku 1681. Poté začla vládnout dynastie Gonolovců, kteří vládnou dodnes. Čtyřkrálovství se potýkalo asi s 80letým obléháním města Černostál Súmy a 150letým obléháním města Půlďar Moguly. Po porážce Mogulů v Půlďaru byl dobyt zbytek Monkolu a v roce 1805 vzniklo Pětikrálovství.
Pětikrálovství
Od roku 1805 se začalo Beškálsko více přizpůsobovat i jazykovým právám menšin. Král Szölür VIII. propagoval sjednocení národů na území Beškálska a začal propagovat beškálšskou identitu. Do té doby byla jen seloncká identita, která nezahrnovala i ostatní národy příbuzné Seloncům. Beškálsko nezasáhlo od vzniku Pětikrálovství žádný konflikt. V roce 1900 král Szläktör zavedl ekonomické reformy, které mají za úkol modernizovat Beškálsko a připravit beškálšská města na rychlý nárůst populace. Zároveň je opravdu veliká finanční nerovnost mezi členem šlechty a průměrným občanem, tato nerovnost má být snížena a Beškálcům by se mělo dostávat lepších prací, škol, zdravotnictví i peněz.
Velká válka
Příčiny
V 10. letech 20. století se král Szläktör rozhodl navzdory politickým neshodám sbližovat s Čeko-Kyrgízií. Bylo naplánováno mnoho společných ekonomických programů a zahraničního směrování. Klíčová pro beškálšské angažování se v koalici DIAMOND byla podpora výstavby železniční tratě Szlávö nä Dÿnkü-Ördö-Hüköl, kterou provedly firmy z USN. Při vypuknutí konfliktu v Brünnu se Beškálsko stalo tajným podporovatelem koalice a vyslalo na podporu 10 tisíc vojáků v koaličních uniformách.
Operace Lidský štít
Beškálsko zůstalo v konfliktu navenek neangažováné až do vypuknutí invaze do Erského Raje s podporou Čeko-Kyrgízie. Beškálsko naverbovalo 2 miliony vojáků, milion z nich bylo součástí tamácké nebo mogulské menšiny, což způsobilo značný pokles populace v Bicélech a Monkolu. 6. září 1914 vypukla invaze a postup se až do konce roku dařil.
Erský protiútok
Beškálšská armáda velice rychle padla, protože teplomilní beškálci nebyli zvyklí na chladné podmínky zimy v Erském Raji. Také nechali vyhladovět všechny příslušníky menšin, což drasticky zmenšilo počty a urychlilo průnik erské armády do vnitrozemí Beškálska. V roce 1916 po průniku Erské armády do Örda Beškálsko kapituluje.
Důsledky
Beškálsko se stává neutrální zemí a přichází o severní část území (panství Monkol a Bicély a okres Nüszöviszbó). Beškálsko sice okupaci svého území neuznává, ale nepodniká žádné kroky k udržování celistvosti Beškálska a porušování mezinárodních hranic.
Popularita šlechty v Beškálsku brutálně po válce klesla a jsou čím dál častější nepokoje republikánů a komunistů, které žádají rezignaci krále a změnu politického systému. Mnoho Beškálců se rozhodlo odejít z okupovaných oblastí, a tak se neokupovaná část potýká s nedostatkem pracovních pozic, bydlení a jídla. Podle slov krále Szläktöra "země vzkvétá a nemá žádný smysl hledat zbytečné problémy".
Politika
Politický systém
Beškálsko je absolutní monarchií. De facto stát funguje jako federace, ale král s neomezenou mocí může jakoukoliv vyhlášku v panství zrušit nebo pozměnit.
Král má pod sebou 3 pány, kteří dohlíží na dění v panstvích a řídí šlechtu. Dopomáhá jim královská šlechta, která má při některých speciálních rozhodnutí volební práva. Zároveň šlechta zastává vyšší armádní funkce. Šlechta má dohromady asi 32 000 členů.
Armáda
Beškálšská armáda nemá povinnou službu, ale šlechtici namátkou vybírají muže vhodné pro vojenský výcvik. Dohromady má k dispozici momentálně 350 tisíc vojáků. Během Velké války došlo k rozmachu vybavení a námořnictva, po kapitulaci, ale došlo k demilitarizaci území, a tak armáda má velice omezené počty jednotek. 3 hlavní zbrojovky se nacházely v Erském pohraničí, samostatné Beškálsko disponuje pouze jedinou zbrojovkou.
Dědictví trůnu
Na trůn nastupuje nejstarší mužský potomek, který nebyl rodinnou radou označen jako neschopný vlády. V případě, že by všichni muži schopní vlády vymřeli, nastoupí na trůn nejstarší žena. V případě, že by v tu dobu žil chlapský potomek, byl by na trůn dosazen v momentě, kdy dosáhne 20 let. V případě, že žádný takový potomek není, trůn dědí rodina, do které se královna provdá a manžel královny se po svatbě stává vládcem země. V případě, že neexistuje nikdo, kdo by mohl změnit trůn, rozhodne o panovníkovi šlechta.
V historii dědický systém systém fungoval tak, že si rodinná rada zvolila nového panovníka ve věku 20-30 let bez ohledu na pohlaví. V případě neshody mezi příslušníky pomohla šlechta.
Administrativa
Administravní dělení
Beškálsko se dělí na 5 panství, které mají de iure neomezenou moc, ale král jejich vyhlášky a zákony může kdykoliv regulovat nebo měnit. Panství se dělí dohromady na 31 žup, které jsou středisky šlechticů, zajišťují naplňování jazykových práv menšin a především investují.
Župy se dále dělí celkem na 319 obcí, jejichž sídlem je město aspoň s 1000 obyvateli (poslední změna obcí proběhla v roce 1905). Obce se dělí na sídla (města, vesnice a pozemky okolo nich), která jsou nejnižším administrativním celkem a na obecně správní zóny (většinou divočina nebo pole), které na nejnižší úrovní spravuje příslušná obec.
Práva menšin
Beškálsko uznává 6 menšin - Tamáky, Mogulce, Súmy, Rumy, Čeky a Kyrgízijce. Menšiny mají protekci v pořádání národních kulturních akcí a organizování výuky na základních školách v rodném jazyce. V případě dosažení 25% menšiny na úrovni župy a většiny na úrovni panství má menšina speciální jazyková práva v každodenním životě. Zároveň je v místech možná výuka v rodném jazyce na úrovni středních a vysokých škol.
Geografie
Povrch
Beškálsko se nachází na úpatí jusaiského velehornatého pohoří Timon. Nejvyšší beškálšské vrcholy dosahují přes 4700 metrů v oblasti Bolskalního štítu (Bölszkál) v Renských horách. Do oblasti Timonu spadá i údolní výběžek v pohoří Čermon a nižší pohoří Tarmon na západě beškálšského území. Na severovýchodní hranici se nachází Núcké hory, které nejsou souvislé se zbytkem Timonu, tudíž pod Timon nespadají. Vytvářejí unikátní tvar Beškálšské pánvi, kde se nachází většina populace i půdy.
| Masiv | Nejvyšší hora | Foto | Výška | Počet pohoří | Výpis pohoří |
|---|---|---|---|---|---|
| Renské hory (Timon) | Küřä |  |
4776 m | 6 | Bölszkál, Mötyk, Čiszkál, Ränszölak, Přöszkál, Nägak horák |
| Čermon (Timon) | Küszkä | Soubor:Hora Küszkä.jpg | 2141 m | 3 | Čörkáp, Čörkóm, Hülszták |
| Núcké hory | Tanpög | Soubor:Tanpög.jpg | 2024 m | 6 | Damög, Žapak horák, Vÿlak horák, Mächöřö, Dängöřö, Dölvÿlak |
| Tarmon (Timon) | Szkál Hörköl | Soubor:Szkál Hörköl.jpg | 1639 m | 6 | Böltarmön, Mänčak horák, Táröd, Čidomön, Pätak horák, Näbak horák |
| # | Hora | Výška | Foto | Pohoří | Masiv |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Küřä | 4776 m | |
Bölszkál | Renské hory |
| 2 | Džük | 4690 m |  |
Bölszkál | Renské hory |
| 3 | Krövász | 4666 m |  |
Bölszkál | Renské hory |
| 4 | Trépä | 4540 m |  |
Mötyk | Renské hory |
| 5 | Ísisz | 4412 m |  |
Bölszkál | Renské hory |
| 6 | Bednä | 4287 m |  |
Bölszkál | Renské hory |
| 7 | Čüt | 4121 m |  |
Bölszkál | Renské hory |
| 8 | Töszág | 4076 m |  |
Bölszkál | Renské hory |
| 9 | Kürch | 3943 m |  |
Čiszkál | Renské hory |
| 10 | Jögüch | 3899 m |  |
Bölszkál | Renské hory |
Vodstvo
Beškálšsko je země s velkým množstvím řek a země má z většiny vlhké podnebí (až na oblast Renských hor, kde se nacházejí i studené pouště).
Nejvodnatější a nejdelší řeka Närkä, začíná od hranic s Erským Rajem jako poměrně malá řeka protékající polopouští, kde prší málokdy, která později nabere vodu a společně s řekou Miklä se spojí a tvoří velice úrodné údolí, kde žije většina beškálšského obyvatelstva. V deltě, která se větví asi 150 km od moře, začíná být půda hodně bahnitá a velice časté jsou zde povodně.
Druhá nejdelší řeka Päkä teče ze západu a protéká tropickým jihem panství Erdély.
V deltě se řeka dělí na mnoho ramen, jedním z nich je i rameno Pöjkä, které teče až do třetí největší beškálšské řeky - Šöjkä.
Klasifikační dilema Närky a Mikly
Velice významnou řekou je řeka Miklä. Miklä teče až z Čeko-Kyrgízie a klima, kterým protéká, je mnohem bohatší na vodu než území, kterým protéká Närkä. Miklä na soutoku s Närkou obsahuje mnohem víc vody než Närkä a tudíž by se řeka i po soutoku měla nadále jmenovat Miklä. V historii se několikrát řeka přejmenovávala na základě toho, kdo zrovna vládl (Mikošská království řeku pojmenovávali Miklä, Erdélská a Hůkolská zase Närkä.).
Po sjednocení Mikoše s Trojkrálovstvím byl určen soutok Mikly a Närky a byla stanovena jasná hranice, ovšem kromě Mikošských patriotů protestují proti verdiktu i vědci, kteří nesouhlasí s tím, že menší tok vyhrává nad větším.
V roce 1911 vědci začali klasifikační poradu, která přejmenuje podobně sporné toky (takových je v Beškálsku okolo 300). Kromě Mikly a Närky je významný i spor třetí nejdelší řeky Šöjkä a Nüszkä, kde je Nüszkä na soutoku delší a vodnatější než Šöjkä a tudíž by se řeka měla od soutoku jmenovat Nüszkä.
Největším protiargumentem zůstává zvyk říkat řekám tak, jak už se jim dnes říká.
| Řeka | Délka (+zahraničí) | Župní města, kterými řeka protéká | Ústí (obec) |
|---|---|---|---|
| Närkä | 1150 km (1676 km)* | Mónköl, Pölgär, Hüköl, Krisz nä Närkü, Länä, Řükörgö, Szvä, (Päjmö)** | Delta do Minanského zálivu (župy Länä, Řükörgö a Szvä), rameno Pöjkä do řeky Šöjkä (Päjmö a Szlöb nä Šöjkü) |
| Päkä | 680 km (718 km) | Kötök, Ördö | Minanský záliv (Ördö a Köszö) |
| Šöjkä | 652 km | Mächülěsz, Päjmö | Minanský záliv (Päjmö) |
| Hördör | 647 km | Jüt, Hörbesz, Galěszgön | Miklä (Morävösztál) |
| Miklä | 608 km (1171 km) | Miküsztál, Höksztál, Pölgär | Närkä (Pölgär a Trégä) |
| Vilkä | 490 km | Kövä | Delta Närky (Szlöb nä Vilkü) |
| Čörküszä | 487 km | Čörküsztál | Miklä (Morävösztál a Najtösztál) |
| Tárkä | 459 km | Plälösz, Tänajäna | Päkä (Bülögä) |
| Künkä | 437 km (686 km) | Nalětyk | Minanský záliv (Künkömöřö a Chalkö) |
| Mäszkä | 366 km | Ösztö, Mökša | Minanský záliv (Mökša) |
*U řeky Närkä se délka liší na základě ramen delty, kterými voda proudí. Pro tuto tabulku byl použit průměr vzdáleností.
**Město Päjmö leží na soutoku ramena Pöjkä, které je teoreticky stále součástí řeky Närkä.
Podnebí
Beškálsko je země, která se rozkládá na pomezí subtropického a tropického pásu, ovšem vyšší místa tvoří podnebí podobnější tomu v mírnému pásu. Proto se země dělí na 3 podnebí.
Tropické podnebí
Tropické podnebí v Beškálsku má střední úhrn srážek, což z něho tvoří unikátní příjemné a úrodné klima. Výjimkou tvoří delta Närky, kde se kumulují srážky, které přicházejí z východu. Půda delty je tedy bahnitá a velice náchylná k záplavám.
Teploty v tropech se přes rok pohybují od 15 do 40 stupňů.
V deltě se pěstuje především rýže, v černozemích je úrodná půda pro kukuřici a slunečnice, v jižní části a v tropických lesích jsou velice typické sady a banánové plantáže.
Subtropické podnebí
Subtropické podnebí v Beškálsku může připomínat podnebí mírné, protože je rozpoloženo v horách a v místech s vysokým úhrnem srážek, ovšem rozmach teplot je typicky subtropický. Přes rok lze napozorovat teploty od 7 do 45 stupňů. Subtropický východ je velice chladný a větrný, Od oblasti Hůkolu na západ je klima teplejší a sušší, ale přesto stále dost úrodné.
Na východním pobřeží je typické pěstování brambor a fazolí, v některých místech i rýže. V travinách se především pěstují citrusy a v lesích se chovají především ovce a koně.
Horské podnebí
Horské podnebí pokrývá sever Beškálska. Je typicky suché a přechází z tajg rostoucích v málo úrodných půdách až do vyprahlých studených pouští. Úhrn srážek je v tajgách nízký a v pouštích téměř neexistující. Hory mají kamenitý charakter.
Typické teploty pro toto podnebí záleží na oblasti. Na štítech lze pozorovat teploty od -25 až po 15 stupňů, v monkolských pouštích a polopouštích od -20 do 35 stupňů a v mikošských tajgách od -10 do 35 stupňů.
V úrodnějších částech této oblasti se pěstuje obilí a brambory, typičtější je pak chov. Chov ovcí a koní je dominantní, ovšem odsud pochází i většina beškálšského dobytka a prasat. Mogulci a Tamáci zde chovají k jídlu i psy, tyto neetické chovy postupně šlechta ruší.