Spojené státy novaterrské

Spojené státy novaterrské United States of Novaterra
vlajka	znak
Hymna My Country 'Tis of Thee Motto In vindiciam libertatis
Geografie
Poloha
Hlavní město	Keystoneburg
Rozloha	7 490 500 km²
Nejvyšší bod	Mount Frederick (2 037 m n. m.)
Časové pásmo	UTC-5 – UTC-6
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	104 353 300 (1930) (5. v Alyře)
Hustota zalidnění	13,9 obyv/km²
HDI	▲ 0,338 (1920) (4. v Alyře)
Jazyk	rockwellština (89%) latina (6%) erština (3%) původní jazyky (2%)
Národnostní složení	Novateřané (76%) Atajarijci (5%) Turové (2%) Ostatní přistěhovalci (17%)
Náboženství	Kristovectví (78%) Jahudaismus (15%) Původní náboženství (2%) Ostatní náboženství (5%)
Státní útvar
Státní zřízení	federativní prezidentská republika
Vznik	17. května 1764 (Vyhlášení nezávislosti na Rockwellii) 5. září 1773 (Uznání nezávislosti Rockwellií)
Prezident	Frank O. Lowden
Viceprezident	James S. Sherman
Měna	Greenback
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.	Hodnota parametru
Giniho koeficient	37.4

Spojené státy novaterrské (v rockwellštině United States of Novaterra), zkráceně Spojené státy (v rockwellštině United States), zkratkou USN (nebo také US), jsou federativní republika nacházející se na kontinentě Novaterra, sestávající se z 22 států, jednoho nezačleněného organizovaného území a dvou nezačleněných neorganizovaných území. Sdílí pozemní hranice s Loblaryjskem, Kubinistánem, Odarií, Znorovy a (dva nevybrané státy). S počtem více jak 100 milionů obyvatel je nejlidnatějším státem Novaterry a 5. nejlidnatějším státem celé Alyry. Federálním hlavním městem je Keystoneburg, s více jak 4 miliony obyvatel je pak největším městem a hlavním ekonomickým centrem Empire Bay. Dalšími důležitými sídly jsou pak New Windsor, Alexandria-on-Biscayne a Criscord.

Podle dosavadních teorií vznikl lidský život právě zde na Novaterře, odkud se pak přes ostrovy v ? oceánu dostali do Jusai a přes Metruské ostrovy (dnešní Novoersko) a souotroví Aurorama (dnešní Chrobrónsko) do Paradisumu. I přes to, že patří novaterrská civilizace k těm nejstarším, nevyhnula se obří kolonizaci a osídlení tardanskými mocnostmi. Počínaje rokem 1607, vedla rockwellská kolonizace k založení Novaterrských kolonií na území dnešních východních Spojených států. Spor s Rockwellii ohledně daní, vojáků a dalších problémů později vyvolal Novaterrskou válku za nezávislost, jenž trvala 12 let. Po uznání nezávislosti, v roce 1773, se Spojené státy novaterrské staly jedním z prvních demokratických států Alyry. Posledním rozšířením území USN bylo po uspořádání referenda v Atajariu, ohledně připojení země ke Spojeným státům.

Vláda Spojených států novaterrských je federativní republikou a zastupitelskou demokracií se třemi samostatnými složkami vlády: výkonnou, zákonodárnou a soudní. Má dvoukomorovou národní legislativu, Kongres, složený ze Sněmovny reprezentantů, dolní komory založené na počtu obyvatel; a Senát, horní komora založená na rovném zastoupení pro každý stát. Nejvyšším představitelem Spojených států novaterrských je prezident, volený každé 4 roky. Mnoho politických záležitostí je decentralizováno na státní nebo místní úrovni, přičemž zákony se podle státu více či méně liší. Spojené státy patří mezi přední státy v rámci mezinárodních ukazatelů demokracie, kvality života, příjmu a bohatství, hospodářské konkurenceschopnosti, lidských práv, inovací a vzdělání.

Dějiny

Koloniální období (1463-1755)

Podrobnější informace naleznete v článku Kolonializace Novaterry.

Koloniální historie Spojených států pokrývá historii tardamské kolonizace Novaterry od druhé poloviny 15. století až do vydání počátku Novaterrské revoluce v 1760. Kolonialisté pocházeli z tardamských království, která měla vysoce rozvinuté převážně vojenské a námořní schopnosti. Staleté zkušenosti s dobýváním a kolonizací Paradisumu a dalších území spolu s novými dovednostmi navigace na oceánských lodích poskytly nástroje, schopnosti a touhu kolonizovat další území více na západ. Rockwellia, Bušsko, Ersko ale i Siereon-Bjorsfallsko založily kolonie ze začátku převážně na východních březích kontinentu, postupně však vybudovali další i na západním pobřeží. Podnikatelé poté dali koloniím základ pro obchodní investice, které, jak se zdálo, potřebovaly mnohem méně vládní podpory. Vyhlídka náboženské pronásledování ze strany úřadů a církve podnítila značný počet lidí k přestěhování se do nových neosídlených míst s vidinou toužené svobody. "?" byli separatističtí puritáni, kteří uprchli před pronásledováním v různých zemích (zejména v Ersku a Rockwellii). První z nich připluli na kontinent v roce 1626 a během následujících 20 let, lidé prchající před politickým a náboženským pronásledováním, začali zakládat nové osady jako svá budoucí útočiště.

Na začátku 16. století Rockwelské království, Bušské království, Ersko (Erská říše) a další státy zahájily hlavní kolonizační programy v Novaterře. Úmrtnost mezi ranými přistěhovalci byla velmi vysoká a tak některé nově založené kolonie postupen času úplně zmizeli, nicméně spousta úspěšných kolonií byla založena. Většina jejich osadníků pocházela z různých sociálních a náboženských skupin, včetně dobrodruhů, farmářů, sluhů, obchodníků a několika málo z aristokracie. Mezi osadníky se nalézali téměř všechny národnosti tehdejších nejdůležitějších ale i méně důležitých koloniálních říší, například Eršané, Bušané nebo ale také i třeba Siereonci. Spousta z těchto skupin se později stala obyvateli Spojených států, když získaly svou nezávislost v roce 1764. Další území, jako například Nové Bušsko (později Atajario), byly do federace začleněna později. Rozdílní kolonialisté z těchto různých oblastí vybudovali kolonie výrazného sociálního, náboženského, politického a ekonomického stylu. Postupem času Novaterru postihlo několik válek, ať už kvůli přímým sporům zde nebo kvůli sporům mocností. Díky cílenému vyhlazování bylo významné procento původních obyvatel, žijících ve východní oblasti, do konce 17. století zabito.

Revoluční období (1755-1773)

Podrobnější informace naleznete v článku Novaterrská válka za nezávislost nebo Novaterrská revoluce.

Rockwellsko-Novaterrská válka (1810-1814)

Podrobnější informace naleznete v článku Rockwellsko-Novaterrská válka.

Krize secese (1853-1855)

Podrobnější informace naleznete v článku Krize secese (USN).

Od počátku 19. století se mezi jednotlivými státy rozvíjely ekonomické rozdíly. Severní státy, zejména Adirondack, Ridgecrest a Superior, zastávaly uvalení cel na zahraniční zboží, což mělo chránit rozvíjející se místní průmysl. Jižní, středozápadní a některé severovýchodní (Mayford, Allegany) státy měly naopak ekonomiku stavěnou na mezinárodním obchodu, tj. exportu a importu zboží a surovin, a požadovaly politiku volného obchodu. Po volbách v roce 1852 byl prezidentem zvolen federalista ???, který zastával silnou federální vládu a podporoval zvýšení celních sazeb. To vyvolalo odpor ve státech podporující právě volný obchod, kterým by tak byly silně poškozeny významné obchodní vazby se zejména Tardamem a obávaly se možné ekonomické stagnace. Následovala několika měsíční jednání mezi zastupiteli států a federální vlády, nakonec ovšem i přes silný odpor Kongres v červnu 1853 těsně odsouhlasil zvýšení cel. S cílem vyřešit nastalou situaci a sjednotit reakci oponujících států se v srpnu 1853 sešli představitelé Mayfordu, Allegany a ?? v ?? a přijali takzvanou ?? deklaraci. V ní vyjádřili nesouhlas s kroky vlády a prezidenta a pohrozili odtržením států od federace, pokud vláda nezmírní obchodní regulace. Většina jižanských a středozápadních států vyjádřila podporu deklaraci, plně se k ní připojil ovšem jen stát ??, zatímco zbylé převážně severské státy se postavily proti a podpořily vládu.

Napětí začalo eskalovat v březnu 1854 když Allegany začalo formovat vlastní milice, na což Keystoneburg odpověděl rozmístěním armády v klíčových přístavech secesních států. O měsíc později došlo ke krátké vojenské konfrontaci mezi federálními silami a alleganskou domobranou u ??, poblíž města ??. Přestože ztráty na obou stranách byly velice nízké, tento střet způsobil chaos, k jehož uklidnění nepomohl ani že o týden později .... a zvýšil tlak na mírové řešení. V břenu 1855 Kongres nakonec schválil Lemoynský kompromis, který zachoval federální kontrolu nad celní politikou, ale umožnil státům požádat o dočasné obchodní výjimky, pokud by cla výrazně poškodila jejich ekonomiku; zřídil Komisi pro obchodní vyváženost, ve které měli zástupci jednotlivých států poradní hlas při nastavování celních sazeb; umožnil omezené bilaterální dohody mezi státy a zahraničními partnery na omezenou dobu.

Statní symboly

Vlajka

Státní vlajka Spojených států, často nazývána novaterrská vlajka, se skládá ze sedmi horizontálních pruhů (vrchní a spodní), střídající se s bílými pruhy. Tyto pruhy představují původních sedm novaterrských kolonií, jenž vyhlásili nezávislost na Rockwellii během Novaterrské války za nezávislost. Na žerďové straně vlajky se pak nachází po celé délce modrý obdélník se 20 pěticípými hvězdami, seskládanými do tvaru kruhu a jednou hvězdou uprostřed. Ty představují aktuálních 22 států federace.

Vlajka za dobu své existence získala několik přezdívek, např.: .

Znak

Státní znak USN patří mezi nejdůležitější symboly země. Hlavními postavami novaterrský voják z období revoluce a Panna s holubicí v pravé ruce. Ve štítu mezi nimi je mezi 7 pruhy na pilíři fénix v plamenech. Nad helmicí na štítu je pak orel, který drží meč s vavřínovým věncem a novaterrskou vlajku. Na znaku se též nacházejí latinské fráze: In Vindiciam Libertatis ("In defence of liberty") a Virtus Sola Invicta ("Only virtue unconquered", oficiální motto Spojených států).

Hymna

Hymnou USN je píseň My Country 'Tis of Thee (Má země). Text napsal Roderick F. Rew a hudbu složil James R. Long v roce 1794 a vznikla zcela náhodou poté, co jeden právník požádal Rodericka Rewa, aby nahradil text jedné thibutské písně novým, rockwellským. Skladba se stala velmi známou v roce 1796, když byla zahrána na dni nezávislost v Cristcordu, a již v roce 1799 ji Kongres uznal jako hymnu Spojených států.

Vláda a politika

Politický systém

Federal House, sídlo Kongresu USN

Spojené státy jsou federální prezidentskou republikou, fungující jako zastupitelská demokracie a jednou z nejstarších demokracií Alyry. Jako nejvyšší právní dokument země slouží Ústava Spojených států novaterrských, která udává strukturu a odpovědnost federální vlády a její vztah k jednotlivým státům a územím federace. Země je značně liberálním státem, ve kterém je většina zmírněna menšinou, jejíchž práva chrání Ústava a zákony.

Státní moc je ve Spojených státech rozdělena a 3 složky, tzv. systém brzd a protivah.

• zákonodárná moc: Disponuje jí dvoukomorový Kongres, který navrhuje a schvaluje federální zákony, rozhoduje o mezinárodních dohodách a federálním rozpočtu a vyhlašuje válku.
• výkonná moc: Disponuje jí prezident USN, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů, velící ozbrojeným složkám a se schválením Senátu jmenující federální soudce a členy kabinetu.
• soudní moc: Disponuje jí Nejvyšší soud, jež má právo určovat platnost zákonů a vládních nařízení na základě Ústavy.

Kongres Spojených států je parlamentem dvoukomorovým. Sněmovna reprezentantů má 437 členů, kteří po dva roky reprezentují své státy, za které byly zvoleny. Poměr počtu zástupců z každého státu se každý desátý rok (tj. každý rok během něhož dochází ke sčítání lidu) mění podle vývoje počtu obyvatel. Každému státu je však zajištěn nejméně jeden zástupce, maximální hranice poté stanovena není. V roce 1930 je státem s nejvíce zastupiteli Adirondack, který jich má 46, zatímco nejméně obydlený stát ? disponuje pouze třemi. Tento systém je hojně brán jako dostatečný, ovšem má i své kritiky, podle kterých by reprezentanti měli býti rozprostřeny rovnoměrněji, jelikož dochází k nerovnoměrnému rozdělení moci. Senát je pak složen 3 senátory za každý stát, v roce 1930 je tak počet senátorů 66. Každý druhý rok je legislativami států federace (oproti Sněmovně reprezentantů se tedy nejedná o přímou volbu) volena třetina Senátu (jeden z každého státu), zatímco Sněmovna reprezentantů je každý druhý rok volena celá. Volební období v Senátu je šestileté, ve Sněmovně pak dvouleté.

Nejvyšším zákonným dokumentem novaterrského právního systému je Ústava Spojených států. Je společenskou smlouvou upravující fungování společnosti pomocí zvolené vlády. Veškeré zákony i postupy států a federální vlády mohou být předmětem zkoumání a je-li shledáno, že nejsou ve shodě s ústavou, jsou zneplatněny. Ústava též obsahuje ustanovení, která zajišťují ochranu svobod a základních práv občanů, jak je vymezuje Listina základních práv („Bill of Fundamental Rights“) a její pozdější dodatky. Mezi tato práva patří svoboda projevu, svoboda náboženského vyznání, právo na spravedlivý proces, právo na držení a nošení zbraní, aktivní i pasivní volební právo a právo na soukromé vlastnictví. Kromě toho ústava každému státu garantuje tzv. republikanizmus, tedy vládu, která je založena na principu lidové suverenity. Jakožto živý dokument umožňuje ústava změny a doplnění, avšak jakákoliv úprava vyžaduje souhlas Kongresu a významné většiny států unie. Od svého přijetí prošla 26 úpravami, přičemž poslední z nich byla schválena v roce 1922.

Politický systém se též někdy stává terčem kritiky, hlavně v ohledu korupce a zneužívání peněž, zejména ve volbě Senátorů.

Politické strany

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam politických stran ve Spojených státech novaterrských.

Mezi hlavní politické strany USN patří Demokraté, Opozičníci, Národní republikáni a Federalisté. Mimo těch se zde nachází několik dalších menších politických stran jako třeba Populistická strana, Atajarijská národní strana, Pokroková strana, Progresivní novaterrská strana nebo Socialistická strana. Běžná je zde i kandidatura nezávislých politiků do Kongresu a státních a místních vlád, ovšem nezávislými prezidenty byly v historii Spojených sátů pouze ? a ?.

Přední politické strany

• Federalistická strana -
• Národní-republikánská strana -
• Stragistická strana -
• Demokratická strana -

Menší politické strany

• Populistická strana -
• Pokroková strana -
• Socialistická strana -
• Atajarijská národní strana -

Nejznámější organizace

• NBOC - National Bureau againts Organized Crime - federální úřad sloužící jako kontrarozvědka a vyšetřovací služba

Administrativní dělení

Státy a území

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam států a území USN.

Spojené státy novaterrské se skládají z 22 států, jednoho nezačleněného organizovaného území - ? ,a dvou nezačleněných neorganizovaných území - ? a ?.

Při vyhlášení nezávislosti podepsáním Deklarace nezávislosti Spojených států se federace skládala ze 7 zakládajících států, které dříve byly součástí Novaterrských kolonií, skládající pod Rockwellskou nadvládu. V průběhu let se počet států rozrůstal, jak se země rozšiřovala dále na západ, nákupem či spojením nových území.

Adirondack Allegany Ambarino Atajario Crescent Elizabeth Frontenac Lawrencia Lemoyne

Madawaska New Hanover New Odaria Pembina Piedmont Ridgecrest Saskatchewan Superior

Města

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam největších měst států a území USN.