Daniel I. Veliký

Z Alyrpedia
Verze z 3. 6. 2023, 21:01, kterou vytvořil Český Countryball (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox - panovník | název = Daniel I. Veliký | titul = velkobělohorský král | obrázek = | doba vlády = 1. října 1897 - dosud | korunovace = 24. října 1897 | úplné jméno =Daniel I. Veliký | narození = 4. února 1869 | předchůdce = Jan I. Velkobělohor | rod = Pavlovští | partner1 = manželka | partner2 =Veronika Pavlovská | děti = Vladimír Pavlovský, Klára Pavlovská, Václav Pavlovský | ot…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Daniel I. Veliký
velkobělohorský král
Soubor:.png
Doba vlády 1. října 1897 - dosud
Korunovace 24. října 1897
Úplné jméno Daniel I. Veliký
Datum narození 4. února 1869
Předchůdce Jan I. Velkobělohor
Rod Pavlovští
manželka Veronika Pavlovská
Děti Vladimír Pavlovský, Klára Pavlovská, Václav Pavlovský
Otec Jan I. Velkobělohor
Matka Tereza Pavlovská

Daniel I. Veliký (*4. února 1869) je současný král Velkobělohorského království, kterým je od roku 1897. Jeho otcem byl první velkobělohorský král Jan I. Velkobělohorský, který stál za založením Velkobělohoří. Jeho matkou je Tereza Pavlovská.

Život

Narodil se 4. února 1869 v Kosygini (dnes Andropov) do rodiny Pavlovských mladému páru Janu a Tereze v tehdejším Bělohoří. Jeho děd, Josef Pavlovský, byl vyučeným ševcem a byl ve svém okolí nejznámější v tomto oboru. Vzhledem k pracovní vytíženosti jeho rodičů (otec byl úředník, matka šenkýřka v podniku) se o něj často staral děda, který jej vychovával metodou cukru a biče, byť na něj nebyl tolik přísný. Právě tato výchova jej však naučila mnohé a do budoucna se jí měl nejednou řídit. Později byl, na prosbu něho dědy, který jej považoval za nadaného poslán do kláštera, kde jej tamější mniši naučili číst a psát. Zde strávil 7 let.

Vznik Velkobělohorského království

Roku 1883 se jeho otec stal guvernérem Bělohoří, Daniel byl ještě v té době v klášteře, ale měl zde přístup k informacím a dozvěděl se o angažmá svého otce. O to víc jej překvapilo, že v květnu 1884 otec učinil pomocí části obyvatel a svých kolegů (mimo jiné i s pozdějším premiérem Františkem Čepičkou) převrat a byl prohlášen za krále nově vzniklého Velkobělohorského království. Tehdy už ukončil své studium v klášteře a otec ho, zatím tedy neoficiálně, ustanovil svým budoucím nástupcem. Tehdy tak začala Danielova politická kariéra rychle stoupat vzhůru a jeho politický vliv v zemi byl znatelný. I přes to, že viděl tvrdou královskou diktaturu otcovy vlády, během jeho života o tom nijak zvlášť nemluvil. Oficiálně byl jako otcův nástupce představen o tři roky později, roku 1887.

Nástup na trůn

Dne 1. října 1897 zemřel na následky dlouhodobých zdravotních komplikacích jeho otec, král Jan I. Daniel se v tu chvíli stal králem. Ihned při prvním projevu jako král zdůraznil, že bude pokračovat ve šlépějích svého otce a bude pokračovat v rozkvětu země. Své matce, Tereze Pavlovské, královské vdově po Janovi, udělil vdovský úděl v podobě dvou měst Velký a Malý Terezín. Tím si tak pojistil, že ho matka nebude kontrolovat a nebude mu radit jak vládnout.

Vláda

Ihned poté, co se ujmul vlády, nechal odvolat celou vládu včetně premiéra Karla Schillera, kterého dokonce nechal uvěznit do vazby, kde strávil 2 roky. Oficiální znění byl pokus o korupci (ve skutečnosti nechtěl být spojován se svým otcem a zároveň nechtěl, aby mu Schiller kecal do vlády). Na jeho místo povolal svého starého známého Josefa Švestku, někdejšího ministra financí a bývalého radního města Andropov z dob jeho otce. Oba dva začali režim pozvolna uvolňovat, ne však moc, veškerá opozice byla i nadále pronásledována. Změna byla pouze v tom, že oběti nebyly mučeny a vyvázly "jen" s 10 letým trestem vězení. Tajná policie i nadále mohla špehovat občany a obžalovat je z urážky majestátu či jiných trestných činů a přestupků. Daniel však narozdíl od svého otce zemi vyvedl z mezinárodní izolace a do budoucna počítá i se vznikem organizací, kde by společně přátelské země společně obchodovali a podporovali se navzájem. Zároveň zahájil i modernizaci armády, kterou považuje za hlavní nástroj obranyschopnosti každé země. I přes hlasy, které požadují vznik konstituční monarchie a omezení královských pravomocí je Velkobělohoří i nadále absolutistickou monarchií.

Manželství

Roku 1885 se oženil s Veronikou, svou starou známou z dob mladí. Z jejich manželství vzešli: princ Vladimír Pavlovský, princezna Klára Pavlovská a princ Václav Pavlovský.