Parlament Kerijské republiky
| Parlament Kerijské republiky Parleament de'l Republikue d'e Keria | |
|---|---|
| 9. volební období | |
| Soubor:Znak Parlament Kerijské republiky.png | |
| Druh | |
| Druh | Dvoukomorový |
| Komory | Senát Sněm republiky |
| Historie | |
| Založen | 15. září 1890 |
| Období zahájeno | 21. září 1930 |
| Vedení | |
| Předsedající maršál Senátu | |
| Předsedající maršál Sněmu republiky | |
| Mandáty | |
| Křesla | 98 hlasujících členů
|
| |
| Strany | Vláda (22)
Nezávislí (4)
|
| |
| Strany | Vláda (59)
Opozice (6) Nezávislí (7)
|
| Volby | |
| Volební systém | většinový |
| Poslední senátní volby | 3. září 1930 |
| Následující senátní volby | nejpozději 1935 |
| Poslední sněmovní volby | 3. září 1930 |
| Následující sněmovní volby | nejpozději 1935 |
| Sídlo | |
| Soubor:Budova Parlamentu Kerijské republiky.png | |
| Budova Parlamentu Kerijské republiky | |
| Jednací sály | |
| [[Soubor:{{{sál1 obrázek}}}.png|bezrámu|300px]] | |
| Zasedací sál Senátu Kerijska | |
| [[Soubor:{{{sál2 obrázek}}}.png|bezrámu|300px]] | |
| Zasedací sál Sněmu republiky | |
Parlament Kerijské republiky, (zyklonsky: Parleament de'l Republikue d'e Keria), je nejvyšším zákonodárným orgánem Kerijské republiky. Skládá se z horní a dolní komor, neboli Senátu a Sněmu republiky. Počet členů parlamentu je 98, z toho 72 je poslanců a 26 senátorů.
Volby do Senátu a Sněmu probíhají každých 5 let. Jedno volební období senátora je 15 let je-li členem politické strany a 5 let je-li nezávislým kandidátem. Sněmovní volební období je pak 5 let pro všechny její členy, mimo členy jmenované přímo prezidentem, většinou za zásluhy státu. Těch může být maximálně 10 a jejich období je doživotní. Volby jsou konány zpravidla na začátku září, ovšem toto není nijak pevný termín. Do Sněmu republiky i do Senátu je voleno systémem většinovým v daných senátním a sněmovních volebních krajích.
Od nástupu vlády ? k moci v roce 1898 po předčasných volbách je však kerijský parlament autoritativní. Vládnoucí Národní kerijská strana a Kerijská národní fronta v něm pravidelně drží minimálně 2/3 většinu, díky čemuž mají pravomoc přehlasovat případné veto prezidenta.