Ersko
| Erské koloniální císařství a dominie koruny erské Erqîune Colonike Reike än Domîni Kronä Erqike | |
|---|---|
 vlajka |
Soubor:Státní znak Ersko.png znak |
| Hymna Erská imperiální hymna Motto Bůh žehnej císaři! | |
| Geografie | |
 Poloha | |
| Hlavní město | Ka'mashi'qi |
| Rozloha | Hodnota parametru km² |
| Nejvyšší bod | A'masta (7652) m n. m.) |
| Časové pásmo | Hodnota parametru |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 487 428 645 (1930) (2. v Alyře) |
| Hustota zalidnění | obyv/km² |
| HDI | ▲ 0,384 (6. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
| Jazyk | Erština (29 %) Jazyky původních obyvatel (70 %) |
| Národnostní složení | Eršané (24 %) Původní obyvatelstvo kolonií (74 %) ostatní (3 %) |
| Náboženství | Kristovectví (49 %) - katolicismus (28 %) protestantismus (21 %) Náboženství původních obyvatel (40 %) Al-Essalam (11 %) |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | Semi-konstituční monarchie |
| Vznik | 24. června 1234 (Sjednocení erských království) |
| císař | nekorunován |
| premiér | Tori'l Baku |
| Měna | Erzský tolar |
| HDP | {{{hdp}}} |
| HDP/obyv. | |
| Giniho koeficient | |
Erské císařství, zkráceně Ersko, celý název Erské koloniální císařství a dominie Koruny erské, je absolutistická monarchie nacházející se na erských ostrovech a na mnoha ostrovech a územích po celé Alyře. V čele stojí císař, který vládne s pomocí dvorských úředníků, guvernérů a místodržících.
Původní Ersko je ostrovní stát na jižní polokouli Alyry. Vlivem koloniálního osidlování se erští osadníci dostali prakticky do všech světadílů Alyry. Vzhledem k této skutečnosti vedlo Erské císařství válku s většinou alyrských států. Erská vláda udržuje schopnou koloniální armádu, která z části podléhá místodržícím a místokrálům. Místodržící jsou obvykle úřednické šlechtické rody pocházející z Erska, kteří jsou do úřadů jmenováni Jeho Císařským Veličenstvem. Místokrálové jsou bývalí erští úředníci, kteří si však vydobyli dědičnost úřadu díky ekonomickému či vojenskému nátlaku. Je tedy na moudrosti a rozvaze erské vlády, aby neudržovala příliš silnou armádu, aby mohli místokrálové povstat, ale zároveň je nutné, aby koloniální armáda dokázala udržet domorodé obyvatelstvo na uzdě.
Státní zřízení
Císař a jeho rádci třímají v rukou veškerou moc v Ersku, kterou si udržují díky silné armádě, represivním složkám a úspěchům ve vojenských taženích. Císař ovšem není všemohoucí vladař, protože politická situace v paláci je velmi komplikovaná. Fakticky Ersku vládne v zákulisí skupinka vysokých dvorských úředníků, kteří jsou oddaní monarchistické tradici.
K této situaci došlo po císařském převratu roku 1871 kdy byl rázně zastaven proces erské demokratizace a omezování moci paláce. V parlamentu bylo silné křídlo podporovatelů absolutismu a armáda byla loajální císaři díky přísaze. Nic tedy nebránilo palácovým úředníkům k opětovnému převzetí veškeré moci v Ersku.