Siereon-Bjorsfallsko
| Siereon-Bjorsfallské království Kongeriket Siereon-Bjorsfall | |
|---|---|
| [[Soubor:Vlajka {{{genitiv}}}.png|bezrámu|100px]] vlajka |
[[Soubor:Státní znak {{{genitiv}}}.png|bezrámu|100px]] znak |
| Hymna Våre forfedres sjeler (Duše našich předků) Motto En kamp i hjertet for alltid (Boj v srdci až na věky) | |
| Geografie | |
| [[Soubor:Poloha {{{genitiv}}}.png|250px|bezrámu]] Poloha | |
| Hlavní město | Vær Arnen |
| Rozloha | Hodnota parametru km² |
| Nejvyšší bod | Krigsfjell (3894 m. n. m. m n. m.) |
| Časové pásmo | Hodnota parametru |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 15 945 186 (37. v Alyře) |
| Hustota zalidnění | Hodnota parametru obyv/km² |
| HDI | 0.289 ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
| Jazyk | Siereonština |
| Národnostní složení | Siereonci (47 %) Domorodci (50 %) |
| Náboženství | Stamfarismus |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | Federativní konstituční monarchie |
| Vznik | 1178 |
| Král | Njord av Stål III. Blodtørstig |
| Předseda parlamentu | Fændal Sjømannen |
| Měna | Siereon krone (Siereonská koruna) |
| HDP | {{{hdp}}} |
| HDP/obyv. | Hodnota parametru |
| Giniho koeficient | 34 |
Siereon-Bjorsfallsko (celým názvem Siereon-Bjorsfallské království, siereonsky Kongeriket Siereon-Bjorsfall) je severský stát rozkládající se po obou pobřežích zálivu Fedrebukta, tedy po celé rozloze poloostrova Lovetseier (severní břeh zálivu) a poloostrově Sommersletter (jižní břeh zálivu), součástí státu jsou též přilehlé ostrovy a zámořská území. Největším z ostrovů je Parats, jenž se nachází východně od poloostrova Sommersletter.
Siereon-Bjorsfallské království je oficiálně vedeno jako federativní konstituční monarchie, avšak ve skutečnosti se jedná o absolutní monarchii, federativní prvky jsou přítomny, ale pouze jen co se správy jednotlivých provincií týče. V zemi je přítomen bikamerální parlament (dolní komora = Lavere råd - 280 členů, horní komora = Kongelig kosthold - 141 členů), který však prakticky nemá žádnou moc. Siereon-Bjorsfallsko není dědičnou monarchií, král je volen doživotně veškerými příslušníky parlamentu (horní + dolní komora). Velikou roli na výsledku volby hraje doporučení předešlého panovníka (skoro vždy se jedná o potomka či někoho velmi blízkého), jelikož jej parlament povětšinou následuje. Království je rozděleno na 20 území (16 provincií a 4 zámořská území), provincie spadají pod správu jednotlivých jarlů (podobný titul jako kníže) a zámořská území mají na starost guvernéři s částečnou správou od pevninské vlády. Zákony v Siereon-Bjorsfallsku mají nacionalistické kořeny, jsou tedy zvýhodněné pro Siereonce.
Politika Siereon-Bjorsfallska je velmi militární, avšak i přesto se zde klade velký důraz na obchod, jelikož dle historického kontextu Siereon-Bjorsfallsko podnikalo mezi prvními státy zámořské plavby, částečně z obchodních důvodů a částečně kvůli vlastní expanzi. Hlavními tahouny ekonomiky jsou důlní průmysl, hutnictví a loďařství, v posledních letech v Siereon-Bjorsfallsku zažívá velký růst i obor chemie. Ekonomika zejména díky globálnímu obchodu skvétá, ale i přes tuto skutečnost je společnost velmi konzervativní a mám problém přijímat nové věci z oblasti filosofické.
Lovetseier je často označován siereonci jako hjemland (*v překladu* domovská země), jedná se o centrum království, nachází se zde hlavní město Vær Arnen (zároveň i největší město Siereon-Bjorsfallka) a přibližně 82% celkového obyvatelstva státu. Obývaný je zejména jih poloostrova, jelikož narozdíl od nehostinného severu nabízí příjemné podmínky pro život. Jižní pobřeží je lemováno významnými přístavy, jenž jsou jedním ze základních kamenů pro chod siereonské ekonomiky. Největší přístav v zemi se nachází v provincii Skjold, jedná se o město Hafngardr. Hafngardr je společně s Vær Arnen centrem operací siereonského válečného námořnictva. Celé pobřeží je lemováno vojenskými základnami. Nejjižnější část poloostrova též nabízí malé množství úrodné půdy, zde se pěstují zejména obiloviny a trampary (obdoba brambor), nízký počet pastvin je využíván pro pastvu dobytka a skotu. Severněji je široký pás jehličnatých lesů, na který volně navazuje tajga. Nejsevernější část poloostrova je ohraničena Lovetseierským pohořím, kde se nachází i nejvyšší hora státu Krigsfjell (3894 m. n. m), pohoří dosahuje průměrné výšky 3271 m. n. m. Východní hranici siereonského poloostrova Lovetseier tvoří druhé nejvýznamnější pohoří Hraunfjall (nejvyšší hora - Blåtind - 2735 m. n. m), průměrná výška pohoří se pohybuje mezi 2400 a 2500 metry. V Hraunfjall pramení řeka Ugle, jež teče do nížin, nacházejících se jižně pod pohořím, a vlévá se do zálivu Fedrebukta u města Frintjall. Na území Lovetseier se nachází rozsáhlá území nerostných surovin, ve větším množství zde lze nalézt drahé kovy (zlato, stříbro,...) a železo.
Sommersletter je značně menší území než Lovetseier, avšak nabízí mnohem příhodnější podmínky než-li jeho severnější bratr. Nenachází se zde nehostinný terén a siereonci toto území využívají zejména pro úrodnou půdu. Nejvíce pěstovanými plodinami na tomto území jsou obilí a vinná réva, lze zde najít i menší počet úrodných sadů (jabloně, hrušky a třešně). Nerostné suroviny se zde vyskytují minimálně, jsou zde pouze dvě náležitě černého uhlí na jihovýchodní hranici, kvůli nim je toto území sporné s vedlejšími státy.
Státním náboženstvím je stamfarismus, který má kořeny v náboženství, jenž vyznávali siereonští Praotci.