Thibutsko
| Thibutská republika Republic Thibutia | |
|---|---|
 vlajka |
Soubor:Státní znak Thibutsko.png znak |
| Hymna Bože, ochraňuj nás Motto Společně k lepším zítřkům | |
| Geografie | |
| Soubor:Poloha Thibutsko.png Poloha | |
| Hlavní město | Pola |
| Rozloha | Hodnota parametru km² |
| Nejvyšší bod | Kukandop (1680 m. n. m.) m n. m.) |
| Časové pásmo | Hodnota parametru |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 52 818 126 (7. v Alyře) |
| Hustota zalidnění | Hodnota parametru obyv/km² |
| HDI | ▲ 0,159 (16. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
| Jazyk | Thibutština (81 %) Eridština (4 %) Gaelgie (10 %) národnostní dialekty (5 %) |
| Národnostní složení | Thibuté (81 %) Iridoriané (10 %) Erčané (4 %) národnostní menšiny (5 %) |
| Náboženství | Kristovectví (87 %) bez vyznání (13 %) |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | unitární prezidentská republika |
| Vznik | 11.června 1733 |
| Prezident | Pupola La Porton |
| Premiér | Zulan Jakotot |
| Měna | Thibutská koruna |
| HDP | {{{hdp}}} |
| HDP/obyv. | Hodnota parametru |
| Giniho koeficient | 61.8 |
Thibutsko nebo také Thibutská republika je demokratická unitární prezidentská republika, která se rozkládá na jižní části Tardamu. Thibutská republika se skládá z celkem 9 regionů. Thibutská republika vznikla po vyhrané Thibutské občanské válce proti monarchistické vládě bývalého Thibutského království a podepsání Kulomonské smlouvy podepsané 11.června 1733 a následném zrušení monarchie a ustanovení republiky. Nejvyšší hlavou Thibutské republiky je prezident a dále s parlamentem. Nynějším prezidentem je Pupola La Porton a premiérem vlády Zulan Jakotot. V Thibutské republice žije podle nejnovějších informací okolo 52 milionů obyvatel. Na území Thibutska žije značné procento Iriských a Erských imigrantů, kteří utekly ze země bud po Císařském převratu a nebo po převratu a hladomorech v Irisijské říši. Dále pak na území Thibutksa žije i malé procento národnostní menšiny, která se skládá z jedinců sousedních států, kteří tvoří malé komuny v zemi. Thibutská jižní a severozápadní část země je velmi hornatá a v jižní části země se nachází i nejvyšší hora Thibutska a to Kukandop (1680m.n.m.) dále pak pohoří Luka (1322m.n.m) a Udan (1121m.n.m.). Hlavním městem Thibutské republiky je Pola, která má přes 3,5 milionu obyvatel a leží na břehu západního moře a nachází se v něm pro město významný přístav díky kterému jde do země veškerý improt a export. Thibutsko je také specializované na těžký průmysl co se týká těžby uhlí, průmyslových kovů a ropy, kvůli tomu jsou ale na jihovýchodu země špatné životní podmínky. Giniho koeficient ukazuje 61.8 což znamená že v zemi je celkem velká nerovnost co se týká platů chudých a bohatých.
Dějiny
Prvopočátky
Prvopočátky Thibutska se datují do doby téměř 14 000 př. n. l. kdy se zde na našem území začali objevovat první lidé a skupiny lidí, kteří zatím žili na našem území v menších komunitách. Kolem roku 7500 př. n. l. už se na našem území nacházely větší osady a menší městské státy, které válčily o svá území, ale taky vytvářeli krásné stavby a hliněné sošky. Bohužel se ale většina staveb z té doby nedochovala a tak je zde dnes vidět jejich památka v podobě rozvalin. Co už se nám, ale dochovalo jsou stavby z roku 6800 př. n. l. kdy se většina městských států sjednotila a vytvořila Lumonskou civilizaci, která přetrvala odhadem do roku 5000 př. n. l. Z této doby Lumonské civilizace se nám, ale dochovalo celkem dost uměleckých a architektonických děl. Mezi takový patří třeba soška Luny nebo bazilika Abuzima, který se nachází ve města Irom. Za této civilizace se také dařilo obyvatelstvu nebot podle nálezů a vykopávek se povedlo najít stará vodní koryta nebo pozůstatky kamenných cest, což by odpovídalo na hodně vyspělou civilizaci. Bohužel kolem roku 5000 př. n. l. záhadně zaniká tato civilizace a přichází sem pomalu Populaři. Ti přejímají některý zvyky od Lumonské civilizace a dále tu žijou na našem území a zvětšují se, zde se také poprvé objevuje první písmo a první písemnosti vyryté do hliněných destiček.
První náboženství
Roku 38 poté co remský císař Parius vyhlásil zákaz Kristovectví se mnoho lidí rozuteklo po celém světě. Velká část utekla do Tardamu a Jusaie. Na naše území připlula v roce 40 skupina vedená Esmirglem Tudorem (Žáci Tudorovy), kteří připluly do západního města Austa. Obyvatelé přijmuly žáky Tudora s neochotou a nechali je žít kousek od města Austa, kde si založili osadu a s obyvateli Austa i málokdy obchodovali. Časem se komunita začala rozrůstat a tak od roku 40 do roku 60 rozrostla z původních 1 osady hned na 320 po celé zemi. Sám Emirglem Tudor se stal otcem této skupiny a vedl jí až do své smrti roku 79. Ale i v Thibutsku měli Žáci Tudorovy problémy ne všem obyvatelům se jejich názory líbily a tak se stávalo, že i místní obyvatelé útočily na tyto osady a linčovaly členy řádu podle dochovaných spisů v letech od roku 40 do roku 98 mělo být následky linčování zabito na 991 členů řádu. Světlé chvíle nastali až s nástupem prvního krále nově vzniklého království roku 332 Kulamem I. který podporoval zájmy Žáků Tudorových a prosazoval jejich učení a tak od roku 332 do roku 411 bylo přes 76% tehdejšího obyvatelstva obráceno na Kristoveckou víru.