Parsko
| Parská republika Parsîna Reubliçuna | |
|---|---|
 vlajka |
Soubor:Státní znak .png znak |
| Hymna Parská národní hymna Motto Vláda lidu navždy | |
| Geografie | |
| Soubor:Poloha .png Poloha | |
| Hlavní město | Mondur |
| Rozloha | Hodnota parametru km² |
| Nejvyšší bod | Pestelki (1285 m n. m.) m n. m.) |
| Časové pásmo | Hodnota parametru |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 151 815 (1895) (69. v Alyře) |
| Hustota zalidnění | Hodnota parametru obyv/km² |
| HDI | ▲ 0,108 (46. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
| Jazyk | Erština (93 %) Parština (4 %) |
| Národnostní složení | Paršané (91 %) Novoeršané (5 %) Eršané (3 %) |
| Náboženství | Kristovectví (97 %) |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | unitární parlamentní republika |
| Vznik | 8. září 1868 (Vyhlášení nezávislosti na Ersku) |
| Prezident | Zîvandor'una Kelmazir |
| Premiér | Kalîmor Etri |
| Měna | Erzon |
| HDP | {{{hdp}}} |
| HDP/obyv. | Hodnota parametru |
| Giniho koeficient | 23.8 |
Parská republika, oficiálním názvem Parsîna Reubliçuna, je unitární parlamentní republikou nacházející se na sever od Novoerska. Parskou republiku tvoří 4 hlavní ostrovy a poté několik desítek malých ostrovů kolem. Zpravidla se dělí na chudší severní a bohatší jižní ostrovy. Hlavním městem je Mondur a rozloha státu činí xxx km². Podle odhadů z roku 1895 zde žije 4 151 815 obyvatel, přičemž hustota zalidnění se pohybuje na xxx. Parská republika je rozdělena na 7 krajů.
Parská republika je velkou částí světa považována za ekonomickou kolonii Novoerska. V roce 1888 zde proběhl demokratický převrat, který byl otevřeně podporován vládou Novoerska. Ta sem mimojiné vyslala agenti NIT a později několik tisíc vojáků. Tento zásah vedl k tomu, že je zde velký počet erských firem, zdaleka největší z nich je ale Nevierqîuna Tibiskum, na které je Parská republika prakticky závislá. Do dnešní doby má Novoersko v Parské republice několik vojenských základen a využívá zdejší přístavy.
Parská republika se nachází v horské oblasti, kde se nacházejí vrcholy Pestelki (1285 m n. m.) a Kardamit (1211 m n. m.). Krajina se různí podle toho, o jaký ostrov se jedná. Významným průmyslovým odvětvím jižních ostrovů je těžba drahých kovů a drahokamů, na severu převládá zemědělství. Většina obyvatelstva mluví erštinou, která je oficiálním jazykem a používá se i v médiích a školství. Malá část obyvatel mluví parštinou. Paršané tvoří většinu obyvatelstva (91 %), následováni Novoeršany (5 %) a Eršany (3 %). Většina obyvatel jsou vyznavači kristovectví (97 %).
Státní zřízení je unitární parlamentní republikou, kde prezidentem je Zîvandor'una Kelmazir a premiérem Kalîmor Etri. Měna v oběhu je Erzon a HDP na obyvatele se pohybuje na xxx. Giniho koeficient je 23,8, což naznačuje relativně nízkou úroveň nerovnosti v příjmech.
Vláda a politika
Politický systém
Politický systém Parské republiky je unitární parlamentní republikou s prezidentským systémem. Prezident zastává funkci hlavy státu a je volen přímou volbou na pětileté funkční období. Prezident má omezené pravomoci a výkonnou moc fakticky vykonává premiér, který je jmenován prezidentem na základě výsledků parlamentních voleb. Výkonná moc je tak rozdělena mezi prezidenta a premiéra. Legislativní moc v zemi má jednokomorový parlament nazývaný Meclis, který tvoří 150 členů. Členové parlamentu jsou voleni v přímých volbách na pětileté funkční období a jsou zastupitelé jednotlivých krajů. Parlament má významné pravomoci v oblasti zákonodárství, včetně přijímání zákonů, schvalování vládních politik a kontrolní funkce. Soudní moc je nezávislá a její nejvyšší instancí je Nejvyšší soud Parské republiky. Soudní systém zahrnuje okresní a krajské soudy, ale také specializované soudy, jako jsou například soudy pro práva menšin a správní soudy.
Politický systém a celkově politika v Parské republice je značně ovlivňována Novoerskou federací.
Politické strany
V Parské republice funguje několik desítek politických stran, veřejnou sféru jich ale ovlivňuje pouze několik.
Významné politické strany
- Parská národní strana - Liberální pro-novoerská strana. Byla založena povstalci v roce 1887 a po demokratickém převratu provedla hlavní reformy v Parské republice. Je pod silným vlivem Novoerska.
- Republikánská strana - Pravicová konzervativní strana. Soustředí se zejména na posílení zemědělství v zemi a má velkou podporu mezi venkovským obyvatelstvem.
- Strana hospodářské obnovy - Centristická nacionalistická strana, jejíž hlavním cílem je ekonomická a politická nezávislost Parské republiky. Popularita strany se v poslední době zvyšuje, její snahy jsou však podkopávány novoerskými firmami.
- Parská fronta - Silné levicové uskupení dělníků. Tato strana vznikla v reakci na neetické podmínky novoerských firem, které Parskou republiku ekonomicky nadále vysávají.
Malé politické strany
- Koruna - Ilegální politické uskupení, které se snaží o obnovení monarchie v Parské republice.
- Císařská strana - Další ilegální politické uskupení, které se snaží o obnovení parského statutu erské kolonie. V posledních letech je silně potlačováno.
- Severská strana, Jižanská strana - Obě tyto strany se snaží o politickou fragmentaci Parské republiky na jih a sever.