Čeko-Kyrgízie

Z Alyrpedia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
'Federativní Republika Čeko-Kyrgízie
'''''
Vlajka Čeko-Kyrgízie.png
vlajka
Státní znak Čeko-Kyrgízie.png
znak
Hymna
Sláva federaci!
Motto
Jednota v rozmanitosti, síla v harmonii
Geografie
Poloha Čeko-Kyrgízie.png
Poloha
Hlavní město Pragishkek
Rozloha Hodnota parametru km²
Nejvyšší bod Trezor (7495 m n. m.) m n. m.)
Časové pásmo Hodnota parametru
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 81 854 148 (1906) (6. v Alyře)
Hustota zalidnění Hodnota parametru obyv/km²
HDI ▲ 0,078 (41. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk Čekština, Kyrgízština
Národnostní složení Kyrgízové (49 %)
Čekové (49,6 %)
Rumové (1,4)
Náboženství Kristovectví (24 %)
Státní útvar
Státní zřízení federativní prezidentská republika
Vznik 18. května 1825
Prezident Fatima Adilet Palacký
Viceprezident David Bayzhanov
Měna Čeko-Kyrgízijská koruna
HDP {{{hdp}}}
HDP/obyv. Hodnota parametru
Giniho koeficient 21.5


Čeko-Kyrgízie plným názvem Federativní Republika Čeko-Kyrgízie, je demokratická federativní prezidentská republika která leží v severovýchodním Jusai. Čeko-Kyrgízie se skládá z dvou státu Čekia a Kyrgízie (Sever je území Čeků a jih patří Kyrgízijců) země se spojili 18. května 1825. Lidé i přes všechny diverze, tak žijí spolu v harmonii a společně tvoří jeden hrdý národ a většina občanů je připravena za něj bojovat. Nejvyšším představitelem Čeko-Kyrgízie je prezident. Prezident je hlavou státu a je volen přímou volbou na osmileté volební období. V Čeko-Kyrgízii žije přibližně 82 000 000 obyvatel. Populace je složená převážně z Čeků a Kyrgízijců. Každý občan, jedno jakékoliv etnicity má stejná práva jako jakýkoliv občan. Čeko-Kyrgízie Podle své ústavy je parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí.


Historie

V dobách před Kristovectvím


Čekové a Kyrgízijci. Oba národy byly jedinečné svou kulturou, tradicemi a způsobem života. Čekové obývali úrodné údolí mezi vysokými horami na severu, kde se specializovali na zemědělství a stavěli nádherná města. Naopak Kyrgízijci žili na rozlehlých planinách a horských pastvinách, kde se stali vynikajícími jezdci a kočovníky.

Tito dva národy se postupně naučili sdílet své znalosti a dovednosti. Obchodovali spolu, vyměňovali si zboží a postupně začali spolupracovat na různých projektech. Přestože byly jejich kultury odlišné, objevili společné hodnoty a vzájemný respekt, který jim umožnil žít v harmonii po celá staletí.


Po vzniku FRČK

18. května v roce 1825 byl vyhlášen nový stát, který spojil Čeky a Kyrgízijce do jednoho velkého celku. Tento nový stát nesl název Čeko-Kyrgízie. Zahrnoval rozmanité krajiny od úrodných údolí až po planiny a hory. Lidé obou původních národů začali společně tvořit novou identitu, která respektovala a slavila jejich různorodost. Po vzniku Čeko-Kyrgízie se stát začal rychle vyvíjet a stávala se jedna z největších ekonomických sil v Jusai i na světe.


Čeko-Kyrgízijská svobodná přeměna

Rok 1854 byl pro Čeko-Kyrgízii rokem zásadních změn. V té době se v zemi rozhořela revoluce, která měla za následek svržení prezidenta Barta Otamu. Vůdci revoluce, kteří se stali známými jako "Svobodní bojovníci", vedli občany Čeko-Kyrgízie v boji za svobodu, demokracii a spravedlnost.

Prezident Bart Otam byl původně považován za charismatického vůdce, který sliboval prosperitu a jednotu v Čeko-Kyrgízii. Avšak s časem se ukázalo, že jeho režim se stále více stával autoritářským a potlačoval svobodu slova a politickou opozici. Mnoho lidí bylo nespokojeno s tím, jak Otam vládl zemi, a rozhodli se jednat.

Revolutionáři zorganizovali masové protesty a demonstrace, v nichž požadovali demokratické reformy a odstranění prezidenta Otama. Jejich snahy získaly podporu mnoha občanů, včetně vojáků a vysoce postavených úředníků, kteří cítili, že prezidentův režim zemi znevýhodňuje.

Přestože prezident Otam použil sílu k potlačení povstání, vůle lidu byla silnější. Revoluční hnutí získávalo na síle a rozšířilo se po celé Čeko-Kyrgízii. Nakonec se vojenské oddíly přidaly na stranu revolucionářů a prezident Otam byl donucen k rezignaci a dostal trest smrti tento trest byl první a poslední.

Po svržení prezidenta Otama se Čeko-Kyrgízie ocitla v období přechodu. Byla vyhlášena dočasná vláda, která se zavázala k demokratickým reformám, svobodě slova a respektu k lidským právům. Země se potom začala zotavovat ze škod co Otama napáchal.


Vláda a politika

Čeko-Kyrgízie je prezidentská republika která nese liberální ideologii a kapitalistickou ekonomickou ideologii.