Beškálšská ortodoxní církev
Beškálšská ortodoxní církev Beszkála órtödöszyrka | |
---|---|
Informace | |
Typ | národní církev |
Klasifikace | Pravoslaví |
Orientace | ortodoxie |
Struktura | šlechta |
Boží ruka/Beškálšský král | Szläktör |
Centrum | Krisz nä Närkü |
Vznik | 1420 |
Beškálšská ortodoxní církev je hlavní odnoží kristovectví v Beškálsku. Podobně jako ostatní ortodoxní církve nevěří v předání moci apoštolovi sv. Pjotru a odmítá tedy moc popuse. K církvi se hlásí asi polovina beškálšského obyvatelstva, což je zhruba 8,8 milionů lidí.
Historie
V Beškálsku se kristovectví poprvé objevilo ve 12. století. Církev byla katolická, ovšem kvůli velké vzdálenosti od Rema se donášely zprávy až s 50tiletým zpožděním. Většina obyvatelstva tedy kristovectví odmítla a pokračovala uznávat tradiční náboženství.
Reformy
Erdélský král Möžül byl jedním z mála panovníků, kteří byli kristovci a nelíbilo se mu, jak se o víru stará katolická církev. Věřil, že se musí soudit a jednat tak, jak si to Biblia žádá. Popuse a arcibiskupa označil za lháře a arcibiskupa za jeho hříchy nechal v roce 1420 upálit na nádvoří zámku ve městě Bötrö. Král prohlásil šlechtu za nové správce Beškálšské církve a sebe a jeho nástupce za Boží ruku.