Thibutsko

Thibutská republika Republic Thibutia
vlajka	Soubor:Státní znak Thibutsko.png znak
Hymna Bože, ochraňuj nás Motto Společně k lepším zítřkům
Geografie
Soubor:Poloha Thibutsko.png Poloha
Hlavní město	Pola
Rozloha	Hodnota parametru km²
Nejvyšší bod	Kukandop (1680 m. n. m.) m n. m.)
Časové pásmo	Hodnota parametru
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	82 818 126 (7. v Alyře)
Hustota zalidnění	Hodnota parametru obyv/km²
HDI	▲ 0,159 (16. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk	Thibutština (61 %) Eridština (4 %) Gaelgie (8 %) národnostní dialekty (5 %)
Národnostní složení	Thibuté (60 %) Iridoriané (6 %) Erčané (3 %) Domorodci
Náboženství	Kristovectví (77 %) Domorodá náboženství
Státní útvar
Státní zřízení	unitární prezidentská republika
Vznik	11.června 1733
Prezident	Pupola La Porton
Premiér	Zulan Jakotot
Měna	Thibutská koruna
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.	Hodnota parametru
Giniho koeficient	61.8

Mapa regionu Thibutska

Thibutsko nebo také Thibutská republika je demokratická unitární prezidentská republika, která se rozkládá na jižní části Tardamu. Thibutská republika se skládá z celkem 8 regionů - 1. Gyrolská oblast, 2. Kalubská oblast, 3. Polinská oblast, 4. Dyrolská oblast, 5. Nordská oblast, 6. Turská oblast, 7. Jonská oblast, 8. Rolský ostrov. Thibutská republika vznikla po vyhrané Thibutské občanské válce proti monarchistické vládě bývalého Thibutského království a podepsání Kulomonské smlouvy dne 11. června 1733, následném zrušení monarchie a ustanovení republiky. Nejvyšší hlavou Thibutské republiky je prezident, a dále s parlamentem. Nynějším prezidentem je Pupola La Porton a premiérem vlády Zulan Jakotot. V Thibutské republice žije podle nejnovějších informací okolo 52 milionů obyvatel. Na území Thibutska žije značné procento irských a erských imigrantů, kteří utekli ze země buď po Císařském převratu nebo po převratu a hladomorech v Irisijské říši. Dále pak na území Thibutska žije i malé procento národnostní menšiny, která se skládá z jedinců sousedních států, kteří tvoří malé komunity v zemi. Jižní a severozápadní část Thibutska je velmi hornatá a v jižní části země se nachází i nejvyšší hora Thibutska, a to Kukandop (1680 m n. m.), dále pak pohoří Luka (1322 m n. m.) a Udan (1121 m n. m.). Hlavním městem Thibutské republiky je Pola, která má přes 3,5 milionu obyvatel a leží na břehu západního moře, přičemž se v ní nachází významný přístav, který umožňuje veškerý import a export do země. Thibutsko je také specializované na těžký průmysl, pokud jde o těžbu uhlí, průmyslových kovů a ropy, což však vede ke špatným životním podmínkám na jihovýchodě země. Giniho koeficient ukazuje hodnotu 61,8, což znamená, že v zemi je celkem velká nerovnost, pokud jde o příjmy chudých a bohatých.

Dějiny

Prvopočátky

Prvopočátky Thibutska se datují do doby téměř 14 000 př. n. l. kdy se zde na našem území začali objevovat první lidé a skupiny lidí, kteří zatím žili na našem území v menších komunitách. Kolem roku 7500 př. n. l. už se na našem území nacházely větší osady a menší městské státy, které válčily o svá území, ale taky vytvářeli krásné stavby a hliněné sošky. Bohužel se ale většina staveb z té doby nedochovala a tak je zde dnes vidět jejich památka v podobě rozvalin. Co už se nám, ale dochovalo jsou stavby z roku 6800 př. n. l. kdy se většina městských států sjednotila a vytvořila Lumonskou civilizaci, která přetrvala odhadem do roku 5000 př. n. l. Z této doby Lumonské civilizace se nám, ale dochovalo celkem dost uměleckých a architektonických děl. Mezi takový patří třeba soška Luny nebo bazilika Abuzima, který se nachází ve města Irom. Za této civilizace se také dařilo obyvatelstvu nebot podle nálezů a vykopávek se povedlo najít stará vodní koryta nebo pozůstatky kamenných cest, což by odpovídalo na hodně vyspělou civilizaci. Bohužel kolem roku 5000 př. n. l. záhadně zaniká tato civilizace a přichází sem pomalu Populaři. Ti přejímají některý zvyky od Lumonské civilizace a dále tu žijou na našem území a zvětšují se, zde se také poprvé objevuje první písmo a první písemnosti vyryté do hliněných destiček.

První náboženství

Roku 38 poté co remský císař Parius vyhlásil zákaz Kristovectví se mnoho lidí rozuteklo po celém světě. Velká část utekla do Tardamu a Jusaie. Na naše území připlula v roce 40 skupina vedená Esmirglem Tudorem (Žáci Tudorovy), kteří připluly do západního města Austa. Obyvatelé přijmuly žáky Tudora s neochotou a nechali je žít kousek od města Austa, kde si založili osadu a s obyvateli Austa i málokdy obchodovali. Časem se komunita začala rozrůstat a tak od roku 40 do roku 60 rozrostla z původních 1 osady hned na 320 po celé zemi. Sám Esmirglem Tudor se stal otcem této skupiny a vedl jí až do své smrti roku 79. Ale i v Thibutsku měli Žáci Tudorovy problémy ne všem obyvatelům se jejich názory líbily a tak se stávalo, že i místní obyvatelé útočily na tyto osady a linčovaly členy řádu podle dochovaných spisů v letech od roku 40 do roku 98 mělo být následky linčování zabito na 991 členů řádu. Světlé chvíle nastali až s nástupem prvního krále nově vzniklého království roku 332 Kulamem I. který podporoval zájmy Žáků Tudorových a prosazoval jejich učení a tak od roku 332 do roku 411 bylo přes 76% tehdejšího obyvatelstva obráceno na Kristoveckou víru. Co stále ale dělalo problém byla severní část země, kde místní obyvatelé nepřijmuli učení řádu a jakýkoliv pokus o konverkovaci dopadl zajetím misionářů a jejich popravou. Časem, ale začal počet bezvěřících klesat a do roku 689 bylo už 95% věřících v Kristoveckou víru.

Od prvního království dodnes

Jak už bylo zmíněno tak kolem roku 332 vznikl na území Thibutska královský stát zvaný Thibutské království a jeho prvním králem byl Kulamen I. ten se kromě již zmíněné účasti na rozvoji náboženství zajímal i o rozvoj ekonomiky a prosperity království. Za jeho vlády se na našem území začali ve velikém stavět vodní převaděče, které dokázali vést vodu z jihu na sever a tím zúrodnit půdu a zavlažit okolí. V roce 404 se také začalo rozrůstal maličké město Pola i s jeho hlavním přístavem a do roku 632 se stalo největším městem na území Thibutska, jelikož se jednalo o velmi rozvinuté město se silnou ekonomikou a životní úrovní tehdejší doby. V té době se začal stavěl i Jungův národní park, který se nachází uprostřed města nebo také Vavřínový oblouk. Roku 659 za vlády Kulama IV. dochází v Thibutsku k morové epidemii, která nejvíce zasáhne právě jižní část země a v Thibutsku umírá přes 15% obyvatelstva. během níž se nakazí i samotný král Kulama IV., který 23. ledna 660 umírá ve svém královském paláci v Pole. A na jeho místo usedá teprve čtrnáctiletý syn Bumba I. ten i přes svůj nízký věk celou krizi přečká a s pomocí rádců zavádí v zemi pořádek. Roku 1023 se v Thibutském království rozohní spory mezi rody královského rodu Opavsů, který v té době vládl zemi a rodu Musmů, který si nárokoval trůn Thibutska. Oba rody nashromáždili v zemi potřebné síly a 29. června 1025 se odehrává bitva u Ronona, která skončí nekompromisním vítězstvím rodu Opavsů, která měla daleko vycvičenější armádu než jejich protivník. Po této bitvě se odehrály ještě dvě další bitvy a to bitva u Maty a bitva u Románské úžiny ve kterých vyhrál rod Opavsů a zhynul Thibutský král Kulama VI. Po této porážce nikdo nestál rodu Musmů v cestě a tak roku 1032 téměř bez jakéhokoliv odporu vstoupila vojska rodu Opavsů pod vedením Ulricha z Pomudy do hlavního města Thibutska Poly a ujetím se vlády na Thibutskem jakož to král Ulrich I. Rod Opavsů se na našem území drží až do roku 1459, když pak vymírá po meči pro neplodnost krále Tuta III. a v zemi se rozohní nová válka o moc, která skončí až roku 1470 a na trůn usedá rod Hunků s králem Jomem I., který v zemi zavádí nové reformy jak vojska (Každý muž od věku 14 let musí umět zacházet s lukem a šípem), tak třeba ekonomiky. Zavádí se nové měrné hodnoty a nebo zavedením nové měny a to Thibutské groše. Za jeho vlády se na území Thibutska podařilo najít i značné množství uhelných dolů a průmyslových a drahých kovů. Dále se začínají stavě nové architektonické stavby jako chrám sv. Uma a nebo Thibutská královská knihovna v Pole. Roku 1672 dochází na našem území k velkému rozmachu vědy a technologie kdy se rozrůstá hutnitví, ale také začínající textilní průmysl nebo tesařství. roku 1695 se začíná obyvatelstvo Thibutského království dozvídat o formách demokratických vlád a začínají menší vzpoury, které jsou ale hned zažehnány a vzbouřeni tajně popraveni a zakopáni. Naplno se rozjíždí revoluce až roku 1730 kdy skupina zvaná Svoboda začíná s rozbroji mezi místními obyvateli a názory na současnou situaci v zemi. Podle záznamů měla skupina v roce 1719 kdy vznikla na 254 členů a do roku 1730 jich měla už na 15 000 po celé zemi. Skupina Svoboda poukazovala hlavně na životní podmínky obyvatel a na to v jakých podmínkách žijou. Také se lidu nelíbila vláda krále Otise II., který vydával nesmyslná nařízení namířená proti lidu a jeho vykořistování. A tak 21. srpna 1730 vypukla vzpoura horníků v Mulze, která byla velmi násilně potlačena armádou a podle zdrojů měla mít za následek na 150 mrtvých a více jak 30 zraněných ze strany horníků. To vyvolalo mezi obyvateli rozbroje a tak začali útočit na místní vojenské posádky a tábory. Pod vedením několika velitelů a nejvyššího představitele skupiny Augusta Lumera se podařilo zajistit několik vojenských táborů ve východní části země. Zcela ochromená monarchní vláda dokázala sestavit armádu o síle přibližně 430 000 můžu a skupina Svoboda přibližně 650 000 rebelů. A tím začala Thibutská občanská válka, která si na obou stranách vyžádala mnoho životů jak vojáků, tak i civilního obyvatelstva. Thibutská občanská válka byla ukončena po 3 letech tvrdých bojů a definitivní porážky monarchistického vojska během bitvy o Imor, kde za cenu 6 000 ztrát na straně rebelů padlo na straně monarchie na 80 000 vojáků. Boje byli ukončeny po podepsání Kulomonské dohody a nastolení nové demokratické vlády včela s Augustem Lumerem, který se tak stal první prezidentem Thibutské republiky.

Koloniální doba

V roce 1662 se rozhodla skupina kapitána Jonatana Kulce, že se vydají na západ najít novou kolonii pro Thibutské království. A tak 16. března 1662 díky podpoře krále se vydalo celkem 6 lodí na výpravu na západ. Cesta byla strastiplná kdy během bouře se potopila lod Kuloma ze které se podařilo zachránit 18 námořníků. Skupina doplula ke břehům nového světa 22. května 1662 a vytvořily na břehu základní tábor. Novému místu se museli kolonisté rychle přizpůsobit, protože se jednalo o velmi drsné prostředí obsahující pralesy, úmorná vedra, nové nákazy a domorodé obyvatele. Jen během jednoho roku zemřelo 89 námořníků at už kvůli nemocem, predátorům a nebo nájezdům domorodců. Poté co do nové kolonie dorazily další posily čítala posádka tábora kolonistů okolo 1 600 mužů. Pak začalo postupné prodírání do neznámé země. Během toho se podařilo najít spoustu kmenů, který byli ke kolonistům vlídní a poskytli jim jídlo a přístřeší, ale byli tu i kmeny, který byli k nim i nepřátelský. K jednomu takovému incidentu došlo 7. srpna 1662 kdy byla posádka tvořená 122.roty kapitána Kolera v táboře tvořila posádku čítající 180 mužů byla napadena místními domorodci, kteří mohli být podle přibližných odhadů v počtu od 2 000 - 3 000 válečníků. Domorodci na tábor zaútočili a byli v první vlně odraženi kdy na straně obránců padlo 12 mužů a okolo 250 bylo zabito. To je jeden z případů problému zajištění nové kolonie Thibutskem. Kolonie Thibutska se nazývá Thibutská západní kolonie. Postupem času se počet vojáků v zemi zvyšoval a od roku 1662 do roku 1665 čítala tamní vojenská posádka okolo 25 000 mužů. V uplynulých letech se vojáci snažili spřátelit s místními obyvateli, kteří jim pomáhali s průzkumem tamního terénu a do armády bylo z řad místních obyvatel naverbováno 1 500 můžu jako průvodci a překladatelé. Dále se okolo roku 1780 povedlo nalézt velká naleziště uhlí, cenných kovů, průmyslových kovů a drahého kamení, které se začalo ve velikém vozit do Thibutska. Ti kteří sympatizovali s kolonisti se měli líp měli možnost svobody, mohli vyznávat svoji víru a dělat to co předtím. Ale ti kteří vzdorovali byli třeba zavíráni do sběrných táborů, kterých v té době bylo 10 a bylo v nich umístěno na 500 000 původních obyvatel, kteří pak byli používání jako levná pracovní síla v tamních dolech nebo byli používáni jako otroci pro vojáky a politiky v zemi. Má se za to, že odhadem tohoto chování zemřelo na vyčerpání nebo zabijení přibližně na 250 000 původních obyvatel. Roku 1805, ale vypukla vzpoura kdy na 20 000 domorodců kmene Chucu povstalo a zaútočilo na nově vzniklé město Janua, které bylo chráněno posádkou plukovníka Undura a proti nim stálo na 2 500 profesionálních vojáků, kteří bránili město. Kvůli momentu překvapení byla posádka města zaskočena a kvůli špatné organizaci a chaosu způsobeného dezorientací mužstva padlo během prvních 2 hodin boje přibližně 1 100 obránců. Zbytek posádky města se stáhl do centra města k budově nemocnice a čekali na posily kapitána Hutora, který byl 5 hodin od města. Domorodci posílení jako novými zbraněmi padlých vojáků tak morálně zaútočili na nemocnici kdy se útok podařilo odrazit. Během 5 hodin boje dorazila posádka kapitána Hutora která čítala 6 000 mužů a donutila se domorodce vzdát. Dnes víme že většina z domorodců byla zabita nebo zmizela. A k dnešnímu dni se Thibutská západní kolonie stala významnou kolonií co se týká nerostného bohatství. V celé kolonii má původní obyvatelstvo několik teritorií kde můžou žít přičež největší z nich měří přes 1 000km čtverečních. V kolonii je nejvyšší politickou postavou guvernér, kterým je v dnešní době Samon Kolar a Thibutská vláda se snaží nezasahovat do života místních obyvatel i když i do dnešních dnů je dost kmenů, které útočí na vojenské posádky a sympatizující kmeny.

Vláda a politika

Politický systém

Thibutská republika je demokratická unitární prezidentská republika. Kromě prezidenta zde vládne i parlament, který rozhoduje o zákonech a nařízeních. Parlament se nachází v budově parlamentu v Pole a skládá se z dvou komor a je v něm přes 280 členů (200 členů parlamentu a 80 členů senátu). V čele státu v dnešní době je od roku 1898 Pupola La Porton a od roku 1896 je v čele parlamentu Zulan Jakotot za stranu Svoboda. Dále se vláda sestává i z několika ministerstev v nichž jsem v čele ministři v dnešní době je to ministerstvo - dopravy, vnitra, národní bezpečnosti, hospodářství, zahraničí, místního rozvoje, průmyslu, financí, spravedlnosti, obrany atd...

Politické strany

V Thibutské republice se nachází několik větších i menších politických stran, které ale nějak zasahují do historie národa a nebo do jeho fungování.

Významné politické strany

• Svoboda - Jedná se o nejvíce prosazovanou politickou stranu v v Thibutské republice jedná se o stranu, která se snaží o snížení chudoby a rozdílu lidu. Jedná se o silně levicovou stranu.
• Hvězdná záře - Strana levicová nakloněná komunismu hájí rovnost lidu a žádná sociální třídění. Hájí slogan že všechno je vše a podporu nachází u chudší vrstvy obyvatel na jihozápadu země.
• Děti lesa - jedná se o levicovou stranu zaměřenou na ochranu ekologie v zemi a silně protestují proti těžkému průmyslu na jihozápadě země. V minulosti podnikali sabotážní práce na rafinérie nebo továrny na zpracování kovů.

Méně významné politické strany

• Strana koruny - Jedná se o pravicovou monarchistickou stranu, která se skládá ze zastánců starého režimu a prosazují vznešenost Thibutska jakožto nejmocnějšího království
• Kalubské hnutí - Jedná se o jednu ze stran, která má velké zastání v Kalubské oblasti, kde dochází k anarchistickým činům at už k útokům na civilní obyvatele, tak i na miliční, policejní a vojenské posádky. Příkladem může být útok z roku 1889 kdy při útoku na miliční stanici v Zumru od skupiny Kalubského hnutí pod vedením Ismira Jumina bylo zabito 7 členů milice, 10 civilistů, 2 vojáci a 5 zraněných.

Známé státní organizace

• TZR - (Thibutská zpravodajská rozvědka) - Jedná se o organizaci operující za hranicemi ale i doma. Má za úkol hlavně eliminovat hrozby státu a zahraniční mise. TZR je třeba zapojena do vyšetřování a vyhledávání členů Kalubského hnutí a jeho eliminaci.
• TVÚ - (Thibutský vyšetřovací úřad) - Jedná se o organizaci zabývající se vyšetřováním a zatýkáním těžkých zločinů a zločinců na celém území Thibutska. To jim se podařilo zatknout kalubského anarchistu Ismira Jumina, který byl odpovědný za útok na miliční stanici v Zumru v roce 1889.
• TIVV - (Thibutský institut věd a vynálezů) - Organizace, která se zabývá už od svého založení v roce 1881 výzkumem moderních technologii a to jak pro armádní, tak civilní účely. V současné době se jedná o výzkumy zatím tajné, ale třeba z těch známějších jsou třeba výbušnina Kuna, která se používá k účelům demolice, ale i armády a dále pak o vylepšené hornické nástroje.

Ozbrojené síly Thibutska

Thibutsko disponuje svými ozbrojenými složkami, který se skládají z armády, námořnictva a milice.

Armáda Thibutské republiky

Jedná se o nejvýznamější ozbrojenou složku Thibutské republiky. Thibutská armáda v roce 1900 čítá přes 500 000 profesionálních vojáků, 1 500 000 rezervistů a přes 50 000 vojáků v aktivní záloze. Vojáci v armádě prochází náročným výcvikem, který trvá po dobu 4 let a pak může voják z armády odejít a stane se aktivní zálohou nebo zůstane a je z něj profesionální voják, který prochází dalšímí fázemi výcviku. Vojska Thibutské republiky též disponují částečně moderní výstrojí a výzbrojí. Úkolem armády je ochrana státu před napadením nepřítelem, ale i udržení vnitřní stability a výpomoc milici a policii. Armáda pomáhá při přírodních katastrofách nebo hlídání citlivých objektů. V dnešní době se Thibutská armáda snaží o modernizaci armády, která se zatím pomalu daří.

Námořnictvo Thibutské republiky

Námořnictvo Thibutské republiky je klíčovou složkou ozbrojených sil Thibutské republiky. Bylo založeno v roce 1769 na popud ochrany obchodních cest před nájezdníky. Thibutská republika má na svém území celkem 3 námořní základny. Pod správu námořnictva patří přes tři desítky plavidel at už se jedná o těžké bitevní predreadnoughty, lehké křižníky, nákladní lodě, a něco málo ponorek.

Milice Thibutské republiky

Jedná se o speciální součást ozbrojených sil Thibutské armády a její prioritou je udržení stability a pořádku v zemi. Do milice se může dostat každý muž po dosažení osmnácti let a po absolvování přípravného výcviku. Milice je hlavně nasazená do Kalubské oblasti, kde hlídá civilní objekty a průmyslové objekty. Milice v roce 1900 čítá okolo 25 000 členů.

Milice Thibutské západní kolonie

Úkolem milice Thibutské západní milice je udržení pořádku a stability v Thibutské západní kolonii a hlídání citlivých objektů a věznic. Milici vypomáhá i armáda a milice se většinou skládá z lidí sympatizujících s Thibutskem. Jedná se o nejslabší vojenskou složku jelikož se zde nachází ještě stará výzbroj a výstroj a navíc milice trpí silnou korupcí. V dnešní době se počet členů milice pohybuje okolo 80 000 vojáků milice a 20 000 vojáků republiky.

Ekonomika

Thibutská ekonomika se řadí mezi mezi stabilní ekonomiky v Tardamu. Ekonomika v Thibutsku začala být na vzestupu začátkem 19. století kdy Lomuren Tumor přišel s plány na parní stroje z Novoersku a Erska. V tu chvíli na našem území začala průmyslová revoluce, která výrazně posílila ekonomiku v zemi. Začali se zde stavět továrny na zpracování kovů, textilní průmysl, ropný vrty a rafinérie, které se nachází na jihozápadu země. V zemi je též rozrostlá zemědělská produkce na severu a jihozápadu země. Pěstujou ze zde hlavně obiloviny, ovoce, zelenina a len pro textilní průmysl. Hlavními produkty pro export jsou ropný produkty, textil, mouka, kovy a stroje. Obyvatelé Thibutská žijou i z turismu, který se hlavně rozvijí na severozápadu a jihozápadu země.

Ropný průmysl

Ropný průmysl tvoří podstatnou část Thibutské ekonomiky a snaží se konkurovat v dovozu ropy do světa. Na území Thibutska můžeme najít najít na jihovýchodě země dost rafinérií, která spadají pod společnost Abtis oil, která zaměstnává přibližně přes 40 000 lidí, kteří se starají o těžbu, zpracování a dopravu ropy a jeho produktů.

Těžební průmysl

Thibutský těžební průmysl je z veliké části založen na těžbě průmyslových kovů jako je - železo, měd, cín, olovo a zinku. Největším dolem je důl na železnou rudu v Jonské oblasti a jedná se o důl Hydra z kterého se každý rok vytěží přes 500 000 tun železa a nachází se 20km od města Estra. Důl Hadra společně s dalšími doly zaměřené převážně na železo nebo měd spravuje společnost Mondus. Další částí ekonomiky je uhelná těžba, která probírá v Gyrolské oblasti, veškerá uhelná těžba spadá pod společnost Coluen a uhlí se používá jak do domácností tak jako palivo do uhelných elektráren k výrobě elektrického proudu. Velmi významnou částí ekonomiky v těžbě je i Thibutská západní kolonie ze které se získává značné množství surovin at už uhlí, průmyslových kovů, ale i zlata nebo drahokamů které od roku 1699 byli osazeny i na korunovačních klenotech Thibutského království.

Strojírenský průmysl

Thibutská republika patří mezi světové špičky co se týká hutnických strojů, ale dále taky nákladních vozidel, která jsou známá pro svou kvalitu a výdrž. Thibutský strojírenský průmysl zažil velkého rozmachu během průmyslové revoluce a dnes se řadí mezi stále oblíbené a žádané produkty. Strojírenství v Thibutsku má velmi rozsáhlou četnost produktů at se jedná o vojenské zakázky tak o civilní. Hlavním výrobním artiklem je výroba motorů do lodí, náhradní díly na ně, hutnické stroje, která jsou oblíbené pro svou kvalitu. Firma která je vyrábí se nazývá Polaris a její roční obrat činí na 10 milionů thibutských korun s tím, že dodává své stroje do celého světa.

Zemědělský průmysl

V Thibutsku je dost rozvinuté také zemědělství. Díky úrodné půdě na jihozápadu země uprostřed Thibutska je země dosti propletená různými poli a loukami. Nejvíc se v Thibutsku pěstuje ovoce, zelenina, brambory, obilovina především pšenice ze které se získává mouka a ta pak putuje bud do pekáren a nebo se vyváží do světa. Dále se země zaměřuje na chov domácího dobytka a na jeho zpracování. Pak tu je včelařství a podle dokumentů z roku 1899 je na území Thibutska přes 150 menších firem zaměřené na včelařství. Pak se tu pěstuje chmel, který se dováží do místních pivovarů jako je Zlatavý mok a nebo Kanec. Pivovarství je na území Thibutska velmi oblíbené a pivo je oblíbeným lidovým nápojem, který se dále vyváží do světa.

Zbrojní průmysl

V Thibutské republice se nachází celkem 15 továren na výrobu zbraní, které spadají pod společnost Gunor, která se zabývá různýma odvětvíme vojenských zakázek od pušek až po válečné lodě. Společnost Gunor zaměstnává přes 150 000 zaměstnanců. V momentální době pracujou inženýři společnosti na několika vojenských zakázkách a požadavků vlády na modernizaci armády.