Kerijsko
| Kerijská republika Republikue d'e Keria | |
|---|---|
 vlajka |
Soubor:Státní znak Kerijsko.png znak |
| Hymna Národní hymna Kerijska Motto Dhieu, Vandrie, Keria (Bůh, vlast, Kerijsko) | |
| Geografie | |
| Soubor:Poloha Kerijsko.png Poloha | |
| Hlavní město | Dorna |
| Rozloha | 168 000 km² |
| Nejvyšší bod | Svatý (845 m n. m.) |
| Časové pásmo | Hodnota parametru |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 032 000 (1930) (42. v Alyře) |
| Hustota zalidnění | 24 obyv/km² |
| HDI | ▲ 0,155 (28. v Alyře) |
| Jazyk | Zyklonština (96 %) Riesenreichština (4 %) |
| Národnostní složení | Kerijci (86 %) Zykloňané (10 %) Riesenreišané (4 %) |
| Náboženství | Kristovectví (97 %) Ostatní (3 %) |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | unitární parlamentní republika pod autoritářskou vládou |
| Vznik | 23. listopadu 1886 (Vyhlášení republiky) |
| Prezident | |
| Předseda vlády | |
| Měna | Kerijský floter |
| HDP | {{{hdp}}} |
| HDP/obyv. | Hodnota parametru |
| Giniho koeficient | 23.7 |
Kerijsko, oficiálním názvem Kerijská republika, je de facto parlamentní republikou nacházející se v jižní části kontinentu Jusai u ? zálivu. Na východě sousedí s (nevybraný stát), na severu s (nevybraný stát) a na západě přes ? ostrov s (nevybraný stát). Hlavním městem Kerijska je Dorna, která je s 400 tisíci obyvateli zároveň největším městem státu. Celková populace Kerijské republiky pak jsou 4 miliony obyvatel.
Kerijsko je unitární parlamentní republika. Hlavní moc přiléhá dvoukomorovému parlamentu, skládající se z ? a Sněmu republiky, a prezidentovi. Země byla demokratická pouze 24 let (1886–1900). Od roku 1900 je nepřetržitě pod autoritářskou vládou Národní kerijské strany s podporou Kerijské národní fronty. Země je s x,x body na x. místě v indexu demokracie a to zejména kvůli probíhajícím nedemokratickým postupům a potlačování opozice. V indexu lidského rozvoje je pak Kerijsko na 28. místě.
Vláda a politika
Politický systém
Kerijsko je parlamentní republika, ve které zákonodárná moc patří parlamentu. Ten je dvoukomorový a dělí se na Sněm republiky, horní komora s 26 členy, a ?, dolní komora se 72 členy. Od nástupu vlády ? k moci v roce 1900 je však Kerijská republika považována za autoritářský stát. Mimo vládnoucí Národní kerijskou stranu a Kerijskou národní stranu tu existují i menší politické subjekty, jejichž moc je ovšem redukována. Zajímavostí jsou pak nezávislí kandidáti, kteří sice v parlamentu drží větší počet křesel, jejich pravomoce jsou však značně omezeny.
Politické strany
- Národní kerijská strana - Národní kerijská strana je dominantní pravicová vládnoucí strana, která podporuje myšlenky národního konzervatismu, nacionalismus a anti-komunismu.
- Kerijská národní fronta - Druhá největší strana Kerijska. Vznikla v roce 1915 jako méně radikální odnož Národní kerijské strany. Zastává ideologie jak liberálního konzervatismu tak i nacionalismu.
- Komunistická strana Kerijska a Tironska - Komunistická strana, která prosazuje radikálně levicové hodnoty, jako je třeba znárodnění hospodářství. Její členové se potýkají s problémem utlačování od vládnoucích stran.
- Demokratická strana -
- Lidová strana -