Bandarsko-Faldsko
Fornonské carství Spojené státy Bandarska-Faldska | |
---|---|
vlajka |
Soubor:Státní znak Bandarsko-Faldsko.png znak |
Hymna Nejsme sami Motto Za cara! | |
Geografie | |
Soubor:Poloha Bandarsko-Faldsko.png Poloha | |
Hlavní město | Turun |
Rozloha | km² |
Nejvyšší bod | Hezerin (2154 m n. m.) |
Časové pásmo | |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 123 864 (61. v Alyře) |
Hustota zalidnění | obyv/km² |
HDI | ▲ 0,139 (26. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
Jazyk | Faldština |
Národnostní složení | Faldové (97 %) |
Náboženství | Katolíci (68 %) |
Státní útvar | |
Státní zřízení | Konstituční monarchie |
Vznik | 1873 |
Car | Merut O'Fep |
Předseda parlamentu | Hotar Repi |
Měna | Bandarská koruna |
HDP | {{{hdp}}} |
HDP/obyv. | |
Giniho koeficient | 0.39 |
Spojené státy Bandarska-Faldska (Fornonské carství) jsou přímořský stát ležící na západě kontinentu Jusai. Hlavní město Fornonského císařství je Turun. Fornonské carství bylo od začátku velmi málo rozvinutým státem, zejména kvůli tomu, že se na jeho území nenacházejí skoro žádné nerostné suroviny. Fornonské císařství získalo nezávislost po skončení Korotnatské války. Fornonsko sa znovu ocitlo ve válce o dva roky později, v této válce ztratilo velkou část svých východních území. V důsledku zejména války a dalších faktorů se situace ve Fornonsku začala zhoršovat. V reakci na politickou nestabilitu se pak demokraticky zvolený prezident Merut O'Fep prohlásil císařem (Vládne dodnes). I přes snahy cara toto politické fungování změnit rozhoduje parlament nadále o státních financích a armádě.
Fornonsko se ze své špatné poválečné ekonomické situaci začalo dostávat zejména díky rozvoji námořního obchodu. Hlavní město Turun slouží jako důležité překladiště nákladu, který pak putuje do vnitrozemí Jusaie. Fornonsko je kvůli vyprahlé vnitrozemské krajině řídce obydleným státem. Průměrný fornončan se dožívá 75 let a měří přes 190 cm. Právě kvůli tomuto nezvyklému zevnějšku se fornonančům mimojiné přezdívá “Duns Bret” (Staří obrové). Většina obyvatel rurálních oblastí je paradoxně bez vyznání (zejména kvůli těžkým morovým ranám, při kterých obyvatelstvo pomalu ztrácelou svou víru), ve velkých městech pak dominuje Kristovectví v rámci Katolické církve.