Čeko-Kyrgízie
'Federativní Republika Čeko-Kyrgízie ''''' | |
---|---|
vlajka |
znak |
Hymna Sláva federaci! Motto Jednota v rozmanitosti, síla v harmonii | |
Geografie | |
Poloha | |
Hlavní město | Pragishkek |
Rozloha | Hodnota parametru km² |
Nejvyšší bod | Trezor (7495 m n. m.) m n. m.) |
Časové pásmo | Hodnota parametru |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 81 854 148 (1906) (6. v Alyře) |
Hustota zalidnění | Hodnota parametru obyv/km² |
HDI | ▲ 0,078 (41. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
Jazyk | Čekština, Kyrgízština |
Národnostní složení | Kyrgízové (49 %) Čekové (51 %) |
Náboženství | Kristovectví (24 %) |
Státní útvar | |
Státní zřízení | federativní prezidentská republika |
Vznik | 18. května 1825 |
Prezident | Fatima Adilet Palacký |
Viceprezident | David Bayzhanov |
Měna | Čeko-Kyrgízijská koruna |
HDP | {{{hdp}}} |
HDP/obyv. | Hodnota parametru |
Giniho koeficient | 21.5 |
Čeko-Kyrgízie plným názvem Federativní Republika Čeko-Kyrgízie, je demokratická federativní prezidentská republika která leží v severovýchodním Jusai. Čeko-Kyrgízie se skládá z dvou státu Čekia a Kyrgízie (Sever je území Čeků a jih patří Kyrgízijců) země se spojili 18. května 1825. Lidé i přes všechny diverze, tak žijí spolu v harmonii a společně tvoří jeden hrdý národ a většina občanů je připravena za něj bojovat. Nejvyšším představitelem Čeko-Kyrgízie je prezident. Prezident je hlavou státu a je volen přímou volbou na osmileté volební období. V Čeko-Kyrgízii žije přibližně 82 000 000 obyvatel. Populace je složená převážně z Čeků a Kyrgízijců. Každý občan, jedno jakékoliv etnicity má stejná práva jako jakýkoliv občan. Čeko-Kyrgízie Podle své ústavy je parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí.
Historie
Čekové a Kyrgízijci. Oba národy byly jedinečné svou kulturou, tradicemi a způsobem života. Čekové obývali úrodné údolí mezi vysokými horami, kde se specializovali na zemědělství a stavěli nádherná města. Naopak Kyrgízijci žili na rozlehlých planinách a horských pastvinách, kde se stali vynikajícími jezdci a kočovníky.
Tito dva národy se postupně naučili sdílet své znalosti a dovednosti. Obchodovali spolu, vyměňovali si zboží a postupně začali spolupracovat na různých projektech. Přestože byly jejich kultury odlišné, objevili společné hodnoty a vzájemný respekt, který jim umožnil žít v harmonii po celá staletí.