Ersko

Erské koloniální císařství a dominie koruny erské Erqîune Colonike Reike än Domîni Kronä Erqike
vlajka	Soubor:Státní znak Ersko.png znak
Hymna Erská imperiální hymna Motto Bůh žehnej císaři!
Geografie
Poloha
Hlavní město	Ka'mashi'qi
Rozloha	Hodnota parametru km²
Nejvyšší bod	A'masta (7652) m n. m.)
Časové pásmo	Hodnota parametru
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	430 000 000 (1910) (1. v Alyře)
Hustota zalidnění	obyv/km²
HDI	▲ 0,334 (6. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk	Erština (28 %) Jazyky původních obyvatel (72 %)
Národnostní složení	Eršané (24 %) Původní obyvatelstvo kolonií (74 %) ostatní (3 %)
Náboženství	Kristovectví (49 %) - katolicismus (28 %) protestantismus (21 %) Náboženství původních obyvatel (40 %) Al-Essalam (11 %)
Státní útvar
Státní zřízení	Semi-konstituční monarchie
Vznik	24. června 1234 (Sjednocení erských království)
císař	Ka'mashiqi'sta XXVII.
premiér	Kastwa'chan Hue'sa
Měna	Erzský tolar
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.
Giniho koeficient

Erské císařství, zkráceně Ersko, celý název Erské koloniální císařství a dominie Koruny erské, je absolutistická monarchie nacházející se na erských ostrovech a na mnoha ostrovech a územích po celé Alyře. V čele stojí císař, který vládne s pomocí dvorských úředníků, guvernérů a místodržících.

Původní Ersko je ostrovní stát na jižní polokouli Alyry. Vlivem koloniálního osidlování se erští osadníci dostali prakticky do všech světadílů Alyry. Vzhledem k této skutečnosti vedlo Erské císařství válku s většinou alyrských států. Erská vláda udržuje schopnou koloniální armádu, která z části podléhá místodržícím a místokrálům. Místodržící jsou obvykle úřednické šlechtické rody pocházející z Erska, kteří jsou do úřadů jmenováni Jeho Císařským Veličenstvem. Místokrálové jsou bývalí erští úředníci, kteří si však vydobyli dědičnost úřadu díky ekonomickému či vojenskému nátlaku. Je tedy na moudrosti a rozvaze erské vlády, aby neudržovala příliš silnou armádu, aby mohli místokrálové povstat, ale zároveň je nutné, aby koloniální armáda dokázala udržet domorodé obyvatelstvo na uzdě.

Státní zřízení

Císař a jeho rádci třímají v rukou veškerou moc v Ersku, kterou si udržují díky silné armádě, represivním složkám a úspěchům ve vojenských taženích. Císař ovšem není všemohoucí vladař, protože politická situace v paláci je velmi komplikovaná. Fakticky Ersku vládne v zákulisí skupinka vysokých dvorských úředníků, kteří jsou oddaní monarchistické tradici.

K této situaci došlo po císařském převratu roku 1871 kdy byl rázně zastaven proces erské demokratizace a omezování moci paláce. V parlamentu bylo silné křídlo podporovatelů absolutismu a armáda byla loajální císaři díky přísaze. Nic tedy nebránilo palácovým úředníkům k opětovnému převzetí veškeré moci v Ersku.