Siereon-Bjorsfallsko

Siereon-Bjorsfallské království Kongeriket Siereon-Bjorsfall
vlajka	znak
Hymna Våre forfedres sjeler (Duše našich předků) Motto En kamp i hjertet for alltid (Boj v srdci až na věky)
Geografie
Poloha
Hlavní město	Vær Arnen
Rozloha	Hodnota parametru km²
Nejvyšší bod	Krigsfjell (3894 m. n. m. m n. m.)
Časové pásmo	Hodnota parametru
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	57 540 350 (17. v Alyře)
Hustota zalidnění	Hodnota parametru obyv/km²
HDI	▲ 0,321 (8. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk	Siereonština
Národnostní složení	Siereonci (47 %) Hiemscreové (50 %)
Náboženství	Stamfarismus
Státní útvar
Státní zřízení	Federativní konstituční monarchie
Vznik	1178
Král	Njord av Stål III. Blodtørstig
Předseda parlamentu	Friedrich Gösler
Měna	Siereon krone (Siereonská koruna)
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.	Hodnota parametru
Giniho koeficient	34

Siereon-Bjorsfallsko (celým názvem Siereon-Bjorsfallské království, siereonsky Kongeriket Siereon-Bjorsfall) je severský stát rozkládající se po obou pobřežích zálivu Fedrebukta, tedy po celé rozloze poloostrova Lovetseier (severní břeh zálivu) a poloostrově Sommersletter (jižní břeh zálivu), součástí státu jsou též přilehlé ostrovy a zámořská území. Největším z ostrovů je Parats, jenž se nachází západně od poloostrova Sommersletter.

Zřízení

Siereon-Bjorsfallské království je oficiálně vedeno jako federativní konstituční monarchie, avšak ve skutečnosti se jedná o absolutní monarchii, federativní prvky jsou přítomny, ale pouze jen co se správy jednotlivých provincií týče. V zemi je přítomen bikamerální parlament (dolní komora = Lavere råd - 280 členů, horní komora = Kongelig kosthold - 141 členů), který však prakticky nemá žádnou moc. Siereon-Bjorsfallsko není dědičnou monarchií, král je volen doživotně veškerými příslušníky parlamentu (horní + dolní komora). Velikou roli na výsledku volby hraje doporučení předešlého panovníka (skoro vždy se jedná o potomka či někoho velmi blízkého), jelikož jej parlament povětšinou následuje. Království je rozděleno na 22 území (18 provincií a 4 zámořská území), provincie spadají pod správu jednotlivých jarlů (podobný titul jako kníže) a zámořská území mají na starost guvernéři s částečnou správou od pevninské vlády. Zákony v Siereon-Bjorsfallsku mají nacionalistické kořeny, jsou tedy zvýhodněné pro Siereonce a Hiemscrey.

Historie

Počátky

Siereon-Bjorsfallské království oficiálně vzniká v roce 1178, kdy tehdejší vojevůdce Vågrant Ulv vítězí nad jižními kmeny Hiemscreaů v Bitvě u zálivu Fedrebukta, dle legend tato bitva proběhla nedaleko dnešního hlavního města Vær Ärnen. Mnohé historiky udivuje, jakým způsobem se Siereonský národ dostal do oblasti severního Jusai, jelikož Siereonci se podobají spíše Tardaňanům. Existuje několik teorií, z nichž dvě pracují se stejnou myšlenkou, Siereonci přišli z Tardamu, tyto domněnky se však rozchází v tom, jaký způsob tento národ k cestování použil. Nejčastější teorií pojednává o cestě přes moře, také se bere v potaz, že Siereonci jsou velmi výbojný národ s mořeplaveckými kořeny. Druhá teorie hovoří o stěhování národa přes kontinentální Jusai, toto však nemá žádné historické podklady. Další velmi často kladenou otázkou je původ Siereonců v Tardamu, nejlogičtější domovinou jsou země s podobnými jazyky, bohužel neexistuje přímý důkaz, že by se Siereonci v těchto oblastech kdy nacházeli. Nejmodernější teorie zpracovává kulturní podobnost s Mawirem, v tomto případě se pojednává o siereonských prapředcích, kteří tuto oblast obývali a dokonce měli s Mawiřany válčit, tuto teorii nám přibližuje nález zbraní ze 6. století na dnešním území Mawiru, tyto zbraně se podobají pozdějším siereonským.

Po vzniku Siereon-Bjorsfallského království se tato země potýkala s mnoha problémy, nejbližší civilizace byly zaostalé jusaiské kmeny, nástupnictví na siereonský trůn bylo problematické a národ Hiemscreaů podnikal neustálé útoky na odlehlá bydliště v zemi. První králem se díky vítězství v Bitvě u zálivu Fedrebukta stává Vågrant Ulv, jenž přijímá jméno Vågrant Veliký, avšak dědictví království zůstává horkou otázkou. V roce 1183 dochází k první skutečné odpovědi na tuto otázku, Siereonský král bude volen, tato možnost byla dle dobových záznamů odsouhlasena všemi jarly, král si však nechává výsadní právo doporučení svého dědice.

13. a 14. století

Během 13. a 14. století dochází k rozvoji Siereon-Bjorsfallska, vznikají města a přístavy, a Siereonci upevňují svou moc v oblasti severního Jusai. Tento fakt je také potvrzen vítězstvím v roce 1256 nad Nordarskými kmeny, které byly zahnány na východ za pohoří Hraunfjall. Hiemscreaové nadále Siereonců působí problémy a smrt zavání ve větru.

15. století

15. století je pro Siereon-Bjorsfallsko velmi kritické, jelikož v roce 1433 dochází k vytvoření Bratrské smlouvy, která definitivně ukončuje boje mezi Siereonci a Hiemscrey, tyto dva národy jsou oficiálně spojeny pod Siereon-Bjorsfallskou korunu a jsou si navzájem rovny. O tento akt míru se nejvíce zasloužil král Fjordig av Ärnen I., díky teto zásluze bylo za hlavní město zvoleno právě Vær Ärnen, které spravoval. Toto století však není význačné jen rozrůstáním země, do hry vstupuje také umění. V umění začíná vystupovat nový směr mannengjør, přední myslitelé této doby již tolik nelpí na vyznávání silně konzervativních stamfaristických hodnot, dokonce vzniká Osvícený Stamfarismus, jenž nabízí méně tvrdé hodnoty. Mannengjør přináší spoustu myslitelů a literárně význačných osob, rozvíjí se filosofické myšlení týkající se pozemského života a lidského chápání. Velké množství sečtělých Siereonců se také zaměřuje vědeckým směrem. Nejvýznamnější spisovatel této doby je Strømgli Ivarson, které napsal nesčetně knih, básní a divadelních her, své myšlenky ukládal do deníků, které poté zveřejňoval.

16. a 17. století

16. a 17. století se vyznačuje obrovskou akcelerací siereonského rozvoje. Siereon-Bjorsfallsko investuje do infrastruktury, vědy, techniky a rozvoje svého vojska, což zemi posouvá o mnoho let dopředu a připravuje půdu pro kolonizační zájmy království. Již v roce 1542 siereonští mořeplavci zakládají přístav Könenstat na území dnešního Deraxijska, toto znamenalo začátek pro siereonskou kolonizaci Paradisumu. Poté v roce 1609 během na jedné z prvních výprav do Novaterry dochází k objevu Fjerntliggendeland, kde se nachází dnešní Folksmarketsko. Koncem 17. století dochází k prvním střetům siereonské koloniální flotily s mawirskými loděmi, tato událost značí začátek stoletého přerušovaného konfliktu s Mawirem o koloniální moc.

18. století

Během 18. století vzniká opět mnoho intelektuálních směrů v rámci siereonské intelektuální vrstvy, avšak Siereon-Bjorsfallsko naráží na spoustu skalisek v rámci svých koloniálních ambicí. Největším problémem je Mawirská konkurence a konflikt mezi těmito státy se vyostřuje, však vítězství nenáleží ani jedné z těchto zemí. Siereon-Bjorsfallsko si připisuje mnoho vítězství na moři i na pevnině, to samé se však daří i Mawiru. Největší bitva tohoto konfliktu se odehrála v roce 1785 v zálivu Mellom Verdener mezi dnešním Deraxijskem a Mawirským Paradisumem, krvavá vřava však opět nic nerozhodla a obě země jsou donuceny po vyčerpávajícím jednání uzavřít smlouvu, jež částečně připravuje půdu pro moderní kladné vztahy Siereon-Bjorsfallska a Mawiru. Mnoho expertů se domnívá, že Siereon-Mawirská Válka nebyla pouhým bojem o moc. Experti se domnívají, že šlo o dlouhodobý plán Mawiru vyprovokovat Siereon-Bjorsfallsko ke krokům, aby jej mohl zničit. Domněnky zde nekončí, kulturní podobnost obou států měla údajně také dopad, jelikož i dle dnešních poměrů má Mawir tendenci si podrobit kulturně podobné státy, avšak pravděpodobně Mawir neočekával bojovnost a krvežíznivost Siereonců. Tyto vlastnosti ale také vzbudily v Mawiru jakýsi respekt, který si vůči Siereonců zachovávají dodnes. Siereon-Bjorsfallsko si v období 18. století připisuje i pár úspěchů, získává například své ceněné severní kolonie, odkud dnes těží řadu přírodních zdrojů. Vzniká též siereonský parlament a dochází k federalizaci země. Již v této době existuje systém, jenž má oddělit vhodné voliče od těch ostatních, vzniká tedy testovací systém, který určuje schopnost voličů inteligentně hlasovat, tento systém po úpravách funguje dodnes. Parlament v této době získává právo volit krále, jarlové tedy ztrácí veškerý vliv na dění v rámci země.

19. století

19. století je v siereonské historii označována jako období vzestupů a pádů, Siereon-Bjorsfallsko přichází o Folksmarketskou i Daraxijskou kolonii, avšak částečně upevňuje svou mezinárodní pozici. Na počátku století se vyostřují spory s Deraxijskými Čekity. V roce 1808 Deraxijsko povyšuje do statusu dominia a tato lokalita se stává destinací pro nové obyvatele. Avšak v roce 1885 je na vzestupu odpor Deraxijských dělníků a násilí vrcholí 21. listopadu, po této události je Siereon-Bjorsfallsko nuceno se stáhnout a svou kolonii definitivně opustit. V roce 1860 začíná Holmská revoluce v Folksmarketsku, kdy i zde Siereon-Bjorsfallsko ztrácí svou nadvládu, avšak jeho vliv díky značné populaci stamfaristů nezaniká a s postupem času naopak roste. Jediné kolonie, které Siereon-Bjorsfallsku zůstávají, jsou severní kolonie a kolonie v blízkosti Adrei. Siereon-Bjorsfallsku trvalo skoro 20 let, než se ze svého koloniálního oslabení vzpamatovalo. 19. století je ale také význačné obrovský rozvojem siereonského průmyslu, vzdělání, techniky a armády. V 1874 dokonce král Arlan av Nordling I. sepisuje s Mawirským impériem řadu smluv, které mají zlepšit vzájemné vztahy a tak se stává, Siereon-Bjorsfallsko a Mawir se pomalu stávají bratrskými zeměmi, jak je známe dnes. Arlan av Nordling I. též značně upevňuje královskou moc a panovník tak de facto získává absolutní moc. Již od roku 1876 mohou ženy svobodně volit po složení volebního testu, Siereon-Bjorsfallsko se řadí mezi první státy, kde mohou volit ženy. Rok 1891 značí nástup současného krále Njorda av Stål III., který se ze všech siereonských panovníků zasadil o největší růst země, proto také získal přezdívku Blodtørstig (Krvežíznivý), jelikož veškerých svých cílů dosáhl vojenskou silou. Na konci 19. století Siereon-Bjorsfallsko vzhledem ke svému vlivu na severu Alyry nachází přátelství i v nedaleké Adrei.

20. století

20. století je obrovským krokem kupředu pro Siereon-Bjorsfallsko, získává širokou řadu nových území. Kladné vztahy mezi Siereon-Bjorsfallským královstvím a Mawirským impériem završují kladné přátelské vztahy Njorda av Stål III. a Waleriena II. Rozpínavost siereonského lidu se projevuje již v roce 1906 v Siereon-Makajské Válce, kde za pomoci Mawirského Impéria získává severní Makaju, dle siereonských a mawirských zdrojů Makaju plánovalo napadnout Siereon-Bjorsfallsko. Siereon-Bjorsfallsko využívá Makajskou půdu jako testovací pro mnohé jejich zbraně, poprvé dochází k využití plynu Antir, který na nepřipravený makajský lid má nedozírné následky. Krigsflåte také ukazuje svou bojeschopnost, když během války vymaže svým bombardováním z mapy město Bekteri a další pobřežní města velmi poškodí. Makaju je po válce rozděleno na řtyři části, sever se stává součástí Siereon-Bjorsfallska, jih je rozdělen na tři části, obě de facto spadající pod Mawir. Jih je rozdělen na Mawirské Makaju,Mawirský protektorát Makaju (později v roce 1920 zaniká a stává se součástí Mawirského Makaju) a Uturský svobodný stát, jenž se stává důležitým siereonským a mawirským spojencem díky osvobození od makajského útlaku. Siereon-Bjorsfallsko je v této válce velmi kritizováno za své brutální postupy a dokonce dochází k užití termínu válečné zločiny. Velká část makajský hodnostářů uniká do sousední Espie a makajský lid zůstává napospas Siereon-Bjorsfallsku a Mawiru. Siereon-Bjorsfallsko ve svých makajských provinciích zavádí velmi tvrdý režim. Roku 1908 Siereon-Bjorsfallsko společně se svými spojenci vpadá do sousední Espie pod záminkou ohrožení vlastních řad. Válka se zpočátku zdá náročná vzhledem k zkušenostem uprchlých makajských generálů, avšak po krátkém nátlaku siereonských vojsk a Krigsflåte espijské řady povolují a Siereon-Bjorsfallsko se svými spojenci rozsévá svůj hněv. Espijský král je zajat a v roce 1909 velmi násilně popraven jako odstrašující příklad pro odpor vůči siereonské koruně. Během obou těchto válek dochází k prvnímu testování technologie Krigsmakt Rustning, avšak prototypy využívány prakticky nejsou vzhledem k jejich neefektivní povaze, tato technologie je vypilována až během Velké Války. Po pádu Espie se Siereon-Bjorsfallský vliv zaměřuje na Folksmarketsko, Nordar a Adreu. S Folksmarketskem siereonský národ naváže velmi blízké vztahy vzhledem k prakticky identické kultuře. S Nordarským svazem se pokouší vyjednávat o mírové připojené jeho území ke království. S Adreou dojde přátelství až do takové míry, že se jedná o možné unifikaci, avšak s příchodem války se neuskutečňuje. I přes všechna tato jednání největší přátelství nadále přetrvává mezi Siereon-Bjorsfallskem a Mawirem, což nadále prohlubuje i sňatek princezny Elsy a av Stål a Walentina Warindoského v roce 1914, což rozbouřilo obrovské debaty o následnictví trůnů obou zemí a existuje nesčetné teorie o unifikaci Mawiru a Siereon-Bjorsfallska. Některé zdroje tvrdí, že panovníci obou zemí o tomto již jednali a pouze se vyčkává na vhodou chvíli, přeci jen se jedná o bratrské národy. Siereon-Bjorsfallsko je jednou ze zakládajících zemí aliance SPT z roku 1912. Technologicky vyspělé a na vrcholu se Siereon-Bjorsfallsko v roce 1913 (samý počátek války) připojuje do Velké Války a jednou z mocností, která nastartovala neskutečný dopad konfliktu. Siereon-Bjorsfallsko ihned na začátku války zabírá dlouho vyžadovaný Nordar, bojuje na Brünnské frontě po boku Mawiru a Erska a válčí též v Novoersku. Siereon-Bjorsfallsko během války na svět vypouští řadu technologií, jež změnili konflikt do podoby, v jaké jej známe. Praktické využití nachází oficiální verze Krigsmakt Rustning, do bojů se zapojují walkery od firmy Wex, nad bojišti se vznáší nasládlý zápach Antiru a vzduchem létají letouny. V konfliktu nechybí ani neskutečná palebná síla siereonské Krigsflåte. Během Velké Války si Siereon-Bjorsfallsko připisuje mnoho úspěchů, avšak za nehorázné ceny na životech. Musí také bránit své kolonie, které jsou roku 1916 napadeny jednotkami USN. Ačkoliv přes veškerá úskalí Siereon-Bjorsfallsko z války vychází vítězně, což jen stupňuje jeho mezinárodní vliv moc. Po válce Siereon-Bjorsfallsko získává Protektorát v Novoersku a v Brünnu a celé území Nordarského Svazu. V roce 1920 Siereon-Bjorsfallsko pomáhá vládě Adrei k vítězství nad místními vzbouřenci a formálně poté připojuje Adreu pod svou korunu.

Velká Válka

1916

Během roku 1916 Siereon-Bjorsfallsko stupňuje tlak na Čeko-Kyrgízijské frontě, kde získává řadu úspěchů, ale tento boj zaměstnává též siereonské muže, kteří nemohou budovat ekonomiku své země. Král Njord av Stål III. se proto rozhodne vydat několik dokumentů, které upravují práva žen v zemi. Ženy podle těchto dokumentů mohou zastávat i nejvyšší pozice v zaměstnáních do konce Velké Války. Vzhledem k již dříve rozšířeným pravům žen (volební právo již od 1876) se tento krok setkává pouze s malým odporem. Královské dokumenty též uplatňují nátlak na znevýhodněné menšiny (Makajci, Espijci, Nordary, atd.), aby pracovali pro dobro země. Tuto znevýhodněnou práci doprovází velmi nepříjemné pracovní podmínky a minimální mzdy. Siereon-Bjorsfallsko se také v dokumentech zavazuje ke další stavbě vzdělávacích institucí, další industrializaci a další elektrifikaci svých Makajských, Espijských a Nordarských provincií. Do všech koutů Siereon-Bjorsfallska je šířena fanatická propaganda, která celému procesu z dokumentů pomáhá. Celý tento proces je důležitý zejména pro integraci nesiereonského obyvatelstva, po integraci toto obyvatelstvo bude moci pracovat v lepších podmínkách a na lepších pozicích . Po kapitulaci Čeko-Kyrgízie Siereon-Bjorsfallsko začíná rozpínat svůj vliv za její hranice a začíná tudíž ovlivňovat tamnější obyvatelstvo. V Čeko-Kyrgízii vznikají skupiny, které se Siereon-Bjorsfallskem sympatizují a kolaborují. Dochází též k rozšíření působnosti siereonské automobilky Hallstein, která začíná čím dál více působit na mezinárodní trh a pro siereonská vojska pomáhá s výrobou nových vynálezů, jako jsou tanky či walkery. Do budoucna plánuje výrobu motorových vozidel pro širokou veřejnost. V druhé polovině roku 1916 siereonské jednotky za pomoci těch mawirských úspěšně zatlačí veškerý postup USN v siereonských kolonií. Toto je mistrně využito propagandou, která vyvolává nenávist vůči USN. Tento úspěch je později využit jako důvod k napadení pobřeží Spojených států. Koncem roku přichází siereonský vědec Aksel Rulfi s nápadem na brýle, které by napomohly vizi ve tmě (noční vidění). Do toho přichází chemik Finn Huddenson s průlomovým objevem, přichází s modelem, který popisuje chemické vazby, při kterých dochází k úplnému předání vazebných elektronů elektropozitivnějšího prvku elektronegativnějšímu prvku. Podmínkou pro takovéto sdílení je rozdíl elektronegativit přesahující 1,7 (nemá jednotky, jedná se o bezrozměrnou veličinu). Této vazbě se říká Iontová vazba. Huddensonův model není dokonalý, ale dává pevný základ budoucím teoriím.

1917

Počátkem roku 1917 se uskutečnil ve městě Hafngardr mírový protest proti válce, který vedlo několik příznivců liberalismu či komunismu. Hafngardr je hlavním sídlem Krigsflåte v Siereon-Bjorsfallsku, potlačení bylo tedy velmi násilné a rychlé, což udalo skvělý odrazující případ pro další protestující. Tohoto protestu se účastnilo jen asi 50 lidí, kteří byli následně označeni za politické devianty a odvezeni neznámo kam (do táborů na převýchovu), o těchto lidech už nikdo nikdy neslyšel. Protest v Hafngardr měl královskou moc pošlapat, stalo se úplným opakem a nakonec došlo k upevnění. Během roku 1917 jsou siereonská vojska doplňována stále novou a novou techniku, vědci též přichází s novou verzí Krigsmakt Rustning, tedy modelem Mk. II, který je odolnější, lehčí a terielové jádro je více chráněné. Model Mk. II také odolává brünnským chemickým zbraním. Model Mk. II je rozdělen do dvou podskupin, verze A a verze B, verze A je stavěna jako těžší a je určena spíše pro specialisty, verze B je určena pro širší užití a pro řadové vojáky. S příchodem Mk. II dochází k prvnímu zaintegrování této technologie i do oblastí mimo válečnou vřavu. Krigsmakt Rustning nachází své uplatnění v zemědělství, stavebnictví a strojírenství. Průmyslově využívané modely nejsou obrněné, jsou tedy lehčí, nevyžadují tak silné terielové jádro a jsou tedy i levnější. Na frontu jsou také dodávány tanky typu Skilpadde, které jsou užívány zejména jako pojízdné obrněné obranné střílny k udržení pozic. Do armády jsou také plně zakomponovány taktiky Stormtroopers. Během roku 1917 dochází k mírnému úpadku strany SNG, která podle předválečných predikcí byla favoritem do dalších voleb. Úpadek způsobilo spojení strany se zahraničními futuristy (zejména s Terentií) a jejich radikálním názorů. SNG však i nadále zůstává velmi silnou stranou v zemi, jen se zdá, že bude muset lehce přehodnotit svou ideologii. V rámci Siereon-Bjorsfallska se začíná prosazovat umírněná forma futurismu, který klade důraz na technologie a inteligenční pokrok, a prosazuje tzv. siereonskou demokracii (viz volební systém), kde hlavou státu je volený panovník. Moc siereonského panovníka se stává ještě více neomezenou.

1918

Počátkem roku 1918 přichází KVI s návrhem pušky, která by jako munici využívala Teriel. Vzniká několik různých návrhů, avšak ani jeden není funkční, výzkumu této zbraně se KVI věnuju po zbytek války a několik let po ní (záleží, co řekne rada, podle toho budou úspěšní). V druhé polovině roku 1918 jednotky SPT v čele se Siereon-Bjorsfallskem zahajují ofenzívu na USN. Siereon-Bjorsfallsko se ujímá vedení zejména z důvodu, že se chce mstít za útok na své kolonie. Zpočátku se zdá, že ofenzíva bude nadmíru úspěšná, USN se však velmi rychle vzpamatovalo z překvapivého útoku a nepřátele zatlačí zpět na pobřeží. Krigsflåte uniká pouze s malými ztrátami (ztráty odečtu v rámci tabulky lodí) avšak ztráty na pobřežích jsou katastrofální, unikl jen zlomek siereonských mužů. Tento fakt je zdrcující. Siereon-Bjorsfallsko následně společně s dalšími zeměmi SPT ofenzívu zkouší znovu, ale neúspěšně, v důsledku tohoto vzniká ještě větší nesnášenlivost vůči USN. 11.11. 1918 se princezně Else a princi Walentinovi narodila dvojčata, chlapeček a holčička. Chlapeček nese jméno Jarwis, holčička nese jméno Maria. Jarwis se stává po svém otci dalším následníkem mawirského trůnu. Maria je v řadě na trůn hned po svém bratrovi. Pro Mawir to znamená další přírůstky do královské rodiny. Pro Siereon-Bjorsfallsko tato událost není tolik významná (panovník je volen, dědičnost nemá význam), avšak je oslavována stejně bujaře jako v Mawiru. V důsledku tohoto král Njord av Stål III. v případě, že by zemřel, doporučuje na své místo právě svou dceru. Ke konci roku 1918 se lehce uvolňují ekonomické poměry a dochází k vytvoření několika desítek nových firem. Siereonská vláda má stále hlavní slovo nad firmami (zejména co se týče zahraniční politiky), ale firmy si mohou různá interní i obecná rozhodnutí dělat samy. Vzniká například Halfdan a spol. (zaměření na kovovýrobu), Sko for alle (výroba obuvi), Grønn linje (zemědělská firma - zpracování ovoce a zeleniny), Møbler (výroba nábytku), SKF (Siereon Kjemisk Fremtid = Siereonská Chemická Budoucnost, firma specializující se na chemii), FL (Farmasilaboratoriet = Laboratoře farmacie, firma specializující se na farmacii), Siegmar (siereonská automobilka) a spoustu dalších. Vedle firem vzniká i například Siereon Fiskerlag (Sdružení Siereonských Rybářů), které spojuje veškeré rybáře v zemi. Toto sdružení napomáhá rybářům prodat své úlovky (část zisku si sdružení nechává pro sebe).

1919

Rok 1919 navždy bude zapsán jako poslední rok Velké Války, Siereon-Bjorsfallsko slaví své vítězství a nedočkavě očekává návrat svých mužů, bohužel velké množství vojáků zůstalo zmasakrováno na bojištích. Opojný pocit z vítězství tak dlouho nevydrží a království musí řešit nově nastalé problémy. Ekonomická katastrofa, pod kterou se podepsala Velká Válka, se blíží a je potřeba se jí vyhnout. Siereonský král společně s parlamentem vydávají nařízení, které uplatňuje dokumenty z roku 1916 i po válce. Ženy tedy mohou volně pracovat stejně jako muži i nadále. Siereon-Bjorsfallsko chce využít co nejvíce svého vítězství žádá tedy poražené státy o reparace za problémy vzniklé válkou. V zemi se ozývá i malé množství hlasů, které volají po zotročení podřadných ras (poražené státy), tato myšlenka je však velmi rychle zavrhnuta. Proti této myšlence se postavila zejména SNG a samotný král, kteří ji označili za zpátečnickou a zabraňující pokroku. K tomuto názoru se brzy přidala většina siereonských politických stran kromě Strany Medvědí Tlapy, tato strana se postavila přímé vůli krále, krátce na to byla z neznámých důvodů rozpuštěna a její ústřední postavy se vypařili z povrchu alyrského. Ke konci roku 1919 podnikají siereonští badatelé první plnohodnotné výpravy na Iblus skrze siereonské území a zabírají kus jménem královské koruny. Do této nové země putuje část lidí toužících po novém životě po válce. Zkoumání Iblu se ujímá především KVI. Po Velké Válce technologie vytvořená během ní nachází uplatnění i v běžných životech a stává se velmi důležitou součástí siereonského běžného dne. Uplatnění nalezl vynález Krigsmakt Rustning, letouny (otevírají se otázky přepravy zboží či civilních osob), tanky, walkery (pokroky ve stavbě motorů se začínají využívat pro osobní automobily), nezahálí ani námořní doprava, objevy v chemii (syntéza Antiru navedla chemiky na cestu k hnojivům), fyzice (v závislosti na fungování technologií), biologii, průmyslu (speciální typy oceli určené dříve pouze pro vojenské účely se stávají veřejně prospěšnými) či dokonce zemědělství. Walkery dokonce začínají nacházet využití i v civilních oblastech, v Siereon-Bjorsfallsku se uskutečnila první vyhlídková jízda Walkerem. Vyvinul se též i první návrh na walker o dvou nohách, který by mohl být využit pro osobní přepravu. Motory s terielovým pohonem začínají být stabilnější a stabilnější a začínají se užívat ve velmi malé míře i veřejně. V rámci zemědělství rok 1919 představoval překvapivou úrodu trampar, která je považována za náznak nového života po válce. Pokrok zaznamenala i medicína, jelikož válka si žádala o nové a efektivní cesty, jak ošetřit raněné. Siereon-Bjorsfallsko započíná také využívat své kolonie na plný výkon, do kolonií putují strojaři a stavebnicí, kteří mají pomoci s těžbou tamních surovin pro zisk království. I po drtivém konfliktu, jakým byla Velká Válka, Siereon-Bjorsfallsko nadále zbrojí a zdá se, že další válka nebude žádným překvapením. V čele siereonského státu zůstává nadále Njord av Stål III. a svou moc upevňuje skrze vojenské a policejní složky, do zahraničního chodu státu se zapojuje i SIFF (siereonská tajná služba). Po Velké Válce Siereon-Bjorsfallsko společně s Mawirem začínají užší spolupráci s futuristickými zeměmi, Siereon-Bjorsfallsko i Mawir jsou však zástupci mírného futurismu. Myšlenka technologií budoucnosti je velmi silná, ale jde v kontrastu s tím, jak ji země prosazují. Technologie se v Mawiru i Siereon-Bjorsfallsko do společnosti dostávají postupně. Futurismus také jde společně s politikou státu (pokrok v obou zemích je převeliký, futurismus dává smysl). Po válce vzniká nová složka siereonské armády a to oficiální letectvo. Tato část vojska nese název Luftstyrke. Propaganda neustále zesiluje. Siereonské “informace” tlačí na zahraničí a jeden z největších cílů je nedaleká Adrea, kam se siereonské spáry šíří dennodenně. Vyskytují se i spekulace, že další rozmach Siereon-Bjorsfallska bude mířit právě na Adreu. V Alyře se též začíná šířit nová vlna Stamfarismu, která značně ovlivňuje veškeré zahraniční země.

Velká Válka v umění

Během období 1916-1919 a po něm vychází spousta knih, muži často píší o svých zážitcích z Velké Války, ženy popisují strasti bez mužů a své názory. Na veřejnost se dostává i řada protiválečných básní či písní, tato díla jsou okamžitě pohlcena cenzurou, která je buď upravuje nebo zcela zakazuje, autoři těchto děl jsou často neznámí z pochopitelných důvodů. Některé písně cenzuře nepodléhají a stávají se národními klenoty - Begravd og ufortalt (Verscharrt und ungerühmt), Fjelllhjem (Tiroler Edelweiss) nebo 1916 (1916) (poznámka redakce: na texty u písní moc nehleďte). Velmi populární necenzurovanou básní se stává Livssirkel (Koloběh života). Zakázanou písní kvůli podtextu se stává Lillebror, lukk porten (Bratříčku, zavírej vrátka). Mezi úspěšné knihy, které se v Siereon-Bjorsfallsku staly volně dostunými je například Ve válce, na frontě (I krig, ved fronten) od Orma Frësta, Muži v purpurovém pancíři (Menn i lilla rustning) od Fenrira Gœldnæ či Sama v domovině (Hjemme alene) od Ester Drågbrøn. Tímto vzniká poválečná generace spisovatelů. Oficiální (legální) autory charakterizuje nadšení ze siereonského vítězství, oslava vojáků za války a odpor vůči současným i bývalým zemím Diamondu. Zatímco protirežimní (nelegální) autory charakterizuje odpor vůči válce, často píší o válce, jaká skutečně je, někteří sympatizují s poraženými státy, často se u nich vyskytují liberální, demokratické nebo socialistické myšlenky. Tito autoři jsou zatýkáni a vězněni, Siereon-Bjorsfallsko se snaží o jejich převýchovu. Jednou z nelegálních knih je 1913 - Rok, kdy zemřela moje lidskost (1913 - Året min menneskehet døde).

Politika

Politika Siereon-Bjorsfallska je velmi militární, avšak i přesto se zde klade velký důraz na obchod, jelikož dle historického kontextu Siereon-Bjorsfallsko podnikalo mezi prvními státy zámořské plavby, částečně z obchodních důvodů a částečně kvůli vlastní expanzi. Hlavními tahouny ekonomiky jsou důlní průmysl, hutnictví a loďařství, v posledních letech v Siereon-Bjorsfallsku zažívá velký růst i obor chemie. Ekonomika zejména díky globálnímu obchodu skvétá, ale i přes tuto skutečnost je společnost velmi konzervativní a mám problém přijímat nové věci z oblasti filosofické.

Volební systém

Kupodivu v Siereon-Bjorsfallsku jsou svobodné volby do parlamentu, čímž si občané nepřímo volí i krále. Politická uskupení, strany či kluby se mohou v zemi svobodně tvořit, pokud se tedy nejedná o socialistické či komunistické příznivce. Samotný volební systém je vcelku ojedinělý. Lidé mohou volit nezávisle na pohlaví již od roku 1876. Jediné, co ovlivňuje možnost volit je věk a intelekt. Každý se o své volební právo může přihlásit ve věku 18 let, avšak musí složit tzv. Test Moudrosti, ve kterém musí uspět alespoň z 85%. V testu se nacházejí otázky ze široké škály oborů, největší množství zabírá siereonština, matematika, geografie, finanční gramotnost, politická znalost, často tyto otázky doplňuje chemie, logika, fyzika, biologie, apod. Test lze poprvé složit po dovršení 18. roku věku. Test je nutné během života opakovat, jelikož dochází k novým objevům a politickým změnám, jedná se tedy víceméně o všeobecný přehled. Návrhy otázek vytváří Ministerstvo školství, avšak test musí schválit parlamentu a v první řadě samotný král. Pokud člověk u testu neuspěje, přichází dočasně o právo volit, které může opět získat až před dalšími volbami vyplněním testum. Lidé nejsou povinni se testu účastnit, avšak i přesto je účast velmi vysoká a úspěšnost též dosahuje vysokých procent. Jediné, co může ovlivnit v Siereon-Bjorsfallsku vaše právo volit, je národnostní příslušnost. Pokud jste Siereonec či patříte k Hiemscreaům, tak pro vás nebude žádný problém získat povolení ke složení testu a tím pádem k následnému právu volit. Avšak pokud spadáte mezi národnostní menšiny (Makajci, Espijci, atd.), vaše šance získat právo volit bude minimální.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Siereon-Bjorsfallska se skládá zejména ze Siereonců a místních dříve divokých kmenů (*zváni* Hiemscreaové, z latiny hiems = zimní, crea - z creaturae = bytost), část však též tvoří Makajci a jiné menšiny. Důležitým bodem pro rozvoj obyvatelstva byla Bratrská smlouva z roku 1433, která spojuje Siereonský lid s Hiemscrey na jeho území. Dokument byl vytvořen a podepsán oběma stranami, jelikož kvůli své bojovnosti ze sebe měli vzájemný respekt. Volně žijící kmeny byly postupně zaintegrovány do společnosti a nyní fungují jako jeden celek, i když si všichni zachovávají, alespoň částečně, svou kulturu.

Typickým rysem pro Siereonce je výška, jejíž průměr se pro muže pohybuje okolo 182 cm, u žen je to 176 cm. Siereonci bývají bledé pleti. K dalším důležitým vlastnostem patří hnědo-zelené oči a špinavě blond či hnědé vlasy. Siereonští muži velmi často nosí vousy nebo knír, jelikož se to považuje za obrovskou pýchu a důkaz mužnosti (příslušníci ozbrojených sil mají mezi pravidly zapsány i sestřihy pro vousy).

Siereon-Bjorsfallský národ se píšní svým bojovný duchem, spoustu mladých mužů vyhledává řadu aktivit, jen aby posílili svou sílu a svalstvo, avšak často je v doprovodu i touha po moudrosti díky Stamfaristickému smýšlení o předcích.

Geografie

Lovetseier je často označován siereonci jako hjemland (*v překladu* domovská země), jedná se o centrum království, nachází se zde hlavní město Vær Arnen (zároveň i největší město Siereon-Bjorsfallka) a přibližně 82% celkového obyvatelstva státu. Obývaný je zejména jih poloostrova, jelikož narozdíl od nehostinného severu nabízí příjemné podmínky pro život. Jižní pobřeží je lemováno významnými přístavy, jenž jsou jedním ze základních kamenů pro chod siereonské ekonomiky. Největší přístav v zemi se nachází v provincii Skjold, jedná se o město Hafngardr. Hafngardr je společně s Vær Arnen centrem operací siereonského válečného námořnictva. Celé pobřeží je lemováno vojenskými základnami. Nejjižnější část poloostrova též nabízí malé množství úrodné půdy, zde se pěstují zejména obiloviny a trampary (obdoba brambor), nízký počet pastvin je využíván pro pastvu dobytka a skotu. Severněji je široký pás jehličnatých lesů, na který volně navazuje tajga. Nejsevernější část poloostrova je ohraničena Lovetseierským pohořím, kde se nachází i nejvyšší hora státu Krigsfjell (3894 m. n. m), pohoří dosahuje průměrné výšky 3271 m. n. m. Východní hranici siereonského poloostrova Lovetseier tvoří druhé nejvýznamnější pohoří Hraunfjall (nejvyšší hora - Blåtind - 2735 m. n. m), průměrná výška pohoří se pohybuje mezi 2400 a 2500 metry. V Hraunfjall pramení řeka Ugle, jež teče do nížin, nacházejících se jižně pod pohořím, a vlévá se do zálivu Fedrebukta u města Frintjall. Na území Lovetseier se nachází rozsáhlá území nerostných surovin, ve větším množství zde lze nalézt drahé kovy (zlato, stříbro,...) a železo.

Sommersletter je značně menší území než Lovetseier, avšak nabízí mnohem příhodnější podmínky než-li jeho severnější bratr. Nenachází se zde nehostinný terén a siereonci toto území využívají zejména pro úrodnou půdu. Nejvíce pěstovanými plodinami na tomto území jsou obilí a vinná réva, lze zde najít i menší počet úrodných sadů (jabloně, hrušky a třešně). Nerostné suroviny se zde vyskytují minimálně, jsou zde pouze dvě náležitě černého uhlí na jihovýchodní hranici, kvůli nim je toto území sporné s vedlejšími státy. K území Sommersletter byly v roce 1905 připojeny dvě nové provincie, které Siereon-Bjorsfallsko obsadilo v rámci Siereon-Makajské války, provincie nesou název Vestlige Macau (Západní Makaju) a Østlige Macau (Východní Makaju). V těchto provinciích se spekuluje o zhoršených právech Makajců, toto však není potvrzeno, jisté však je, že Siereon-Bjorsfallsko přispívá k industrializaci a rozvoji regionu.

K zemi též byly v roce 1912 připojeny čtyři nové provincie, které byly dříve součástí Espijského království, Siereon-Bjorsfallsko toto území získalo po Siereon-Espijské válce.

Po Velké Válce Siereon-Bjorsfallsko získává mnoho území, díky čemuž rozšiřuje svou působnost de facto do všech koutů Alyry. Adrea se stává nejzásadnějším územím, jelikoý Siereon-Bjorsfallsko se stává státem s největším územím na Iblu. Ke své velikosti si království také připisuje celá bývalý Nordarský Svaz, protektorát v Brunnu a Novoerský protektorát Wepi'. Zastánci Siereon-Bjorsfallska tvrdí, že ačkoliv způsoby této země nejsou vždy etické, dochází k obrovskému rozvoji a růstu veškerých částech území. Avšak je to vhodný obchod za svobodu?

Náboženství

Státním náboženstvím je stamfarismus, který má kořeny v náboženství, jenž vyznávali siereonští Praotci.