Deraxijsko: Porovnání verzí

Z Alyrpedia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 16: Řádek 16:
| jazyk = deraxijšťina
| jazyk = deraxijšťina
| národnostní složení = Tardamané 43%, Čekité 25%, Omijci 12%, Manarané 9%, Tolnijci 3%, Hvidové 2% další 6%
| národnostní složení = Tardamané 43%, Čekité 25%, Omijci 12%, Manarané 9%, Tolnijci 3%, Hvidové 2% další 6%
| náboženství = atheismus, domorodá náboženství
| náboženství = atheismus (58%), Kristovectví (23%), Al Essalam (19%)
| státní zřízení = republika rad
| státní zřízení = republika rad
| vznik = 1907
| vznik = 1907

Verze z 16. 1. 2024, 20:18

Deraxijská republika rad
koncilirum Derax
Vlajka .png
vlajka
Soubor:Státní znak .png
znak
Hymna
Deraxijská hymna
Motto
Společnou silou k svobodě a míru
Geografie
Soubor:Poloha .png
Poloha
Hlavní město Idest
Rozloha km²
Nejvyšší bod Svatý Vincent (1253 m n. m.)
Časové pásmo
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 512 000 (32. v Alyře)
Hustota zalidnění obyv/km²
HDI ▲ 0,248 (19. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk deraxijšťina
Národnostní složení Tardamané 43%, Čekité 25%, Omijci 12%, Manarané 9%, Tolnijci 3%, Hvidové 2% další 6%
Náboženství atheismus (58%), Kristovectví (23%), Al Essalam (19%)
Státní útvar
Státní zřízení republika rad
Vznik 1907
kancléř André Corwalc
předseda rad Fredericko Rosé
Měna Deraxijský Tolar
HDP {{{hdp}}}
HDP/obyv.
Giniho koeficient 15

Deraxijská republika rad, zkráceně Derax, je socialistická republika ležící na východě Paradisu. Stát je řízen dělnickými radami v čele s kancléřem. Moderní Deraxijská republika byla vytvořena následkem povstání proti Sieoronsko-Bjorsfallské koloniální nadvládě, známému jako černá neděle

Geografie

Většina Deraxijska se rozkládá na pevninské části Paradisu, ale pod svou kontrolou má i tropická souostroví Nike a Inla. Z jihu je Deraxijsko omýváno středovým mořem, ze západu pak oceánem. Deraxijské podnebí je subtropické, s pravidelnými monzunovými dešti. Většina povrchu státu je hornatá s výjimkou níženého pásu podél pobřeží a stepí podél hranice s Eguií.