Nutu Maike

Království Nutu Maike Rraŕr-thaw
vlajka	Soubor:Státní znak .png znak
Hymna [] Motto Duchové chraňte krále a královnu!
Geografie
Soubor:Poloha .png Poloha
Hlavní město	Nuno
Rozloha	km²
Nejvyšší bod	( m n. m.)
Časové pásmo
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	11 051 000 (. v Alyře)
Hustota zalidnění	obyv/km²
HDI	0,095 ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk	aurutšina (Aurutu Naita) harrugština (Wahrrarr)
Národnostní složení	Aurutové (55 %) Harrugové (45 %)
Náboženství	Aurutský šamanismus (50 %) Harrugský šamanismus (45 %) Katolicismus (5 %)
Státní útvar
Státní zřízení	Absolutistická monarchie
Vznik	14. 1. 1800 spojením království Aurutského a království Harrugského
Král	Foira II.
Královna	Darra I.
Měna	Maikský zlatý
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.
Giniho koeficient	57,5

Nutu Maike (harrugsky Rraŕr-thaw), celým názvem Království Nutu Maike (aurutsky Kamehava Nutu Maike, harrugsky Kamrra Rraŕr-thaw) je ostrovní království nacházející se na jihozápadě Novaterry. Z hlavního města Nuno, ležícím na největším ostrově Natra, vládne král Foira II. celému souostroví. Král má neomezenou moc, avšak nejvíce se soustředí na správu hlavního ostrova. Zbylé tři ostrovy Ekymaw, Larrgŕ a Mathrra jsou spravovány třemi šlechtickými rody, jejichž hlavy mají dědičný titul kníže.

Historie

Nejstarší dějiny

Nisové a Hoové

Nejstarší písemné prameny se datují do 6. stol. n. l. Je to kamenný sloup popsaný nyní již zaniklým písmem, které se podařilo rozluštit teprve před deseti lety a to jen částečně. Podle všeho se na zdejších ostrovech v tuto dobu vyskytoval jakýsi národ, historiky nazývaný Nis podle prvního slova vyrytého na sloupu. Zdá se, že to byl národ na tehdejší dobu velmi vyspělý, bohužel se o něm téměř nic neví. Proto dokud se nepodaří sloup rozluštit, bude toto období zahaleno tajemstvím.

Další správy o historických událostech se dozvídáme až v roce 743 a to z mramorových desek nalezených na ostrově Ekymaw. Jedná se o záznam z korunovace Kaihiry Dobyvatele z národa Hoů. Podle všeho se mu podařilo dobýt celé souostroví. Zde se opět dovídáme o Nisech, zde nazývaných Kirové, kteří kladli zuřivý odpor, avšak byli buď pobyti nebo zotročeni.

Od 8. do 11. století zde vládne dynastie Kaihirovců. Z této doby se nám zachovalo mnoho památek, jak architektonických, jako například Chrám Draka na Mathrře, tak i písemných, jako Píseň o Saině či popis Bitvy u Karu. Z historických záznamů vyplývá, že roku 1051, za vlády Tnafa IV., se na ostrovech udála jakási katastrofa. Panují domněnky, že se jednalo o mor. Podle všeho byla většina populace Hoů zdecimována a zbytek odplul.

Nejstarší dějiny Aurutů

Z období od roku 1052 do konce 12. století nemáme žádné jisté správy, avšak je nesporné, že na začátku 13. století se na ostrově Natra objevili Auruti. Zprvu se jednalo o neuspořádané kmeny, avšak již na konci 13. stol. vzniká první státní útvar, takzvaný Maikenský kmenový svaz. O něm nemáme mnoho informací, jediné zmínky o něm pocházejí z Larrgrské kroniky.

Na začátku 14. století vzniká na severu ostrova Feenianské království, jehož zakladatelem je Aiko I. Udatný. Do roku 1320 se datuje první střet mezi Svazem a Královstvím v takzvané Bitvě u Lithy, kde bylo Království poraženo a zatlačeno více na sever. Avšak již druhý rok se vydává syn Aiky I., Akitawa I. Nezdolný na odvetné tažení. V Bitvě na Traumenské pláni r.1322 poráží poprvé Maikenské voje a dobíjí ztracené území. Následuje dvouletá přestávka, kdy se Akitawovi podaří uzavřít spojenectví s dosud neutrálním kmenem Kirmů a v létě r.1224 se dostává až na jih k hlavnímu stanu Svazu. Zde se na podzim téhož roku odehrává památná Bitva na Tienské hoře. Zde Království definitivně poráží Svaz a stává se vládcem celého ostrova, také se přejmenovává na Aurutské království.