Thibutská občanská válka

Thibutská občanská válka byl ozbrojený konflikt na území Thibutska v letech 1730 - 1733 mezi Thibutským královstvím a revolučním hnutím Svobodné strany. Výsledkem tohoto konfliktu byl rozpad monarchie a nastolení demokratické vlády, ale kromě toho i ekonomickou krizi, vyhnání okolo 500 000 lidí ze země a zdevastování krajiny.

Prvopočátky konfliktu

Mezi první náznaky se dají brát události z roku 1695, kdy se někteří lidé začínali dozvídat o možnostech demokratické země a jeho výhodách. To samozřejmě vyvolávalo neochotu u vlivných lidí království a samotného krále. Proto na ten popud vznikla tajná policie, která měla za úkol najít a zatknout lidi, kteří by mohli být pro království nebezpeční. A skutečně od března do srpna 1695 bylo zatčeno přes 500 lidí (někteří z nich podle nalezených spisů byli neprávně zatčeni a mučeni aby se přiznali). To vedlo k tomu že v září 1695 bylo všech 500 lidí popraveno v Kulinském lese a tenhle akt je dodnes znám jako Kulinský masakr. To se ovšem valná část obyvatel nedozvěděla až do roku 1749, kdy byli nalezeny spisy o incidentu a těla vykopána a přesunuta na hřbitov Kulinského masakru. Poté však zájem o demokracii v zemi opadal už jen z důvodu velkého množství trestů pro odsouzený a násilného jednání ze strany úřadů.

Začátek konfliktu

Za opravdový začátek revoluce se dá brát rok 1719, kdy skupina zvaná Svobodná strana v čele s revolucionářem Augustem Lumerem, který poukazuje na životní podmínky lidí a na nespravedlnost ve společnosti. Lumer hlásal svoje názory na ulicích v různých městech, kdy byl několikrát zatčen policií za pobuřování a za urážku královského majestátu. Poté začal pořádat přednášky tajně na předem domluvených místech. Skupina Svobodná strana měla už v té době okolo 254 členů, kteří přebrali Lumerovi názory a rozhodli se je šířit dál do země. Jeho názory se ujmuli na východě země kde velká část obyvatel pracovala za úděsných podmínek v dolech a místních továrnách. A tak od roku 1719 do roku 1730 skupina čítala už okolo 15 000 lidí, kteří se k ní hlásili a věnovali se pobuřování obyvatel a stávkám v továrnách. Jedním z těchto stávek se stala i stávka v dolech nedaleko města Mulza. Tehdy se přes 500 horníků pod vedením Karla Jina, Nuga Muga a Sorti Porta rozhodlo započít stávku. Stávka započala v pondělí 21.srpna 1730 v 7:30 a začalo to vyhnáním ostrahy a vedoucích z dolů, kdy se horníkům povedlo zmocnit se i několika zbraní. Dále se horníci zabarikádovali v dolech a vyčkávali. Okolo 8:00 k dolu za nedlouho dorazila místní policejní jednotka společně se milicí a několika vojáky nedaleké pevnosti. Policie se nejdříve snažila o dohodu, kdy by se horníci vzdali, předali zbraně a vrátili by se do práce za příslibem zvýšení platu a lepších podmínek. To donutilo horníky jednat a tak vyslali Karla Jina společně se dvěma dalšími horníky aby se dohodli na dalších podmínkách. Jen ale co se všichni tři dostali blíž k policejním jednotkám se je pokusila zadržet společně s milicí to vyvolalo rvačku která skončila zastřelením Karla Jina a obou jeho společníků. To vyvolalo agresi u horníků a ti vypálili ze svých zbraní jimiž zabili jednoho policistu a tři další zranili. Následné obležení dolu trvalo přes 5 hodin. Na místo přijelo celkem 4 000 mužů, kteří měli horníky zneškodnit. Od 13:00 začaly vojáci a policisté ostřelovat pomocí palných zbraní a děl barikády horníků. Ti se nějakou dobu drželi, ale kvůli ztrátám a zničení barikád se postupně vzdávali. Z celkového počtu 500 horníků bylo zabito okolo 150 z nich a na 30 lidí zraněno z toho i vůdcové povstání Nuga Muga a Sorti Porta. Po velikém zatýkání bylo potrestáno přes 200 lidí, kteří byli zavřeni na dobu od 5 let vězení do trestu smrti kterému neunikly ani vůdci povstání. Rozhlas, který ale získala tato stávka byla veliká a mezi lidem vyvolala nevraživost vůči králi a tak docházelo postupně k dalším stávkám nebo útokům na vojenské posádky.