Velká válka

Velká válka
Nahoře: Ostřelované území na novoerské frontě Uprostřed vlevo: Útok Brünnské pěchoty v (pohoří) Uprostřed vpravo: Novaterrští vojáci v zákopech Dole vlevo: Chemický útok z erských zákopů v Brünnu Dole vpravo: Mawirská flotila během obrany pobřeží
Trvání	11. března 1913 – 1. ledna 1920 (6 let, 9 měsíců a 21 dnů)
Místo	Tardam, Paradisum, Novaterra, Jusai
Příčiny	Invaze do záp. Paradisumu
Výsledek	Vítězství SPT
Změny Území	Změny území po Velké válce
Strany
Státy SPT Ersko Equie Siereon-Bjor. Mawir Chrobrónsko Adrea Folksmarketsko Státy DIAMONDu: Spojené státy Novoersko Thibutsko Brünn Riesenreichsko Irisia Kubinistán Čeko-Kyrgízie Beškálsko Wektansko Zawti podpora: Bušsko Rockwellia
Velitelé
Njord av Stål III. Blodtørstig Arne Sjøller Erik av Ërnen Hjallmar Caer Walerien II. Warindorský Mariani Lowertow Ferdynand Rutlew Rodolfo Trow Mathias Bread I. Colton Spencer † Houston D. McKnight Kaner Al'harda Muthi Ben-Lévnë Pupola La Porton
Síla
? ?
Ztráty
Vojenské úmrtí: 16,600,000 Civilní umrtí: 70,000 Vojenské úmrtí: 15,300,000 Civilní umrtí: 2,300,000

Velká válka byl celoalyrský válečný konflikt probíhající po dobu téměř 7 let od roku 1913 do roku 1920. Zasáhl úplně všechny kontinenty Alyry i když Iblu se z velké části vyhnul. Formální příčinou války byla Chrobrónská invaze do Wektanska a Zawti a následné zapojení koaličních jednotek Novaterrského společenství. To bylo využito státy SPT jako záminky invaze do Brünn a Novoerska. Téměř současně na základě předchozích aliančních smluv následovala řetězová reakce ostatních států a během zhruba čtyř týdnů se ve válečném konfliktu ocitla většina Alyry.
Ve válce proti sobě válčili dvě znepřátelené koalice: Demokratická InterAlyrská Mírová Organizace Národní Defenzívy (zkráceně jen „Diamond“) a Societas Principum Terrarum (zkráceně jen „SPT“). Mocnostmi Diamondu byly při vypuknutí války Spojené státy novaterrské, Novoerská federace, Republika Brünn, Federativní republika Čeko-Kyrgízie a Thibutská republika. Mocnostmi aliance STP pak byly při vypuknutí Erské koloniální císařství, Impérium Equie, Siereon-Bjorsfallské království, Mawirské impérium, Bredokratická Chrobrónská republika a Království koruny Adreiské. Oboum stranám se ale později podařilo získat další spojence.
Boje skončili podepsáním ? příměřím, které v platnost vstoupilo přesně v 00:00 1. 1. 1920. Později následovala ? poválečná konference, ve které bylo rozhodnuto o budoucí podobě planety. Rozdělením Brünnu vznikly tři oblasti, Horní Quillorsko, Brünnský stát a okupované území. Novoersko ztratilo ? poloostrov a stát Wepi', Beškálsko přišlo o svoji severní část země a Thibutsku byla sebrána jeho kolonie v Paradisumu. Kromě toho byly předány některé pohraniční oblasti, například v Irisii. Celkově se odhaduje že během války o život přišlo 28-36 milionů lidí z toho 2-4 miliony civilistů, čímž se do historie vepsala jako nejhrůznější válka lidstva.

Pozadí a vznik války

Zhoršující se vztahy

Ačkoliv přímým podnětem k vypuknutí Velké války byla válka o západní Paradisum, příčiny konfliktu můžeme hledat i v postupně zhoršujících se vztazích mezi oběma stranami. Od začátku 20. století se po celé Alyře začaly mnohem více odehrávat koloniální války, vedené zejména Tardamskými mocnostmi. Asi tou největší byla společná invaze Siereon-Bjorsfallska a Mawirského impéria do Makaju a Espie. Dalšími dobyvačnými konflikty byly Erské dobytí Tyronských ostrovů, Mawirská invaze (opět za doprovodu Siereon-Bjorsfallska) do států jihovýchodního Paradisumu nebo Chrobrónská invaze do Ektenarie. Tato dobývání značně narušila systém rovnováhy mezi jednotlivými státy, což sil posléze zapříčinilo zformování dvou znepřátelených vojenských aliancí, závody ve zbrojení a v konečném důsledku i vypuknutí tohoto konfliktu.

Vojenská přehlídky Siereon-Bjorsfallska na začátku 20. století

Rostoucí koloniální ambice Tardamských velmocí vedli ve spoustě zemích (převážně těch demokratických) po celé Alyře ke zvětšení nenávisti vůči těmto rozpínavým státům, což mělo za následek zkomplikování vztahů mezi oběma stranami. S cílem spojit demokratické státy a nastolit v Alyře mír byla uzavřena v roce 1901 mezi USN, Novoerskem a Thibutskem takzvaná "Dohoda tří republik". Ta se stala základem pro budoucí alianci Diamond, jejíž zakládající členové byly ještě navíc Čeko-Kyrgízie a Republika Brünn. S cílem obrany proti ideologie a jiných krokům Diamondu se v roce 1913, jen pár týdnů před začátkem války, sešli zástupci Siereon-Bjorsfallska, Mawiru, Erska, Chrobrónska, Folksmarketska a Adrei a podepsali Fortis Foedus, základní listu nové aliance. Obrovskou diplomatickou snahu vyžádala zejména jednání s Erskem, jež zpočátku zaujímalo odmítavý postoj, později se však přidalo ke signatářům.