Novoersko: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| obyvmisto = 6 | | obyvmisto = 6 | ||
| hustota zalidnění = Hodnota parametru | | hustota zalidnění = Hodnota parametru | ||
| hdi = ▲ 0,261 ( | | hdi = ▲ 0,261 (9. v Alyře) | ||
| jazyk = Erština (67 %) <br> Domorodé jazyky (26 %) | | jazyk = Erština (67 %) <br> Domorodé jazyky (26 %) | ||
| národnostní složení = Novoeršané (42 %)<br>Eršané (9 %)<br>Původní obyvatelstvo (31 %)<br>Ostrované (5 %)<br>Ostatní přistěhovalci (13 %) | | národnostní složení = Novoeršané (42 %)<br>Eršané (9 %)<br>Původní obyvatelstvo (31 %)<br>Ostrované (5 %)<br>Ostatní přistěhovalci (13 %) | ||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| giniho koeficient = 31.2 | | giniho koeficient = 31.2 | ||
}} | }} | ||
'''Novoerská federace''', zkráceně '''Novoersko''', je demokratická federativní prezidentská republika rozkládající se na většině Meturských ostrovů. Novoersko se skládá z 26 států, nezačleněného Novoerského teritoria a Novoerských zámořských základen. Jedná se o pozůstatek [[Erská koloniální říše|erského kolonialismu]]. Země vyhlásila nezávislost na [[Ersko|Ersku]] 1. ledna 1800, v zemi následně probíhala krátká [[Novoerská občanská válka|Novoerská občanská válka]] mezi revolucionáři a loajalisty, která proběhla definitivním vítězstvím revolucionářů. Nejvyšším představitelem Novoerska je prezident, důležitou roli ve státě má ale taky netradiční [[Novoerský parlament|trojkmorový parlament]].<br> | '''Novoerská federace''', zkráceně '''Novoersko''', je demokratická federativní prezidentská republika rozkládající se na většině Meturských ostrovů. Novoersko se skládá z 26 států, nezačleněného Novoerského teritoria a Novoerských zámořských území a základen. Jedná se o pozůstatek [[Erská koloniální říše|erského kolonialismu]]. Země vyhlásila nezávislost na [[Ersko|Ersku]] 1. ledna 1800, v zemi následně probíhala krátká [[Novoerská občanská válka|Novoerská občanská válka]] mezi revolucionáři a loajalisty, která proběhla definitivním vítězstvím revolucionářů. Nejvyšším představitelem Novoerska je prezident, důležitou roli ve státě má ale taky netradiční [[Novoerský parlament|trojkmorový parlament]].<br> | ||
S rozlohou xxxx kilometrů se řadí mezi xx největších zemí světa. V Novoersku žije přibližně 58 milionů obyvatel, populace je složená převážně z Novoeršanů, původních obyvatel a erských imigrantů, kteří uprchli po [[Císařský převrat|Císařském převratu]]. Státy se tradičně rozdělují podle majoritního etnika, které v nich žije. Původním obyvatelům jsou uznána stejná práva, většina žije ale pouze v několika státech a teritoriích, takže je jejich zastoupení v parlamentu Novoerska značně nerovnoměrné. Většina bílého obyvatelstva se naopak koncentruje ve státech "[[Modrá pětka|Modré pětky]]" na východě Novoerska. Nové migrační trendy ale poukazují na stále větší počet přistěhovalců na severu Novoerského teritoria. Důležitou etnickou skupinou jsou taky obyvatelé přilehlých ostrovů, kteří se neřadí k původním obyvatelům Novoerska. | S rozlohou xxxx kilometrů se řadí mezi xx největších zemí světa. V Novoersku žije přibližně 58 milionů obyvatel, populace je složená převážně z Novoeršanů, původních obyvatel a erských imigrantů, kteří uprchli po [[Císařský převrat|Císařském převratu]]. Státy se tradičně rozdělují podle majoritního etnika, které v nich žije. Původním obyvatelům jsou uznána stejná práva, většina žije ale pouze v několika státech a teritoriích, takže je jejich zastoupení v parlamentu Novoerska značně nerovnoměrné. Většina bílého obyvatelstva se naopak koncentruje ve státech "[[Modrá pětka|Modré pětky]]" na východě Novoerska. Nové migrační trendy ale poukazují na stále větší počet přistěhovalců na severu Novoerského teritoria. Důležitou etnickou skupinou jsou taky obyvatelé přilehlých ostrovů, kteří se neřadí k původním obyvatelům Novoerska. | ||
==Dějiny== | ==Dějiny== | ||
===Předkristovecké období=== | ===Předkristovecké období=== | ||
První lidé se v Novoersku objevili již přibližně v roce 15 000 př. n. l. Založili zde kolem roku 6500 př. n. l. vyspělou [[Meturská civilizace|Meturskou civilizaci]], která přibližně po dobu 1400 let ovládala velkou část Meturských ostrovů a její vliv sahal až na pobřeží Paradisumu a Novaterry. Tato civilizace se vyznačovala vlastním písmem, složitými zavlažovacími systémy a zejména velmi rozvinutou architekturou. Po celých Meturských ostrovech a blízkých regionech tak můžeme najít zbytky různých měst, kaplí a dalších struktur. Mezi významné stavby z této epochy se řadí město [[Ushkur]] nebo například chrámový komplex [[Kupturur]]. Na území [[Meturská civilizace|Meturské civilizace]] existoval pouze jeden hlavní stát. [[Meturská civilizace]] začala postupně upadat po 1400 letech její existence a udržela se pouze na [[Kirijské ostrovy|Kirijských ostrovech]], kde její odkaz přežívá i do dnešní doby. Obyvatelé [[Kirijské ostrovy|Kirijských ostrovů]] o několik tisíciletí později přijali [[ | První lidé se v Novoersku objevili již přibližně v roce 15 000 př. n. l. Založili zde kolem roku 6500 př. n. l. vyspělou [[Meturská civilizace|Meturskou civilizaci]], která přibližně po dobu 1400 let ovládala velkou část Meturských ostrovů a její vliv sahal až na pobřeží Paradisumu a Novaterry. Tato civilizace se vyznačovala vlastním písmem, složitými zavlažovacími systémy a zejména velmi rozvinutou architekturou. Po celých Meturských ostrovech a blízkých regionech tak můžeme najít zbytky různých měst, kaplí a dalších struktur. Mezi významné stavby z této epochy se řadí město [[Ushkur]] nebo například chrámový komplex [[Kupturur]]. Na území [[Meturská civilizace|Meturské civilizace]] existoval pouze jeden hlavní stát. [[Meturská civilizace]] začala postupně upadat po 1400 letech její existence a udržela se pouze na [[Kirijské ostrovy|Kirijských ostrovech]], kde její odkaz přežívá i do dnešní doby. Obyvatelé [[Kirijské ostrovy|Kirijských ostrovů]] o několik tisíciletí později přijali vyvinuli vlastní náboženství [[Talunkum]].<br> | ||
Původní obyvatelstvo mimo Kirijské ostrovy se po rozpadu Meturské civilizace rozprchlo z původních center civilizace po celých Meturských ostrovech a začalo zde postupně zakládat méně vyspělé státy. U některých však zůstalo zachované písmo, díky kterému známe přibližnou historii těchto útvarů. Víme, že původní náboženství se po rozpadu centralizované říše začala vyvíjet vlastním směrem a vzniklo tak několik typů starometurských náboženství, které přežívají u původního obyvatelstva dodnes. Do příchodu kristoveckých uprchlíků státy existovaly v relativně poklidném soužití a válečné konflikty byly spíše vzácnou událostí. | Původní obyvatelstvo mimo Kirijské ostrovy se po rozpadu Meturské civilizace rozprchlo z původních center civilizace po celých Meturských ostrovech a začalo zde postupně zakládat méně vyspělé státy. U některých však zůstalo zachované písmo, díky kterému známe přibližnou historii těchto útvarů. Víme, že původní náboženství se po rozpadu centralizované říše začala vyvíjet vlastním směrem a vzniklo tak několik typů starometurských náboženství, které přežívají u původního obyvatelstva dodnes. Do příchodu kristoveckých uprchlíků státy existovaly v relativně poklidném soužití a válečné konflikty byly spíše vzácnou událostí. | ||
===Příchod prvních kristoveckých uprchlíků=== | ===Příchod prvních kristoveckých uprchlíků=== | ||
Poté, co remský císař Parius vyhlásil v roce 38 zákaz [[Kristovectví]] na celém území [[Remská říše|Remské říše]], se zvedla velká vlna kristoveckých uprchlíků. Většina těchto uprchlíků se rozprchla do sousedních států Tardamu a Jusaie, komunita [[Eršané|Eršanů]] (tehdy kristovci, kteří patřili k etnické skupině Dersanů) se pak vydala do [[Ersko|Erska]]. Malá část z nich pak pokračovala svou cestu dál na východ a dostala se až do dnešního Novoerska. Ze spisů kristoveckých učenců víme, že jedna z prvních lodí zakotvila ve zbytcích starověkého města Apakur, které nové obyvatelstvo pojmenovalo [[Eşetarin]]. Kromě toho kristovečtí uprchlíci přistáli také na několika dalších místech východního novoerského pobřeží.<br> | Poté, co remský císař Parius vyhlásil v roce 38 zákaz [[Kristovectví]] na celém území [[Remská říše|Remské říše]], se zvedla velká vlna kristoveckých uprchlíků. Většina těchto uprchlíků se rozprchla do sousedních států Tardamu a Jusaie, komunita [[Eršané|Eršanů]] (tehdy kristovci, kteří patřili k etnické skupině Dersanů) se pak vydala do [[Ersko|Erska]]. Malá část z nich pak pokračovala svou cestu dál na východ a dostala se až do dnešního Novoerska. Ze spisů kristoveckých učenců víme, že jedna z prvních lodí zakotvila ve zbytcích starověkého města Apakur, které nové obyvatelstvo pojmenovalo [[Eşetarin]]. Kromě toho kristovečtí uprchlíci přistáli také na několika dalších místech východního novoerského pobřeží.<br> | ||
Nemalá část uprchlíků se pak dostávala do konfliktu s původním obyvatelstvem. Kvůli těmto násilným střetům pak více než polovina nově založených komunit nepřežila první roky v Novoersku. Komunity, které ale v těchto těžkých zkouškách obstály, pak často uzavíraly s původním obyvatelstvem smlouvy o neútočení a nezřídka vzájemně obchodovaly. To umožnilo těmto novým společnostem prosperovat a rozšiřovat se. Do roku 250 pak v Novoersku bylo založeno více než 390 osad. Kontakt s kristovci v Ersku ale byl skoro úplně ztracen a až na občasné výpravy mezi sebou tyto dvě společnosti neudržovaly kontakt. Některé z komunit pak začaly organicky splývat se společnostmi původních obyvatel, jiné vytvořily rovnostářské konfederace a další začaly zakládat hierarchické státy nebo náboženské řády. V roce 453 byl například korunován král [[Ka'mash I.]], který založil dynastii [[Dynastie Ka'mashů|dynastii Ka'mashů]] a vytvořil centralizovaný stát sjednocující jihozápadní novoerská pobřeží. | Nemalá část uprchlíků se pak dostávala do konfliktu s původním obyvatelstvem. Kvůli těmto násilným střetům pak více než polovina nově založených komunit nepřežila první roky v Novoersku. Komunity, které ale v těchto těžkých zkouškách obstály, pak často uzavíraly s původním obyvatelstvem smlouvy o neútočení a nezřídka vzájemně obchodovaly. To umožnilo těmto novým společnostem prosperovat a rozšiřovat se. Do roku 250 pak v Novoersku bylo založeno více než 390 osad. Kontakt s kristovci v Ersku ale byl skoro úplně ztracen a až na občasné výpravy mezi sebou tyto dvě společnosti neudržovaly kontakt. Některé z komunit pak začaly organicky splývat se společnostmi původních obyvatel, jiné vytvořily rovnostářské konfederace a další začaly zakládat hierarchické státy nebo náboženské řády. V roce 453 byl například korunován král [[Ka'mash I.]], který založil dynastii [[Dynastie Ka'mashů|dynastii Ka'mashů]] a vytvořil centralizovaný stát sjednocující jihozápadní novoerská pobřeží. | ||
===Kristovecké státy=== | |||
Nově zakládané státy byly často vyspělejší než státy původních obyvatel a tak se jim dařilo prosperovat. I přes to některé pokusy skončily neúspěchem. Například [[Řád nové země]], který se na jihu Novoerska pokoušel konvertovat pohany ke [[Kristovectví]], zanikl kvůli nájezdům původních obyvatel. Naopak rovnostářský svaz složený z několika osad na východě Novoerska vytrval a na několik stovek let se stal místem klidu a prosperity. | |||
==Vláda a politika== | |||
===Politický systém=== | |||
Novoersko je prezidentskou demokratickou federativní republikou. Kromě prezidenta má ale ve státě důležitou roli také trojkomorový parlament, ten je složený z Novoerského národní shromáždění, Senátu a Rady národů. Novoerské národní shromáždění má 300 zástupců, kteří jsou voleni v celonárodních volbách. Do této komory se volí spíše ideologicky a jedná se o nejvlivnější komoru. Senát se volí podle území, na které daný občan žije. Má 28 členů, tedy 1 za každý stát, poté jednoho senátora za Novoerské teritorium a jednoho senátora zastupujícího zámořská území. | |||
Verze z 12. 1. 2023, 13:35
| Novoerská federace Nevierqîuna Federâtje | |
|---|---|
| Soubor:Vlajka Novoersk.png vlajka |
Soubor:Státní znak Novoersk.png znak |
| Hymna Novoerská národní hymna Motto Bůh, svoboda a sounáležitost | |
| Geografie | |
| Soubor:Poloha Novoersk.png Poloha | |
| Hlavní město | Eşetarin |
| Rozloha | Hodnota parametru km² |
| Nejvyšší bod | Pâzana (3652 m n. m.) m n. m.) |
| Časové pásmo | Hodnota parametru |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 58 464 500 (1895) (6. v Alyře) |
| Hustota zalidnění | Hodnota parametru obyv/km² |
| HDI | ▲ 0,261 (9. v Alyře) ({{{hdimisto}}}. v Alyře) |
| Jazyk | Erština (67 %) Domorodé jazyky (26 %) |
| Národnostní složení | Novoeršané (42 %) Eršané (9 %) Původní obyvatelstvo (31 %) Ostrované (5 %) Ostatní přistěhovalci (13 %) |
| Náboženství | Kristovectví (63 %) Původní náboženství (19 %) Talunkum (5 %) |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | federativní prezidentská republika |
| Vznik | 1. ledna 1800 (Vyhlášení nezávislosti na Ersku) |
| Prezident | Kaner Al'harda |
| Viceprezident | At'jâu Oîzai |
| Měna | Erzon |
| HDP | {{{hdp}}} |
| HDP/obyv. | Hodnota parametru |
| Giniho koeficient | 31.2 |
Novoerská federace, zkráceně Novoersko, je demokratická federativní prezidentská republika rozkládající se na většině Meturských ostrovů. Novoersko se skládá z 26 států, nezačleněného Novoerského teritoria a Novoerských zámořských území a základen. Jedná se o pozůstatek erského kolonialismu. Země vyhlásila nezávislost na Ersku 1. ledna 1800, v zemi následně probíhala krátká Novoerská občanská válka mezi revolucionáři a loajalisty, která proběhla definitivním vítězstvím revolucionářů. Nejvyšším představitelem Novoerska je prezident, důležitou roli ve státě má ale taky netradiční trojkmorový parlament.
S rozlohou xxxx kilometrů se řadí mezi xx největších zemí světa. V Novoersku žije přibližně 58 milionů obyvatel, populace je složená převážně z Novoeršanů, původních obyvatel a erských imigrantů, kteří uprchli po Císařském převratu. Státy se tradičně rozdělují podle majoritního etnika, které v nich žije. Původním obyvatelům jsou uznána stejná práva, většina žije ale pouze v několika státech a teritoriích, takže je jejich zastoupení v parlamentu Novoerska značně nerovnoměrné. Většina bílého obyvatelstva se naopak koncentruje ve státech "Modré pětky" na východě Novoerska. Nové migrační trendy ale poukazují na stále větší počet přistěhovalců na severu Novoerského teritoria. Důležitou etnickou skupinou jsou taky obyvatelé přilehlých ostrovů, kteří se neřadí k původním obyvatelům Novoerska.
Dějiny
Předkristovecké období
První lidé se v Novoersku objevili již přibližně v roce 15 000 př. n. l. Založili zde kolem roku 6500 př. n. l. vyspělou Meturskou civilizaci, která přibližně po dobu 1400 let ovládala velkou část Meturských ostrovů a její vliv sahal až na pobřeží Paradisumu a Novaterry. Tato civilizace se vyznačovala vlastním písmem, složitými zavlažovacími systémy a zejména velmi rozvinutou architekturou. Po celých Meturských ostrovech a blízkých regionech tak můžeme najít zbytky různých měst, kaplí a dalších struktur. Mezi významné stavby z této epochy se řadí město Ushkur nebo například chrámový komplex Kupturur. Na území Meturské civilizace existoval pouze jeden hlavní stát. Meturská civilizace začala postupně upadat po 1400 letech její existence a udržela se pouze na Kirijských ostrovech, kde její odkaz přežívá i do dnešní doby. Obyvatelé Kirijských ostrovů o několik tisíciletí později přijali vyvinuli vlastní náboženství Talunkum.
Původní obyvatelstvo mimo Kirijské ostrovy se po rozpadu Meturské civilizace rozprchlo z původních center civilizace po celých Meturských ostrovech a začalo zde postupně zakládat méně vyspělé státy. U některých však zůstalo zachované písmo, díky kterému známe přibližnou historii těchto útvarů. Víme, že původní náboženství se po rozpadu centralizované říše začala vyvíjet vlastním směrem a vzniklo tak několik typů starometurských náboženství, které přežívají u původního obyvatelstva dodnes. Do příchodu kristoveckých uprchlíků státy existovaly v relativně poklidném soužití a válečné konflikty byly spíše vzácnou událostí.
Příchod prvních kristoveckých uprchlíků
Poté, co remský císař Parius vyhlásil v roce 38 zákaz Kristovectví na celém území Remské říše, se zvedla velká vlna kristoveckých uprchlíků. Většina těchto uprchlíků se rozprchla do sousedních států Tardamu a Jusaie, komunita Eršanů (tehdy kristovci, kteří patřili k etnické skupině Dersanů) se pak vydala do Erska. Malá část z nich pak pokračovala svou cestu dál na východ a dostala se až do dnešního Novoerska. Ze spisů kristoveckých učenců víme, že jedna z prvních lodí zakotvila ve zbytcích starověkého města Apakur, které nové obyvatelstvo pojmenovalo Eşetarin. Kromě toho kristovečtí uprchlíci přistáli také na několika dalších místech východního novoerského pobřeží.
Nemalá část uprchlíků se pak dostávala do konfliktu s původním obyvatelstvem. Kvůli těmto násilným střetům pak více než polovina nově založených komunit nepřežila první roky v Novoersku. Komunity, které ale v těchto těžkých zkouškách obstály, pak často uzavíraly s původním obyvatelstvem smlouvy o neútočení a nezřídka vzájemně obchodovaly. To umožnilo těmto novým společnostem prosperovat a rozšiřovat se. Do roku 250 pak v Novoersku bylo založeno více než 390 osad. Kontakt s kristovci v Ersku ale byl skoro úplně ztracen a až na občasné výpravy mezi sebou tyto dvě společnosti neudržovaly kontakt. Některé z komunit pak začaly organicky splývat se společnostmi původních obyvatel, jiné vytvořily rovnostářské konfederace a další začaly zakládat hierarchické státy nebo náboženské řády. V roce 453 byl například korunován král Ka'mash I., který založil dynastii dynastii Ka'mashů a vytvořil centralizovaný stát sjednocující jihozápadní novoerská pobřeží.
Kristovecké státy
Nově zakládané státy byly často vyspělejší než státy původních obyvatel a tak se jim dařilo prosperovat. I přes to některé pokusy skončily neúspěchem. Například Řád nové země, který se na jihu Novoerska pokoušel konvertovat pohany ke Kristovectví, zanikl kvůli nájezdům původních obyvatel. Naopak rovnostářský svaz složený z několika osad na východě Novoerska vytrval a na několik stovek let se stal místem klidu a prosperity.
Vláda a politika
Politický systém
Novoersko je prezidentskou demokratickou federativní republikou. Kromě prezidenta má ale ve státě důležitou roli také trojkomorový parlament, ten je složený z Novoerského národní shromáždění, Senátu a Rady národů. Novoerské národní shromáždění má 300 zástupců, kteří jsou voleni v celonárodních volbách. Do této komory se volí spíše ideologicky a jedná se o nejvlivnější komoru. Senát se volí podle území, na které daný občan žije. Má 28 členů, tedy 1 za každý stát, poté jednoho senátora za Novoerské teritorium a jednoho senátora zastupujícího zámořská území.