Beškálština: Porovnání verzí

Z Alyrpedia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(založena nová stránka s textem „{{Infobox - jazyk | jazyk česky = Beškálština | jazyk = Beszkál mlöva | zeměrozšíření = Beškálsko | mluvčí = kolem 14 milionů | rodina1 = Tardamská jazyková rodina | rodina2 = Škálské jazyky | písmo = latinka | zeměúřední = Beškálsko }} '''Beškálština''' je nejrozšířenějším jazykem ze skupiny škálských tardamsko-jusaiských jazyků a úřední jazyk Beškálska. Rodil…“)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - jazyk
{{Infobox - jazyk
| jazyk česky = Beškálština
| jazyk česky = Beškálština
| jazyk = Beszkál mlöva
| jazyk = Beszkála mlöva
| zeměrozšíření = [[Beškálsko]]
| zeměrozšíření = [[Soubor:Vlajka Beškálsko.png|22px|okraj|Vlajka Beškálska]] [[Beškálsko]]
| mluvčí = kolem 14 milionů
| mluvčí = kolem 14 milionů
| rodina1 = Tardamská jazyková rodina
| rodina1 = Tardamská jazyková rodina
| rodina2 = Škálské jazyky
| rodina2 = Tardamsko-jusaiské jazyky
| rodina3 = Škálské jazyky
| písmo = latinka
| písmo = latinka
| zeměúřední = [[Beškálsko]]
| zeměúřední = [[Soubor:Vlajka Beškálsko.png|22px|okraj|Vlajka Beškálska]] [[Beškálsko]]
}}
}}
'''Beškálština''' je nejrozšířenějším jazykem ze skupiny škálských [[Tardam|tardamsko]]-[[Jusai|jusaiských]] jazyků a úřední jazyk [[Beškálsko|Beškálska]]. Rodilých mluvčí je 11 milionů, jazykem hovoří dohromady asi 14 milionů. Vznikla smícháním tardamských jazyků, především bělohorštiny a polonštiny s jusaiskými jazyky (magořština, kyrzština, [[súmština]],...) Beškálština je nejpodobnější [[Mogulština|mogulštině]].
'''Beškálština''' je nejrozšířenějším jazykem ze skupiny škálských [[Tardam|tardamsko]]-[[Jusai|jusaiských]] jazyků a úřední jazyk [[Beškálsko|Beškálska]]. Rodilých mluvčí je 11 milionů, jazykem hovoří dohromady asi 14 milionů. Vznikla smícháním tardamských jazyků, především bělohorštiny a polonštiny s jusaiskými jazyky (magořština, kyrzština, [[súmština]],...) Beškálština je nejpodobnější [[Mogulština|mogulštině]].
Řádek 16: Řádek 17:
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
| '''Velký znak''' || A || Á || Ä || B || C || Č || D || E || É || Ě || F || G || H || CH || I || Y || Ý || Ÿ || J || K || L || M || N || O || Ó || Ö || P || R || Ř || S || SZ || Š || T || U || Ü || V || Z || Ž
| '''Velký znak''' || A || Á || Ä || B || C || Č || D || E || É || Ě || F || G || H || CH || I || Y || Ý || Ÿ || J || K || L || M || N || O || Ó || Ö || P || R || Ř
|-
|-
| '''Malý znak''' || a || á || ä || b || c || č || d || e || é || ě || f || g || h || ch || i || y || ý || ÿ || j || k || l || m || n || o || ó || ö || p || r || ř || s || sz || š || t || u || ü || v || z || ž
| '''Malý znak''' || a || á || ä || b || c || č || d || e || é || ě || f || g || h || ch || i || y || ý || ÿ || j || k || l || m || n || o || ó || ö || p || r || ř
|-
|-
| '''Výslovnost''' || ''a'' || ''á'' || "''æ''" jako v angl. "cat" || ''b'' || "''ts''" || "''tš''" || ''d'' || ''e'' || ''é'' || "''je''" || ''f'' || ''g'' || ''h'' || ''ch'' || důraz na měkkost "''i''" || bez důrazu "''i/y''" || bez důrazu "''i/y''", dlouze || důraz na tvrdost "''y''" || ''j'' || ''k'' || ''l'' || ''m'' || ''n'' || ''o'' || ''ó'' || jako něm. "''ö''" || ''p'' || ''r'' || ''ř'' || ''s'' || mezi "''s''", "''z''" a "''š''" ''(výslovnost vysvětlena níže)'' || ''š'' || ''t'' || ''u'' || ''ú'' || jako něm. "''ü''" || ''v'' || ''z'' || ''ž''
| '''Výslovnost''' || ''a'' || ''á'' || "''æ''" jako v angl. "cat" || ''b'' || "''ts''" || "''tš''" || ''d'' || ''e'' || ''é'' || "''je''" || ''f'' || ''g'' || ''h'' || ''ch'' || důraz na měkkost "''i''" || bez důrazu "''i/y''" || bez důrazu "''i/y''", dlouze || důraz na tvrdost "''y''" || ''j'' || ''k'' || ''l'' || ''m'' || ''n'' || ''o'' || ''ó'' || jako něm. "''ö''" || ''p'' || ''r'' || ''ř''
|-
| '''Velký znak''' || S || SZ || Š || T || U || Ú || Ü || V || Z || Ž
|-
| '''Malý znak''' || s || sz || š || t || u || ú || ü || v || z || ž
|-
| '''Výslovnost''' || ''s'' || mezi "''s''", "''z''" a "''š''" ''(výslovnost vysvětlena níže)'' || ''š'' || ''t'' || ''u'' || ''ú'' || jako něm. "''ü''" || ''v'' || ''z'' || ''ž''
|}
===Spřežky===
Kromě spřežek "ch" a "sz", které jsou zahrnuty v abecedě, používá beškálština i spřežky "dz", "dž" a spřežky změkčených samohlásek písmenem "j".
====Výslovnost SZ====
Nejkomplikovanější a zároveň nejčastější spřežkou v beškálštině je "sz". Výslovnost spřežky je sice univerzálně standardizovaná, ale liší se převážně u jednotlivých slov a také v jednotlivých regionech.<br>
'''Univerzálně''' se SZ správně vyslovuje jako "s", ale spodní čelist se musí dostat pod jazyk a v případě, že za SZ je samohláska, tak se neznělé souhlásce "s" přidá znělost. V případě, že je SZ na konci slabiky, tak se výslovnost souhlásky "s" mění na souhlásku "š".<br>
'''Výjimek''', kdy se SZ správně vyslovuje jiným způsobem je mnoho. Třeba slovo ''Beszkál'' se vždy vyslovuje se "š", slovo ''szön (slunce)'' se vyslovuje se "z" a slovo ''näszräty (naštvaný)'' se vyslovuje se "s".<br>
'''Regionální odlišnost''' výslovnosti spřežky platí většinou u drtivé většiny slov. V západních a severovýchodních oblastech se SZ vyslovuje jako "s", na východním pobřeží jako "z", v povodí řeky Närkä zase jako "š". Někdy odlišnost výslovnosti nezáleží na nářečních skupinách, ale na jednotlivých nářečích (např. nářečí v Radröszské župě).
==Příklady==
===Číslovky===
{|
|-
! Číslice !! Beškálšsky !! Česky
|-
| 1 || em || jedna
|-
| 2 || do || dva
|-
| 3 || tré || tři
|-
| 4 || nóš || čtyři
|-
| 5 || besz || pět
|-
| 6 || hád || šest
|-
| 7 || höt || sedm
|-
| 8 || njolc || osm
|-
| 9 || kílenc || devět
|-
| 10 || tiz || deset
|}
===Užitečné fráze===
{| class="wikitable"
|-
! Beškálšsky !! Česky
|-
| ''Höj'' || Ahoj
|-
| ''Ádön'' || Dobré ráno
|-
| ''Dübry ödön'' || Dobrý den
|-
| ''Dübry véčör'' || Dobrý večer
|-
| ''Ászpát'' || Dobrou noc
|-
| ''Vidönsek'' || Na shledanou
|-
| ''Jö / Nö'' || Ano / Ne
|-
| ''Töszö'' || Možná
|-
| ''Käp'' || Rozumím / Dobře
|-
| ''Dzinküjám'' || Děkuji
|-
| ''Praszölám'' || Prosím
|-
| ''Přöpačám'' || Promiň
|-
| ''Dzinö mücám.'' || To mě mrzí.
|}
|}
===Ukázka jazyka===
beškálština:<br>
'''Ÿszösztandárda deklaráca jöbrak hunyk'''<br>
Ÿsz hunyk üzlivánok günböryk a ekvyk jäko ÿm gödúnü a jöbrak. Szó büsztyk kápü a pötüchü a mánok üzhovan ÿm gösztö břüchdöla. <br><br>
překlad:<br>
'''Všeobecná deklarace lidských práv'''<br>
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
[[kategorie:jazyky]]

Aktuální verze z 26. 11. 2023, 23:48

Beškálština
Beszkála mlöva
Soubor:Poloha Beškálština.png
Mapa rozšíření
Rozšíření Vlajka Beškálska Beškálsko
Počet mluvčích kolem 14 milionů
Klasifikace
  • Tardamská jazyková rodina
    • Tardamsko-jusaiské jazyky
      • Škálské jazyky
Písmo latinka
Úřední jazyk Vlajka Beškálska Beškálsko

Beškálština je nejrozšířenějším jazykem ze skupiny škálských tardamsko-jusaiských jazyků a úřední jazyk Beškálska. Rodilých mluvčí je 11 milionů, jazykem hovoří dohromady asi 14 milionů. Vznikla smícháním tardamských jazyků, především bělohorštiny a polonštiny s jusaiskými jazyky (magořština, kyrzština, súmština,...) Beškálština je nejpodobnější mogulštině.

Hlásky a znaky

Pravopis beškálštiny je plně fonetický. Přechýlené výrazy se přepisují tak, jak zní s výjimkou jmén a většiny názvů.

Abeceda

Standardizovaná beškálšská abeceda:

Velký znak A Á Ä B C Č D E É Ě F G H CH I Y Ý Ÿ J K L M N O Ó Ö P R Ř
Malý znak a á ä b c č d e é ě f g h ch i y ý ÿ j k l m n o ó ö p r ř
Výslovnost a á "æ" jako v angl. "cat" b "ts" "tš" d e é "je" f g h ch důraz na měkkost "i" bez důrazu "i/y" bez důrazu "i/y", dlouze důraz na tvrdost "y" j k l m n o ó jako něm. "ö" p r ř
Velký znak S SZ Š T U Ú Ü V Z Ž
Malý znak s sz š t u ú ü v z ž
Výslovnost s mezi "s", "z" a "š" (výslovnost vysvětlena níže) š t u ú jako něm. "ü" v z ž

Spřežky

Kromě spřežek "ch" a "sz", které jsou zahrnuty v abecedě, používá beškálština i spřežky "dz", "dž" a spřežky změkčených samohlásek písmenem "j".

Výslovnost SZ

Nejkomplikovanější a zároveň nejčastější spřežkou v beškálštině je "sz". Výslovnost spřežky je sice univerzálně standardizovaná, ale liší se převážně u jednotlivých slov a také v jednotlivých regionech.
Univerzálně se SZ správně vyslovuje jako "s", ale spodní čelist se musí dostat pod jazyk a v případě, že za SZ je samohláska, tak se neznělé souhlásce "s" přidá znělost. V případě, že je SZ na konci slabiky, tak se výslovnost souhlásky "s" mění na souhlásku "š".
Výjimek, kdy se SZ správně vyslovuje jiným způsobem je mnoho. Třeba slovo Beszkál se vždy vyslovuje se "š", slovo szön (slunce) se vyslovuje se "z" a slovo näszräty (naštvaný) se vyslovuje se "s".
Regionální odlišnost výslovnosti spřežky platí většinou u drtivé většiny slov. V západních a severovýchodních oblastech se SZ vyslovuje jako "s", na východním pobřeží jako "z", v povodí řeky Närkä zase jako "š". Někdy odlišnost výslovnosti nezáleží na nářečních skupinách, ale na jednotlivých nářečích (např. nářečí v Radröszské župě).

Příklady

Číslovky

Číslice Beškálšsky Česky
1 em jedna
2 do dva
3 tré tři
4 nóš čtyři
5 besz pět
6 hád šest
7 höt sedm
8 njolc osm
9 kílenc devět
10 tiz deset

Užitečné fráze

Beškálšsky Česky
Höj Ahoj
Ádön Dobré ráno
Dübry ödön Dobrý den
Dübry véčör Dobrý večer
Ászpát Dobrou noc
Vidönsek Na shledanou
Jö / Nö Ano / Ne
Töszö Možná
Käp Rozumím / Dobře
Dzinküjám Děkuji
Praszölám Prosím
Přöpačám Promiň
Dzinö mücám. To mě mrzí.

Ukázka jazyka

beškálština:
Ÿszösztandárda deklaráca jöbrak hunyk
Ÿsz hunyk üzlivánok günböryk a ekvyk jäko ÿm gödúnü a jöbrak. Szó büsztyk kápü a pötüchü a mánok üzhovan ÿm gösztö břüchdöla.

překlad:
Všeobecná deklarace lidských práv
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Citováno z „http://wiki.alyra.eu/index.php?title=Beškálština&oldid=2844“