Mónköl (Panství): Porovnání verzí
(založena nová stránka s textem „{{Infobox - provincie | název česky = Mogulské panství | název = Böszöl Mónköl<br>Monköl Tartén | stát = 22px|okraj|Vlajka Beškálska Beškálsko | město = Mónköl | rozloha = 225 595 | pásmo = | počet obyvatel = 1 033 112 (1910) | hustota zalidnění = 4,58 | jazyky = Beškálština<br>Mogulština | národy = Mogulci (56%)<br>Beškálci (27%)<br>Tamáci (7%)<br>Súmové (4%)<br>Rumov…“) |
mBez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - provincie | {{Infobox - provincie | ||
| název česky = Mogulské panství | | název česky = Mogulské panství | ||
| název = Böszöl Mónköl<br>Monköl Tartén | | název = Böszöl Mónköl<br>Monköl Tartén<br>Монкöл Тартéн | ||
| stát = [[Soubor:Vlajka Beškálsko.png|22px|okraj|Vlajka Beškálska]] [[Beškálsko]] | | stát = [[Soubor:Vlajka Beškálsko.png|22px|okraj|Vlajka Beškálska]] [[Beškálsko]] (1805-1916) | ||
| město = [[Mónköl]] | | město = [[Mónköl]] | ||
| rozloha = 225 595 | | rozloha = 225 595 | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| národy = Mogulci (56%)<br>Beškálci (27%)<br>Tamáci (7%)<br>Súmové (4%)<br>Rumové (3%)<br>Ostatní(3%) | | národy = Mogulci (56%)<br>Beškálci (27%)<br>Tamáci (7%)<br>Súmové (4%)<br>Rumové (3%)<br>Ostatní(3%) | ||
| funkce1 = Pán/Mogulský král | | funkce1 = Pán/Mogulský král | ||
| funkce 1 osoba = Nÿr Pömün | | funkce 1 osoba = Pöm (1805-1812)<br> Güj Pömün (1812-1847)<br> Nachtag Pömün (1847-1863)<br>Mazás Pömün (1863-1901)<br> Nÿr Pömün (1901-1916) | ||
| administrativní dělení = 5 žup:<br>[[Župa Cajänagösz]]<br>[[Župa Jüt]]<br>[[Župa Mónköl]]<br>[[Župa Pölgär]]<br>[[Župa Üjávö]] | | administrativní dělení = 5 žup:<br>[[Župa Cajänagösz]]<br>[[Župa Jüt]]<br>[[Župa Mónköl]]<br>[[Župa Pölgär]]<br>[[Župa Üjávö]] | ||
| zkratkový kód = Předpona pro PSČ | | zkratkový kód = Předpona pro PSČ | ||
| kódhodnota = N | | kódhodnota = N | ||
}} | }} | ||
'''Mogulské panství''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Mónköl'', [[mogulština|mogulsky]] ''Monköl'') | '''Mogulské panství''' ([[beškálština|beškálšsky]] ''Mónköl'', [[mogulština|mogulsky]] ''Monköl/Монкöл'') bylo jedním z 5 panství v [[Beškálsko|Beškálsku]]. Nacházelo se na severu země a roku 1905 zde žil přibližně milion obyvatel. Jeho sídlem bylo město [[Mónköl]]. Panství zaniklo po prohře Beškálska ve Velké válce a stalo se součástí [[Ersko|Mogulské autonomie v Erském Raji]]. | ||
[[Kategorie:Panství v Beškálsku]][[Kategorie:Administrativa v Beškálsku]] | [[Kategorie:Panství v Beškálsku]][[Kategorie:Administrativa v Beškálsku]] | ||
== Mogulská autonomie == | |||
=== Historie === | |||
Mogulci se od 17. století bránili vůči expanzi Beškálska. Roku 1805 bylo dobyto město [[Pölgär]] a Mogulci dostali nabídku, že když se vzdají, tak jim Beškálci zajistí autonomii v rámci státu a soužití obou národů. Mogulci nakonec nabídku přijali a vzniklo Pětikrálovství. | |||
=== Mogulská autonomie do Velké války === | |||
Mogulci měli převážně jazyková autonomní práva, dále se jich také netýkala branná povinnost, pokud by ji nevyhlásil mogulský král. Mogulci si mohli tvořit i vlastní zákony. Měli svou vlastní delegaci v Ördu, která zajišťovala plynulý chod, když došlo k rozporům u zájmů Mogulců a Beškálců.<br>Mogulské panství bylo jediným panstvím, které mělo svou vlastní ústavu. Tato ústava zajišťovala jakousi kontrolu, aby bezdůvodně nedocházelo ke sporům. Dle ústavy měl poslední slovo beškálšský král, ovšem pokud by mogulský král vyhlásil, že mogulci jsou utlačováni, tak měl právo vyhlásit samostatný mogulský stát. Další slovo v těchto problematikách měla šlechta. | |||
===Současnost=== | |||
Panství zaniklo po prohře Beškálska ve Velké válce a stalo se součástí [[Ersko|Mogulské autonomie v Erském Raji]]. | |||
Aktuální verze z 27. 5. 2024, 18:36
| Mogulské panství Böszöl Mónköl Monköl Tartén Монкöл Тартéн | |
|---|---|
| Soubor:Vlajka Mogulské panství.png vlajka | |
| Geografie | |
| Soubor:Poloha Mogulské panství.png poloha | |
| Stát |  Beškálsko (1805-1916)
|
| Hlavní město | Mónköl |
| Největší město | {{{největší město}}} |
| Rozloha | 225 595 km² |
| Časové pásmo | |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 033 112 (1910) |
| Hustota zalidnění | 4,58 obyv/km² |
| Úřední jazyk | Beškálština Mogulština |
| Národnostní složení | Mogulci (56%) Beškálci (27%) Tamáci (7%) Súmové (4%) Rumové (3%) Ostatní(3%) |
| Správa | |
| Pán/Mogulský král | Pöm (1805-1812) Güj Pömün (1812-1847) Nachtag Pömün (1847-1863) Mazás Pömün (1863-1901) Nÿr Pömün (1901-1916) |
| Administrativní dělení | 5 žup: Župa Cajänagösz Župa Jüt Župa Mónköl Župa Pölgär Župa Üjávö |
| Předpona pro PSČ | N |
Mogulské panství (beškálšsky Mónköl, mogulsky Monköl/Монкöл) bylo jedním z 5 panství v Beškálsku. Nacházelo se na severu země a roku 1905 zde žil přibližně milion obyvatel. Jeho sídlem bylo město Mónköl. Panství zaniklo po prohře Beškálska ve Velké válce a stalo se součástí Mogulské autonomie v Erském Raji.
Mogulská autonomie
Historie
Mogulci se od 17. století bránili vůči expanzi Beškálska. Roku 1805 bylo dobyto město Pölgär a Mogulci dostali nabídku, že když se vzdají, tak jim Beškálci zajistí autonomii v rámci státu a soužití obou národů. Mogulci nakonec nabídku přijali a vzniklo Pětikrálovství.
Mogulská autonomie do Velké války
Mogulci měli převážně jazyková autonomní práva, dále se jich také netýkala branná povinnost, pokud by ji nevyhlásil mogulský král. Mogulci si mohli tvořit i vlastní zákony. Měli svou vlastní delegaci v Ördu, která zajišťovala plynulý chod, když došlo k rozporům u zájmů Mogulců a Beškálců.
Mogulské panství bylo jediným panstvím, které mělo svou vlastní ústavu. Tato ústava zajišťovala jakousi kontrolu, aby bezdůvodně nedocházelo ke sporům. Dle ústavy měl poslední slovo beškálšský král, ovšem pokud by mogulský král vyhlásil, že mogulci jsou utlačováni, tak měl právo vyhlásit samostatný mogulský stát. Další slovo v těchto problematikách měla šlechta.
Současnost
Panství zaniklo po prohře Beškálska ve Velké válce a stalo se součástí Mogulské autonomie v Erském Raji.