Velká válka

Velká válka
{{{popisek}}}
Trvání	11. března 1913 – současnost
Místo	Tardam, Paradisum, Novaterra, Jusai
Příčiny	de facto Invaze do záp. Paradisumu de iure Invaze do Brünnu
Výsledek	Stále probíhá
Změny Území	Část severního a východního Novoerska okupována státy STP, avšak fronta se neposouvá Většina Brünnu až po ? pohoří okupována Erskem Většina Wektanska okupována Chrobrónskem
Strany
Státy Diamondu: Spojené státy Novoersko Thibutsko Brünn Čeko-Kyrgízie Beškálsko Wektansko Zawti podpora: Gertunea Novaterrské společenství Furia Veria další... Státy SPT Ersko Equie Siereon-Bjor. Mawir Chrobrónsko Adrea Folksmarketsko
Velitelé
Colton Spencer † Houston D. McKnight Kaner Al'harda Muthi Ben-Lévnë Pupola La Porton Njord av Stål III. Blodtørstig Arne Sjøller Erik av Ërnen Hjallmar Caer Walerien II. Warindorský Mariani Lowertow Ferdynand Rutlew Mathias Bread I.
Síla
? ?
Ztráty
? ?

Velká válka je celoalyrský válečný konflikt probíhající od roku 1913. Zasahuje Tardam, Paradisum a Novaterru (de facto i Jusai a Iblus) ale bojuje se i na všech oceánech. Formální příčinou války byla Chrobrónská invaze do Wektanska a Zawti a následné zapojení koaličních jednotek Novaterrského společenství. Na základě předchozích aliančních smluv následovala řetězová reakce ostatních států a během zhruba čtyř týdnů se ve válečném konfliktu ocitla většina Alyry.
Ve válce proti sobě válčí dvě znepřátelené koalice: Demokratická InterAlyrská Mírová Organizace Národní Defenzívy (dále jen „Diamond“) a Societas Principum Terrarum (dále jen „SPT“). Diamondovými mocnostmi byly při vypuknutí války Spojené státy novaterrské, Novoerská federace, Republika Brünn, Federativní republika Čeko-Kyrgízie a Thibutská republika. Mocnostmi aliance STP pak byly při vypuknutí Erské koloniální císařství, Impérium Equie, Siereon-Bjorsfallské království, Mawirské impérium, Bredokratická Chrobrónská republika a Království koruny Adreiské.

Pozadí a vznik války

Zhoršující se vztahy

Ačkoliv přímým podnětem k vypuknutí Velké války byla válka o západní Paradisum, příčiny konfliktu můžeme hledat i v postupně zhoršujících se vztazích mezi oběma stranami. Od začátku 20. století se po celé Alyře začaly mnohem více odehrávat koloniální války, vedené zejména Tardamskými mocnostmi. Asi tou největší byla společná invaze Siereon-Bjorsfallska a Mawirského impéria do Makaju a Espie. Dalšími dobyvačnými konflikty byly Erské dobytí Tyronských ostrovů, Mawirská invaze (opět za doprovodu Siereon-Bjorsfallska) do států jihovýchodního Paradisumu nebo Chrobrónská invaze do Ektenarie. Tato dobývání značně narušila systém rovnováhy mezi jednotlivými státy, což sil posléze zapříčinilo zformování dvou znepřátelených vojenských aliancí, závody ve zbrojení a v konečném důsledku i vypuknutí tohoto konfliktu.

Vojenská přehlídky Siereon-Bjorsfallska na začátku 20. století

Rostoucí koloniální ambice Tardamských velmocí vedli ve spoustě zemích (převážně těch demokratických) po celé Alyře ke zvětšení nenávisti vůči těmto rozpínavým státům, což mělo za následek zkomplikování vztahů mezi oběma stranami. S cílem spojit demokratické státy a nastolit v Alyře mír byla uzavřena v roce 1901 mezi USN, Novoerskem a Thibutskem takzvaná "Dohoda tří republik". Ta se stala základem pro budoucí alianci Diamond, jejíž zakládající členové byly ještě navíc Čeko-Kyrgízie a Republika Brünn. S cílem obrany proti ideologie a jiných krokům Diamondu se v roce 1913, jen pár týdnů před začátkem války, sešli zástupci Siereon-Bjorsfallska, Mawiru, Erska, Chrobrónska, Folksmarketska a Adrei a podepsali Fortis Foedus, základní listu nové aliance. Obrovskou diplomatickou snahu vyžádala zejména jednání s Erskem, jež zpočátku zaujímalo odmítavý postoj, později se však přidalo ke signatářům.