Mawir

Mawirské impérium Imperum du Mawir
[[Soubor:Vlajka {{{genitiv}}}.png|bezrámu|100px]] vlajka	[[Soubor:Státní znak {{{genitiv}}}.png|bezrámu|100px]] znak
Hymna Mawirská národní hymna Motto Za národ!
Geografie
[[Soubor:Poloha {{{genitiv}}}.png|250px|bezrámu]] Poloha
Hlavní město
Rozloha	km²
Nejvyšší bod	Grat Rondur (4452) m n. m.)
Časové pásmo
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	110 150 000 (4. v Alyře)
Hustota zalidnění	obyv/km²
HDI	0.254 ({{{hdimisto}}}. v Alyře)
Jazyk	Mawirština
Národnostní složení	Mawiřané (31 %) Domorodci (62 %)
Náboženství	Ateisté (52 %) Kristovectví (42 %) Ostatní (6 %)
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	7. září 1497 (sjednocením)
Monarcha	Walerien II. Warindorský
Kancléř	Loryn du Anduw
Měna	Mawirský won
HDP	{{{hdp}}}
HDP/obyv.
Giniho koeficient	22.8

Mawirské království, zkráceně Mawir, je konstituční monarchie nacházející se na jihovýchodě Tardamu na Mawirském poloostrově a na mnoha dalších ostrovech v oblasti mezi Tardamem a Paradisem. V čele stojí monarcha a parlament.

Mawir byl založen v roce 1497 sjednocením tehdejších mawirských vévodství a knížectví v jeden unitární stát. Původně se Mawir nacházel na Mawirském poloostrově a několika přilehlých ostrovech později však díky rozmachu kolonialismu získal pod svojí moc mnoho dalších ostrovů a několik kolonií na Paradisu. Do dneška Mawir ztratil jen malou část svých zámořských držav a to i díky silné koloniální armádě a politické soudržnosti.

Geografie

Mawir se dělí do několika regionů. Tím hlavním je pevninské území na jihozápadě Tardamu a to Mawirský poloostrov, na kterém Mawirské království zabírá přes 90%. Tomuto se někdy také nazývá Meynland. Meynlend byl sjednocen v roce 1497 při sjednocení bývalých knížectví a vévodství. Území jak Mawirského království tak těch, kteří nesouhlasili se sjednocenim, definoval Dekret o rozdělení Mawirského poloostrova. V roce 1905 po občanské válce byl k Mawiru připojen i Ewir, který se nachází na úplným cípu Mawirského poloostrova. Dalšími důležitými regiony jsou souostroví mezi Mawirským poloostrovem a Paradisem. Zde se nachází také velká část původně Mawirského poloostrova z důvodu osídlování, ovšem jsou prokládáni původními obyvateli, kteří dnes jsou již zcela zaintegrováni do Mawirské kultury. Mezi poslední patří tři koloniální regimenty koruny mawirské též spadající pod Mawirské impérium. Ziskem těchto oblastí bylo Mawirské království definované jako impérium, kterýž název si dodnes úředně drží. V roce 1907 bylo k impérium připojena jižní část Makaju, která byla rozdělena na dvě části: Západní spadající přímo pod Mawirskou korunu východní, která se stala satelitním státem Mawiru.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Mawiru se skládá převážně z Mawiřanů a domorodých kmenů, kteří se nacházejí hlavně v koloniích na Paradisu. Domorodé obyvatelstvo se stále stává více a více zaintegrované do mawirské kultury a z části, převážně u přístavních a větších měst stávají kulturní Mawiřané. Národnostní Mawiřané obývají převážně Mawirský poloostrov a přilehlé ostrovy a souostroví. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších národů a kulturu.

Mawiřané jsou velmi hrdým a bojovným národem. Napříč historií vedl mawirský národ nespočet bitev a válek, ze kterých jen zřídka vycházel jako poražený. Hlavním důvodem byla nepředstavitelná bojovnost a touha padnout za národ v boji. Válečná minulost se dodnes silně podepisuje v kultuře, kde i dnes je pro každého muže čest padnout v boji. I přes to, že se počet vedených bitev snižuje je stále nacionalismus, bojeschopnost, položení života v boji nebo například i jen fyzická zdatnost považována za životní cíl a ideál.

Hlavním rysem Mawiřana je výška a stavba těla. Průměrná výška muže se pohybuje lehce přes 180 cm a u ženy je to potom asi 175 cm. Původní Mawiřané jsou světlejší až snědší pleti. Nejčastějšími rysy jsou pak hazel (hnědozelené) oči, sytě hnědé vlasy a výrazná dolní čelist. Ve velké části země je pak zvykem nošení vousů či delší vlasy.