Beškálština: Porovnání verzí

Z Alyrpedia
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(založena nová stránka s textem „{{Infobox - jazyk | jazyk česky = Beškálština | jazyk = Beszkál mlöva | zeměrozšíření = Beškálsko | mluvčí = kolem 14 milionů | rodina1 = Tardamská jazyková rodina | rodina2 = Škálské jazyky | písmo = latinka | zeměúřední = Beškálsko }} '''Beškálština''' je nejrozšířenějším jazykem ze skupiny škálských tardamsko-jusaiských jazyků a úřední jazyk Beškálska. Rodil…“)
 
Řádek 16: Řádek 16:
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
| '''Velký znak''' || A || Á || Ä || B || C || Č || D || E || É || Ě || F || G || H || CH || I || Y || Ý || Ÿ || J || K || L || M || N || O || Ó || Ö || P || R || Ř || S || SZ || Š || T || U || Ü || V || Z || Ž
| '''Velký znak''' || A || Á || Ä || B || C || Č || D || E || É || Ě || F || G || H || CH || I || Y || Ý || Ÿ || J || K || L || M || N || O || Ó || Ö || P || R || Ř || S || SZ || Š || T || U || Ú || Ü || V || Z || Ž
|-
|-
| '''Malý znak''' || a || á || ä || b || c || č || d || e || é || ě || f || g || h || ch || i || y || ý || ÿ || j || k || l || m || n || o || ó || ö || p || r || ř || s || sz || š || t || u || ü || v || z || ž
| '''Malý znak''' || a || á || ä || b || c || č || d || e || é || ě || f || g || h || ch || i || y || ý || ÿ || j || k || l || m || n || o || ó || ö || p || r || ř || s || sz || š || t || u || ú || ü || v || z || ž
|-
|-
| '''Výslovnost''' || ''a'' || ''á'' || "''æ''" jako v angl. "cat" || ''b'' || "''ts''" || "''tš''" || ''d'' || ''e'' || ''é'' || "''je''" || ''f'' || ''g'' || ''h'' || ''ch'' || důraz na měkkost "''i''" || bez důrazu "''i/y''" || bez důrazu "''i/y''", dlouze || důraz na tvrdost "''y''" || ''j'' || ''k'' || ''l'' || ''m'' || ''n'' || ''o'' || ''ó'' || jako něm. "''ö''" || ''p'' || ''r'' || ''ř'' || ''s'' || mezi "''s''", "''z''" a "''š''" ''(výslovnost vysvětlena níže)'' || ''š'' || ''t'' || ''u'' || ''ú'' || jako něm. "''ü''" || ''v'' || ''z'' || ''ž''
| '''Výslovnost''' || ''a'' || ''á'' || "''æ''" jako v angl. "cat" || ''b'' || "''ts''" || "''tš''" || ''d'' || ''e'' || ''é'' || "''je''" || ''f'' || ''g'' || ''h'' || ''ch'' || důraz na měkkost "''i''" || bez důrazu "''i/y''" || bez důrazu "''i/y''", dlouze || důraz na tvrdost "''y''" || ''j'' || ''k'' || ''l'' || ''m'' || ''n'' || ''o'' || ''ó'' || jako něm. "''ö''" || ''p'' || ''r'' || ''ř'' || ''s'' || mezi "''s''", "''z''" a "''š''" ''(výslovnost vysvětlena níže)'' || ''š'' || ''t'' || ''u'' || ''ú'' || jako něm. "''ü''" || ''v'' || ''z'' || ''ž''
|}
|}

Verze z 1. 8. 2023, 22:07

Beškálština
Beszkál mlöva
Soubor:Poloha Beškálština.png
Mapa rozšíření
Rozšíření Beškálsko
Počet mluvčích kolem 14 milionů
Klasifikace
  • Tardamská jazyková rodina
    • Škálské jazyky
      • {{{rodina3}}}
Písmo latinka
Úřední jazyk Beškálsko

Beškálština je nejrozšířenějším jazykem ze skupiny škálských tardamsko-jusaiských jazyků a úřední jazyk Beškálska. Rodilých mluvčí je 11 milionů, jazykem hovoří dohromady asi 14 milionů. Vznikla smícháním tardamských jazyků, především bělohorštiny a polonštiny s jusaiskými jazyky (magořština, kyrzština, súmština,...) Beškálština je nejpodobnější mogulštině.

Hlásky a znaky

Pravopis beškálštiny je plně fonetický. Přechýlené výrazy se přepisují tak, jak zní s výjimkou jmén a většiny názvů.

Abeceda

Standardizovaná beškálšská abeceda:

Velký znak A Á Ä B C Č D E É Ě F G H CH I Y Ý Ÿ J K L M N O Ó Ö P R Ř S SZ Š T U Ú Ü V Z Ž
Malý znak a á ä b c č d e é ě f g h ch i y ý ÿ j k l m n o ó ö p r ř s sz š t u ú ü v z ž
Výslovnost a á "æ" jako v angl. "cat" b "ts" "" d e é "je" f g h ch důraz na měkkost "i" bez důrazu "i/y" bez důrazu "i/y", dlouze důraz na tvrdost "y" j k l m n o ó jako něm. "ö" p r ř s mezi "s", "z" a "š" (výslovnost vysvětlena níže) š t u ú jako něm. "ü" v z ž